Zdravá výživa pro kojence a batolata: zásady a doporučení

Pro výživu novorozenců a kojenců je nejpřirozenější a nejvýhodnější stravou mateřské mléko. Kojenecká výživa by měla být používána jen na základě doporučení lékaře nebo osoby kvalifikované v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě. Světová zdravotnická organizace doporučuje výhradné kojení do 6 měsíců věku dítěte, a pokud je to možné, pokračovat v kojení až do dvou let věku dítěte. Přechod na kojeneckou výživu má i zvýšené finanční a sociální dopady oproti kojení.

Pro zdraví kojence je důležité důsledně dodržovat doporučený postup přípravy, dávkování a použití kojenecké výživy uvedený na obale. Způsob použití a další informace na obalech. Batolecí mléka, příkrmy, kaše a sušenky mají být pouze součástí smíšené a vyvážené stravy dítěte. Kojenci - děti do ukončeného dvanáctého měsíce věku; malí lidé od ukončeného jednoho roku do ukončeného třetího roku věku - vyhlášky a doporučení uvádějí, jaké výživové položky jsou vhodné v různých obdobích.

Kojení, doplňování a význam mateřského mléka

Kojení je nenahraditelný způsob poskytování potravy dítěti, který je ideální pro jeho zdravý růst a vývoj a má jedinečný vliv na biologické a psychické zdraví dítěte a matky. Proto je zásadním doporučením výlučné kojení do ukončených 6 měsíců věku a zavádění doplňkové výživy od ukončených 6 měsíců při pokračujícím kojení podle potřeby dítěte do dvou let věku nebo déle. Mateřské mléko má pro výživu kojence optimální složení, které se mění podle měnící se potřeby dítěte, a některé živiny jsou z mateřského mléka lépe využitelné než z jiné potravy. Imunitní ochrana je zajištěna hlavně imunoglobulinem A, ale i některými dalšími faktory, které stimulují vývoj vlastních obranných mechanismů kojence.

Ukazuje se, že kojení snižuje výskyt a závažnost průjmových onemocnění, infekcí dolních cest dýchacích, zánětů středního ucha a dalších infekcí. Přináší také preventivní vliv na vznik některých chronických onemocnění v pozdějším věku. Studie ukazují na vyšší výskyt obezity u nekojených dětí a na vliv kojení na kognitivní vývoj dítěte. Přes veškeré snahy producentů náhrad mateřského mléka nejsou náhražky úplně srovnatelné s mateřským mlékem a měly by být používány pouze na základě odborného doporučení.

Příprava, dávkování a používání kojenecké výživy

Podle vyhlášky musí být součástí označení počáteční kojenecké výživy upozornění vyjadřující přednost kojení před výrobky kojenecké výživy. Na obalu počáteční kojenecké výživy nesmí být uvedeny obrázky kojenců ani jiné obrázky či tvrzení, které by idealizovalo výrobek. Dále je důležité, že při kojení je třeba dodržovat správnou techniku a poskytnout dítěti vhodné množství potravy podle potřeby. Pokud kojení selhává, bývá to často kvůli špatné technice kojení, předčasnému podávání jiných tekutin a potravy, nízké sebedůvěře matky, nebo kombinaci těchto příčin.

Novorozenecké a kojenecké období

Po ukončeném 6. měsíci, kdy mateřské mléko postupně nestačí jako jediný zdroj potravy, se zavádí příkrm. Zprvu jde o přechodnou stravu pro kojence, později o rodinnou stravu. V počátečním období podávání příkrmu dítě potřebuje kojit stejně často a dlouho jako v období výlučného kojení, ještě se učí jíst lžičkou a mateřské mléko zůstává hlavním zdrojem tekutin, živin a energie. Později, když dítě dostává příkrm častěji a ve větším množství, může kojit méně často a kratší dobu, ale mateřské mléko zůstává důležitou součástí stravy až do 2. roku věku a déle.

Postup zařazování prvních příkrmů

V České republice je obvyklé zahajovat podávání příkrmu zeleninou s jedním druhem zeleniny po dobu 3-4 dnů před dalším zařazením. Zelenina se podává vařená, bez soli a cukru, nejlépe v biokvalitě. Postupně se k zelenině přidává velmi jemně nasekané libové maso (kuře, krůta, hovězí atd.), zpočátku asi 1 polévková lžíce na dávku, postupně se množství zvyšuje. Maso se podává 6× týdně a je doprovázeno masovou alternativou, např. vaječným žloutkem, který se podává jednou týdně. Bílek se nepodává až do roku věku. Jako třetí druh příkrmu se podávají obilné kaše. Po 6. měsíci není třeba rozlišovat, zda obsahují lepek, nebo ne, protože lepek může u vnímavých jedinců vést k rozvoji celiakie. Lepek obsahují všechny běžné obilniny kromě rýže a kukuřice.

Příkrmy se nepřislazují a až do konce 1. roku nesolí. Pro kojence není vhodné neadaptované kravské mléko. Plnotučné kravské mléko lze použít do pokrmů od 10. měsíce. Hutnější příkrmy poskytují méně vody než mléko, proto je od 10. měsíce potřeba doplňovat tekutiny. Nejlepší je balená kojenecká voda. Ovocné džusy by neměly překročit denní množství 120-150 ml a ovocné šťávy by neměly obsahovat více než 15 g/100 ml sacharidů.

Postupné rozšiřování stravy a návyky

Kolem 1. roku života se dítě může začít stravovat stejně jako rodina, ale jídlo by mělo být měkké, nesolené a nekořeněné. Nebezpečné potraviny pro děti do 3 let zahrnují uzeniny, tučné maso, majonézu, syrový česnek a cibuli, instantní a chemicky konzervované potraviny. Do 3 let není vhodné celozrnné pečivo, kvůli dráždění střev, a vyvarování se smaženého, grilovaného a opékaného jídla. Mikrovlnná trouba ničí vitaminy. Do 3 let se nedoporučuje podávat oříšky kvůli riziku dušení. Tuky by měly být z 2/3 rostlinné a z 1/3 živočišné, s výběrem rostlinných másel s nízkým obsahem transkyselin.

Kojení lze praktikovat do 2 let a déle. Pokud se kojení ukončí, lze do 3 let používat kojenecká sušená mléka. Celkové množství mléka by mělo být kolem 500 ml denně, s možností formou mléčné kaše či zakysaných mléčných výrobků. Dětské čaje, bylinné čaje (lipový květ, šípek, fenykl, černý bez), sušené ovoce a kojenecká voda by měly být součástí denního pitného režimu spolu s minerálními vodami podle potřeby ledvin. Přírodní ředěné šťávy z jablek a hrušek jsou vhodnou volbou podle tolerance dítěte, a konzervované ovocné šťávy by měly být bez chemických konzervantů a nepřislazované, ředěné na polovinu vodou.

Vliv výživy na vývoj a zdraví

Výživa nejmenších dětí ovlivňuje jejich správný růst a vývoj, včetně vývoje imunitního systému. Imunitní systém se vyvíjí do cca 2 let věku. Správná výživa snižuje riziko civilizačních nemocí a podílí se na kognitivním vývoji. Nedostatek tekutin může vést k únavě, bolestem hlavy a dalším problémům, proto je důležitý správný pitný režim již od raného věku. Příjem volných cukrů by měl být omezen na méně než 10 % celkového energetického příjmu, a to u dospělých i dětí. V průběhu let se meziprodukty výživy a návyky vyvíjejí - děti přijímají rodinné zvyklosti a tvoří si vlastní stravovací návyky.

Kdy vyhledat odbornou pomoc a jak vyhodnotit doporučení

Různá doporučení a mýty o výživě se v čase mění, a tak je důležité důvěřovat ověřeným zdrojům a aktualizovaným názorům odborníků na výživu a pediatry. Při pochybnostech ohledně výživy kojence a batolete je vždy vhodné konzultovat s lékařem, nutričním terapeutem nebo kvalifikovanou osobou v oblasti péče o matku a dítě.

Infografika: Průběh zařazování příkrmů

Infografika: postup zařazování zeleniny, masa, obilnin a ovoce během 6-12 měsíců

Infografika: Doporučený pitný režim během kojeneckého věku

Infografika: voda, kojenecké mléko, čaje a šťávy - množství a typy nápojů

Tabulka: Přehled hlavních fází výživy

VěkZákladní zdroj výživyHlavní příkrmyZvláštní poznámky
0-6 měsícůMateřské mlékoŽádné pevné příkrmyExkluzivní kojení, WHO doporučení
6-12 měsícůMateřské mléko + doplňková výživaZeleninové kaše, maso, kašePostupné zavádění lepkových potravin
12-24 měsícůMateřské mléko + rodinná stravaVšechny druhy potravin, menší porcePozor na alergeny, postupné zavádění
2-3 rokyVolné mléčné výrobky, rodinná stravaRostlinné i živočišné tuky, pestrá stravaOmezit slazené nápoje, dodržovat pitný režim

Závěrečné poznámky

Materiální a kulturní kontext a doporučení mohou ovlivnit volby rodičů ohledně kojení, doplňkové výživy a rodinné stravy. Důraz se klade na kvalitní potraviny, pestrý jídelníček a postupné zavádění nových potravin s ohledem na alergie a individuální potřeby dítěte. Dítě by mělo být povzbuzováno ke konzumaci jídel bez nucení, aby si vytvořilo zdravé návyky a pozitivní vztah k jídlu.

tags: #strava #pro #miminka