Historie, role a úkoly porodních asistentek ve zdravotnictví

Babictví či babení patří mezi nejstarší zdravotnické obory. V češtině je název odvozen ze slovesa babiti - roditi. Vykonavatelka povolání je pak nazývána porodní bába či porodní babička. V současnosti užívaný název porodní asistence, resp. porodní asistentka se prosadil až relativně nedávno. V angličtině se používá midwifery - babictví, resp. midwife - porodní bába, doslovný překlad by pak byl „spolužačka“/„spolužena“. Podobně je odvozeno latinské cummater, portugalské comadre, nebo italské comadre.

Porodní báby jsou poprvé doloženy ze staroegyptských papyrů jako samostatné povolání, kterému se věnovaly výhradně ženy. Nejstarší z těchto papyrů, tzv. Ebersův papyrus, se datuje do roku 1900 až 1600 př. n. l. Jak v Egyptě, tak v Mezopotámii, či také ve starověké Číně šlo o povolání výhradně ženské. Mužští lékaři se porodem a jeho komplikacemi zabývali poprvé ve starověkém Řecku.

Lékařské vzdělání ve středověku vycházelo zejména z děl starověkých autorů, jako byl Galén, Hippokrates či Aristoteles. Bylo vyučováno na univerzitách, které zažily velký rozmach od 14. století. Ze studia na univerzitě však byly ženy z drtivé většiny vyloučeny, zároveň klasičtí autoři nevěnovali situaci žen a jejich problémům dostatečnou pozornost. Porodní báby tak působily většinou neorganizovaně, samostatně a na základě informací, které se předávaly ústně mezi jednotlivými porodními bábami.

Trochu odlišná situace byla v Německu či v Belgii, kde od 15. století byly porodním bábám vydávány certifikáty potvrzující jejich působení v dané živnosti. Ve venkovských oblastech ale porodní báby působily zcela neorganizované a úroveň poskytované péče byla mnohdy dosti nízká. Několik porodních báb získalo velký věhlas a pak byly jejich služby využívány též královskými rodinami. Kroniky zaznamenávají např. jméno Bourgot L'Obliere (Bourgot L’Oblière), která pečovala v 15. století.

Pokud dítě, matka či oba při porodu zemřeli, pak byla porodní bába ohrožena možností obvinění z čarodějnictví. Tato obvinění a perzekuce některých porodních bab se objevily v 15. století a pokračovaly i ve 16. století. V 18. století postupně narůstalo napětí mezi lékaři a porodními bábami. V některých zemích, např. ve Spojených státech či v Kanadě, byla výrazná snaha dokonce o zajištění právního monopolu porodnické péče pouze lékaři.

Ve severní a východní Evropě dokázali lékaři a porodní bábky lépe spolupracovat; v carském Rusku například fungovala škola pro porodní asistentky již od roku 1811 jako součást univerzity v estonském Dorpatu. Zajímavá je též souvislost s výskytem horečky omladnic, resp. poporodní horečky, která mohla vést až ke smrti rodičky. Jak pozoroval v roce 1846 Jakub Ignác Semmelweis ve vídeňské porodnici, úmrtnost rodiček byla podstatně vyšší, pokud na oddělení působili studenti medicíny. Pokud na oddělení byly pouze porodní asistentky, úmrtnost byla významně nižší. Semmelweis zavedl povinné mytí rukou chlorovým vápnem a úmrtnost významně poklesla. Tehdy však ještě neexistovala teorie mikrobiálního přenosu infekce, a tak po Semmelweisově odchodu z porodnice bylo od této praxi upuštěno a úmrtnost opět vzrostla.

Historie v českých zemích a vzdělávání

V českých zemích se postupně vyvíjela role porodních asistentek i formy jejich vzdělávání. Významnou etapou bylo zavedení povinného školení a kvalifikační zkoušky pro porodní báby na konci 18. století. Dnešní podoba vzdělávání vychází z bakalářského studijního programu Porodní asistentka, který trvá 3 roky. Porodní asistentky dnes působí na pomezí klinické praxe, edukace a poradenství.

Dle české právní úpravy se za výkon povolání porodní asistentky považuje poskytování zdravotní péče v porodní asistenci, tj. zajištění nezbytného dohledu, poskytování péče a rady ženám během těhotenství, při porodu a šestinedělí, vedení fyziologického porodu a poskytování péče o novorozence, součástí této zdravotní péče je také ošetřovatelská péče o ženu na úseku gynekologie. Zákonodárství a vyhlášky stanovují podmínky a činnosti pro výkon povolání; výuku a kvalifikace upravují příslušné předpisy a standardy.

Definice a role dle mezinárodního kontextu

Definice porodní asistentky podle mezinárodních organizací z roku 1972 (Definice porodní asistentky) byla v roce 1990 poprvé upravena. Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný zdravotnický pracovník; pracuje v partnerství se ženami, aby jim poskytla potřebnou podporu, péči a radu během těhotenství, porodu a v době poporodní, vede porod na svou vlastní zodpovědnost, poskytuje péči novorozencům a dětem v kojeneckém věku. Tato péče zahrnuje preventivní opatření, podporu normálního porodu, zjišťování komplikací, zprostředkování přístupu k lékařské péči a nezbytná opatření při mimořádné naléhavé situaci. Porodní asistentka má významnou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání žen i jejich rodin a komunit. Odbornou způsobilost k výkonu povolání mají také absolventky s uznanou způsobilostí podle dřívějších předpisů a jejichž způsobilost nebyla dotčena.

Činnosti porodní asistentky jsou stanoveny v národních předpisech (např. § 5 vyhlášky o činnostech zdravotnických pracovníků). V současnosti se vzdělávání k výkonu povolání opírá o kvalifikace získané na vysokých školách, a to zejména bakalářským programem Porodní asistentka, který připravuje na nezbytné kompetence k péči o ženu, porod i poporodní období, včetně péče o novorozence a rodinu.

Současná práce a spolupráce v porodnictví

Porodní asistentky úzce spolupracují s gynekology-porodníky, pediatry, fyzioterapeuty, psychology, dulami a dalšími odborníky. Spolu s porodní asistentkou lze vytvořit porodní plán, který uvádí přání rodičů týkající se porodu a poskytované péče, a usnadní komunikaci se zdravotníky na porodním sále. Porodní asistentka vysvětluje, co je informovaný souhlas a co dělat, pokud si přejete jinou než navrhovanou péči. Tři poporodní konzultace s porodní asistentkou u vás doma hradí pojišťovna. Porodní asistentka, stejně jako doula, poskytuje psychickou podporu a informace nastávajícím rodičům, avšak na rozdíl od duly má zdravotnické vzdělání a poskytuje zdravotní péči a může dávat zdravotní doporučení.

Infografika: Evoluce role porodních asistentek od starověku po současnost

Praktické poznámky pro praxi

Ke dni 12. 05. platí vybrané předpisy a standardy pro výkon povolání, které zajišťují odborné kompetence a bezpečnost pacientek. Dlouhodobá spolupráce s institucemi a vzdělávacími programy umožňuje kontinuální zvyšování kvalifikace a adaptaci na nové poznatky v porodní a poporodní péči.

ObdobíHlavní změnyVliv na praxi
Středověk až raný novověkNeexistence jednotného vzdělávacího systému, předání zkušeností ústněNízká a neorganizovaná péče v některých regionech
Konec 18. stoletíZavedení povinného školení a zkoušekStandardizace dovedností
SoučasnostBakalářský program 3 roky, legislativní úpravyKvalifikovaná péče, spolupráce se širším týmem

tags: #text #o #porodnich #asistentkach