Kdy poznáme že miminko špatně vidí či projevuje příznaky očních vad

Oční vady bohužel trápí nejen dospělé, ale také děti. Mezi nejčastější handicapy našich ratolestí patří šilhání, dioptrická refrakční vada a tupozrakost. Když se miminko narodí, jsou jeho oči ještě velmi nezralé. Okolní svět vnímá jen mlhavě a vývoj pokračuje až v následujících týdnech, měsících a letech. Novorozenci mají oči šedomodré, do šestého měsíce se většinou duhovky vybarví. Jak děťátko roste, vyvíjí se jeho zrak a začíná navazovat oční kontakt s maminkou.

První měsíce: co je normální a na co dávat pozor

U novorozence a kojence se přitom mohou, stejně jako kdykoli později, objevit různé oční vady a poruchy. Přestože se dají většinou bez problémů léčit, při zanedbání nebo neodhalení vady včas hrozí riziko trvalého poškození zraku. Pro novorozence a kojence jsou typické záněty spojivek či problémy se slznými cestami, které se projevují opakovanými záněty a slzením většinou jednoho oka. Řeší se léky nebo menším zákrokem či průplachem slzných cest. Pro mnohé může být překvapivé, že i novorozenci mohou mít oční choroby spojované se stářím, tedy šedý a zelený zákal. V období prvního, vzácně druhého roku dítěte je bohužel možné diagnostikovat i zhoubný nádor sítnice (retinoblastom).

U předškolních dětí se začínají projevovat oční vady. Nejčastější je dalekozrakost. Ve školním věku se setkáváme s krátkozrakostí. Ve věku, kdy je již možné velmi přesně dítě vyšetřit a zjistit oční vadu, diagnostikujeme také astigmatismus, který představuje nepravidelné zakřivení rohovky. Zmíněné tři oční vady se řeší pomocí brýlí. Dalekozrakost bývá způsobena tím, že od narození předozadní osa oční koule je kratší než by měla. Světelné paprsky se pak lámou až za sítnicí, místo na ní. Jelikož je lidské oko tento fakt schopno částečně kompenzovat zmohutňováním čočky, nemusí být vada zpočátku patrná. Hypermetropie způsobuje u dětí předčasnou únavu a bolesti hlavy z nadměrné akomodace.

Krátkozrakost a astigmatismus u dětí

Krátkozrakost (myopie) se často projeví až ve školním věku, dříve výjimečně. Příčinami mohou být optická mohutnost rohovky, světelné paprsky se sbíhají před sítnicí a na sítnici vzniká neostrý obraz. Další příčinou je příliš dlouhé oko. Nablízko vidí dítě bez problémů. Nejčastěji je tato vada odhalena nástupem do základní školy, kdy má dítě problémy přečíst text na tabuli. Krátkozrakost dělíme na 3 stupně: lehká do -3D, střední -3,25 až -6D, těžká nad -6,25D. Astigmatismus je vrozená vada daná nepravidelným zakřivením rohovky, vede k neostrosti a obraz bývá zkreslený. Postihuje asi 3 % dětské populace.

Tupozrakost a šilhání: co to znamená a jak pomáhat

Tupozrakost je ve většině případů jednostranná. Pokud dojde k asymetrii postavení očí, mozek zpracuje dva rozdílné obrazy a začne ignorovat obraz z šilhajícího oka, čímž postupně dochází k tupozrakosti. Nejčastěji se setkáváme s tupozrakostí u dětí postižených šilháním. Tupozrakost je funkční porucha, kterou lze úspěšně léčit konzervativně - pravidelným cvičením, okluzí a správnou korekcí případné dioptrické vady. Největší úspěchy jsou u dětí diagnostikovaných nejpozději do 4 let věku, nejlépe ve 2-3 letech. Následky neléčené tupozrakosti mohou být vážné: nutnost udržovací okluze a trvalé omezení prostorového vidění, ztráta zrakové ostrosti a omezení budoucího výběru povolání.

Šilhání (strabismus) je stav, kdy jedno oko sleduje předmět, druhé oko se stáčí jiným směrem. Mozek se dvojitému vidění brání tím, že přestane vnímat informaci z šilhajícího oka, a v případě dlouhodobého stavu vznikne tupozrakost. Šilhání bývá sbíhavé či rozbíhavé, častější bývá směrem k nosu a bývá spojeno s refrakční vadou, zejména s dalekozrakostí. Léčba šilhání u dětí je převážně konzervativní, cílem je zachování zrakové ostrosti a obnovení binokulárního vidění.

Screening a včasná prevence

Již v porodnici se u novorozence provádí screening na vrozený šedý zákal jednoduchým prosvícením každého oka oftalmoskopem. Dětský lékař vyšetří reflexy a zřídka se objeví patologie. Pravidelné preventivní kontroly u pediatra ve věku 3, 6, 12, 18 měsíců, 3 roky a dále každý druhý rok až do 19 let pomáhají odhalit problémy včas. Rodiče by měli být aktivními partnery a okamžitě upozornit lékaře na změny ve vidění dítěte, hlásit symptomy a vyhledat odbornou péči, pokud má někdo z rodiny oční vadu.

Včasná diagnostika a léčba tupozrakosti či šilhání často zahrnuje kombinaci brýlí, okluze a cvičení. Po nasazení brýlí je klíčové správné zakrytí zdravého oka okluzorem a pravidelné cvičení pro obě oči. Dítě nesmí být po zakrytí ponecháno samo, je potřeba dohled a trpělivost.

Rady pro rodiče: jak poznat znaky špatného zraku a co s tím dělat

Rodiče mohou pozorovat signály jako naklání hlavy, šilhání, pokles prostorového vidění, časté zakopávání, třes očí, či stížnosti na bolesti hlavy a špatné vidění na tabuli či televizi. U předškolních dětí je nejčastější krátkozrakost, u školáků pak často vzniká tupozrakost. Děti často nemají srovnání a nemohou si uvědomit, že vidí špatně. Proto je důležitá pravidelná vyšetření, včasné rozpoznání a zahájení léčby.

Pokud má rodina historické výskyty očních vad, je vhodné zahájit vyšetření již v prvním roce života. Dítěti mohou být nabídnuty i brýle či kontaktní čočky. U dětí je vhodné volit brýle s plastovými čočkami a lehkými, odolnými rámečky; pro malé děti jsou vhodné plastové rámy a silikonové brzdičky pro jistější držení na nose. U dětí s dioptrickými vadami lze zvážit i speciální čočky či metody pro omezení dalšího růstu oka.

Co dělat, když se objeví podezření na vadu zraku?

Pokud máte podezření na špatné vidění u dítěte, můžete vyzkoušet jednoduché testy podle věku: novorozenec otáčí hlavičku za světlem, čtyřměsíční dítě reaguje na pohybující se hračku, půlroční dítě natahuje ruce za hračkami, roční dítě správně uchopuje a koordinuje pohyb ruka-oko. Při jakýchkoliv pochybnostech je lepší obrátit se na odborníka. Dítě by mělo být vyšetřeno očním lékařem, který může doporučit vhodnou korekci a indikovat začátek léčby co nejdříve.

Brýle a volba vhodných obrub a čoček

První oční vyšetření u dítěte se doporučuje v 3 letech, další kontroly před nástupem do školy. Pokud lékař předepíše brýle, vyberte děti rády a zapojte je do výběru. Dětské brýle by měly sedět pohodlně, být lehké a odolné; vhodné jsou plastové rámečky a kovové rámečky s výdrží. Čočky by měly být plastové, odolné proti nárazům, a antireflexní úpravu, která zvyšuje propustnost světla. V nabídce jsou i speciální noční kontaktní čočky pro děti, které mohou omezit růst oka do délky.

V Medi Optik se na dětské brýle specializujeme. Nabízíme široký výběr odolných a pohodlných obrub z flexibilních materiálů a poskytujeme zdarma Profesionální seřízení. Všechny brýle splňují bezpečnostní normy a jsou vyráběny tak, aby byly vhodné pro aktivní děti. Ke každým dětským brýlím nabízíme odborné poradenství a výběr čoček podle potřeby dítěte.

infografika: vývoj zraku dítěte od narození po 6 let

Výběr dětských brýlí

Datum publikace: 20. 03.

Oční vady u dětí je nutné odhalit a léčit co nejdříve. Zrak hraje v dětském vývoji klíčovou roli - ovlivňuje učení, koordinaci i vnímání okolního světa. Statistiky ukazují, že každé čtvrté školácké dítě má některou oční vadu; u předškolní populace je číslo kolem 1 z 12 dětí. Kolem sedmého roku by měl mít zrak vyvinut stejně jako dospělý. Délka doma tráveného času před obrazovkou a nedostatek venkovních aktivit mohou zvyšovat riziko myopie; proto je vhodné omezovat čas před obrazovkou a podporovat pobyt venku.

Monitory a displeje vyzařují modré světlo, které je dlouhodobě zatěžující pro zrak. Dlouhodobé sledování za blízko zvyšuje namáhání očí a urychluje progresi myopie. Děti by měly trávit venku alespoň 90 minut denně a mít vyváženou stravu s vitaminy pro zdravý vývoj očí. Pravidelné prohlídky zraku, zapojení rodičů, a včasná spolupráce s oftalmologem jsou klíčem k zachování dobrého zraku dětí.

tags: #kdy #pozname #ze #miminko #spatne #vidi