Historie porodnice U Apolináře je úzce spjata s vývojem Prahy a s hlavními architektonickými i hygienickými standardy 19. století. Projekt byl svěřen významnému architektovi Josefu Hlávkovi, který svůj dispoziční koncept vyvinul tak, aby pavilonový systém kolem vnitřního nádvoří umožňoval uzavření jednotlivých traktů a minimalizaci šíření infekcí. Stavba začala v roce 1867 a dokončena byla v roce 1875, čímž vznikla jedna z největších a nejmodernějších evropských porodnic té doby.

Počáteční náklady a financování
Náklady na výstavbu značně překročily původní odhadovanou částku. Z počátečního rozpočtu cca 400 000 zlatých se náklady vyšplhaly na 900 000 zlatých a dodatečných 101 000 zl bylo vyčleněno na vnitřní vybavení. Stavba byla financována z prostředků tehdejší Zemské správy a prostřednictvím soukromých prostředníků a nadací, avšak podstatná část financování byla realizována díky podpoře samosprávy a mecenášů, zejména spojených s Hrabětem Františkem Thun-Hohensteinem, jenž měl významný podíl na záměru vybudovat zdravé a hygienické prostředí pro porodnickou péči. Stavba byla realizována jako Královská česká zemská porodnice, s důrazem na hygienické zázemí, což bylo v té době klíčové.
Architektonické a hygienické inovace
Stavba byla koncipována jako čtvercový půdorys s čtyřmi křídly obíhajícími centrální nádvoří, které umožnilo izolovat jednotlivé části a zamezit šíření nákazy. Všechny trakty byly možné uzavřít a hygienicky izolovat. Kaple Sv. Kříže nad vchodem, původně v patře, byla vyzdobena nástěnnými malbami Adolfa Liebschera a Adolfa Kőrbera, a vnitřní vybavení prošlo postupnou modernizací, včetně změn podlah a omítek z hygienických důvodů, zejména po zkušenostech s tetanovou nákazou. V roce 1902 byla kaple nově vyzdobena a vnitřní prostory byly dále přizpůsobovány aktuálním hygienickým standardům.

Historie a proměna v průběhu času
Po vzniku v roce 1875 byla porodnice jedním z největších center svého druhu v Evropě. Po vzniku samostatného státu v roce 1918 byla porodnice přejmenována na Zemskou porodnici a ústav pro péči o dítě v Praze. Během druhé světové války došlo k výraznému nárůstu porodů, ale i ke značnému poškození objektů americkým náletem v roce 1945, následovala rekonstrukce ve 40. a 50. letech. Kaple byla dočasně zpřístupněná až v 90. letech. V době modernizace a centralizace Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze vzniká projekt Centra porodní asistence a neonatologie, jehož cílem je poskytnout vysoce specialized péči a připravit budovu pro 21. století.

Současnost a významní aktéři
Porodnice U Apolináře dnes patří mezi významná zdravotnická pracoviště, které spojuje historickou tradici s moderním vybavením a špičkovými zdravotnickými pracovníky. Klinika gynekologie, porodnictví a neonatologie je centrem péče o matky a novorozence - ročně zde proběhne kolem 3,5 tisíce porodů a v Neonatologii se starají o těžko narozené děti. Dlouhodobě zde pracují profesionálové, kteří zajišťují péči na špičkové úrovni a akademickou výuku.
- Historický kontext a Hlávkovo dispoziční řešení pavilonů kolem vnitřního nádvoří.
- Financování a původní náklady versus skutečné výdaje během 19. století.
- Projekt modernizace a roční investice nutná pro realizaci Centra porodní asistence.
- Současný význam pro veřejný prostor, vzdělávání a péči o malé novorozence.
Budoucnost financování modernizace
Podle ředitele VFN Davida Feltla je projekt Centra porodní asistence připraven k architektonické soutěži, avšak financování v rozpočtu na rok 2026 je nedostatečné. Premiér Andrej Babiš uvedl, že projekt bude vyžadovat zhruba 3,5 miliardy korun na šest let, a že bez finančních prostředků v rozpočtu 2026 se provozovateli potřebného projektu nestane realitou. Zdravotnický deník uvádí, že státní zřizovatel musí vnímat potřebu a připravenost investic, aby projekt mohl být realizován.
Postoj veřejnosti a význam pro komunitu
Porodnice U Apolináře je dnes veřejným prostorem, který každoročně navštíví téměř 100 000 lidí - pacienti, doprovod, zdravotnickí pracovníci, studenti medicíny i turisté. Budova je významnou historickou a architektonickou památkou a zároveň jedním z nejstarších samostatně existujících porodnic v Evropě. Projekt modernizace a otevření Centra porodní asistence má za cíl zachovat unikátní dědictví, současně poskytnout vysoce kvalitní péči a space pro porodnické a neonatologické postupy budoucnosti.
| Období | Hlavní změny | Klíčový dopad |
|---|---|---|
| 1867-1875 | Stavba Zemské porodnice podle Hlávky | Nový dispozice, hygienické standardy |
| 1918-1922 | Přejmenování na Zemskou porodnici | Postupná modernizace a rozvoj kapacit |
| 1945 | Částečné poškození při náletu | Návrat k provozu po rekonstrukci |
| Současnost | Projekt Centra porodní asistence | Modernizace a centralizace |
Historie a současnost porodnice U Apolináře tak tvoří propojení architektury, medicíny a veřejného prostoru, kde se významné osobnosti i tradiční postupy setkávají s moderními technologiemi a péčí o matky a děti.