Někdy miminko vypadá, že má velký hlad, ale když ho přiložíte k prsu, začne plakat a nechce se přisát. Jindy dítě začne sát a pak se najednou rozbrečí, odmítne prso a už se nepřisaje. Nebo se přisaje, ale je při kojení celé nervózní a pláče. Také se mu může celé tělíčko napínat a záda se mu vyklenou do oblouku. Existuje mnoho důvodů, proč dítě křičí během kojení. Mléko teče z prsou rychle silným proudem a dítě jej nemůže rychle spolknout. V takovém případě se může začít dusit a plakat. Krmíte v nesprávné poloze nebo dítě je nesprávně přiloženo k prsu. Dítě se bojí bolesti. Může se to stát, když dítěti byl odsáván hlen a nyní cokoli, co se dá do jeho úst, si spojuje s bolestí. Dítě odmítá sát, protože je příliš ospalé. Po porodu, který byl dlouhý a obtížný, nebo podpořený farmakologicky, se u něj může projevit ospalost a těžší probuzení ke krmení. Dítě se odmítá přisát, protože sání je bolestivé. Dítě nemusí mít chuť nakojit, když se u něj právě rozvíjí infekce. Dítě má rýmu, je v novém prostředí neklidné nebo podrážděné rušivými podněty během dne. Nechuť ke kojení může souviset s výraznou změnou chuti mléka (např. při jídaní pokrmů s česnekem) nebo s hormonálními procesy. Dítě může také mít projev hladu bez pocitu potřeby sát z prsu - někdy preferuje krmení z lahve. Špatná nálada kojící maminky může přejít na dítě. Bolestivý uchopení bradavky může vyvolat vyhrocenou reakci a vyvolat odstup od prsu. Dítě je hladové, podrážděné a pláče. Když saje lačně, může spolykat hodně vzduchu, což zhoršuje komfort při krmení.
Co dělat nejprve, když dítě nechce sát
- Nejdříve zjistěte příčinu, proč dítě nechce sát. Nepřehánějte nervozitu, uklidněte se a napište si poznámky o tom, co se právě děje a co pomohlo dříve.
- Uklidněte dítě a zkontrolujte základní zdravotní stavy: horečka, ucpaný nos, afty v ústech nebo známky rostoucích zoubků.
- Pokud jste v nemocnici, požádejte personál o pomoc: laktační poradkyně, lékař nebo porodní asistentka.
- U porodu císařským řezem se ujistěte, že nejste tlačeni do myšlenky, že mléko „neexistuje“. Probouzejte dítě jemným dotykem a volte klidná, útulná místa pro krmení.
- Správná poloha a přikotvení prsu: bradavka by měla být zachycena spolu s dvorcem v ústech; dítě by mělo mít prso v ústech správně. Pokud dítě leží nepohodlně nebo saje moc mělce, bude unavené a nevypije dostatek.
- Vyvarujte se okamžitého použití kojenecké výživy a glukózy; do 5-6 měsíců je mléko pro dítě stále dostatečné. Doporučujte jen tehdy, pokud to vyžaduje lékař nebo laktační poradkyně.
Kdy se jedná o spurt a kdy o bojkot kojení
V období kolem 3-4 měsíců se mohou děti často objevit „spurt“: začínají sát, ale po krátké době přestávají, odtahují se a pláčou. Důvody zahrnují:
- příliš pomalý nebo příliš rychlý tok mléka,
- bolestivé břišní nafouknutí a prdíky,
- reflux,
- zuby a změny v laktaci (např. výkyvy prolaktinu),
- přechodné změny chuti mléka (např. po konzumaci česneku).
BoJkot kojení znamená, že dítě odmítá prso opakovaně, často i zcela, a může trvat několik dní až několik týdnů či déle. Zvláště časté bývá v období 3-4 měsíců, ale může se objevit i dříve či později.
Praktická opatření, která často pomáhají
- Střídejte prsa při kojeni, dopřejte klidný a tichý prostor. Zkuste i jiné polohy a nošení na těle - např. v šátku.
- Odříhnutí před a po krmení pomáhá snížit bolestivé síly a zlepšit tok mléka. Pokud dítě polklo hodně vzduchu, odříhnutí bývá účinné.
- Pokuste se snížit tlak na prsa a mírně uvolnit tok mléka odstříkáním, masážemi a teplou sprchou, pokud prso tlačí.
- Vyvarujte se přejídání mlékem, nepřikrmujte zbytečně a zvažte změny v poloze (např. fotbalová poloha z boku).
- Pokud má dítě pocit klidu a bezpečí, zkuste kojit v klidném prostředí, v temnější místnosti, případně v noci, kdy dítě saje lépe.
- Pokud máte podezření na nízkou tvorbu mléka, snažte se kojit častěji a zkusit techniky pro udržení tvorby mléka - odstříkávat mléko ručně či odsávačkou a dávkovat ho podle správné kojící techniky.
- Pro děti, které trpí prdíky a bolestivým břichem, lze vyzkoušet kapky (espumisan, baby calm) a probiotika; vyhledejte laktační poradkyni pro individuální plán.
- Udržujte pravidelné kontakt kůže na kůži, bojkot může být vyvolán změnou rutiny, vonějícími vůněmi či změnou prostředí.
- V některých případech lze zvažovat dočasné dokrmování odstříkaným mlékem nebo UM, pokud dítě výrazně ztrácí hmotnost a situace trvá příliš dlouho. Rozumně o tom rozhoduje pediatr a laktační poradkyně.
Někdy mívá maminka strach z poklesu tvorby mléka při bojkotování. Důležité je zůstat klidná a pokračovat v kojení, i když je to náročné. “Nabídněte prso často. Kojte dítě v oblíbené pozici, ve vaně, při chůzi, vleže, ve vzpřímené poloze, na zádech, ve spánku, kdykoliv vypadá, že by mohlo mít zájem o kojení.”
Pokud problém přetrvává či se zhoršuje
- Kontaktujte laktační poradkyni nebo pediatra a společně prošřejte možnosti: změna polohy, rytmus krmení, případně dokrmování odstříkaným mlékem a pokračování v kojenecké výživě podle potřeby.
- Pro vyhodnocení příčin jako reflux, silný dávivý reflex, nebo intenzivní bolest, může být potřeba vyšetření u lékaře.
- Pokračujte v kontaktu kůže na kůži a v klidu - to je často nejefektivnější cesta k obnovení správného sání a pohodlí při kojení.
V České republice můžete kontaktovat Národní linku kojení: 261 082 424 (ve všední dny 08.00 - 13.00 hod.).
Příběhy a zkušenosti z diskuzí
Některé maminky popisují období kolem 3-4 měsíců, kdy dítě bojkotuje prs. Naopak jiné zmínily, že po klidné atmosféře a bondingu (kontakt kůže na kůži, společné spaní, tlumená stimulace prostředí) se problém vyřešil během několika dní až týdnů. Část vyzdvihuje vliv dudlíku: některé matky uvádějí, že dudlík snižuje tlak na sání a pomáhá utišit dítě, jiné upozorňují na rizika snížení tvorby mléka a horší techniku sání. Pro jiné to byly prdíky a břišní bolest; po probiotikách a kapkách se potíže zlepšily. Někdy je vhodná i změna rytmu a plánování krmení - bodový režim, nošení v šátku, a zejména trpělivost a beznátlakový přístup.
Stručné shrnutí: Kojenci kolem 3-4 měsíců často zažívají dočasný spurt či bojkot kojení. Příčiny zahrnují tok mléka, bolesti břicha, reflux, zuby a změny v laktaci. Důležité kroky zahrnují střídání prsou, odříhnutí, změnu poloh, nosení v šátku, sníženou závislost na dudlíku a případně použití odstříkaného mléka. Pokud potíže přetrvávají, vyhledejte laktační poradkyni či lékaře a sledujte vývoj dítěte.
Často kladené otázky
- Jak poznám, že jde o spurt nebo bojkot kojení u 3-4měsíčního dítěte? Obojí se projevuje krátkými obdobími, kdy dítě pije a po několika minutách odtahuje a pláče; délka se liší od několika dní až po několik týdnů.
- Ovlivňuje používání dudlíku úspěch kojení? Ano, někteří uvedli, že dudlík snižuje tok a může zhoršit sání; jiní uvedli, že v některých situacích dudlík nebyl problém. Zvažte citlivost vašeho dítěte.
- Kdy zkusit nosítko nebo šátek jako řešení problémů s kojením? Doporučuje se nosit dítě na těle, kojit mimo domov a pomáhá to při snižování rušivých podnětů a zlepšuje sání.
- Kdy je vhodné přejít na umělé mléko? V případě prodlouženého bojkotování, ztráty hmotnosti nebo závažných potíží, konzultujte s pediatrem; někdy může být řešením odstříkané mléko během doby, kdy dítě nejde ke kojení.