Spermie jsou samčí gamety. Jsou schopny konat aktivní pohyb a slouží k oplodnění samičí gamety - oocytu. Hlavička - na hmotu největší část spermie, obsahuje jádro s haploidní genetickou výbavou (n) a cytoplazmu. V přední části hlavičky je váček zvaný akrozom, který vznikl během spermatogeneze splynutím váčků Golgiho aparátu. Plní funkci lysozomu a slouží k rozrušení struktur obalujících oocyt (corona radiata a zona pellucida). Bičík - část spermie umožňující její pohyb. Obsahuje svazek mikrotubulů zakotvený v bazálním tělísku. Spermie se vyvíjí ze spermatogonií procesem spermatogeneze sestávajícím z meiotického dělení spermatogonie a následné diferenciace spermatidy (již haploidní buňky) až ve výslednou spermii. Tato diferenciace zahrnuje tvorbu akrozomu, kondenzaci a protažení jádra, vývoj bičíku a ztrátu většiny cytoplazmy. Celá spermatogeneze se odehrává v semenotvorných kanálcích testes. Ke schopnosti oplodnit vajíčko je nutná ještě tzv. kapacitace. K té dochází až v ženském pohlavním traktu. Do procesu kapacitace patří např. splynutí cytoplazmatické membrány v oblasti akrozomu s membránou akrozomu, což umožní po kontaktu spermie s oocytem snazší vylití akrozomálních enzymů.
Co je kapacitace a proč je klíčová
Kapacitace znamená změny ve spermii, které ji připraví na průchod zónou pellucida vajíčka. Bez kapacitace by nebylo možné proniknout do oocytu a dosáhnout oplodnění. Problém moderní doby je snižující se množství spermií v ejakulátu, což snáší na oplodňovací potenciál populace.
Faktory ovlivňující pohyb a kvalitu spermií
Progresivní pohyb spermií je indikátorem neporušeného buněčného metabolizmu a membrán. Odhad pohyblivosti spermií má tedy elementární význam v kontrole jakosti spermatu. Kromě toho je podíl pohyblivých spermií důležitý pro stanovení požadovaného stupně ředění s určitým počtem neporušených spermií v inseminační dávce. Jelikož kančí spermie vykazují vyšší procento cyklického pohybu než jiné druhy, je doporučeno odhadovat rozdílné formy pohyblivosti a nejen podíl progresivních spermií, tj. těch, které se pohybují přímočaře (aktivita spermií).
Nejběžnější morfologickou změnou kančích spermií je výskyt cytoplazmatické kapky, což je primární defekt původem ve varleti a je důležitý zejména při dlouhodobém uskladnění spermatu, jelikož snižuje rezistenci spermií na in vitro stárnutí. Doporučuje se, aby celkový podíl cytoplazmatických kapek v ejakulátech používaných pro inseminaci nepřesáhl 15 %.
Teplotní šok a membránová stabilita
Kančí spermie jsou velmi citlivé na tzv. teplotní šok. Ten nastává, pokud jsou čerstvě ejakulované kančí spermie prudce ochlazeny z tělesné teploty na teplotu pod 15 °C. Proč jsou kančí spermie tak vnímavé na prudký pokles okolní teploty bezprostředně po ejakulaci a co způsobuje jejich vyšší odolnost v průběhu inkubace, není přesně známo. Předpokládá se, že teplotní šok souvisí se skladbou lipidů cytoplazmatické membrány, která ovlivňuje její pružnost. Při poklesu teploty může docházet k přechodu z kapalného do gelového stavu membrán.
Další významný faktor je zastoupení cholesterolu v membráně. Kančí spermií je poměr cholesterolu a fosfolipidů nízký a cholesterol je rozdělen nesouměrně, což může způsobovat, že vnitřní vrstva membrány je zvláště citlivá na teplotní šok. Chladem indukovaná reorganizace membrán ovlivňuje jejich funkci zvýšením propustnosti a snížením enzymové aktivity. Senzitivitu lze časem a teplotou eliminovat.
Semenná plazma a její důležitost
Přirozeným ředidlem pro spermie je semenná plasma z přídatných pohlavních žláz. Semenná plasma má důležité regulační funkce, které zahrnují výživu, ochranu, regulaci pohyblivosti, kapacitace, rozpoznání gamet a připojení. Nepřímé funkce spočívají v působení na samičí genitální trakt, zvyšují děložní kontrakce a regulují imunitní odezvy v děloze. Semenná plazma se podílí na ochraně, dozrávání a transportu spermií v samičím genitálním traktu a účastní se připojení spermie k zóně pellucida.
Blahodárný vliv semenné plasmy při procesu oplodnění byl zaznamenán v pokusech s předinseminováním semenné plasmy před použitím vlastního spermatu, zvýšení procenta embryí z 85 % na 96 % a zvýšení počtu připojených spermií z 8 na 75 na zónu pellucida. Ředění spermatu proto představuje zásah do přirozeného prostředí pro spermie, jelikož se naředí i původní fyziologické komponenty semenné plasmy. Doporučený poměr ředění by neměl být vyšší než 1:10.
Ředidla a jejich složení
Ředidla obsahují různé pufry a složky: BTS (Beltsville Thaw Solution), ZORLESCO, Androhep a další. EDTA slouží k chelativním vazbám kovů a omezení iniciace kapacitace. Ředidla často obsahují glukózu, EDTA, cystein, albumin, chlorid draselný a další složky; antibiotika jsou přidávána k zabránění mikrobiálního růstu. Kapacitace je žádaný proces v některých mediích, avšak při skladování je cílem ji omezit.
V průběhu skladování kapalným způsobem dochází ke stárnutí spermií, které se projevuje snížením pohyblivosti, změnami v mitochondriích, akrozomu a cytoplazmatické membrány. Hlavním indikátorem stárnutí je pokles pohyblivosti a změny v transportu energie (ATP, cAMP) a iontové homeostáze. Peroxidace lipidů membrán zvyšuje poškození buněk. Dlouhodobé in vitro skladování vyžaduje přesnější načasování inseminace vzhledem k ovulaci.
Praktické aspekty inseminace a plodnost
Oplozovací schopnost spermatu je odhadována na základě kvality (pohyblivost, morfologie, funkční integrita, mikrobiální kontaminace) a kvantity spermií. Počet spermií v dávce je klíčový: snížení dávky ze 2x109 na 0,5x109 sníží procento březosti; snížení na 0,3x109 vede ke snížení vyvinutých embryí na zhruba 60 %. Obecně se doporučuje jedna inseminační dávka obsahující asi 3x109 spermií v 80 ml roztoku; v některých zemích, včetně ČR, se používá kolem 1,5x109 spermií. Častá je heterospermie, která odráží různorodost životaschopnosti v samičím genitálním traktu.
Délka životnosti spermií v samičím traktu a načasování inseminace vzhledem k ovulaci je kritická pro dosažení optimální plodnosti. Délka intervalu mezi inseminacemi a ovulací by neměla překročit 12-18 hodin. Při delším skladování se snižuje úspěšnost oplodnění; inseminace čerstvým spermatem má výhodu oproti spermatu po delším skladování. Ovulované ovocyty mají omezenou životnost a nejlepší výsledky se dosahují tehdy, když inseminace není prováděna později než dvě hodiny po ovulaci.
Slovo spermie či sperma je obecně známé; jejich tvorba a odolnost proti překážkám v těle je komplexní proces. Spermie vznikají v semennotvorných kanálcích varlat, z nichž putují do nadvarlat, kde dozrají do funkční spermie, a následně do chámovodu, kde čekají na výstřik. Ideální teplota pro vznik a dozrávání spermií je o 3-4 °C nižší než tělesná teplota. Před ejakulací se tvoří sekret z semenných váčků a prostaty, který doplňuje sperma a poskytuje energii a prostředí pro přežití spermií v ressources partnerky.
Celkové složení ejakulátu a mechanismus uvolnění spermií zahrnují spojení sekretu se spermiemi a následné působení prostaty, která vylučuje zásaditou tekutinu pro neutralizaci kyselého prostředí vaginálně a umožnění průchodu spermií k oocytu. Jedna ejakulace obvykle obsahuje 2-6 ml a přibližně 50 milionů spermií na mililitr.

Jak dochází k oplodnění | 3D animace
Shrnutí klíčových pojmů
- kapacitace - změny v spermii před oplodněním vyžadované v ženském pohlavním traktu
- spermatogeneze - vývoj spermatogononií v zralé spermie v seminálních kanálcích
- akrozom - váček v přední části hlavičky obsahující enzymy pro průchod oocytu
- pohybovost - ukazatel kvality spermatu
- teplotní šok - výrazné poškození spermií při rychlém ochlazení
- semenná plazma - regulační funkce pro ochranu, výživu a pohyblivost
- inseminace kapalně uskladněné spermií - význam pro komerční chov s cílem maximalizovat plodnost
- živostnost spermií v samičím traktu a vliv načasování
Pro vědecké a praktické poznámky lze odkázat na Johnsona a kol. (2000): Storage of boar semen, Anim. Reprod. Sci, 62, str. 143 až 172, a na přínosy mezinárodních konferencí o uchovávání kančího spermatu.
tags: #kde #probiha #kapacitace #spermii