České ženy mají velký zájem kojit. Před porodem si to plánuje naprostá většina z nich. Za posledních deset let stoupl počet těch, které při odchodu z porodnice plně kojí, z 84 % na 91 %, na půlroce života dítěte však plně kojí už jen 23 % žen. Celosvětový průměr se pohybuje kolem 35 %.
Podle Primářky novorozeneckého oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice Magdaleny Paulové je problém v tom, že když se matky setkají při kojení s problémy, řada lékařů i sester jim příliš rychle radí, aby přikrmovaly nebo přešly na umělou výživu. Tu navíc masivní reklamy považují za vhodné řešení. V některých českých porodnicích, zvláště tam, kde dosud nefunguje rooming-in, jsou novorozenci předčasně dokrmováni, někdy i bez vědomí matek.
- Jak ženy vnímají, když se jim kojení nevydaří? Záleží na jejich povaze; většina z nich se s tím vyrovná, ale uvnitř často cítí zklamání či smutek.
- Existují také příběhy matk, které popsaly své zkušenosti - od počátečního nadšení po první krize kojení, kdy musely řešit obtíže s laktací, podporou od personálu a rodiny.
Aktualizované pohledy na kojení: dramatické i každodenní zkušenosti
„Mám tříletou dcerku. Pracuji jako učitelka v mateřské školce, takže o tom, co děti potřebují leccos vím. S kojením jsem ale vždycky měla nějak problém.“
„Zatímco jiné matky se při pohledu na dítě u prsu rozplývaly, mně ta představa malé pusinky, přilepené na mé bradavce, úplně blízká nebyla. Po porodu se to změnilo.“
„Sestra říkala: To děcko má hlad, vy nemáte dost mléka. Do dvou měsíců věku jsme začali přikrmovat a doma jsem byla sama, nenašla jsem klid na kojení. Krmení z lahve bylo pohodlné a dítě prospívalo.“
„Mému synovi bylo patnáct let. Na porod i na rodičovství jsem se připravovala, ale porod byl císařský řez. Zdravotníci mě nepodpořili v kojení a bylo mi řečeno, že mám dát mléko.“
„Dodnes cítím vztek, když si vzpomenu na doktora. Přesto se s tím vyrovnávám. Moje děti se narodily před více než dvaceti lety.“
Rodičovské příběhy a jejich poučení
„Profesí jsem porodní asistentka, takže vím, o co jsem své děti připravila. Nebyl kolem mě nikdo, kdo by mi vysvětlil, kde dělám chybu. S nekojením jsem nesla pocit selhání.“
„Můj příběh ukazuje, že potíže s kojením mohou mít hluboké emocionální dopady i na vztah k dítěti. V současnosti vidím, že potíže s kojením často souvisejí s psychickou pohodou matky a podporou partnera.“
Co bývá příčinou nekojení a jak řešit oftální potíže
Nejběžnějšími příčinami neúspěchu na začátku laktace bývá:
- Úzkost a obavy ze selhání či nedostatku mléka.
- Stres, bolestivost, anestezie při porodu a další faktory.
- Nesprávná technika kojení a nedostatečné přisátí.
- Užívání dudlíku, lahvičky a změny v režimu krmení.
KOJÍCÍ ŽENY POTŘEBUJÍ PŘEDEVŠÍM KLID A EMOČNÍ PODPORU. Příznaky a situace, které kazí kojení, se často objevují hned na začátku, ale existují praktické kroky, jak to zlepšit.
Rady a postupy pro řešení problémů s kojením
- První pomoc při potížích se sáním: vyhledejte laktačního poradce, zkuste odborné vyšetření ústní dutiny miminka a zkontrolujte sací reflex.
- Neplňte prsa na maximum - vyhněte se přetížení a zvažte krátké odstříkávání, aby dítě mohlo lépe zachytit bradavku.
- Když mléko vytečce příliš rychle, krmte podle hladu dítěte a vyzkoušejte změnu polohy; průtok lze zpomalit dočasným odstříkáním před přisáním.
- Správná technika kojení: zajistěte správný uchopení dtv, vyvarujte se ostro plného sacího reflexu a dvorce; nepodávejte vodu nebo další kojeneckou výživu bez radu odborníka.
- Ucpaný nos a nachlazení: očistěte nos před krmením, zvlhčujte vzduch a zajistěte klidné prostředí pro kojení.
- Je-li dítě bolestivé sálou, zuby, či infekce, dodržujte léčebná doporučení a počkejte na zlepšení stavu; při bolestech používejte vhodné anestetika po konzultaci s lékařem.
- Nechte dítě probudit se při krmení, pokud usíná u prsu; udržujte klidnou atmosféru, bez rušivých podnětů.
- Pokud dítě zasychá z pozornosti, najděte klidné místo pro krmení a zvažte mírně tmavší prostředí.
- Postavte se postojům a psychickému naladění: pozitivní myšlení a relaxace matky pomohou zajistit dostatek mléka.
- Silně zvažte vliv změn v jídelníčku a užívání léků na chuť mléka; malé změny mohou mít vliv na spokojenost dítěte při kojení.
- V období do 6 měsíců je důležité vyvarovat se nadměrnému podávání vody či lahviček; pokud je nutné, volte doplňky výživy s ohledem na sací reflex.
- Klíčovým krokem je fyzický kontakt s dítětem (kojení kůží na kůži, společné spaní) a snaha naučit dítě, že prso je bezpečné a příjemné.
Co dělat v případě bojkotu kojení
Bojkot kojení je situace, kdy dítě odmítá mateřské mléko či projevuje negativní chování vůči kojení. Znaky mohou zahrnovat:
- Dítě odmítá bradavku či má problémy s uchopením (plochá bradavka, rozsáhlý dvorec).
- Dítě pláče, křičí, vyhýbá se kojení a vyžaduje jinou formu krmení.
- Nervozita, nepokoj při krmení; odmítání kojení v určitých situacích.
- Změněné chování při krmení a snížená chuť k sání.
Je důležité si uvědomit, že tyto znaky nemusí nutně znamenat bojkot; vhodná konzultace s pediatrem či laktační poradkyní pomůže zjistit příčinu a navrhnout řešení. Neodkládejte kojení - mateřské mléko má pro dítě nejvyšší kvalitu a výživu pro zdravý vývoj.
Tip: více informací o benefitech kojení najdete v článku Výhody kojení: podrobný pohled na všechny přínosy pro zdravý vývoj dítěte i pro zdraví maminky.
Strategie pro udržení či obnovení kojeneckého režimu
Klíč k úspěšnému kojení či odstavování spočívá v podpoře partnera, rozdělení domácích povinností a v tom, že rodiče rozpoznají signály dítěte a reagují citlivě. Důležité je vyhledání laktační poradkyně, podpůrné skupiny při kojení a udržování klidu a trpělivosti.
| Kroky pro řešení nekojení | Popis |
|---|---|
| 1. Správné přisátí | Ověřte sací reflex; zajistěte vhodnou polohu; pokud je potřeba, vyhledejte laktačního poradce. |
| 2. Časté kojení | Nabízejte prso často, nečekejte na ustálený interval; pomáhá to tvorbě mléka. |
| 3. Kontakt kůže na kůži | Podporuje propojení matky a dítěte a zvyšuje pravděpodobnost přisátí. |
| 4. Zapojení partnera | Podpora v domácnosti, krmení z lahve, hlídání a další činnosti pomáhají matce snížit stres. |
Pokud děti odmítají pít z prsu, může pomoci používání kalíšků, změna polohy či krátkodobé odstříkání. V extrémních případech může být užitečné dočasné kombinované krmení (kojení + UM), ale s ohledem na udržení stimulace prsou a tvorbu mléka.
Metody odstavení a podpora rodičovské pohody
Kombinované krmení se používá jako řešení pro rodiče, kteří potřebují zkrátit čas u prsu a zapojit partnera. U rychlého snižování či ukončení laktace mohou být zvažovány léky, šalvějový čaj a jiné domácí postupy - nejdůležitější však zůstává psychická pohoda matky a podpora partnera.
Rady pro odstavení a zvládnutí těžkých období zahrnují: minimální tlak na dítě, podpůrné skupiny, laktační poradkyni a trpělivost. Důležité je, aby rodiče nebyli obviněni za případné problémy a aby si uvědomili, že nekojení může být volbou, která vyhovuje jejich rodině, pokud je prováděna s respektem k dětem a zdraví.

WEBINÁŘ - Bojkot kojení aneb když se miminko zlobí u prsu - úvod
Další poznámky k praktickým návykům
Nesmíme zapomenout na význam pravidelného kontaktu kůže na kůži, na klidné prostředí pro krmení a na to, že dítě by mělo být kojeno na požádání, pokud je to možné. Příkrmy se ke kojení nepřidávají před šest měsíců věku; v pozdějších stádiích lze přidávat kalorická jídla a upravovat stravu rodičů, aby nedošlo ke snížení tvorby mléka.
V závěrech diskuzí a zkušeností rodičů je patrná shoda: UM je uznávaná jako funkční náhrada mateřského mléka, ale klíčová je psychická pohoda matky a její podpora partnera; kombinace kojení a dokrmu ovlivňuje tvorbu mléka - časté přikládání zvyšuje zásoby, zatímco střídání s UM může vést ke snížení tvorby mléka.