Kmenové buňky představují revoluční potenciál v medicíně, nabízející naději pro léčbu široké škály závažných onemocnění. Tyto jedinečné buňky, často označované jako „univerzální stavební materiál“ lidského těla, se vyznačují schopností se množit (proliferovat) a přeměňovat na jiné buněčné typy (diferencovat). Právě tato vlastnost umožňuje jejich využití při obnově a regeneraci poškozených tkání a buněk.
Tradičně byly kmenové buňky získávány z kostní dřeně, ale výzkum ukázal, že pupečníková krev novorozence je mnohem optimálnějším zdrojem, a to jak z hlediska kvality, tak množství.
Odběr a uchování kmenových buněk
Pupečníková krev je krev, která zůstává v cévách placenty a pupečníku po přerušení pupečníku. Její odběr je jednoduchý, bezbolestný a neinvazivní zákrok, který se provádí bezprostředně po porodu dítěte. Pokud není dále využita, obvykle se likviduje spolu s placentou jako biologický odpad. Moderní technologie však umožňují její uchování pro budoucí terapeutické využití.
Metody odběru a zpracování
Nabízené služby zahrnují odběr a zpracování pupečníkové krve, tkáně pupečníku a placenty. Tyto metody umožňují získat a uchovat pro dítě nejvyšší možný počet a spektrum kmenových buněk, čímž se zvyšuje šance na úspěšnou léčbu v případě jejich budoucího použití.
- Pupečníková krev: Krev novorozence, která zůstává v placentě po přerušení pupečníku. Je velmi bohatá na kmenové buňky.
- Placentární krev: Krev se stejným složením jako pupečníková krev, která zůstává v cévách placenty po porodu dítěte i placenty. Její odběr zvyšuje celkové množství získaných kmenových buněk.
- Tkáň pupečníku: Část pupečníkové šňůry (cca 15 cm), která se odstřihne po porodu placenty. Obsahuje vysoký počet kmenových buněk díky přítomnosti celé tkáně.
- Tkáň placenty: Celá placenta, ze které lze získat velké množství kmenových buněk.
Proces odběru a skladování
Po navázání prvního kontaktu a sepsání smlouvy obdrží rodiče odběrovou soupravu pro pupečníkovou krev. Tato souprava se během porodu předá porodní asistentce nebo lékaři, kteří odběr provedou. Po odběru je vzorek bezpečně odeslán do laboratoře, kde je testován na přítomnost virů, bakterií a plísní. Následně jsou odebrané kmenové buňky zpracovány a uloženy do tkáňové banky. Kmenové buňky jsou zde uchovávány ve speciálních nádobách s tekutým dusíkem při teplotě -130 až -190 °C. Proces uchování může probíhat neomezeně dlouho.
V případě odběru zubu pro kmenové buňky je postup obdobný. Po podpisu smlouvy a uhrazení rezervačního poplatku je nutné provést sérologické vyšetření krve dítěte, a to nejpozději do 6 dnů od odběru zubu. Odběr krve probíhá v odběrových místech smluvních laboratoří. V tkáňovém zařízení je následně zub podroben mikrobiologické zkoušce a získaná zubní dřeň je testována na přítomnost a vlastnosti kmenových buněk.
Jak banky pupečníkové krve klamou pacienty
Potenciál kmenových buněk v léčbě
Kmenové buňky se dnes již aktivně využívají v léčbě více než 80 závažných onemocnění, a to zejména v hematologii, onkologii a neurologii. Neustále probíhají výzkumy zaměřené na jejich využití u nových chorobných jednotek.
Současné a budoucí aplikace
- Hematologie a onkologie: Léčba leukémií, vybraných nádorů, onemocnění krvetvorného a imunitního systému.
- Neurologie: Potenciální léčba onemocnění jako je amyotrofická laterální skleróza, Parkinsonova choroba, poranění míchy, Alzheimerova choroba a roztroušená skleróza.
- Regenerativní medicína: Náhrada a regenerace poškozených tkání, například srdeční svalové tkáně po ischemické chorobě srdeční.
- Další onemocnění: Cukrovka I. typu, lupus erythematodes, juvenilní artritida, poškození vzniklá po krvácení do mozku.
Lékaři doporučují odběr a uskladnění kmenových buněk, protože se očekává, že jejich použití se postupně stane standardním typem léčby pro stále více onemocnění. V některých evropských zemích je již dnes použití kmenových buněk standardní léčbou například u degenerací kostí.
Výhody uchovávání vlastních kmenových buněk
Uchovávání vlastních kmenových buněk dítěte představuje nejlepší alternativu pro budoucí léčbu. V případě potřeby je dítě dárcem samo sobě, což eliminuje riziko odmítnutí organismem a složité hledání vhodného dárce kostní dřeně. Navíc uskladněné kmenové buňky mohou potenciálně pomoci i rodičům nebo sourozencům, přičemž u zhruba 35 % vzorků je možná shoda i mezi rodinnými příslušníky.
Srovnání s jinými zdroji
Zatímco kostní dřeň byla dlouho hlavním zdrojem kmenových buněk, její nevýhodou je obtížné hledání vhodného dárce s dostatečnou tkáňovou shodou. Kmenové buňky z pupečníkové krve mají oproti tomu výhodu v tom, že pro jejich využití postačuje shoda 4 z 6 transplantačních antigenů, což výrazně zjednodušuje nalezení dárce a příjemce.
Zubní kmenové buňky, získané například z mléčných či trvalých zubů, nabízejí další alternativu s výhodou delšího časového okna pro rozhodnutí a více příležitostí k odběru. Výzkumy naznačují, že MUSE buňky, které jsou obsaženy v zubních kmenových buňkách, mají vyšší potenciál pro proliferaci a diferenciaci než buňky z pupečníku, tukové tkáně nebo kostní dřeně.
Zkušenosti a názory
Mnoho rodičů se rozhodlo pro uchování pupečníkové krve a tkáně s cílem zajistit zdraví svých dětí. Lékaři rovněž doporučují odběr a uskladnění kmenových buněk pro budoucí léčebné možnosti. Společnosti jako Bioinova, a.s. a ARCHIV BUNĚK s.r.o. se specializují na odběr, zpracování a výzkum kmenových buněk s cílem vývoje nových léčivých přípravků a postupů v regenerativní medicíně.
Příběhy rodičů, lékařů a osobností potvrzují význam potenciálu kmenových buněk. „Největší dárek, který jsme si všichni přáli, už doma máme. Krásné zdravé děti Elliotka a Liamka. A co víc si přát než zdraví našich dětí? Proto jsme se pár dní před porodem rozhodli pro uchování pupečníkové krve a tkáně, které se dá získat jen párkrát za život a to právě bezprostředně po porodu,“ sdílí jedna z rodiček.
