Kojením totiž velmi dlouho zajišťujete nezbytné stavební látky pro dokončení vývoje, který započal v děloze. Příroda se nejen u nás, ale i u jiných savců totiž spolehla na to, že co se nestihne dokončit před porodem, dovyvine se v průběhu prvních let života miminka. V mozku a v nervovém systému dítěte probíhají dramatické změny i po narození. Počet neuronů, tedy mozkových buněk, které řídí celý organismus, je do jisté míry uzavřený již před porodem. Dále a zcela záměrně až po narození se rozvíjí jejich vzájemné propojení do jednotlivých funkčních struktur.
Po narození je vývoj mozku prokazatelně dle vědeckých studií podporován nenasycenými mastnými kyselinami, zejména DHA, kyselinou dokosahexaenovou v mateřském mléce. DHA je jednou ze základních stavebních látek buněčné membrány. Tato kyselina se u starších dětí a dospělých již dokáže vytvořit z jiné mastné kyseliny, kyseliny alfa-linolenové, které máme v běžné stravě dostatek ve formě rostlinných olejů, ale játra miminka ji ještě nedokážou sama vyrobit. Proto tuto veledůležitou kyselinu musí dítě dostávat přímo v mateřském mléce.
DHA kyselina se však typicky nevyskytuje v naší běžné české stravě, protože nejsme zrovna příznivci mořských mastných ryb a nejíme denně mořské řasy, ze kterých bychom tuto kyselinu získávali napřímo. Velmi podstatné je hlídat si příjem nenasycených mastných kyselin u kojících veganek a vegetariánek, v tomto případě zvolte klidně alternativní zdroj omega kyselin z mořských řas. Druhá důležitá věc je mít pod kontrolou dostatečnou frekvenci, tedy denní příjem této mastné kyseliny. Kojící matka potřebuje DHA pro sebe a pro miminko, takže jakákoli denní doporučovaná dávka, kterou si přečtete u potravinových doplňků ve formě kapslí rybího tuku nebo lžiček rybího oleje, je prostě nedostatečná.
Státní zdravotní ústav (prof. Ruprich, 2018) ve svých oficiálních doporučeních navazujících na Světovou zdravotnickou organizaci publikuje, že k dosažení ideální denní dávky pro matku i dítě je vhodné konzumovat pravidelně zhruba 350-450 mg DHA denně. Toho lze dosáhnout pravidelným příjmem 2-3 gramů rybího tuku v jakékoli podobě, například z makrel, lososů, sardinek, tuňáka, jiných mořských mastných ryb nebo v podobě solidních rostlinných (z mořských řas) potravinových doplňků pro vegany s laboratorně prokázanou hladinou DHA. Vyvarujte se doporučení, že stačí konzumovat výhradně rostlinné oleje, například řepkový a olivový.
Vědci již dnes v mnoha studiích, MRI a CT zobrazovacích metodách, dokážou přesně ověřit, že pravidelnou konzumací nenasycených mastných kyselin dochází v dětském mozku k navýšení tzv. bílé hmoty. V roce 2020 byla publikována studie West Virginia University v odborném časopise pro neurovědecké vědy, kde jsou výsledky výzkumu na 1- až 4letých dětech a opakovaně potom na 4- až 8letých dětech, a to i se zohledněním délky kojení v raném dětství a dalších faktorů. Formou opakovaného vyšetření množství bílé mozkové hmoty bylo jednoznačně potvrzeno její zvýšené množství v oblastech spojených s učením a rozvojem řečových schopností dítěte. Na CT snímcích je opakovaně zachycovaná zvýšená koncentrace bílé hmoty v určitých částech mozku, které jsou přímo spojené s rozvojem inteligence a schopností učení. Tyto pozitivní vztahy byly dokumentovány u dětí pravidelně kojených na rozdíl od dětí nedostatečně kojených a nekojených.

Maminky zejména předčasně narozených dětí, které nemají dostatek mléka, nebo kvůli své léčbě nemohou po porodu kojit, určitě uvítají možnost získání darovaného mateřského mléka. V České republice máme ve velkých městech při porodnicích banky mateřského mléka. Lékaři již dnes běžně indikují také analýzu mateřského mléka, která přesně stanoví potřebu specifických živin pro daného kojence a vybere pro něj nejvhodnější darované mateřské mléko. Kojení je přirozený a zároveň chytrý způsob, jak dítěti zabezpečit jeho zdravý vývoj. Někdy ani není potřeba příliš o jeho složení uvažovat. Zcela postačí, když nepůjdete příliš brzy po porodu do dietních experimentů a výstřelků a pohlídáte si barvitost a pestrost své stravy.
Praktické aspekty kojení a přínosy kojení
Kojení má pozitivní vliv nejen na růst dítěte, na vývoj jeho imunity, ale také mentálních funkcí během prvních 3 let. Autoři sledovali vliv délky kojení u 697 dětí, které byly testovány po 12, 24 a 36 měsících. Děti se testovaly dle standardizované škály vývoje dětí. Zaměření bylo hlavně na mentální/rozumové funkce (index mentálního vývoje). Ukázalo se, že je zde pozitivní závislost mezi délkou kojení a indexem mentálního vývoje. V 1 roce byl index u dětí na výlučné UMĚLÉ výživě 97,8, zatímco u dětí kojených alespoň 9 měsíců 103,3. Efekt se projevil i v dalších letech, kdy už děti nebyly kojeny. Ve dvou letech byl index u nekojených 93,1 u kojených 99,6, u 3letých dětí byly hodnoty 87,5 a 95,8. U dětí, které byly kojené minimálně 9 měsíců, byly výrazně vyšší kognitivní funkce v porovnání s dětmi, které nebyly kojené.
Významné je též to, že laktace má naopak i výživové a imunologické benefity. Mateřské mléko má imunoglobuliny, zejména sekretorický IgA, který dosahuje nejvyšších koncentrací v prvních dnech po porodu. Dále je MM bohaté na lysozym, laktoferrin a další bioaktivní faktory, které podporují střevní mikrobiom a imunitu sliznic. U donošených novorozenců se doporučuje zahájit kojení co nejdříve po narození. Výlučné kojení se doporučuje do ukončeného 6. měsíce věku a jediným doplňkem jsou vitaminy D a K. Alergologové doporučují zavádět nemléčné příkrmy od ukončeného 4. měsíce, tedy v období tzv. „okna imunologické tolerance“ mezi 4. a 6. měsícem věku. Zavádění příkrmů před ukončeným 4. měsícem nebo po 6. měsíci věku nese zdravotní rizika (malnutrice, poruchy příjmu potravy, alergie, anémie).
Pokud dítě prospívá, doporučuje se pokračovat v kojení s postupně zaváděnými příkrmy 2 roky i déle. Výhody pro dítě zahrnují nižší výskyt zánětů středouší, gastroenteritid, nekrotizující enterokolitidy a infekcí dolních cest dýchacích, nižší výskyt alergií, SIDS a později nižší výskyt obezity a diabetes mellitus 1. typu. Výhody pro matku zahrnují snížení rizika diabetu mellitu 2. typu, hepatitid A, B, C (zvážit kojení u akutní HBV infekce).
- Pro správnou techniku kojení je klíčové správné přiložení a poloha; především břicho na břicho, široce otevřená ústa, dolní ret vytočen ven, brada se dotýká prsu a dvorce je vidět nad ústy.
- V prvních dnech po porodu se tvoří kolostrum, poté zralé mléko. Kolostrum je husté a bohaté na imunoglobuliny; má nižší obsah laktózy.
- Produkce mléka je řízena poptávkou a sáním; po 1-2 týdnech je průměrná produkce 700-800 ml/den.
- Pro dokrmování se používá umělá výživa; však nejde o náhradu za kojení, která by měla mít výsadu před kojením, a kdy je potřeba.
- Pokud kojit nelze, existují darované mateřské mléko a banky mateřského mléka.
Praktické aspekty výživy při nekojení
Pokud je nekojené dítě nejedlík, je vhodné pokračovat v počátečním umělém mléce (1). Pokud nekojené dítě neje po prvním roce, mělo by dostávat pokračovací mléko (2). Opravdové jídlo je cennějším zdrojem živin než vysoce průmyslově zpracované sušené mléko. Umělá výživa by měla být používána pouze na základě odborného doporučení a při nutnosti. Složení mateřského mléka je vodítkem pro výrobu a složení kojeneckých formulí, nicméně i při teoreticky absolutní shodě budou rozdíly v biologické dostupnosti a metabolickém efektu.
Rozdíly ve střevní mikrobiotě: u výlučně kojených novorozenců tvoří 90 % střevní flóry laktobacily a bifidobakterie. Laktóza a oligosacharidy v mateřském mléce podporují vstřebávání vápníku, níží pH stolice a podporují růst prospěšných bakterií. U dětí na formulích může být průběh trávení odlišný a vyžaduje méně časté, ale spíše dávkované krmení s ohledem na individuální toleranci.
Ekonomické a sociální aspekty: Náklady na kojení a krmení mléčnou náhradou se liší - české kojící matky ušetří až 2000 Kč měsíčně. Umělá výživa vyžaduje náklady na mléko, pomůcky a přípravu. Kojení podporuje i rychlejší zotavení matky po porodu.

Doporučení pro délku a praxi kojení
Podle statistik ÚZIS a Laktační ligy se kojení v ČR zvýšilo v posledních desetiletích, avšak u některých žen zůstává obtížné dodržet dlouhodobé kojení. Délka kojení je ovlivněna prenatální přípravou, vzděláním matky a podporou okolí. Doporučení pro délku kojení se v současné době často uvádí jako kojení do ukončeného 6. měsíce výlučně, poté s postupně zaváděnými příkrmy, a pokračování kojení až 2 roky a déle, pokud dítě prospívá.
Splnění správné techniky kojení, podpora first latch po porodu, a neodkládání kontaktu s dítětem umožňuje vyšší pravděpodobnost úspěšného kojení. Jaká platí v současné době doporučení pro délku kojení? Kojení nahrazuje potravu i nápoje do ukončeného 6. měsíce věku dítěte. Poté zavádíme nemléčné příkrmy, ale dle současných doporučení není třeba kojení přerušovat. Kojit lze 2 roky i déle.
V případě nutnosti mohou být použity dárky mateřského mléka a banky, které zajišťují bezpečnou, známou kvalitu a dobře kontrolovanou dodávku živin pro kojence. Složené složení mateřského mléka se liší v čase a podle potřeb dítěte; kolostrum a přechodné mléko jsou důležité pro adaptaci střev na mléko zralé.
V závěru lze říci, že kojení je komplexní fyziologický jev s mnoha výhodami pro dítě i matku. Je však důležité mít na paměti individuální okolnosti a podporu ze strany rodiny, zdravotníků a společnosti, která pomáhá kojícím matkám překonávat krize a zajišťovat optimální výživu pro děti.
Kojení – Jak správně přiložit dítě k prsu ✅
Tabulka: Shrnutí klíčových rozdílů
| Aspekt | Kojoené dítě | Nekojené dítě |
|---|---|---|
| Hlavní výhoda | Imunitní ochrana, vývoj mozku, biologická dostupnost živin | Flexibilita, rychlá adaptace stravy |
| Hlavní riziko nekojení | Vyšší riziko infekcí, nižší kognitivní skóre | Vyšší pravděpodobnost potřeb doplňkové výživy |
| Praktické poznámky | Podpora kojení, banky mléka pro dárky | Vhodnost umělé výživy dle doporučení |