Dělení kojeneckého mléka: druhy, rozdíly a kdy která volba má smysl

Kojení je nejlepší výživou pro miminko a je důležité také pro zdraví maminky. Ne každá maminka ale kojit může. Kojenecká mléka nahrazují mateřské mléko v případě, kdy kojení není z různých příčin možné nebo není dostačující. Kojenecká mléka se rozdělují podle zdravotního stavu a věku dítěte. O jejich výběru a používání je doporučováno poradit se s pediatrem. Standardní mléčné formule jsou určeny pro zdravé děti. Podle věku volíme tzv. počáteční mléka (obvykle označované číslem 1), která jsou určena pro novorozence od narození až do ukončeného 6. měsíce, anebo tzv. pokračovací mléka (označené číslem 2 a více) pro kojence od ukončeného 6. měsíce a starší děti. Tato mléka bývají dostupná ve formě prášku, ale také v tekuté formuli k okamžitému podání. Dále existují speciální mléka, která pomáhají řešit zdravotní nebo zažívací problémy miminek. Jejich užívání a výběr by měly být pod lékařským dohledem. Zejména zpočátku se tělo a zažívací trakt novorozence a kojence pomalu začínají adaptovat na příjem potravy. Někdy to bývá spojeno s různými obtížemi na základě toho lze rozlišit, která speciální kojenecká výživa bude vhodná.

Jaké jsou druhy kojeneckého mléka podle věku a zdravotních potřeb

K těmto potížím patří např. ublinkávání v důsledku nezralosti dolního jícnového svěrače, zácpa a kojenecká kolika, plynatost, bolest bříška, průjem. Důvodem pro výběr speciálních mlék může být také intolerance laktózy či alergie na bílkovinu kravského mléka. Ke speciálním formulím se také řadí např. Mléko vám mohou doporučit už v porodnici nebo následně pediatr při konzultaci. Pokud se ocitnete v časové tísni, výběr můžete také zkonzultovat v lékárně. V současné době je u nás dobře dostupná kojenecká výživa jak pro zdravé, tak pro nemocné děti. Většina kojeneckých mlék pro nemocné děti je z velké části hrazená z prostředku zdravotního pojištění. Na trhu je k dispozici kvalitní výběr produktů, jejichž složení je v souladu s platnou evropskou legislativou a doporučeními pediatrů i nutričních odborníků. Známá a oblíbená mléka jsou kojenecká mléka Kendamil, kojenecká mléka Nutrilon, kojenecká mléka Sunar, kojenecká mléka Beba a kojenecká mléka Hipp. Některé maminky různá mléka zkouší a sledují u miminka jeho reakce. Při změně mléka může u dítěte dojít ke zlepšení spánku, zlepšení zažívání, miminko je ve větší pohodě. Při změně a testování chuti je důležitá trpělivost a nové mléko testovat aspoň 3-4 dny.

Typy mléka podle savce a obsahu tuků

Mléko se dělí podle savce, ze kterého pochází. Nejznámějším mlékem je kravské a také kozí mléko. Dalším kritériem pro dělení mlék je množství tuku, u nás rozeznáváme mléko plnotučné, polotučné a odstředěné. Rozdíl v mlékách můžeme dále hledat v obsahu mléčné bílkoviny (poměr dvou základních částí - syrovátky a kaseinu). Běžně dostupná mléka zpravidla obsahují směs dvou typů kaseinů (A1 β-kasein a A2 β-kasein). Mléka, která ve stopovém množství nebo vůbec neobsahují A1 β-kasein, se označují jako A2 mléka. Kozy tzv. A2 mléko produkují přirozeně. Proto kozí mléko umožňuje lepší trávení, tvorbu měkčí stolice a po krmení snižuje případné bolesti žaludku. Kozí mléko je svým složením blíž mateřskému mléku než mléko kravské. Oproti němu má také přirozeně menší podíl laktózy a obsahuje i větší množství oligosacharidů, které se podílejí na trávení. Kozí mléko v žaludku vytváří jemnější hmotu, která je lépe stravitelná a mléko je tak vhodné pro citlivá bříška dětí. Záleží na mamince, po čem "sáhne" jako první. V rodinách, kde jsou zvyklí konzumovat kozí produkty a dochází např. na farmářské trhy, nebo rodiny z venkova, ve kterých je kozí mléko běžnou potravinou, je volba kozího kojeneckého mléka snazší. Výroba kojeneckého mléka z plnotučného kozího mléka myslí i na typický zápach, který je charakteristický u mnohých kozích výrobků - k tomuto zápachu u kozích kojeneckých mlék nedochází. U některých dětí se nevyskytuje přímo závažná alergie na mléčnou bílkovinu, jen je hůře snášena. V těchto případech stojí za to vyzkoušet záměnu a přejít z kravského mléka na kozí. Při klasické alergii na bílkovinu kravského mléka přechod na kozí mléko řešením není. U kozích mlék počítejte s vyšší cenou s ohledem na objem vyprodukovaného mléka, který je u kozy třikrát menší než u krávy. Kozí kojenecká mléka nabízí např. Pokud je dítě jinak zdravé a nic nenasvědčuje opaku, jsou pro něj pro určeny standardní mléčné formule pro zdravé děti, tj. pro zdravé donošené novorozence a kojence, kteří nemohou být kojeni. Kojenecká mléka jsou vyráběna z kravského nebo kozího mléka a jsou označována jako počáteční mléka, u svého názvu mají připojenou číslici 1. Zcela kryjí potřebu dítěte, proto je lze podávat od narození jako náhradu mateřského mléka. Obsah jednotlivých živin vychází ze studia složení mateřského mléka. Počáteční mléka obsahují adaptovanou mléčnou bílkovinu a neobsahují sacharózu. Mléka s probiotiky: Beba Comfort 1, Beba Optipro Comfort 1, Beba SupremePro 1, Hipp Bio Combiotik 1. Pro zdravého kojence od ukončeného 4. měsíce do konce prvního roku života jsou k dispozici tzv. pokračovací mléka. Poznáte je podle toho, že bývají označena číslicí 2. Na rozdíl od počátečních mlék nekryjí mléka pokračovací plně potřeby dítěte, a proto by měla být podávána teprve tehdy, až dítě začne jíst tzv. nemléčné příkrmy. Ty jsou určeny pro děti, jímž přestává dosavadní výlučně mléčná strava stačit, protože nepokrývá jejich energetickou potřebu (dětem na kojeneckém mléku se podává od začátku 5. měsíce). Pokračovací mléka mohou pít také zdravá batolata, tj. děti ve věku od jednoho do tří let. Na trhu je poznáte podle toho, že bývají zpravidla označena číslicí 3-5. Takto sestavená batolecí mléka si zachovávají svoje benefity oproti běžně kupovanému mléku a jsou vhodným doplněním smíšené a vyvážené stravy dítěte. Některá batolecí mléka jsou obohacena o mléčné kultury (probiotika) a jsou dochucována (např. příchuť vanilka, jahoda a banán). U dětí, u kterých existuje vysoké riziko vzniku a rozvoje alergií (alergie v rodině, výskyt atopického ekzému), jsou určena upravená mléka s naštěpenou bílkovinou, která jsou také řazena mezi standardní mléčné formule. Imunitní systém dítěte může reagovat na bílkovinu v kravském mléce alergickou reakcí. Proto je obsažená bílkovina už při výrobě předem hydrolyzována, tj. naštěpena na malé části. V běžném kojeneckém mléku bílkovina štěpena není. Částečně hydrolyzovaná bílkovina je imunitním systémem dítěte lépe snášena, čímž se snižuje pravděpodobnost alergické reakce. Snížení rizika pozdějších symptomů alergií bylo prokázáno klinickými studiemi. Některá mléka jsou obohacena také o probiotika, která mj. zvyšují účinnost prevence alergií. Rychlou orientací je zkratka H.A. - Hydrolysed Advance na obalu nebo označení pHF. Formule s částečně hydrolyzovanou mléčnou bílkovinou ale nelze použít přímo k léčbě alergie na kravskou bílkovinu, pouze k prevenci jejího vzniku. Zvolit můžete např. Nutrilon Prosyneo H.A. 1, 2, 3; Nestlé Beba Expertpro HA 1, 2, 3; Hipp HA Combiotik 1, 2; Sunar Expert HA. U jinak zdravého novorozence nebo kojence, které má lehčí potíže s „citlivým bříškem“ spojeným se zácpou, plynatostí, bolestmi, neklidem a pláčem (známý je termín kojenecká kolika) mohou pomoci mléka usnadňující trávení mj. s obsahem částečně hydrolyzované syrovátkové bílkoviny, která lépe prochází trávicím traktem. Mléka mívají snížený obsah laktózy, bývají také obohacena stravitelnějším tukem, prebiotiky a probiotiky. Antirefluxní mléčné formule jsou určené dětem, které trápí časté ublinkávání, které je zároveň spojeno s neoptimálním prospíváním. Také je určeno dětem s tzv. jícnovým refluxem (strava se vrací ze žaludku do jícnu a hrozí nebezpečí vdechnutí potravy). Jde o mléka, která snižují četnost těchto epizod, protože jsou zahuštěna karubinem (vlákninou ze svatojánského chleba) nebo škrobem (rýžový, bramborový). Rychlou orientací je zkratka A.R. S ublinkávám vašeho miminka může pomoci Nutrilon A.R. 1, 2; Beba A.R., Hipp mléko Anti-Reflux; Sunar Expert AR+Comfort 1, 2.

Specializované mléčné formule na problémy trávení

Pro kojené děti je k dispozici instantní přípravek Nutriton obsahující karubin, který je určen k zahuštění mateřského mléka. Laktózová intolerance souvisí s nedostatkem laktázy, která laktózu (mléčný cukr) rozkládá. Kojenecká mléka bez laktózy jsou určena pro děti, které tedy laktózu netolerují. Nesnášenlivost laktózy se projevuje nadýmáním, průjmy a celkovým neprospíváním. Formule bez laktózy nebo se sníženým obsahem laktózy se také často využívají přechodně při déletrvajícím průjmovém onemocnění, kdy vzniká přechodný deficit laktázy v tenkém střevu. Mléka se nasazují a podávají ještě nějaký čas po vyléčení, kdy střeva po překonaném zánětu mléčný cukr špatně tráví. Kojenecká mléka bez laktózy neřeší alergii na bílkovinu kravského mléka, a tudíž se při této diagnóze u dítěte podávat nesmí. Dříve se vyráběly mléčné náhražky na bázi sójové bílkoviny (např. Nutrilon 1 Soya), od kterých se již upustilo. O alergii na bílkovinu kravského mléka (ABKM) se často hovoří jako o „alergii na mléko“. Je to závažná alergická reakce imunitního systému dítěte - protilátky dítěte reagují na alergeny v mléce, na kravskou bílkovinu. Řešením však není kozí mléko, protože charakter mléčné bílkoviny je velmi podobný. Jedná se o jednu z nejčastějších potravinových alergií a v drtivé většině případů se projeví právě už u kojence v jeho prvním roce života. Alergií je postiženo až 5 % kojenců, z 90 % vymizí alergie do tří let věku. U zbylých dětí platí zákaz konzumace - musí se mléka a mléčných výrobků bez výjimek zcela vzdát. Mezi projevy alergie na bílkovinu, v kojeneckém věku, patří zejména gastrointestinální potíže a atopický ekzém. Diagnóza se stanovuje eliminačně-expozičním testem. Mléčné formule s tzv. extenzivně hydrolyzovanou mléčnou bílkovinou (eHF) používáme při prokázané středně těžké alergii. Při těžké formě alergie na mléčnou bílkovinu se podávají aminokyselinové formule (AAF). Ke speciálním formulím se řadí kojenecká mléka pro nedonošené děti. Mléčné náhražky určené pro nedonošené děti jsou připravovány tak, aby odpovídaly větší potřebě energie a bílkovin. Nedonošeným novorozencům se do odstříkaného mateřského mléka nebo do kojeneckého mléka přidávají fortifikátory. Ke speciálním formulím se řadí kojenecká mléka vhodná pro děti narozené císařským řezem. Imunitní systém dítěte je podporován během přirozeného porodu prostřednictvím matčiných bifidobakterií.

Kde hledat kvalitní a dostupné kojenecké mléko na trhu

Na trhu je k dispozici kvalitní výběr produktů, jejichž složení je v souladu s platnou evropskou legislativou a doporučeními pediatrů i nutričních odborníků. Kojenecká mléka jsou vyráběna z kravského nebo kozího mléka a jsou označována jako počáteční mléka s číslem 1, pokračovací mléka s číslem 2 a batolecí mléka s číslem 3-5. Batolecí mléka jsou určena od 12. měsíců a později až do věku 3 let. U některých mlék najdete obohacení o probiotika, prebiotika a DHA/ARA pro vývoj mozku a zraku. Důležité je také sledovat dostupnost a cenu, které mohou ovlivnit rozhodnutí rodičů. Při změně mléka je potřeba být trpělivý a sledovat reakce dítěte, jelikož může trvat i několik dní, než se nová formule vstřebá.

V rodinách, kde jsou zvyklí kozí produkty, může být volba kozího kojeneckého mléka snazší. Kozí mléko má v žaludku jemnější texturu a méně laktózy, což může být výhodou pro citlivá bříška. Výroba kozího kojeneckého mléka řeší typický zápach, který bývá u kozích výrobků častý. Pro děti s alergií na bílkovinu kravského mléka není kozí mléko řešením. Důležitá je také cena a dostupnost, kdy kozy produkují méně mléka než krávy.

Přehled nejčastějších doporučení pro výživu a dávkování

  • Podle doporučení WHO a dalších zdravotnických organizací by mělo být kojení preferováno do 6 měsíců a poté s postupným zaváděním příkrmů pokračovat v kojení i do 2 let a déle.
  • Pro děti, které nemohou být kojeni, je k dispozici kojenecká formule jako náhrada mateřského mléka.
  • Vitamin D se preventivně podává od 2. týdne života, u všech dětí během prvního roku a zimních měsíců i v druhém roce.
  • Správná příprava mléka zahrnuje dodržení návodu na obalu a ohřev na správnou teplotu, v ideálním případě 36-37 °C.
  • Nedopité mléko se nesmí znovu použít kvůli riziku bakteriální kontaminace a mělo by být vyhozeno po krmení.

Praktické tipy pro výběr a přechod na kojenecké mléko

  1. Konzultujte výběr s pediatrem a případně s odborníkem na výživu; výběr by měl vycházet z věku dítěte a zdravotních potřeb.
  2. V případě změny mléka postupujte pomalu a sledujte reakce dítěte; nahraďte jednu dávku denně a pozorujte změny.
  3. U alergií a intolerance zvažte hypoalergenní či bezlaktózové varianty, ale vždy pod dohledem lékaře.
  4. Dbajte na hygiena a bezpečí při přípravě mléka: sterilní lahvičky, čerstvé mléko, teplota vody 40-45 °C, následné zchlazení na podávání.
  5. V případě potíží s bříškem zvažte mléka s částečně hydrolyzovanou bílkovinou a případně probiotika.

Pro děti s intolerancí laktózy je nejlepší mléko bez laktózy; dříve se vyráběly náhražky na bázi sójové bílkoviny, od kterých se však upustilo. Dříve se prováděly alternativy na bázi sóji, dnes spíše evoluvní řešení s hydrolyzovanou bílkovinou. S ohledem na alergii na kravskou bílkovinu (ABKM) je důležité vyhýbat se „mléku“ jako záměně, kozí mléko není řešením v každém případě. Alergie bývá často doprovázena gastrointestinálními potížemi a ekzémy a vyžaduje vyšetření a vyloučení infekcí či laktózové intolerance.

Kvalitní kojenecká mléka na trhu, rozdělení podle věku a zdravotních potřeb

Dej mým dětem mléko a opravím tvůj ranč!" Vdova netušila, že jim zachrání život (Příběh o přežití)

tags: #kojenecke #mleko #deleni