Kojenecká úmrtnost zní jako suchý statistický pojem. Ve skutečnosti ukazuje jednu z nejdůležitějších věcí, jakou o zemi můžeme vědět: kolik dětí, které se narodí živé, se nedožije prvních narozenin. Dnešní čísla z Česka odrážejí dlouhodobý trend poklesu a ukazují, jaké faktory tuto změnu umožnily, a proč je péče o těhotné ženy a novorozence klíčovým ukazatelem kvality zdravotní péče.
Současná a historická čísla kojenecké úmrtnosti
V roce 2024 zemřelo v Česku v prvním roce života 196 dětí. Přepočteno na promile to dělá 2,3 ‰. Český statistický úřad letos v květnu zveřejnil čerstvá data za rok 2025: kojenecká úmrtnost tehdy dosáhla 2,5 ‰. Pro srovnání znamená, že se dnes prakticky pouze dvě až tři děti z tisíce nedožijí prvních narozenin.
V roce 1989 se kojenecká úmrtnost v Československu pohybovala kolem 10 ‰, tedy zhruba jedno úmrtí na 100 živě narozených dětí. Pokles od té doby byl postupný a vytrvalý. V roce 1996 klesla na 6,05 ‰, v roce 1998 se dostala na 5 ‰. Když se dnešní hodnota kolem 2,3-2,5 ‰ porovná s hodnotou kolem 10 ‰ z roku 1989, vychází pokles na zhruba pětinu.
Kdo stojí za poklesem? Klíčové faktory a meziroční srovnání
Za tímto poklesem nestojí jen jedna změna, ale souběh mnoha věcí. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) patří mateřská, perinatální a novorozenecká úmrtnost k nejzákladnějším ukazatelům kvality zdravotní péče. A právě v těchto ukazatelích se Česko dlouhodobě drží mezi zeměmi s nejpříznivějšími hodnotami v Evropě. Podobně nízkou kojeneckou úmrtnost mají podle ÚZIS také Norsko, Švédsko, Finsko, Island, Estonsko či Itálie. Mezi tuto skupinu zemí patří Česko už od konce 90. let.
Mezi velkými a bohatšími zeměmi je srovnání různorodé. S Německem se čísla liší podle zdroje dat: starší odhady ČSÚ uváděly pro rok 2023 kolem 3,1 ‰, novější mezinárodní odhady OSN však Německo v letech 2023-2024 řadí blíže k 2,1 ‰, tedy dokonce mírně níž než Česko. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada shrnuje: v Německu se hodnota pohybuje kolem tří, ve Spojených státech kolem šesti.
Data ČSÚ ukazují, že se hodnota v posledních letech ustálila v úzkém pásmu mezi 2,2 a 2,8 ‰, s posledním údajem 2,5 ‰ za rok 2025. To je patrně blízko biologickému minimu, kterého lze u tak vzácného jevu, jako je úmrtí kojence, vůbec dosáhnout.
Historický kontext a paralely se středověkem
Historie ukazuje, že úroveň kojenecké úmrtnosti nebyla vždy nízká. V dobách předmoderního období šlo o vysoké hodnoty, a to nejen kvůli chorobám, ale i nedostatku hygieny, zdravotnické péče a preventivních programů. V kronikách a rodinných kronikách se často objevují údaje o tom, kolik dětí manželům zemřelo, a ukazují intimní dimenzi vnímání ztráty.
Studie a historické prameny naznačují, že i ve středověku byla dětská smrt relativně častá a rodiče truchlili nad ztrátí dětí. Emocionální reakce byly ovlivněny genderovými a sociálními normami: ženy bývaly veřejně truchlící, zatímco muži očekávali zdrženlivost jako hlavy domácností. V kronikách a liturgických textech nacházíme výjevy, které ukazují, jak hluboce byla dětská ztráta propojena s náboženskou a společenskou symbolikou.
Praktické poznámky z paleodemografie ukazují, že odstavení dítěte a nahrazování mateřského mléka ledabylým stravováním měly vliv na úmrtnost v 11. a 12. století. V průběhu středověku se bohužel střídaly období epidemií a válek, která zvyšovala riziko úmrtí kojenců, přesto však docházelo ke snižování úmrtnosti v některých regionech, kdy se zlepšovala obecná úroveň života.
Příčiny úmrtí kojenců dnes a dříve
Podle moderních zdrojů jsou nejčastějšími příčinami stavy vzniklé v perinatálním období. Respiratorní a kardiovaskulární poruchy, potom poruchy související se zkráceným těhotenstvím a nízkou porodní hmotností, dále krvácivé stavy a hematologické poruchy plodu a novorozence. Druhou nejčastější příčinou bývají vrozené vady a chromozomální abnormality (zejména v letech 2019-2023 18,1 %). Třetí hlavní skupinou jsou stavy označované jako „abnormální klinické a laboratorní nálezy“, včetně syndromu náhlého úmrtí kojence.
V kontextu mezinárodních srovnání stojí český systém péče o těhotnou ženu a novorozence za dlouhodobě vysoce propracovaný a prioritní. Máme plošný screeningový program v těhotenství, sledování rodičky po celou dobu těhotenství a možnosti intervence při odchylkách. Péče o novorozence s nízkou porodní hmotností se dále zlepšuje díky novým postupům a technologiím, včetně průlomových genových terapií.
Demografická a sociální perspektiva
Kojenecká úmrtnost klesla z tehdejších cca 10 ‰ na současná 2,2-2,5 ‰, čímž ČR patří k zemím s jedněmi z nejnižších hodnot na světě. Z hlediska historické perspektivy představuje dnešní číslo biologické minimum, kterého lze u tak vzácného jevu dosáhnout. Statistická čísla z roku 2006 (3,3 ‰) a z roku 2005 (cca 3 ‰) ukazují dynamiku, která vede až k dnešnímu stavu kolem dvou až tří úmrtí na 1000 živě narozených dětí.
Podle historických a současných poznatků je zásadní, že plošné očkování, zlepšené podmínky pro těhotné a novorozence, a široký screeningový program přispěly k významnému poklesu kojenecké úmrtnosti. Zmínka o historických srovnáních také podtrhuje, jak daleko se Česko posunulo od dob, kdy úmrtnost kojenců byla mnohonásobně vyšší a riziko bylo významně vyšší během válek, epidemií a období nedostatku potravy.
Prameny a kontext veřejných institucí
Svaz zdravotních pojišťoven České republiky sdružuje šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven a hájí jejich zájmy v rámci státních orgánů a poskytovatelů zdravotní péče. Hlavním cílem je zkvalitňovat služby pro klienty a upevňovat systém péče o matku a dítě.
- Česká republika dlouhodobě patří k evropským zemím s nejnižší kojeneckou úmrtností v prvním roce života.
- Data 2024 a 2025 potvrzují trend nízké kojenecké úmrtnosti, přibližně kolem 2,3-2,5 ‰.
- Historicky nejnižší hodnoty byly dosaženy díky plošnému screeningu, modernímu porodnickému a neonatologickému managementu a očkovacím programům.
| Období | Kojenecká úmrtnost (‰) | |
|---|---|---|
| 1989 | 10 | Československo |
| 1996 | 6,05 | ČR |
| 1998 | 5 | - |
| 2005 | ~3 | náznak zlepšení |
| 2006 | 3,3 | oficiální statistika |
| 2024 | 2,3 | ČR |
| 2025 | 2,5 | ČR |
Mezi významná témata patří i srovnání s médii a veřejností: kojenecká úmrtnost je často vytrvalým tématem, které se v novinách objevuje jen zřídka, přestože jde o jeden z klíčových ukazatelů kvality zdravotní péče a blahobytu společnosti.

V závěru lze říct, že současná nízká kojenecká úmrtnost je výsledkem dlouhodobého procesu zlepšování zdravotní péče, největšími faktory jsou předporodní screeningy a péče o novorozence s nízkou porodní hmotností. Česká republika se tak řadí mezi země s jedněmi z nejnižších hodnot kojenecké úmrtnosti na světě.