Denní dávka kojeneckého mléka má své doporučení, které vždy najdete na obalu konkrétního výrobku, ale to slouží pouze jako odhad.
Samotnou potřebu mléka si dítě nastaví časem samo.
Děti, které jsou navyklé na režim po třech hodinách, vypijí v jedné dávce méně než děti, které dovedou spát i více hodin v kuse.
Nemá smysl mléko do kojence „nalít“ podle tabulek.
Vnímejte, jak děťátku chutná, jak dobře si po jídle dokáže odpočinout a jestli správně prospívá.
Nezapomínejte také na pitný režim.
Kojeným dětem ho zcela pokryje mateřské mléko, nekojené děti a děti začínající s příkrmy by měly postupně začít dostávat vodu a zvykat si tak na pravidelný pitný režim.
Mléko připravujte vždy čerstvé, ne dopředu, a u dávkování se řiďte pokyny na obalu konkrétního výrobku, který máte doma.
Při podávání by měla jeho teplota být v rozmezí 37 a 40 °C.
Teplotu vždy vyzkoušejte na svém zápěstí, aby mléko nebylo pro miminko moc horké.
Nezapomínejte lahvičku sterilizovat.
Pokud nemáte doma sterilizátor, můžete si poradit i s běžnou kuchyňskou výbavou.
Děti po 1. roce by měly dostávat 300-330 ml mléka.
Pro děti po 2. roce bývá častou volbou kravské mléko do běžné výživy, nicméně vždy je potřeba zohlednit individuální potřeby dítěte.
Stává se ale, že ne každá maminka může kojit, případně se sama rozhodne kojení ukončit ve chvíli, kdy jí přestane být komfortní kojit batole.
Ať už je vaše situace jakákoliv, rozhodně si nic nevyčítejte.
Psychická pohoda je nejdůležitější, protože vaše malé vás potřebuje někdy i 24 hodin denně.
A když je spokojená maminka, bývá mnohem spokojenější i dítě.
Dávejte proto děťátku také jogurty, tvaroh a málo solené sýry.
Pokud v rámci mléčných výrobků budete podávat i kravské mléko jako takové, vždy vybírejte plnotučné.
Speciální batolecí mléko je bohaté na látky potřebné pro zdravý rozvoj vašeho dítěte v tomto věku.
Obsahuje mléčný tuk, který mu dodává lahodnou chuť a přispívá k lepšímu vstřebávání vitamínů A, D, E a K.
Abyste děťátku podávali správné množství mléka, vždy si prohlédněte tabulku uvedenou na obalu, kde je správné dávkování vůči věku přesně vypočítáno.
Mléko nikdy nepřipravujte „do zásoby“ ani ho podruhé neohřívejte.
Vždy ho připravujte těsně před podáváním.
Míchejte ho z balené kojenecké vody, kterou ohřejte na teplotu 37-40 °C.
Před podáním mléka vyzkoušejte jeho teplotu kápnutím kapky na vnitřní stranu zápěstí - mléko musí být příjemně teplé.
Dávky mléka si nikdy nepřipravujte dopředu, byť by bylo mléko po přípravě skladováno v lednici.
Připravujte vždy jen tolik mléka, kolik spotřebujete.
Pokud je mléko nebo vodu třeba přihrát, ohřejte ho ve speciálním ohřívači nebo ve vodní lázni.
Pro noční krmení je vhodné mít u postele připravenou termosku s převařenou horkou vodou a v noci jen odměřit vodu do lahvičky a přisypat dávku mléka.
Dítěti dejte bryndáček nebo plínku a položte si jej krčkem na ohbí lokte.
Lahvičku držte tak, aby byla hladina mléka stále dostatečná a dítě nepolykalo vzduch nebo zbylou pěnu z mléka.
Pokud se to napoprvé nezadaří, nezoufejte a vytrvejte s pokusy.
Plně kojené děti do 6 měsíců nepotřebují dostávat vodu, jelikož mateřské mléko zajišťuje dostatečný pitný režim.
Pouze v případech, kdy panují horké dny nebo při horečce a průjmu se doporučuje po konzultaci s pediatrem podávat malé množství převařené a na cca 37 °C zchlazené kojenecké vody.
Kojenci, kteří od ukončeného 4. až 6. měsíce začínají s příkrmy, či nekojené děti na náhradní mléčné výživě, by měli začít dostávat vodu a postupně si tak zvykat na pravidelný pitný režim.
Doporučuje se začínat s 1-2 lžičkami převařené a na cca 37 °C zchlazené kojenecké vody 1 až 2× denně.
Voda by v žádném případě neměla nahrazovat mateřské mléko nebo náhradní mléčnou výživu.
Dle posledních doporučení není důvod, aby kojící maminka jakkoliv omezovala svůj jídelníček.
Důležité je pestrá a vyvážená strava.
Nejlepší rada je jíst vše, co mamince chutná.
Někdy se matky domnívají, že vyloučením nadýmavých potravin z jídelníčku předejdou bolestem a nadýmání bříška u dítěte.
Potvrdilo se, že složky, které způsobují nadýmání u matky, nepřechází do mateřského mléka a neovlivňují plynatost u dítěte.
Malé miminko nám nemůže říct slovy, že má hlad, ale je schopno nám dát řadou signálů dopředu najevo, že je hladové.
Pláč bývá v případě hladu pouze posledním signálem, jak na toto upozornit.
Sledujte svoje dítě a brzy sami vypozorujete, kdy Vám dítě dává jasné signály, že má hlad.
Může to být cucání prstíků, olizování si rtíků, otevírání pusinky a kývání hlavičkou ze strany na stranu nebo snahou dát hlavičku k hrudi či prsu.
Chuť mateřského mléka je velmi ovlivněna tím, co kojící maminka konzumuje.
Mateřské mléko lze charakterizovat jako nasládlé až sladké díky vysokému obsahu mléčného cukru - laktózy.
Jeho chuť je pak dále ovlivněna obsahem mléčného tuku, který je velmi proměnlivý a rovněž je ovlivněn stravou maminky.
Může tak získat ovocné, vanilkové, kořenité a další chuťové tóny.
Náhradní mléčná výživa se liší podle značky, jelikož každý výrobce preferuje odlišnou chuť, vůni či složení.
Každá kojenecká výživa má specifickou chuť a složení.
Jelikož je trávicí trakt kojence velmi citlivý, může na změnu kojenecké výživy reagovat změnou barvy a konzistence stolice, drobnými zažívacími problémy a pláčem.
Nejpřirozenější stravou pro každé narozené miminko je mateřské mléko.
Některé děti však nemohou být z různých důvodů kojící.
Pokud maminka skutečně nemůže své děťátko kojit, měla by se poradit s pediatrem nebo odborníkem na kojeneckou výživu.
Mějte na paměti, že pláč nemusí být vždy motivován jen hladem.
Nekrmte proto dítě při každém pláči, zkuste ho přebalit, pochovat a někdy prostě jen vydržet.
Ze zvláště u větších dvalíků.
Kolem 6 měsíců věku začínáme s příkrmy a nejlepším začátkem jsou ovocné a zeleninové kaše.
Buďte kreativní a zkoušejte nové a nové varianty.
Chuťová pestrost je pro správný rozvoj stravovacích návyků rozhodující.
Rozhodně nic nevzdávejte při prvním neúspěchu.
Právě naopak, postupně se zvyšuje pestrost jídelníčku.
První nemléčné složky ve stravě by měly být zelenina a poté ovoce a teprve potom kaše.
Hrníček můžete začít nabízet jako alternativu k lahvi už kolem půl roku věku.
Nutná samozřejmě bude vaše asistence.
Buďte trpěliví, musíte počítat s tím, že větší část pokrmu skončí na oblečení, na vás nebo na podlaze.
Kolem 8.-9. měsíce se z hrníčku již stává zábava a dítě si jej chce vzít samo.
Než se ho ale naučí spolehlivě používat, asistujte mu, aby tekutinu nevdechlo.
Pro toto období jsou dobré plastové kojenecké hrníčky s velkými oušky.
Některé děti se z hrníčku naučí pít později, což je normální.
Zejména zpočátku děti dobře tolerují hrníčky s měkkými pítky a postupně si zvykají na ta tvrdší.
Kolem roku a půl věku už by dítě mělo přijímat tekutiny hrníčkem bez problémů.
Nejdéle přechod trvá těm dětem, které pijí mléko z láhve před spaním.
Láhve se nechtějí vzdát, protože je to pro ně uspávací rituál.
S příkrmy začínáme kolem 6. měsíce věku a tím nejlepším, co dětem můžeme dát, jsou ovocné a zeleninové kaše.
Buďte kreativní a zkoušejte nové varianty.
Chuťová pestrost je pro správný rozvoj stravovacích návyků rozhodující.
Právě naopak. Nápoje podávejte neslazené a co se týká příkrmů, pestrost je klíčem.
Čerstvě narozená miminka je potřeba krmit přibližně každé 2 hodiny.
V žádném případě neomezujte dítě v krmení. Samo si řekne, kdy má hlad.
Po několika týdnech se miminku upraví stravovací režim, začne bez problémů přibývat na váze a vy můžete přizpůsobit krmení jeho potřebám.
Vše je přísně individuální.
Některá miminka vyžadují častější krmení, jiná vydrží se stejnou dávkou mléka déle.
Pokud se miminko dobře vyvíjí a prospívá, není nutné ho ke krmení budit.
Nedostatek vitaminů a minerálních látek je u dětí v prvních 6 měsících života vzácný.
Veškeré živiny dostává prostřednictvím mateřského mléka, případně náhradní výživou.
Kvalita mateřského mléka je hodně ovlivněna tím, co maminka v průběhu kojení konzumuje.
Doporučuje se pestrá a vyvážená strava s dostatkem zeleniny, obilovin, masa, mléka a mléčných výrobků.
V prvním roce se u donošených kojenců doporučuje ještě podávat Vitamin D ve formě kapek v dávce 500 IU.
U dětí starších 6 měsíců patří mezi nejčastější nedostatky Vitamin D a železo.
Jejich dostatečný příjem zajistíte pestrou a vyváženou stravou.
Jedním ze zdrojů vitaminu D jsou maso, vejce, mléko, mořské ryby, ale i sluneční záření.
Zdrojem železa je červené maso, obiloviny, žloutek, kojenecká mléka nebo kaše pro danou věkovou kategorii.
V dětském organismu je relativně více vody než v dospělém, proto při nedostatku tekutin snadno dochází k dehydrataci.
Dostatečný přísun tekutin je jednou z nejdůležitějších zásad pro nejmenší.
Optimální denní spotřeba tekutin je u mladšího kojence 150 ml na 1 kg tělesné hmotnosti a u dítěte kolem jednoho roku 100 ml na 1 kg.
Nedostatek tekutin může způsobit únavu, spavost, podrážděnost, později i poruchy vnitřního prostředí.
Dbejte na to, aby dítě mělo k dispozici pitný režim, učte ho pít často a v malých dávkách.
Vhodné je podávat kojeneckou vodu, neslazené dětské čaje nebo ovocné šťávy, ty však jen do 150 ml denně.
Stručné shrnutí: Pediatři i rodiče se neshodli na ideálním věku pro přechod z umělého mléka na kravské; v diskuzích se objevují různé názory.
Denní dávka mléka po roce bývá diskutována, často se uvádí 500 ml, a někteří uvádějí, že jogurt může nahradit části mléčné dávky.
Jako řešení pro děti, které UM odmítají, bývá doporučována tekutá pokračovací mléka v krabičkách a používání kravského mléka v kuchyni od 10.-12. měsíce.
Obecně se uvádí, že kravské mléko může být použito k vaření od 10. měsíce, nápoj ale bývá doporučen až po 1. roce.
Někdy se objevují varování ohledně alergií a zatížení ledvin kravským mlékem; k řešení jsou hydrolyzáty a aminokyselinové náhražky typu Neocate.
V diskuzích se objevují i rady, že večer místo UM mohou být nabízeny mléčné kaše či jogurty.
Nejčastější otázky v diskuzích zahrnují, od kdy kravské mléko jako nápoj a jak nahradit UM, když dítě UM odmítá.
Odpovědi často zmiňují, že lze použít jogurty, sýry, tvaroh a mléčné kaše jako náhradu a že pokračovací UM lze podávat až do 3 let podle potřeby.
Sunar a další značky bývají uváděny jako možné pokračovací výrobky i po 1. roce věku.
Diskuze často uvádí, že přechod na kravské mléko by měl probíhat postupně a s ohledem na pitný režim.
Sunar, Nutrilon, Hipp a Neocate jsou často zmiňovanými značkami a alternativami.
Nejčastější otázky zahrnují vhodný čas náhrady mléka a doplnění jídelníčku o příkrmy.
