Období šestinedělí se v dnešní společnosti věnuje velmi málo pozornosti.
Nekritická důvěra v moderní medicínu bohužel supluje podporu dříve tradiční poporodní péče, jejímiž nositelkami byly porodní báby, a orientuje se až na následné řešení možných zdravotních problémů.
V některých rodinách jako by ostatní členové úplně zapomněli, že žena po devíti měsících těhotenství a porodu potřebuje mnoho týdnů, aby se s novou životní situací vyrovnala.
I péče v jednotlivých porodnicích se značně liší a čerstvé matky zde mnohdy získávají o průběhu šestinedělí neúplné nebo rozporuplné informace.
Pokud se ženy navíc rozhodnou rodit ambulantně, tzn. že opouštějí porodnici dříve než za 72 hodin, mohou na ně doma čekat nejrůznější úskalí.
O intimní partie by měla být ve dnech po porodu zvýšená péče.
Připomeňme si, že šestinedělí probíhá zcela individuálně, každá žena má svůj způsob krvácení, pomalé či rychlé zavinování dělohy a také odlišnou schopnost zvládnout zatížení krevního oběhu.
Rané šestinedělí trvá do desátého dne a novopečená matka by měla co nejvíce ležet, aby se zahojilo porodní poranění a stabilizovala se tvorba mateřského mléka.
Stahy, které následují po porodu, uzavírají děložní cévy a zabraňují nadměrné ztrátě krve ihned po porodu a v následujících dnech.
Tyto stahy, jimiž se děloha smršťuje, vyvolávají křeče podobné menstruačním křečím nebo porodním bolestem.
Poporodní stahy jsou snesitelnější, je-li žena neustále v teple - termofor, gelový polštářek či nahřátý pytlík s třešňovými peckami na podbřišek nebo bedra, ájurvédská medicína využívá jemné masáže břicha teplým sezamovým olejem.
Po porodu dochází ke krvácení z místa, kde byla v děloze přirostlá placenta, tzn. lochia neboli očistky.
První tři dny po porodu se toto krvácení podobá silnější menstruaci a doprovází ho uvolňování i poměrně velkých krevních sraženin, kousků sliznice či plodových obalů.
Postupně se charakter a barva lochií mění na narůžovělý hlen s příměsí krve, později bílý až čirý výtok.
Důležité je, aby očistky odtékaly viditelně a nedošlo k jejich zástavě.
Celková ztráta krve v šestinedělí dosahuje množství 200-500 ml.
Problémy s krevním oběhem obvykle nastanou jen tehdy, pokud žena nedodržuje odpočinek v posteli a příliš dlouho stojí.
Její pánevní dno také neunese žádné velké zatížení.
Po císařském řezu krvácí ženy méně než po spontánním porodu.
I po něm ale z těla odcházejí očistky, které jsou velmi infekční materiál.
Edukujeme ženy, aby po si po použití toalety důkladně umyly či vydezinfikovaly ruce.
Při nedodržení hygieny si koledují o zánět v prsu - sáhnou-li si před kojením na bradavky, na kterých jsou často z prvních dní kojení drobné prasklinky, brána do těla je tak infekci otevřená.
V porodnici ženám doporučují po porodu často ležet na břiše na polštářku, aby se podpořilo zpětné zavinutí dělohy a vyplavení očistků.
To ale ženy vydrží jen do té doby, než se jim začnou nalévat prsa mlékem.
Pozdní šestinedělí končí zhruba po šestinedělí, během kterých nastávají v těle matky četné hormonální změny.
V polovině šestinedělí často dochází k obnovení krvácení, kdy děloha ženu upozorňuje na tělesné či duševní přetížení a na to, že vnitřní poranění ještě není zcela zahojené.
Opatření jsou stejná jako na začátku šestinedělí.
Objeví-li se krvácení 6 až 12 týdnů po porodu, může se jednat o první menstruaci.
I u kojících matek se stává, že se pravidelný cyklus objeví takto brzy, ale obvyklejší je až po 2-18 měsících.
Důležitým předpokladem pro správné zavinování dělohy je pravidelné vyprazdňování močového měchýře, nejméně před každým kojením.
Plný močový měchýř utiskuje dělohu, která se snaží křečovitě stáhnout, a poporodní stahy jsou pak zbytečně bolestivé.
Časté sprchování pomůže k rychlejšímu hojení porodního poranění a je i nejlepší prevencí možných zdravotních komplikací.
Pokud žena nemá čas nebo dostatek sil se po každém použití toalety osprchovat, je dobré mít k tomuto účelu na toaletě připravenou láhev či džbán s vlažnou vodou a se dvěma kapkami tea tree oleje a levandulového oleje, a tu lít odshora tak, aby tekla přes hráz.
Pro zajištění rychlé regenerace a zabránění svědění a podráždění pokožky a sliznic je důležitý správný výběr poporodních vložek.
Ty by měly být měkké, savé, prodyšné a bez parfemace.
Běžné dámské hygienické potřeby jsou vyráběny ze syntetických materiálů a bělené chlórem, což by mohlo citlivým partiím po porodu způsobovat potíže.
Apelujeme na časté střídání hygienických vložek, ideálně s každou návštěvou toalety.
Ke vzniku infekce by rovněž mohlo přispět používání tamponů, menstruačních kalíšků a houbiček, proto jejich užívání v šestinedělí zásadně není vhodné.
Praktické jsou bezešvé síťované kalhotky.
Jednak jsou pohodlné a vzdušné a zároveň dostatečně fixační, aby zabránily posunování porodnických vložek a nežádoucímu úniku očistků.
Přestože bývají označovány jako jednorázové, lze je většinou vyprat a použít opakovaně.
Některé ženy hned od počátku upřednostňují velké bavlněné kalhotky (např. Odpočinek napomáhá rychlejšímu hojení ran).
Zkušené porodní asistentky radí, že nejlepší je zůstat deset dní v posteli a během této doby opouštět lůžko, jen když jde žena na toaletu nebo se umýt.
Šitá žena by se měla co nejdéle vyhýbat zatížení sezením, a to i na zdravotním kruhu.
Obecně platí, že přirozené natržení se zahojí během několika dnů a jizvy po něm jsou jen malé.
Otoky a hematomy bezprostředně po porodu zklidňují studené obklady, příp. arnikové či měsíčkové ledové kostky.
Využít můžeme i homeopatika.
Arnica montana 15CH tiší bolest, zlepšuje hojení, zabraňuje vzniku modřin a podlitin, Staphysagria 9CH v případě nástřihu a Calendula 9CH v případě spontánního natržení či drobných oděrek v pochvě a na hrázi.
Stehy, kterými je poranění ošetřeno, jsou ze samovstřebatelného materiálu, a není nutno je s odstupem času vytahovat.
Šití by se mělo omývat čistou vodou nebo glycerínovým mýdlem s geránií, příp. ozkoušeným mycím gelem pro intimní hygienu - nejlépe s výtažkem dubové kůry nebo kontryhele.
Bolavou hráz uklidní též hojivé antiseptické sedací koupele se solí z Mrtvého moře, z řepíku a dubové kůry.
Voda by zpočátku měla být jen vlažná 28 °C, později 32 °C.
Až když bolesti odezní, lze ji zvýšit na tělesnou teplotu.
Řepík a dubová kůra jsou také výbornými pomocníky v boji s hemoroidy.
Po každé návštěvě toalety nebo sedací lázni doporučujeme nechat poranění několik minut větrat.
Nepřekvapí nás, že ženy stravující se vyváženou stravou se po porodu zotavují a hojí rychleji.
Příznivci makrobiotiky tvrdí, že potraviny jako cukr, limonády, zmrzlina, tropické ovoce a ovocné šťávy oslabují děložní svalstvo a způsobují, že je děložní tkáň během těhotenství oteklá, takže jí pak déle trvá, než se vrátí do normálu, a poporodní stahy působí větší bolest.
Po porodu je také vhodné vynechat ze stravy studené potraviny a nápoje, a to i v letních měsících.
Veškeré jídlo a pití by měly být teplé, aby se doplnila těhotenstvím a porodem vyčerpaná energie ledvin.
V ordinacích tradiční čínské medicíny lze za tímto účelem sehnat koření Obnova základu do tradičního slepičího vývaru.
Ájurvéda doporučuje obilné polévky s ghí a před spaním horké kořeněné mléko.
Makrobiotici dávají přednost kapří miso polévce.
Inspirace v různých výživových směrech je mnoho.
V důsledku ochablého pánevního svalstva po porodu se potýká velké množství žen s inkontinencí.
Řešením je opětovné posílení pánevního dna.
V tomto případě fyzioterapeuti důrazně varují před známými Kegelovými cviky, jež jsou v dnešní době považované za přežité, nefunkční, či dokonce škodlivé.
Vhodnější je absolvovat kurz metody 3 × 3, která je mnohem komplexnější a vyučují ji akreditované lektorky Školy pánevního dna po celé ČR i SR.
V poslední době mezi ženami stoupá na oblibě procedura, která v sobě spojuje účinky aromaterapie, hydroterapie, fytoterapie a termoterapie - vaginální napářka.
Působením teplých bylinných výparů na ženské orgány zlepšuje krevní cirkulaci v oblasti malé pánve, stimuluje dělohu a působí protizánětlivě.
Zároveň nabízí tolik potřebný čas k relaxaci, která přispívá k vnitřní pohodě a podpoře duševního zdraví šestinedělky.
Napářku lze využít už v předporodní přípravě k uvolnění porodních cest od 38. týdne.
Budoucí matky nemohou ovlivnit rodové dispozice k uvolňování pojivového a závěsného aparátu reprodukčních orgánů, stejně jako rozhodnutí porodníka provézt epiziotomii.
Mohou však z velké míry předejít spontánnímu natržení hráze.
Nejprodávanější pomůckou pro snazší porod bez poranění s klinicky prokázanou účinností je aniball - balónek z lékařského silikonu, se kterým žena čtyři týdny před termínem porodu 15 min denně cvičí.
Alternativou je masáž hráze speciálním olejem, kterou je možno začít praktikovat již od ukončeného 34. týdne.
V porodnici bývá ženám doporučováno vyhnout se pohlavnímu styku po celé období šestinedělí.
To ale není nutné, pokud už zcela ustalo krvácení i vaginální výtok a pohlavní orgány jsou dokonale zahojené, což je u každé ženy individuální.
Většina se pozvolna vrací k pohlavnímu životu 6-8 týdnů po porodu, některé však potřebují čas i několik měsíců.
Často se potýkají s pocity vaginální suchosti, která může být způsobena hormonálními změnami během kojení.
Zde je na místě doporučit šetrný lubrikační gel, příp. Nezapomeneme zdůraznit, že kojení není spolehlivou ochranou před početím a k oplodnění může dojít ještě před koncem šestinedělí.
Za obvyklých okolností čeká ženu kontrola u gynekologa až po skončení šestinedělí.
Do té doby si ale může v mnoha věcech připadat nejistá a potřebuje uklidnit, že je s jejím tělem vše v pořádku.
Horečka vyšší než 38 °C, třesavka či zimnice, zapáchající nebo příliš slabé očistky spojené s bolestí hlavy, přetrvávající poporodní bolesti, bolesti v pánevní a břišní oblasti nebo neustávající bolesti zad, sekrece, bolest, zarudnutí nebo separace v oblasti šité rány, známky infekce močových cest, bolest, zarudnutí, edém a citlivost končetin signalizující známky trombózy, lokalizovaná přecitlivělost prsů či jejich zarudnutí, silná přetrvávající deprese déle než tři týdny po porodu, nechuť žít, nezájem o dítě.
Při hlubokém příčném stavu, kdy hlavička nerotuje a zůstává fixována příčně na pánevním dně, dochází ke stlačení tkání a následným komplikacím.
Následkem vznikají nekrózy a po jejich rozpadu mohou vzniknout píštěle.
Ruptury hráze jsou nejčastějším typem porodního poranění.
Základem diagnostiky porodních poranění 3. a 4. stupně je bidigitální vyšetření celistvosti análního kanálu.
Při vyšetření zavádí vyšetřující ukazovák do rekta, zatímco palec zůstává na perineu.
Při poranění vyššího stupně se ošetřují v celkové anestezii na operačním sále, nejčastěji pomocí overlap techniky.
Při ní jsou okraje poraněného svěrače vypreparovány a uvolněny tak, aby mohly být následně přeloženy přes sebe.
Nezbytné je profylaktické podání antibiotik peroperačně.
Ošetření by měl provádět lékař se zkušeností se suturou análního sfinkteru.
Pokud to není možné, lze provést pouze provizorní suturu ke stavění krvácení.
Definitivní ošetření by pak mělo následovat do 24 hodin.
Aj: Ačkoliv se frekvence výskytu ruptur dělohy snížila, stále představuje jednu z příčin úmrtí žen v souvislosti s těhotenstvím a porodem.
Porozumění ruptuře dělohy zahrnuje i iatrogenní příčiny - dolní děložní segment se vytahuje a stěna se ztenčuje.
Bandlova rýha stoupá směrem k pupku.
Dolní děložní segment je čím dál více bolestivý, ligamenta terezie jsou dobře hmatná, napjatá a bolestivá.
Stálé ztenčování dolního děložního segmentu vede k bolestivé kontrakci a ke kolapsu po porodu.
Porod je obvykle opatřen monitorací a následnými zákroky podle situace.
Fyziologické šestinedělí je období, které začíná po porodu a trvá šest týdnů.
Kontrakce − aktivní smrštění myometria ⇒ tvorba retroplacentárního hematomu, podáním oxytocinu i.v.
Kontrolujeme kontrakci a involuci dělohy palpací děložního fundu, díky tomu zjistíme, jak probíhá zavinování dělohy.
Z ochablého a ztenčeného hrdla po porodu se po dvou týdnech dostává do stejné délky, je pevnější a branka zeje.
Po porodu dochází k vylučování sekretu, který mění během doby několikrát svoji barvu i složení.
Jedná se o směs ranného sekretu, deciduy, koagulace, tkáňového moku a sekretů děložního hrdla, pochvy a vulvy.
Mají alkalické pH prostředí, proto jsou náchylnější k infekcím.
Vejcovody se zmenšují, přestávají být prosáklé a vracejí se zpět do malé pánve.
Do tří týdnů je relativně ve stejné podobě jako před těhotenstvím, jen je méně pružná, má vyhlazené slizniční řasy, stěny pochvy se sníží a vulva zeje.
Hymen po prvním porodu naruší a carunculae hymenales se mění na carunculae myrtiformes.
Zmenšuje se překrvení zevních rodidel a mizí pigmentace.
Po porodu mohou v moči setrvávat leukocyty a erytrocyty, během šestinedělí se vše mění do normálních hodnot.
Vlivem působení progesteronu během těhotenství nastává po porodu hypotonie a dilatace ureterů s ledvinovými pánvičkami, proto je u ženy vyšší riziko infekce.
Střevní kličky zaujímají po porodu svou původní polohu, ale může stále docházet k problémům s vyprazdňováním kvůli snížené peristalitě.
Nejvíce látek, které ztrácí žena po porodu, tvoří voda, chloridy a natrium, dále se plazmatické hodnoty kationtů a aniontů vracejí do normálu.
Klesá hladina sérových bílkovin a aminokyselin.
Po skončení šestinedělí se do normálních hodnot vracejí též cholesterol a triacylglyceroly.
Glykemie se snižuje třetí den po porodu, stejně tak alkalická fosfatáza.
Existují však látky, které jsou po porodu zvýšené v důsledku svalové aktivity.
Po porodu dochází k poklesnutí bránice, srdce se vrací do své původní polohy.
Srdeční výdej postupně klesá, zmenšuje se systolický objem a klesá i kontraktilita myokardu.
Celkový objem krve se po porodu snižuje, ale hodnota erytrocytů či hematokritu jsou ovlivněny krevní ztrátou při porodu.
Hned po porodu hodnota leukocytů mírně stoupá.
Hladina železa nejdříve podléhá poklesu a od pátého dne se znovu zvyšuje.
Hemokoagulační faktory podléhají nejprve poklesu a 3.-5. den se znovu zvyšují, tj. hlavně počet trombocytů a fibrinogenu.
Dochází k poklesu placentárních hormonů - placentární laktogen hCS vymizí během několika hodin, hCG se snižuje k nule cca 14 dní po porodu.
Do sedmého dne po porodu klesá hladina estrogenů a progesteronů, které se aktivují zejména kojením.
Stejně tak hladina prolaktinu se zvyšuje kojením.
FSH a LH mají nízkou hodnotu a folikulární fáze dosahují až třetí týden po porodu, proto může u kojících žen ovulace nastat až po skončení šestinedělí.
Během těhotenství dochází vlivem estrogenu proliferaci mlékovodů a vlivem progesteronu stimulaci epitelu alveolů.
Aby při kojení vše správně fungovalo je potřeba, aby správně pracoval laktogenní hormonální aparát - tj. hormony estrogeny, progesteron, placentární laktogen, hypofyzární prolaktin, kortizol a inzulin.
Kojením dochází ke stimulaci periferního nervového dráždění bradavky, která pak zvyšuje výdej prolaktinu a spolu s neurohypofýzou se postupně zvyšuje výdej oxytocinu.
V prvních dnech po porodu dochází k vyloučení husté tekutiny na povrch bradavky, což je mlezivo = kolostrum.
Obsahuje více bílkovin, minerálních látek a díky tomu má novorozenec vyšší peristaltiku a dochází k rychlejšímu vyloučení první stolice.
Mlezivo také obsahuje méně tuků a cukrů.
Po zhruba týdnu dochází ke změně mleziva na mléko mateřské.
Mateřské mléko je nejdokonalejší stravou s optimální teplotou pro novorozence.
Obsahuje značné množství bílkovin, laktózy, vody, tuku, proteinů a vitamínů.
Jeho jednotlivé složení se mění během dne podle potřeb novorozence.
Nalezneme zde i protilátky ve formě imunoglobulinu A, které působí proti Escherichii coli, proto mají kojené děti menší výskyt střevních infekcí.
Kojení je také ovlivněno správnou technikou kojení - dítě by mělo mít v ústech kromě bradavky i dvorec, ze kterého vystupují mléčné vývody, jinak mohou vzniknout ragády a vzniknout další infekce.
Kojící žena by měla přijímat potravu bohatou na bílkoviny, minerální látky a vitamíny, potrava by neměla být dráždivá či příliš kyselá nebo nadýmající.
Kromě nezastupitelného spojení dítěte s matkou, poskytuje kojení i výhody pro matku, například snížení rizika karcinomu prsu.
Antikoncepci po porodu můžeme rozdělit na hormonální a nehormonální.
Nehormonální představuje přirozená postpartální antikoncepce využívající laktační hyperprolaktinemii a je nutné, aby žena pravidelně kojila.
Bohužel není stoprocentní a může se stát, že žena i při dodržování otěhotní.
Mezi nehormonální formy patří bariérová kontracepce a spermicidy.
Nejvhodnější formou hormonální antikoncepce jsou gestagenní perorální preparáty, které se podávají buď v tabletách desogestrel nebo subkutánně etonogestrel.
Tyto látky neovlivňují produkci ani složení mateřského mléka.
Kromě gestagenních preparátů je další možností intrauterinní tělísko, které musí být zavedeno po porodu.
Tělísko však musí být zavedeno ihned po porodu placenty, císařském řezu popřípadě do 48 hodin po porodu.
Je to právě cvičení, které napomáhá v šestinedělí tělu se dát rychleji do stavu před těhotenstvím.
Napomáhá zpevnění břišní stěny, pánevního dna, upevňuje prsní svaly a zlepšuje funkci všech orgánů.
Funguje i jako prevence tromboembolických komplikací či problémů s vyprazdňováním moči i stolice.
Cvičení by mělo být pozvolné, ne silové.
Během šestinedělí zodpovídá za ženu porodnice, ve které rodila, a po uplynutí 6-ti týdnů si ženu přebírá do péče její obvodní gynekolog.
Gynekolog provede kontrolní vyšetření po šestinedělí a zhodnotí kojení, močení, defekaci a zhojení porodního poranění.
Součástí vyšetření je i řešení patologických nálezů, tj. poruchy mikce a defekace, poruchy involuce dělohy, silnější krvácení, špatně zhojené porodní poranění, přítomnost hemoroidů a další.
Porod se dělí na tři doby porodní a každá má svůj charakter a délku.
Porod začíná I. dobou porodní - otevírací, a končí porodem placenty.
Každá ze tří dob i celková délka porodu trvají u každé ženy různě dlouhou dobu.
Spontánní porod začíná pravidelnými děložními stahy, které způsobí postupné zkracování a rozevírání hrdla.
II. doba porodní neboli vypuzovací začíná úplným rozvinutím branky dělohy a končí porodem novorozence.
Děložní stahy jsou častější, silnější a trvají déle, a maminka aktivně spolupracuje tlačením.
III. doba porodní - porod placenty začíná po porodu dítěte a končí vypuzením placenty.
Po porodu dítěte se děloha stáhne a placenta obvykle vyvolá slabý pocit nucení k tlačení.

Následující informace doplňují a rozšiřují poznatky o péči a rizicích v šestinedělí.
Právo na vydání placenty a další legislativní odkazy jsou uvedeny v souvislosti s zákonem o zdravotních službách.
Po porodu můžete potkat poslíčky, což jsou předzvěstné stahy.
Poslíčci samotní nevedou k porodu; porod začíná teprve tehdy, když dochází k zkracování a rozevírání hrdla dělohy.
Tišení porodních bolestí zahrnuje různé metody - od nefarmakologických až po farmakologické.
Nefarmakologické metody zahrnují psychologické metody, hypnózu, akupunkturu, hydroanalgezii a relaxační masáže.
Farmakologické metody zahrnují celkovou i lokální analgezii, epidurální analgezii a další techniky.
Ke každé těhotné a rodící ženě je nutné přistupovat individuálně a poskytnout informovaný výběr možností.
Porodní bolesti jsou normální a jejich intenzita se liší žena od ženy a i porod od porodu.
Pro použití různých metod analgezie platí zásadní podmínky - žádná metoda nesmí ohrozit zdraví matky ani dítěte a neměla by ovlivnit činnost dělohy.
Je možné v České republice rodit do vody, avšak jen v zařízeních s hygienickým schválením a za splnění podmínek fyziologického průběhu porodu.
Porod do vody není vhodný při infekčních stavech matky či při komplikacích průběhu těhotenství.
Vaginální napářka je alternativní metoda, která získává popularitu, ale odborníci varují před jejími riziky a nedostatečnou vědeckou podporou.
Porod tedy může být veden i císařským řezem, což v ČR bývá u části matek běžnou situací.
Po císařském řezu je péče o jizvu a břišní stěnu důležitá, stejně jako prevence vzniku strií a pajizévek.
Posílení pánevního dna je klíčové, a proto bývá doporuováno cvičení pod dohledem fyzioterapeuta a v některých případech kurz metody 3 × 3.
Diastáza břišních svalů je dalším tématem - vyžaduje specifičtější rehabilitaci a dohled fyzioterapeuta.
Riziko infekcí močového měchýře, trombóz a dalších komplikací je třeba pečlivě sledovat během hospitalizace a šestinedělí.
V případě pochybností je vhodné kontaktovat lékaře nebo porodní asistentku pro rady a individuální plán péče.
Takhle vypadá vaše poporodní období za 2 minuty | Glamour
| Aspekt | Popis | Podrobný tip |
|---|---|---|
| Očistky | Lochia se mění z červené na narůžovělou až na bílou barvu | Viditelnost odtoku zůstává důležitá |
| Hygiena | Sprchování, intimní mýdla bez parfemace, časté výměny vložek | Vyhnout se tampónům a menstruačním kalíčkům |
| Jizva po nástřihu | Vstřebatelné stehy, hygiena a pravidelná kontrola | Masáž jizvy a případné silikonové gelové náplasti |
Kontroly a rehabilitace po šestinedělí
Po šestinedělí se zodpovídá za ženu její obvodní gynekolog a provádí kontrolní vyšetření z hlediska kojení, mikce, defekace, hojení poranění a dalších patologických nálezů.
Kontrola zahrnuje diagnostiku možných poruch involuce dělohy, krvácení a hemoroidů, přítomnost hypertenze a další.