Dyslálie nebo také patlavost je nejčastěji se vyskytující porucha řeči dětí i dospělých, kvůli které vyhledáme logopedickou ambulanci. Náprava vadné výslovnosti trvá pár měsíců, někdy i jen pár týdnů. Dyslalie se projevuje jako narušená výslovnost jedné nebo více hlásek. Je možné, že se objevuje pouze při spontánní mluvě a při opakování vzoru slov nikoliv. Je zapotřebí si uvědomit, že v rámci vývoje dítěte odpovídá každému období výslovnost určitých hlásek. Proto nelze například po tříletém dítěti chtít, aby umělo vyslovovat artikulačně náročnou hlásku R. Nesprávná výslovnost je zcela přirozený vývojový jev v řeči dětí, který se v průběhu předškolního věku zpřesňuje a upravuje.
Nebljěžnější je vadná výslovnost sykavek (c, s, z, č, š, ž) při níž se jazyk dostává dopředu mezi zuby a vzniká takzvané "šlapání si na jazyk". Nebo dítě nahrazuje sykavku jinou sykavkou a "šišlá". Při diagnostice logoped hodnotí, v jakém stupni vývoje se nachází aktuální výslovnost dítěte, posoudí příčinu vzniku vadného tvoření hlásky a navrhne vhodný postup. Při terapii dyslálie je velmi důležitý individuální přístup k dítěti. Terapie je založená na čtyřech krocích, kdy dochází nejprve k přípravným cvičením (artikulačním cvičením), následuje samotné vyvození hlásky, její zafixování (do slabik a později slov) a nakonec automatizace hlásky do běžné řeči. Avšak v ordinaci logopeda se odehrává pouze zlomek terapie. Samotná práce je především na Vás, rodičích či prarodičích. Je zapotřebí být trpělivý, jelikož průběh a délka jednotlivých fází terapie je velmi individuální záležitost. Nemějte ale obavy, všechno Vám pečlivě vysvětlíme a poskytneme zpětnou vazbu.

V naší ordinaci také vyvíjíme a používáme webovou aplikaci Logapka, přes kterou Vám nasdílíme všechny potřebná videa a materiály na procvičení tak, abyste při odchodu ordinace přesně věděli, co a jak doma dělat. Jak pomoci svému dítěti s vadou řeči.
Neubauer, K. (2018). Kompendium klinické logopedie: diagnostika a terapie poruch komunikace. Cookies jsou malé soubory, které se dočasně ukládají ve vašem počítači a pomáhají nám k lepší uživatelské zkušenosti na našich stránkách. Cookies používáme k personalizaci obsahu stránek a reklam, poskytování funkcí sociálních sítí a k analýze návštěvnosti. Ze zákona můžeme na vašem zařízení ukládat pouze soubory cookie, které jsou nezbytně nutné pro provoz těchto stránek. Pro všechny ostatní typy souborů cookie potřebujeme vaše svolení. Budeme vděční, když nám ho poskytnete a pomůžete nám tak, naše stránky a služby zlepšovat. Svůj souhlas s používáním cookies na našem webu můžete samozřejmě kdykoliv změnit nebo odvolat. Více informací - aby stránky fungovaly, jak mají.
7.8.2 Logopedická prevence a učitel bez odborné kvalifikace v oblasti logopedie Mgr. Eva Kolesová. V současné době se celá řada dětí potýká s vadnou výslovností různých hlásek. Lze říci, že počet dětí s narušenou komunikační schopností (NKS) narůstá. Všeobecně je také známo, že se vady řeči více týkají chlapců než děvčat. Když má dítě obtíže s nesprávnou výslovností některých hlásek, ale v ostatních oblastech vývoje je vše v normě, hovoříme o tzv. patlavosti (dyslálii). Dyslálie je druh narušené komunikační schopnosti, která se řadí mezi poruchy artikulace. Je charakteristická tím, že je narušena výslovnost jedné nebo více hlásek. Jedná se o nejrozšířenější vadu řeči u dětí i dospělých. Logopedická diagnostika a péče V průběhu vývoje dítěte je důležité sledovat jeho celkový psychomotorický vývoj. Všechna anamnestická data jsou pro nás při diagnostice i následné terapii NKS důležitá. Vždy je důležité obrátit se na odborníky raději dříve. Zajistíme tím více času na potřebnou terapii, která zcela běžně trvá řádově několik měsíců, někdy i déle než rok. Na častou otázku, kdy je ideální začít s logopedií, neexistuje jednoznačná odpověď. Když má rodič (nebo pedagog) jakékoliv podezření, že se něco nevyvíjí správně, je zcela v pořádku navštívit odborníka klidně i ve dvou letech věku dítěte. Tím dokážeme včas diagnostikovat děti s opožděným vývojem řeči nebo vývojovou dysfázií. Pokud má rodič nebo pedagog podezření, že se u dítěte rozvíjí dyslálie, je vhodné vyhledat logopeda ve věku mezi 4. až 5. rokem. Logoped si dítě poslechne a zjistí, zda je výslovnost hlásek vzhledem k věku v normě, nebo zda je potřeba zahájit logopedickou terapii.
Již od útlého věku můžeme dětem se správnou výslovností hlásek pomáhat. Nejdůležitější je být dětem dobrým řečovým vzorem, hodně si s dětmi povídat, rozvíjet slovní zásobu, učit je říkanky a písničky, rozvíjet jemnou a hrubou motoriku, grafomotoriku, krátkodobou verbální paměť atd. Dále je velmi důležité, aby mělo dítě dostatečně ohebná mluvidla - jazyk, rty, tváře, mimiku. Kromě dobré pohyblivosti mluvidel je důležité i správné nosní dýchání. K nácviku každé hlásky je potřeba umět jiné pohyby jazyka, rtů, mimiky. Proto je potřeba, věnovat čas nejdříve nácviku správného postavení mluvidel a nápodobě zvuků. Této prevenci se mohou věnovat rodiče, paní učitelky v MŠ, které mají kurz logopedické prevence, a také logopedi. Když se správná pohyblivost mluvidel nedaří a ve výslovnosti hlásek nedochází k žádnému posunu, je potřeba vyhledat logopeda, jehož pomoc je při nácviku hlásek nepostradatelná. V následujícím textu se budeme věnovat hláskám, s jejichž nesprávnou výslovností se můžeme u dětí setkat nejčastěji.
Podpora vzniku hlásek a nejčastější chyby
Podpora vzniku hlásek: "V" + "F". V i F jsou takzvané labiodentální hlásky, při jejichž výslovnosti se horní zuby dotýkají dolního rtu. Špatná výslovnost hlásky V a F často spočívá právě v tom, že dítě neumí tímto způsobem nastavit mluvidla. Potom může místo hlásky V používat hlásku B nebo U. Řeč pak může znít třeba takto: Bašek se koupe be baně. místo Vašek se koupe ve vaně. Ue uodě je uodník. místo Ve vodě je vodník. U vadné výslovnosti hlásky F děti většinou pouze foukají, ale nedávají zuby na spodní ret. Před samotným nácvikem hlásky V je nejdříve nutné nacvičit správné postavení zubů "zakousnutých" do spodního rtu.
Jaké jsou nejčastější poruchy výslovnosti, se kterými se u dětí v poslední době setkáváte? Poruchy výslovnosti nejčastěji zahrnují potíže s tvorbou sykavek, hlásek L, R, Ř nebo měkčením - toto se nemění. Bohužel počet dětí, které mají obtíže ve výslovnosti, narůstá. Je na místě si uvědomit, že chybná výslovnost hlásek je často komorbidní (= současně se vyskytující) k ostatním neurovývojovým a jazykovým poruchám, jelikož jde o vysoce jemný koordinačně-motorický mechanismus spojený s percepicí. V dětské populaci je nejvyšší zastoupení fonologické poruchy, tzn. děti s touto diagnózou mají obtíže hlavně ve vnímání, rozlišování a uchovávání řečových zvuků na úrovni centrální nervové soustavy. Fonologické poruchy jsou ve vztahu k narušení výslovnosti nejčastější a tvoří asi 80 % poruch artikulace.
Současný vliv technologií a vliv dudlíků
Jak velkou roli hraje v poruchách výslovnosti používání moderních technologií, jako jsou tablety a mobilní telefony? Nadměrné využívání technologií již od raného věku ovlivňuje mnoho složek psychomotorického vývoje a je možné usuzovat, že to může platit i pro rozvoj správné artikulace. Těch proměnných, které ale mohou do vývoje vstupovat, je mnoho, proto zjistit, zda je na vině přílišné sledování tabletu či mobilu nebo jiné vlivy, je velmi těžké. V dětství je nejdůležitější přiměřený rozvoj všech vývojových linií - senzorické, motorické, psychosociální, emoční a díky tomu se může vyvíjet přirozeně jazyk a řeč. Bez skutečně prožitých zážitků se vývoj může narušit. Motorická koordinace je zásadní pro motorickou realizaci hlásek, ale nesmíme zapomínat na nutnou symbiózu se sluchovou percepcí.
A jaký je vliv dlouhodobého používání dudlíků a lahviček se savičkou na správnou výslovnost u dětí? Podle dostupných studií to není jednoznačné. Nadužívání dudlíků nebo chybných saviček často způsobuje ortodontické a orofaciální obtíže, které jsou také v dikci klinického logopeda. Avšak ne každý jedinec s myofunkční poruchou, orofaciální či ortodontickou poruchou musí nutně mít poruchu výslovnosti. Je zvýšeno riziko chybného polohování sykavek a alveolárních hlásek T, D, N, L, R, Ř, jejichž nárůst v logopedických ambulancích pozorujeme.
Kdy by měli rodiče zpozornět a začít řešit výslovnost svého dítěte s logopedem? Dá se říct věková hranice, kdy se to „ještě samo spraví“ a kdy už může být fixace špatné výslovnosti bez terapie trvalá? 3 roky: Pokud dítěti po třetím roce není rozumět, často zaměňuje nebo nerealizuje mnohé hlásky, nebo mluví tzv. vlastní řečí, je vhodné navštívit logopeda. 4 roky: Kolem 4. roku věku by dítě mělo začít navštěvovat logopedii, pokud zaměňuje nebo nerealizuje hlásky K, CH, V, F, Ť, Ď, Ň nebo L. 5 let: Kolem pátého roku by se měly stabilizovat sykavky (C, S, Z, Č, Š, Ž). Takže pokud je chybně tvoří, nebo výrazněji zaměňuje (např. „šušenka, zehlicka“), také je to důvod k logopedické péči. 6 let: Mezi pátým a sedmým rokem se přirozeně vyvíjí R, Ř - ale po pátém roku věku lze tyto hlásky podpořit. Ale existují i velmi šikovné děti, které chtějí svým rozumem předběhnout vývoj motorické koordinace a třeba od 2,5 až 3 let realizují velární R (tzv. francouzské) - to je potřeba řešit hned! To samé platí u sykavek, pokud je děti tvoří mezi zuby („šlapou si na jazyk“), je také dobré přijít hned - může jít o myofunkční poruchu, ale i přetrvávající primární sací reflex.
Podíváme se na zmíněné sykavky. Jsou poruchy výslovnosti sykavek častější než dříve? Osobně mám pocit, že je skutečně nárůst dětí se špatně tvořenými sykavkami. Je tam však celé spektrum důvodů - nezralost fonologie, ale můžeme se s tím setkat i u dětí s ortodontickou či myofunkční poruchou, s přetrvávajícím sacím reflexem, ale i pro nesnáze při kojení, dlouhodobé užívání dudlíku nebo neadekvátních saviček. Hodně hraje roli temporomandibulární kloub, který není stabilní a čelist se může posouvat dopředu, což vytváří patologické pohybové vzorce, například laterální sykavky. Často s tím souvisí i chybná postura těla.
Proč mají některé děti potíže s výslovností hlásky L? Já osobně považuji L za jednu z nejtěžších hlásek, jelikož vyžaduje velmi sofistikovanou motorickou koordinaci se zapojením tlaku. Jazyk musí nahoru za horní řezáky, tam krátce zatlačit a rychle spadnout dolů, takže tři fáze. Zároveň L je těžké fonologicky si uvědomit, takže pokud má dítě fonologickou poruchu a k tomu obtíže v motorické koordinaci a ještě třeba myofunkční poruchu (což jsou kombinace, které jsou stále častější), je to běh na delší trať. Nejčastější chybou je, že děti hlásku L vynechávají, někdy ji zaměňují za J („lampa-jampa“).

U některých dětí se vyskytuje tzv. rotacismus, tedy problém s výslovností R. Jak postupovat? Záleží, o jaký typ chybné výslovnosti R jde. Trochu jinak se postupuje při tzv. ráčkování a jinak při záměně R za L či J nebo při nerealizaci. Každopádně si dovolím zde tvrdit takové tři základní postřehy z praxe: Pokud dítě kolem 3. roku používá velární R (francouzské), je dobré hned začít s nápravou. Často nestačí terapeutická metoda substituce D za R, je potřeba použít i jiné techniky. Děti s vývojovými obtížemi v jazyce a učení mají často chybně tvořené R dlouhodobě nebo se správné nenaučí. Je toho na ně moc, ale když najdou sílu a odvahu ve starším věku, pak to nakonec může zvládnout téměř každý.
Může mít nesprávná výslovnost některých hlásek dopad na čtení a psaní při nástupu do školy? Ano, ale zde se opět bavíme o fonologických poruchách, nikoliv o výslovnosti z důvodu samotné sluchové percepce. Narušené vnímání, rozlišování a vybavení hlásky limituje děti ve čtení i v diktátech.
Jak mohou pomoci rodiče?
Existují osvědčené „domácí metody“ nebo hry, které podporují správnou artikulaci? Tak jednoduché to bohužel není. Zdravé děti se při optimálním vývoji a stimulaci naučí vyslovovat všechny hlásky často zcela samy někdy i před 4. rokem věku. Děti, které se k nám dostávají do péče, mají velmi často už nějaký komplikovaný důvod, proč jejich artikulace neodpovídá jejich věku. V této době si kdekdo myslí, že je logoped, a když se bude hodně hýbat jazykem, že se vše spraví. Ale my následně řešíme v našich ordinacích stesky rodičů, kteří jsou nešťastní, že se po dvou letech „hýbání s jazykem“ nic nestalo. A to je právě z toho důvodu, že laik není schopen rozlišit, zda jde o fonologickou poruchu, chybnou výslovnost při myofunkční poruše nebo poruchu výslovnosti z důvodu těžší logopedické diagnózy, např. vývojové dysfázie, dyspraxie, dysartrie apod. Takže koupit si domů logopedickou knížku nestačí… Terapeutických materiálů a aplikací na „správnou výslovnost“ je nepřeberné množství, a kdyby to bylo tak jednoduché, tak stačí jedna příručka, bohužel ale není. Každé dítě je zcela individuální, vyvíjí se svým tempem, má jinou příčinu obtíží a reaguje na jiné terapeutické postupy. Možná bych si dovolila rodiče upozornit, že jakékoliv cvičení, které je mimo artikulační pozici (tedy vyplazovaní jazyka, ťukání jazykem do stran, vypláznutí směrem k nosu či na bradu apod.), nevede ke správné artikulaci, naopak!
Ve věku dětí mezi 3. a 4. rokem se často vyskytuje jev, kdy dítě má jazyk mezi zuby, jakoby částečně vyplazený z úst. Poslední dobou je hodně dětí s touto vadou, proto je potřeba si to hlídat a v počátku vše změnit, aby jste v budoucnu nemuseli řešit tuto vadu. Přidávám fotku dospělého chrupu. Je na ní dobře vidět, jak stoličky jsou ve skusu a v přední části chrupu je mezera.

Velmi mě pobavil článek mé kolegyně, která označila dudlík za vstupenku na logopedii. Proč jako logopedka nerada vidím děti s dudlíkem? Při polykání jazyk vytváří tzv. polykací vlnu. Nejprve se přimkne k patru přední část jazyka, poté střední část a nakonec zadní část. Při každém polknutí se skutečně procvičí celý jazyk. Polykáme přibližně 1300x za den. I když je jazyk v klidu, zrovna se nepodílí na mluvení či polykání, rozhodně není pasivní a povolený. Při správné klidové poloze jazyka je špička jazyka opřená na stejném místě, jako když vyslovujeme hlásku N. Zkuste si vyslovit N, nechat jazyk tam, kde je, a zavřít ústa. Dudlík znemožňuje zdravý a přirozený kontakt jazyka s horním patrem. Jazyk nezná správnou klidovou polohu - klid s dudlíkem znamená úplně povolený jazyk ležící pod dudlíkem. Kolikrát za den se jazyk kvůli dudlíku neprocvičí? Samozřejmě ne všichni. Každé dítě je jiné. Nelze říci, že všechny děti, které měly dudlík, budou chodit na logopedii. Jako matka 3 dětí si na základě vlastních zkušeností dovolím být chvíli trochu drzá. Skutečně vaše dítě potřebuje dudlík? Nebo jste to vy, kdo někdy potřebuje dítě např. rychle uklidnit, utišit, zabavit, uspat? Nebylo by možné používání dudlíku alespoň omezit? Například aby byl jen pomůckou na usnutí a užíval se tedy jen na místech a v časech určených k usnutí? Úplně ideální pro vývoj oromotoriky je dítěti dudlík vůbec nedat, do půl roku plně kojit a po půl roce postupně nabízet pití z otevřeného kelímku nebo z hrnečku s brčkem. Proč? Kojení je skvělá rozcvička pro jazyk i pusinku, bradavka je měkká a poddajná na rozdíl od dudlíků a kojeneckých lahví. Při pití z otevřeného kelímku si dítě procvičí rty (které bude potřebovat mimo jiné na vyslovování hlásek PBM) a krásně trénuje polykací vlnu, procvičuje celý jazýček. Pití brčkem je taktéž úžasná rozcvička. Zrušte dudlík do půl roku věku dítěte. S přivřenýma očima lze tolerovat dudlík do roka, ale pak už ne. Jestli vás můj článek inspiroval k odložení dudlíku, mám velkou radost! Jestli vesele dudláte dál, budu se na vás moc těšit za pár let na logopedii! To je trochu nadsázka, samozřejmě. Jste-li zrovna sami jako rodiče či pečující osoby v náročné fázi a každá chvilka, kdy miminko dudlá a nic od Vás nepotřebuje, je pro Vás k nezaplacení, opečujte primárně sebe, to je jasné. Hlavně si nic nevyčítejte, vše se dá řešit a je dobré vědět, že cestičky vždy jsou.
Přípravná cvičení k hlásce R
V závěru je důležité zdůraznit, že včasná diagnostika a individuálně přizpůsobený plán terapie výrazně zvyšují šance na úspěšnou nápravu. Rodiče by měli vyhledat odbornou pomoc, pokud má dítě potíže s výslovností po 4. roce věku, nebo se výslovnost nespokojí s věkem. Důležité je také dbát na celkový vývoj dítěte, podporovat řečový vzor, mluvit s dítětem a zapojovat ho do bohatého jazykového prostředí, aby se rozvíjela správná artikulace a komunikační schopnosti.