Asfyxie novorozence nebo také porodní asfyxie je stav, při němž dochází k dušení plodu nebo novorozence, respektive k nedostatečnému zásobení jeho organismu kyslíkem. Tento stav se klinicky projevuje zpomalením srdečního rytmu (tzv. bradykardií) a poruchou dýchání. Jde o nejtěžší postnatální poruchu přizpůsobení novorozence. Perinatální asfyxie je odborný název tohoto jevu a období bezprostředně před a po porodu.
Během asfyxie může dojít k ischemii, tedy k přerušení dodávky všech potřebných látek do tkání a orgánů. Následně dochází k orgánovým změnám, které označujeme jako pohypoxický syndrom. Konečný stav děťátka závisí na období, ve kterém vznikl nedostatek kyslíku (hypoxemie), délce trvání a příčině nedostatku kyslíku, a na schopnosti plodu/novorozence se vypořádat s nedostatkem kyslíku.
Výskyt a rizika
Perinatální asfyxie se vyskytuje u donošeného i nedonošeného novorozence. Postihuje 1% všech porodů a 9% nedonošených novorozenců. Výskyt závažnější asfyxie u donošených novorozenců může vést k trvalým následkům. Zdravý plod má dostatek adaptačních mechanismů, které chrání životně důležité orgány; poškození nastává, když tyto mechanismy selžou.
Příčiny hypoxie
Příčiny hypoxie se dělí na prenatální (před porodem) a postnatální (po porodu). Prenatální faktory zahrnují poranění placenty, abrupci placenty, poruchu zrání a vývinu placenty, chronická onemocnění srdce a plic matky, hypertenzi či šokový stav, abnormální kontrakce, užívání drog a alkoholu během těhotenství, kouření, poruchu cirkulace plodu a infekce. Postnatální příčiny zahrnují onemocnění plic, vrozené srdeční vady a jiné vrozené vývojové vady.
Reakce plodu a novorozence na nedostatek kyslíku
Centralizace oběhu znamená soustředění krve do srdce a mozku. Příslušné orgány jsou nejcitlivější na nedostatek kyslíku, proto se krev přesouvá do těchto oblastí a do dalších orgánů proudí jen s omezením. Pokles krevního tlaku, zpomalení srdeční činnosti (bradykardie) a pokles dechové frekvence vedou k apnoe, tedy stavu bezdeší, který trvá více než 20 sekund. Následně může nastat gasping, tedy lapavé dýchání s frekvencí nižší než 12 dechů za minutu. Reperfuzní poškození vzniká při dlouhodobé absenci kyslíku a živin a po obnovení krevního oběhu se toxiny uvolňují do organismu, což zhoršuje stav.
Klinický obraz
Mezi typické projevy patří zrychlená nebo naopak zpomalená srdeční frekvence, dítě nedýchá nebo dýchání je velmi slabé, barva kůže bývá namodralá (cyanotická) nebo bledá, mohou se objevovat křeče a slabé reflexy, plodová voda může být mekoniová. Neurologické změny mohou zahrnovat mozkový edém a psychomotorickou retardaci.
Diagnostika
Pro diagnostiku se využívá komplexní přístup:
- Anamnéza: hodnocení pohybů plodu a Apgar skóre. Nízké Apgar skóre bývá častým ukazatelem zejména po porodu.
- Fyzikální vyšetření: změny srdečního rytmu a prokrvení.
- Laboratorní vyšetření: krevní obraz, metabolické ukazatele.
- Neinstrumentální a instrumentální vyšetření: ultrazvukové vyšetření, CTG (kardiotogogram), biofyzikální profil plodu, Dopplerovské vyšetření cév placenty, intrapartální pulsní oxymetrie a ST analýza na EKG plodu.
- Apgar skóre hodnotí barvu kůže, srdeční akci, dechovou frekvenci, reakci na podráždění, svalový tonus; max. 10 bodů.
První pomoc a léčba
Primární opatření zahrnují kardiopulmonální resuscitaci, podání kyslíku a umělou plicní ventilaci, podporu krevního oběhu a zvládnutí křečí. Při podezření na mozkové změny se mohou použít ultrasonografické monitorování mozkového edému a další podpůrná terapie. Hlavní však je včasná a adekvátní léčba a prevence.
Detekce a monitorování během těhotenství
Kromě klinických příznaků je za zlatý standard detekce prenatální hypoxie plodu považována CTG - kardiotogogram. CTG sleduje srdeční frekvenci plodu a nitroděložní tlak matky, vyhodnocuje bazální frekvenci, akcelerace a decelerace a oscilační pásmo. NST (non-stress test) provádí záznam trvající asi 20 minut. Pokud je CTG suspektní, pokračuje se oxytocinovým zátěžovým testem pro zjištění reakce plodu na zvýšené kontrakce dělohy. Doplňkové metody zahrnují biofyzikální profil plodu a dopplerovské vyšetření cév placenty (pulzatilní index). Intrapartální pulsní oxymetrie hodnotí saturaci kyslíku krve plodu během porodu, která je fyziologicky nižší než u dospělých (kolem 60%).
Kurativa a následky
Mezi následky hypoxie patří atrofiе mozku, psychomotorická retardace, dětská mozková obrna a epilepsie. Při chronické hypoxii porodník zvažuje ukončení těhotenství na základě všech faktorů. U akutní hypoxie při porodu se plod co nejrychleji vybaví vybavením, někdy spolu s porodnickými nástroji, jako jsou kleště či vakuumextraktor. Při závažné asfyxii bývá často potřeba rychlá resuscitace a intenzivní péče.
Prevence
Prevence je klíčová. Budoucí maminky by měly pravidelně navštěvovat prenatální poradnu, zvláště pokud jsou rizikové. Sledujte pohyby plodu, a v případě jakýchkoli pochybností kontaktujte gynekologa. Riziková těhotenství vyžadují pečlivé sledování v rizikových poradnách. Zdravý životní styl, komunikace s lékařem a včasná intervence mohou významně snížit riziko hypoxie a asfyxie.
Další názvy
Mezi další názvy patří Asfyxie, porodní asfyxie, hypoxicko-ischemické poškození novorozence, hypoxémie za porodu.

Jak začala moje preeklampsie (a následný HELLP syndrom)
| Parameter | Popis |
|---|---|
| Apgar skóre | Hodnocení po porodu: barva kůže, srdeční činnost, dech, reflexy, tonus |
| CTG | Detekce prenatální hypoxie plodu, monitor srdeční činnosti a děložních kontrakcí |
| Pulsatilní index | Ocenění průtoku cév placenty |