Očkování vyvolává v těle dítěte očekávanou a žádoucí odpověď, díky které dítě je dítě chráněno před nemocemi, proti kterým očkujeme.
Odpověď na očkování se může projevit některými reakcemi, které mohou být nepříjemné a v některých výjimečných případech u závažné.
Velmi vzácně se může po očkování objevit závažná alergická reakce.
Proto zásadně doporučujeme rodičům, aby se vždy po každém očkování zdrželi v čekárně ordinace po dobu 30 minut od očkování.
Tento postup doporučujeme po očkování do podkoží i do svalu.
Po očkování se může v místě vpichu objevit místní reakce - zarudnutí, otok, bolestivost.
Doporučujeme místo zklidnit krátkodobým studeným obkladem, například gelovým sáčkem.
Pozor na podchlazení, nebo dokonce na omrzliny - obklad je třeba zabalit do suché pleny!
Malé zatvrdnutí v místě vpichu může přetrvávat několik dnů, potom se vstřebá.
Pokud má dítě zvýšenou teplotu (mezi 37 a 38 stupňů C), léky nepodáváme.
Teplotu dítěte kontrolujeme jednou za hodinu, pokud teplota stoupá kontrolujeme ji i častěji.
Při horečce stoupne teplota dítěte nad 38 stupňů C.
V tom případě podáváme léky na snížení teploty.
Kojencům podáváme nejčastěji léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu, a to ve formě čípku nebo ve formě sirupu.
Dávkování léků dodržujeme podle příbalového letáku příslušného léku.
Přesné dávkování léku provádíme podle aktuální váhy dítěte.
U některých dětí pozorujeme po očkování menší či větší změnu chování.
Předem nelze odhadnout, jak bude které dítě na očkování reagovat.
Proto se připravte dítěti v jeho požadavbách vyhovět.
Uklidňujte je vámi vyzkoušenými způsoby, přikládejte je častěji ke kojení, dopřejte mu více odpočinku pokud to vyžaduje.
V dalším díle o očkování se dozvíte proti jakým nemocem nás chrání hexavakcína a proč je potřeba tyto nemoci i v dnešní době nepodceňovat.
Dobrý den, u dalšího dílu našeho podcastu vás vítá Dominika.
Dnes budeme pokračovat v našem miniseriálu o očkování.
V předchozích dílech jsme si probrali co to očkování je, jak funguje, dozvěděli jsme se něco málo o historii a o mýtech o očkování a zodpověděli jsme si vaše dotazy.
Dnes si projdeme část povinných očkování, konkrétně hexavakcínu, která by měla čekat každé dítě v ČR a na závěr si zodpovíme vaše dotazy.
Důvodů, proč jsou některá očkování povinná, je několik, jak zmiňuji v předchozích dílech.
Další důvod je kolektivní imunita.
To znamená, že očkováním chráním sebe i své okolí.
Povinnost nám stanovuje zákon o veřejné ochraně zdraví.
Ale teď už se pojďme přesunout dále.
První očkování, které vaše dítě dostalo nebo dostane bude pravděpodobně hexavakcína.
V posledních letech dostávaly děti vakcínu Hexacima, od začátku roku 2022 se bude jednat o Infanrix hexa, který se podával i dříve.
V obou názvech slyšíte slovo hexa a to není náhoda, hexa totiž znamená v řečtině 6.
Tato vakcína vás tedy chrání proti 6 nemocem.
Jedná se vlastně o 6 vakcín spojených do 1 a to je obrovská výhoda.
Dítěti místo 6 injekcí můžete podat jen jednu, což je ušetření stresu pro rodiče, ale hlavně pro dítě.
Na dostatečnou ochranu jsou potřeba tři injekce.
První dostává dítě mezi 9. a 12. týdnem života, druhou s odstupem 2 měsíců a přeočkování je následně 6 měsíců po 2. dávce, ideálně mezi 11. a 13. měsícem života.
Jedná se o neživou vakcínu, která chrání proti záškrtu, tetanu, černému kašli, žloutence typu B, hemofilu typu B a viru dětské obrny.
Záškrt Je onemocnění vyvolané bakterií corynebacterium diphtheriae.
Díky vysoké proočkovanosti se u nás vyskytuje výjimečně, jen jako přivezená nákaza ze zahraničí.
Dřív byl velmi častý a úmrtnost u dětí byla vysoká.
Naštěstí se proti němu povinně očkuje už od roku 46.
Záškrt vypadá nejčastěji jako ošklivá angína s horečkou, únavou a bolestí v krku, jen v krku nebyly čepy jako u nám známé angíny, ale takzvané pablány.
Ty potom dítě následně vykašlávalo a při jejich odloupnutí byla vždy porušená sliznice a dítě tak plivalo i krev.
Behem onemocnění může dojít k postižení svaloviny srdce, ledvin, nervová vlákna a šíření do dýchacích cest.
Smrtnost záškrtu je i přes léčbu antibiotiky asi 5-10%, ale u dětí do 5 let až 20%.
Naštěstí se na území ČR od roku 1995 neobjevil.
Například v roce 2016 zemřelo neočkované dítě na záškrt v Belgii, v roce 2019 zemřelo dítě na záškrt v Řecku.
Záškrt je tedy významný důvod očkování.
Tetanus Je nemoc způsobená bakterií Clostridium tetani.
Ta žije běžně ve střevech některých zvířat, odkud se dostane do půdy.
Do těla se následně dostane nejčastěji poraněním.
Tato bakterie vytváří látku tetanospasmin, která brání přenést správnou informaci nervu ke svalu.
Potom dojde k tomu, že místo aby sval vykonal svou funkci, dojde k jeho křeči.
Nejprve se jedná o křeče svalů na obličeji, dále svaly na krku a na zádech a nakonec dýchací svaly, když jsou postiženy ty, člověk bez léčby umírá.
Úmrtnost byla kolem 50%, nyní je i přes léčbu asi 11%.
Zásadní je při každém větším poranění navštívit chirurgickou ambulanci, kde ránu pořádně vyčistí a podají tetanový imunoglobulin.
Bakterie je přítomna celosvětově, ale naštěstí je díky očkování u nás tetanus vzácný, maximálně jednotky osob za rok.
Určitě jste zaznamenali v roce 2019 případ 3letého neočkovaného chlapce, který si do nosu strčil zrezlou baterii do nosu a u kterého se poté tetanus rozvinul.
Nakonec to naštěstí dobře dopadlo, ale někteří takové štěstí neměli.
Černý kašel Je velmi nakažlivé onemocnění způsobené bakterií bordetella pertussis.
Pro novorozence a kojence je černý kašel život ohrožující onemocnění.
Po očkování postupně člověk ztrácí protilátky a problém je, že se poté černý kašel šíří mezi mladými lidmi, u kterých má pouze mírný průběh.
Ti poté právě malé děti nakazí.
Projevuje se jako úporný, 2 týdny a déle trvající kokrhavý kašel, který se objevuje v záchvatech.
U malých dětí se při kašli objevují apnoické pauzy, to znamená, že dítě několik vteřin nedýchá.
Při záchvatech kašle se často objevuje zvracení.
Vzhledem k tomu, jak je kašel úporný, dochází někdy k ohrožující únavě organismu.
Naštěstí existuje léčba antibiotiky, která je dobře účinná.
U malých dětí se ale doporučuje hospitalizace, často dle stavu i na JIP, protože může dojít k rychlému zhoršení stavu.
Na rozdíl od ostatních nemocí z hexavakcíny jsem černý kašel několikrát viděla.
Většinou se jednalo o nezávažný průběh, ale u starších dětí.
Kojenců nebylo tolik, ale ti naopak často zůstávali v nemocnici.
Jednou jsem viděla, když neočkovaný předškolák přinesl černý kašel ze školky a nakazil svého bratra, tehdy malého kojence nebo snad ještě novorozence.
Ten skončil na JIPu ve vážném stavu.
Naopak vše dobře dopadlo.
Vzhledem k tomu, že poslední roky se černý kašel mezi mladými šíří hodně, je vhodné, když se těhotné nebo plánující těhotenství nechají pro jistotu přeočkovat.
Jim samotným zas tolik nehrozí, ale zanedlouho budou v kontaktu s novorozencem a pak už to není žádná sranda.
Žloutenka typu B Je virové onemocnění, na které umírá asi 20-30% nakažených umírá.
Není to ta nejznámější žloutenka, které říkáme nemoc špinavých rukou, to je žloutenka typu A a o té si povíme zase jindy.
Žloutenka typu B se přenáší krví a sexuálním přenosem.
Když se dostane virus do těla, dostane se krví do jater, kde se množí a játra postupně poškozuje.
Někdy dochází k akutnímu poškození jater s jejich selháním a někdy v játrech přežívá několik let a postupně je ničí.
U některých lidí způsobí následně nádor jater.
Jsou ale lidé, kteří mají v sobě virus a nijak se u nich neprojevuje.
Pokud má v sobě matka virus, přenáší se v 90% na dítě při porodu.
To má poté už od dětství poškozená játra a kolem 20 let už mívají tyto děti nádory jater.
Proto se děti nemocných matek očkují hned po narození.
To je důvod, proč se každá těhotná na žloutenku B vyšetřuje - aby se dítě mohlo případně hned po porodu zaléčit.
Hemofilus typ B Přesněji hemofilus influenzae typu B je virus, který způsobuje závažná onemocnění, převážně u dětí.
Novorozenec je naštěstí chráněn dostatečně od matky, ale postupně protilátky v těle klesají a kojenec už může mít závažný průběh.
Většina závažných infekcí v kojeneckém a batolecím věku byla způsobena právě hemofilem.
Nejčastějším onemocněním, které tento vir vyvolává je epiglotitida.
Ta se projevuje horečkou a tím, že se dítěti špatně dýchá a nemůže polykat.
Dítě je vyděšené, nápadně klidné, to znamená, že pokud mluví, tak potichu, nekřičí, vytékají mu sliny z pusy.
To je to způsobeno otokem příklopky hrtanové.
Bez zásahu lékaře se jedná o život ohrožující onemocnění.
Takové dítě končí zpravidla na JIPu napojené na dýchací přístroj.
Tam je potom dítě léčeno antibiotiky.
Dále tento virus způsobuje meningitidu, tedy zánět mozkových blan nebo těžký zápal plic.
Když jsem od starších kolegů slyšela o hrůzách, které viděli, jsem opravdu vděčná, že jsem nesloužila v dobách epiglotitid.
Poliovirus neboli virus dětské obrny způsobuje onemocnění zvané přenosná dětská obrna.
Tomuto viru se říká, že je eradikován v ČR i Evropě.
Hrozí však zavlečení z některých oblastí, proto očkujeme každé dítě.
Většinou má toto onemocnění bezpříznakový průběh nebo se projevuje podobně jako chřipka.
U 1 z 200-300 má však závažnější průběh.
Pak může vzniknout meningitida, tedy zánět mozkových blan s následným postižením míchy, kdy dochází k ochrnutí části těla.
Na tuto nemoc nemáme účinný lék a pokud dítě těžší formu přežije, je do smrti ochrnuté.
Mimochodem, na světě stále žije asi 12 milionu lidí s následky po prodělaném polioviru.
Ale musím zmínit, že proti záškrtu, tetanu a černému kašli je dítě přeočkováno v 5 letech, nově vakcínou boostrix.
Poté následuje ještě přeočkování v 10 letech znovu proti těmto třem a polioviru vakcínou Adacel Polio.
Potom už vás čeká přeočkování každých 10-15 let proti tetanu.
Zároveň se doporučuje přeočkovat jedenkrát v dospělosti černý kašel.
Ideálně v době, kdy plánujete nebo čekáte rodinu, nebo jste například zdravotník či budoucí babička.
Potom je vhodné při cestě do určitých rizikovějších oblastí přeočkovat poliovirus.
Teď jsme si přiblížili všech 6 nemocí, proti kterým hexavakcína chrání.
Ze stručného popisu jste snad pochopili, že ani jedna z těchto nemocí není sranda.
Jak už jsem zmínila, to, že očkujeme proti 6 nemocem najednou je menší stres pro rodiče i dítě, protože jeden vpich je logicky lepší než 6.
Jak víte z předchozího podcastu, hexavakcínu očkujeme do stehenního svalu.
Relativně často se vyskytují lehké nežádoucí účinky jako je únava, podráždění, neklid a vysoká teplota.
Pokud se u vašeho dítěte něco z toho objeví, můžete podat paralen nebo nurofen podle správného dávkování a stav dítěte se většinou rychle vrátí do normálu.
Pokud vznikne otok v místě vpichu, pak je dobré oteklé místo chladit.
Zajímá mě, proč někteří pediatři začínají s vakcinací hexy v 9 týdnech (2m) a někteří až ve 3 měsících?
Vím, že oficiální doporučení je 9-13 týdnů, ale podle čeho se tedy rozhodovat.
Myslím, že dnes to většina lékařů dělá podle možností ordinace.
Vzhledem k tomu, že termínů mají pediatři málo, tak s nimi šetříme.
Tedy na plánované kontrole, ať už dvou nebo tříměsíční, podáme vakcínu.
Obecně je ale lepší cílit na ten dřívější termín.
Jednak je dítě už dříve chráněno a my víme, že už od 9. týdne protilátky od matky hodně klesají a jednak pak je prostor odložit pro případnou nemoc či z jiného důvodu.
Souhlasíte s odkládáním prvního očkování a pokud ano tak proč a jak dlouho?
Spíše nesouhlasíme.
Samozřejmě je potřeba každé dítě brát individuálně a pokud je to dítě nějak nemocné nebo je nějaký závažný důvod pro odkládání, pak by se měl pediatr s rodiči dohodnout.
U zdravého dítěte, bez jakýchkoli rizik ale důvod k odkládání nevidíme.
Doba očkování je pečlivě stanovena a má své opodstatnění, jak vysvětluji i u předchozí otázky.
Samozřejmě je ale vše na diskuzi mezi lékařem a pacientem, tedy zde rodiči.
Proč ORL chce píchat náušnice až po očkování?
Důvod je preventivní.
Zvyk je to nejen u ORL lékařů, ale i pediatrů.
Důvod je prostý a to je přenos tetanu.
Samozřejmě nikdo v dnešní době nepředpokládá infekční jehlu při píchání uší dítěti, ale jistota je jistota.
I když už se někde můžete setkat s tím, že se píchají náušnice už dříve.
Chybí nám posilovací poslední dávka Infanrix hexa, jaký nejdelší rozestup je v pořádku?
Doporučení je podat poslední posilovací dávku mezi 11. a 13. měsícem, což ale u mnoha dětí nevyjde.
Pokud to nejde, pak by se mělo stihnout do 18 měsíců dítěte.
18 měsíců je kompromis mezi ještě dostatečnou ochranou předposlední dávky a zároveň dobrou účinností poslední dávky.
Nejdelší interval není od výrobců stanoven, ale udávají nejzaší termín podání této vakcíny.
To znamená, že u starších dětí nemohou zaručit dostatečnou účinnost.
U Infanrixu hexa je hranice 3 roky, u hexacimy 2 roky.
Liší se účinky hexy v závislosti na délce rozestupů dávek?
(1 vs 4 měs. mezi 1. a 2. dávkou)
Rozestup jeden měsíc byl dříve, dnes už očkujeme po 2 měsících.
Dále je to sporné.
Čím později dítě očkujeme, tím více ho chráníme do budoucna, ale zase riskujeme, že nebude chráněno v počátku, tedy v rizikovějším období.
Příklad proti černému kašli chceme ochranu co nejdříve.
Nejlepší ochrana dítěte byla zjištěna s rozestupem 3-4 měsíce, ale už byly děti, které měly při druhé dávce málo protilátek.
Proto je nyní doporučený rozestup 2 měsíce, jako kompromis.
Má cenu odkládat očkování kvůli ABKM a ekzémům?
Vždy záleží na tíži ekzému nebo na projevech alergie.
Očkovat by se mělo vždy v lepší fázi.
Pokud se tedy třeba ekzém objeví nově, je lepší počkat, až se trochu zaléčí.
ABKM by měla být při očkování kompenzovaná, ideálně matka na dietě či umělé mléko bez bílkoviny kravského mléka.
A to je pro dnešek vše.
Pokud máte nějaké dotazy k vakcíně proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, napište nám a zařadíme je do dalšího očkovacího dílu.
Hexavakcína je důležitou součástí dětského očkovacího kalendáře.
Patří mezi tzv. povinná očkování, a jak už samotný název napovídá, chrání hned proti šesti závažným nemocem.
Které to jsou?
Kdy se očkování hexavakcínou provádí a kolik dávek vakcíny vaše děťátko čeká?
Vakcinace je naprosto klíčovým nástrojem v boji proti mnoha závažným zdraví a infekčním onemocněním, a to již od kojeneckého věku.
Přesto kolem ní stále koluje celá řada obav, a také nepravdivých mýtů.
VIDEO: Dětí bez očkování přibývá, rodiče tak mnohdy riskují jejich život
Hexavakcína: Ochrana proti šesti vážným nemocem najednou
Hexavakcína je kombinovaná očkovací látka, která se u nás používá už téměř 20 let a umožňuje očkování novorozenců a kojenců proti šesti nemocem najednou.
„Hexavakcína, jak už název napovídá, je vakcína, která obsahuje tzv. antigeny sloužící k tvorbě protilátek proti šesti závažným infekčním onemocněním.
Konkrétně tetanus, záškrt, černý kašel, dětská infekční obrna, onemocnění vyvolané bakterií Haemophilus influenzae typu B, žloutenka typu B.
Díky této moderní vakcíně se skládá povinný očkovací kalendář pro děti do dvou let pouze ze dvou očkovacích látek, z nichž jednou je právě hexavakcína a druhou pak kombinovaná vakcína MMR proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.
Je očkování hexavakcínou bezpečné?
Hexavakcína (Infanrix hexa) byla speciálně vyvinuta právě pro očkování kojenců, jejím cílem je co nejšetrněji ochránit nejmenší děti před skutečně závažnými chorobami.
Díky jejímu složení dokáže i nezralý imunitní systém miminka dobře zpracovat očkování a vyrobit si účinné protilátky proti nemocem, se kterými by si sám nemusel poradit.
„Rodiče mají někdy obavu, že „je toho moc najednou“.
Zde je třeba říci, že trojvakcíny, kterými byli právě tito rodiče kdysi sami očkováni, měly podstatně vyšší antigenní nálož než dnešní hexavakcíny,“ uvádí MUDr.
Vakcínou byly již naočkovány miliony dětí po celém světě, proto je možné tvrdit, že má dlouhodobě ověřený bezpečnostní profil.
Jaké jsou u hexavakcíny nežádoucí účinky?
Hexavakcína je vysoce účinná a obvykle velmi bezpečná pro většinu dětí.
Nicméně, existují samozřejmě některé kontraindikace a omezení, které by měly být před podáním očkování dobře zváženy.
„Absolutní kontraindikací očkování je alergie na některou složku vakcíny či anafylaktická reakce po očkování.
To je ale u dětí do pěti let věku velmi vzácné.
Dále je například očkování kontraindikováno u progresivního neurologického onemocnění, při léčbě např. nádorového onemocnění, akutní léčbě celkovými kortikoidy atp.
Neočkujeme samozřejmě ani dítě akutně nemocné.
Každý očkující lékař musí kontraindikace znát a případně očkování řešit individuálně, musí vždy převážit jeho benefit, zdůrazňuje MUDr. Šebková.
Každé očkování s sebou vždy samozřejmě nese riziko možné reakce.
Přestože naprostá většina dětí po podání hexavakcíny žádnou nepříznivou reakci nemá, lékař vás na možné nežádoucí obtíže upozorní.
Mezi ty nejčastější patří zvýšená teplota nebo horečka, celková podrážděnost, únava a ospalost, otok, zarudnutí nebo mírná bolestivost v místě vpichu.
Očkování hexavakcínou pomáhá chránit děti proti těmto nemocem:
Dětská obrna: vysoce nakažlivé onemocnění, které napadá nervovou soustavu a může způsobit ochrnutí.
Tetanus: akutní, často smrtelné onemocnění vyvolané bakterií Clostridium tetani, které se do organismu dostává poraněním.
Jakmile bakterie začnou v prostředí bez přístupu vzduchu růst a množit se, produkují toxin a působí na nervový systém.
Nemoc se projevuje celotělovými svalovými křečemi a pacient může hrozit selhání srdce a zadušení.
Zášrt: vysoce nakažlivé infekční onemocnění dýchacích cest vyvolané Corynebacterium diphtheriae.
Černý kašel: akutní infekční onemocnění vyvolané Bordetella pertussis, napadá dýchací ústrojí.
Haemophilus influenzae typu B: způsobuje záněty mozkových blan, sepsi a záněty hrtanové příklopky.
Žloutenka typu B: hepatitida typu B, která napadá játra a může mít akutní i chronický průběh.
Kdy se očkuje hexavakcínou a kolik je dávek?
„Hexavakcínou očkujeme od 9. týdne věku dítěte, v tzv. schématu 2+1, tedy dvě dávky základního očkování v rozmezí dvou měsíců a přeočkování mezi 11. až 13. měsícem.
U nedonošených dětí doporučujeme schéma 3+1, tedy tři dávky základního očkování v rozmezí měsíce, neboť tyto děti by si při zkráceném schématu nemusely vytvořit dostatečné množství protilátek.
Nevýhody a výhody jednotlivých schémat vysvětluje zkušená pediatrička MUDr.
Hexavakcíny patří mezi tzv. mrtvé vakcíny, při jejichž aplikaci nemají součásti patogenů schopnost se v organizmu množit.
Hexavakcína patří mezi povinná očkování a chrání dítě proti šesti infekčním onemocněním: záškrt, tetanu, černému kašli, virové hepatitidě B, přenosné dětské obrně a onemocnění vyvolané Haemophilus influenzae B.
Hexavakcína (Infanrix hexa) je kombinovaná očkovací látka, která se podává injekčně do svalu na zevní straně stehna.
Hexavakcína se podává podle očkovacího kalendáře dítěti již v 9. týdnu života.
Téma očkování hexavakcínou společností v posledních letech rezonuje.
Rodiče mají na tuto vakcínu rozdílné názory.
Očkování hexavakcínou je možné od 9. týdne věku dítěte.
Přeočkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli se provede mezi 5. a 6. rokem.
Dřívější schéma 3+1 se aplikuje u nedonošených dětí, kdy se 4. dávka podává 6 měsíců po 3. dávce, nejlépe v intervalu 11. až 18.měsíců věku.
Pro očkování proti tuberkulóze jsou indikováni novorozenci v riziku nákazy.
Očkování je prováděno do 6 týdnů po narození (obvykle do 1 měsíce).
Nestihne-li se z jakéhokoli důvodu provést v tomto termínu, je možné očkování odložit na dobu po provedení základních dávek očkování hexavakcínou.
Po očkování proti TBC se obvykle po 6-8 týdnech objeví uzlík nebo vřídek do 10mm.
Při časné BCG vakcinaci dochází k odkladu základního očkování hexavakcínou.
Nestihne-li se očkování v termínu, lze očkování odložit podle vyhlášky.
Očkování je plně hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Očkování je povinné, pokud dítě nebude naočkované, dopouštíte se protiprátního jednání.
Dodržení očkovacího kalendáře není věcí dobrovolného rozhodnutí zákonného zástupce dítěte.
Očkování se zahajuje od započatého 9. týdne života ve schématu 2+1, druhá dávka za 2 měsíce, třetí mezi 11. a 13. měsícem.
Schéma 3+1 se aplikuje u nedonošených dětí, kdy je čtvrtá dávka 6 měsíců po 3. dávce, nejlépe 11-18 měsíců věku.
Pro děti ohrožené je navíc možné očkování proti tuberkulóze.
Očkování je plně hrazené pojišťovnou, pokud rodiče požadují jinou vakcínu, hradí ji rodič jen aplikaci.
Lehké lokální reakce vznikají krátce po očkování, obvykle 12-48 hodin.
Patří k nim bolestivost, otok, zarudnutí, zduření místních uzlin a mírné zažívací potíže.
Mezi lehké celkové reakce patří teplota do 39 °C, vzácně horečnaté křeče, bolest hlavy, nechutenství, zvracení, průjem či zácpa.
Současné očkovací látky jsou bezpečné a závažné nežádoucí reakce vyvolané očkováním se objevují velice vzácně.
Po každém očkování se mohou objevit účinky, které jsou fyziologické, tedy normální a jsou běžnou reakcí na očkování.
Jejich výskyt je závislý na individuální vnímavosti a na konkrétní očkovací látce.
Očkovaného neovlivňují v běžných aktivitách a nejsou důvodem odmítání dalšího očkování.
Hlášení o nežádoucích účincích sleduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Hlášení provádějí také výrobci vakcín a může ho podat kdokoli.
Ve zjednodušené formě jsou uvedeny i v příbalovém letáku.
Očekávané reakce jsou takové, které se již někdy v minulosti objevily.
Neočekávané reakce jsou takové, které vznikly v určité době po očkování a ve SPC nejsou zmiňovány.
Po podání vakcíny proti spalničkám může vzniknout spalničková encefalitida, četnost výskytu 1:10 000 000 očkovaných jedinců.
Reakce na očkování jsou monitorovány i v průběhu používání vakcín v praxi.
Odpovídající informace jsou uvedeny v SPC a v příbalovém letáku.
Očkování je jedním z nejdůležitějších nástrojů preventivního lékařství a cílem je dosáhnout kolektivní imunity.
Hexavakcína chrání naše děti před nemocemi, které před zavedením očkování devastovaly dětskou populaci.
Hexavakcína má ověřený bezpečnostní profil a používá se celosvětově.
Při vakcinaci navodíme imunitní reakci organismu, do těla je vpraven antigen a tělo si vytvoří protilátky.
Pamatuje si, jak mikroorganismus porazit, a v případě setkání s ním dojde k rychlé a efektivní odpovědi.
Očkování tedy snižuje riziko nemocí a jejich následků.
Očkovací kalendář je sestaven na základě vědeckých poznatků tak, aby očkování bylo co nejúčinnější a nejbezpečnější.
V případě, že dítě trpí vážným onemocněním, vytváří se individuální plán, který odpovídá schématu doporučenému výrobcem vakcíny.
Očkování je povinné, pokud zákonný zástupce očkovací kalendář poruší, dopouští se protiprávního jednání.
Očkování je plně hrazeno zdravotní pojišťovnou.
Pokud rodiče žádají jinou vakcínu, hradí pojišťovna jen aplikaci.

Očkování je nejlépe provádět v klidném prostředí a s pozitivní komunikací rodiče a zdravotnického personálu.
Kožní aplikace EMLA krému může pomoci snížit bolestivost.
Očkování je důležité chrání proti nemocem, které mohou být smrtelné.
Hexavakcína patří mezi základní očkovací látky a chrání proti šesti závažným infekcím.
Hexavakcína chrání proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, hepatitidě B, dětské obrně a Haemophilus influenzae typu B.
Očkování se provádí injekcí do svalu, nejčastěji do stehenního svalu.
První dávka se podává kolem 9. týdne, druhá za 2 měsíce, třetí mezi 11. a 13. měsícem.
Schéma 3+1 platí pro nedonošené děti s čtvrtou dávkou 6 měsíců po třetí dávce.
Očkování proti tuberkulóze u novorozenců v riziku a selektivní BCG vakcinace jsou hrazené a prováděné v kalmetizačních stanicích.
Rodiče často diskutují o tom, zda očkování provádět společně s jinými vakcínami nebo odděleně.
V některých případech lékaři očkují hexavakcínu a pneumokokovou vakcínu současně, někdy s odstupem 2-3 týdnů.

Většina rodičů oceňuje, že hexavakcína chrání proti šesti nemocem jedním vpichem, což snižuje stres a počet návštěv u lékaře.
- Hexavakcína chrání proti šesti nemocem a je součástí povinného očkovacího kalendáře.
- Očkování probíhá ve schématu 2+1 (9. týden, 2 měsíce, 11-13 měsíců) nebo 3+1 pro nedonošené děti.
- Nejčastější nežádoucí reakce jsou lokální kolem vpichu a mírná horečka; vážné reakce jsou vzácné.
Terapeutické tipy: po očkování poskytnout dítěti klid a pohodové prostředí, v případě teploty podat správnou dávku léků proti horečce a bolesti, a chladit otok v místě vpichu.