Vyšší typ střední školy v Českých Budějovicích připravující v letech 1905-1948 učitele a učitelky českých obecných škol. Československý státní učitelský ústav v Českých Budějovicích (1920) | Československý státní koedukační ústav učitelský v Českých Budějovicích (1928) | Koedukační ústav učitelský v Českých Budějovicích (1939-1941) | Státní koedukační učitelský ústav v Českých Budějovicích (1945). Zájemci o profesi učitele obecných škol se až do 1905 vzdělávali na českobudějovickém německém učitelském ústavu nebo na českém učitelském ústavu v Soběslavi. Roku 1905 zřídila Matice školská na návrh jejího jednatele A. Zátky v Českých Budějovicích český učitelský ústav jako soukromou čtyřletou (od 1906) vzdělávací instituci. Ve školním roce 1905-1906, kdy byla zahájena výuka v propůjčených prostorách smíšené obecné školy Matice školské na rohu ulice Komenského a ulice Matice školské, zde začalo studovat prvních 40 žáků. Roku 1909 získal ústav právo veřejnosti a proběhly zde i první zkoušky dospělosti. V roce 1914 byl český učitelský ústav postátněn a od 1915 se v něm pravidelně konaly zkoušky učitelské způsobilosti. Další změny přinesl školní rok 1919-1920, kdy na českém učitelském ústavu začalo studovat prvních 23 studentek. V roce 1921 byla v československém středním školství povolena koedukace, ale v českém učitelském ústavu byly postupně v letech 1921-1925 otevřeny ve všech 4 ročnících pouze samostatné dívčí pobočné třídy. V roce 1928 i na českém učitelském ústavu byla zavedena plná koedukace. Během nacistické okupace byl ústav nejprve přejmenován a posléze v září 1941 přestěhován do budovy učitelského ústavu v Soběslavi. Od 1. 9. 1945 byl český učitelský ústav v Českých Budějovicích znovu obnoven a na základě rozhodnutí Okresního národního výboru v Českých Budějovicích umístěn spolu s cvičnou školou v budově bývalého německého učitelského ústavu v Jeronýmově ulici, neboť původní budova byla předána obecné škole. Školní rok 1947-1948 byl posledním rokem existence českého učitelského ústavu, který byl spolu s ostatními učitelskými ústavy v zemi zrušen v rámci počínajících komunistických reforem školství. Na činnost českého učitelského ústavu navázalo 1950 nově ustavené Pedagogické gymnázium Zdeňka Nejedlého, připravující učitele 1.-5. ročníku základní školy. Jeho sídlem byla školní budova v České ulici a od školního roku 1951-1952 budova Jirsíkova gymnázia.
Koedukace a proměny učitelských ústavů
V areálu strakonické nemocnice do konce letošního roku vznikne kojenecký ústav a domov pro nejmenší děti. Odhadované investice se pohybují kolem 20 milionů korun. Pobyt dětí v regionu také usnadní postup při jejich osvojení či svěření do pěstounské péče. Nejbližší kojenecké ústavy jsou nyní v Plzni a Jihlavě. Kraj usiluje o vybudování kojeneckého ústavu zhruba pět let, dosud ale byly jeho žádosti u ministerstva zdravotnictví neúspěšné. „Podle vyhlášky ministerstva je v republice kojeneckých ústavů dostatek a nové se budovat nebudou. Budova, kde kojenecký ústav vznikne, se ve strakonické nemocnici uvolnila díky restrukturalizaci a slučování některých pracovišť. Původně tu bylo dětské oddělení, což je pro nové centrum velkou výhodou. Předpokládaným požadavkům bude vyhovovat nejen systém lodžií a pro děti upravené sociální zařízení, ale i vyškolený personál,“ řekl listu ředitel nemocnice Tomáš Fiala. Počet lůžek se bude podle Fialy rozrůstat postupně. Zpočátku se plánuje vytvoření asi patnácti míst, v budoucnu by ústav mohl sloužit 40 až 50 dětem.
Likvidace kojeneckých ústavů a proměny péče o děti
Poslanci v novele o sociálně - právní ochraně dětí zrušili tzv. kojenecké ústavy. K jejich praktickému zrušení došlo tím, že poslanci do budoucna určili až na výjimky věkovou hranici tři roky pro umísťování dětí do ústavní péče. A právě v kojeneckých ústavech byly děti do tří let. Ty teď zamíří do rodin pěstounů, jejichž odměny zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Dlouhá debata se ve Sněmovně vedla právě o kojeneckých ústavách. Olga Richterová|Foto: Michaela Danelová, Český rozhlas
Podle dostupných statistik fungovalo v Česku před dvěma lety 25 domovů pro děti do tří let a dvě centra, tedy celkem 27 zařízení. Počet dětí v nich klesá. Letos na jaře bylo v domovech 228 dětí mladších čtyř let. V roce 2018 jich bylo 441. Proti rušení kojeneckých ústavů vystupovali hlavně poslanci komunistů. Podle nich je ústavní zařízení v některých případech poslední možnost, kam dítě umístit. Například Hana Aulická Jírovcová (KSČM) poukazovala také na to, že v Česku není dostatek kvalitních pěstounů.
Odměny pěstounů budou navázané na minimální mzdu. „Už se nebudeme muset scházet jednou za osm let, abychom navyšovali odměny pěstounům podle toho, jaké bude složení Poslanecké sněmovny, ale navázali jsme tento pozměňovací návrh na valorizaci, což znamená, že je navázán na minimální mzdu u dlouhodobých a přechodných pěstounů,“ uvedl Aleš Juchelka (ANO). Výše odměn pěstounů by měla záviset vedle minimální mzdy i na počtu dětí, o které pečují, a na jejich zdravotním stavu. Ti, kteří mají v pěstounské péči postižené děti, by dostávali odměny vyšší.
Novela také zvýší státní příspěvky pro klokánky a podobné azylové domy. Mladí dospělí, kteří odcházejí z dětských domovů nebo pěstounské péče, budou nově dostávat příspěvek při studiu 15 tisíc korun. Stát by jim pak měl pomoci při hledání bydlení a zaměstnání. Jihočeský kraj se v souvislosti s tímto tématem vyjádřil, že do roku 2024 neměl kojenecký ústav na Jihočeském kraji, děti byly umísťovány po celé republice, a nyní je nutné zajistit jinou formu péče, jak uvádí zástupci kraje a ombudsmana.
Současná situace v Jihočeském kraji
Přes transformace a rušení kojeneckých ústavů se v Jihočeském kraji nadále zachovávají některá centra. V prostorách Strakonické nemocnice nadále působí obecně prospěšná společnost Dětské centrum Jihočeského kraje, o.p.s., které slouží dětem vyžadujícím okamžitou pomoc. Jak vyplývá z vyjádření náměstkyně hejtmana pro oblast sociálních služeb, Lucie Kozlové (ODS), k 31. 12. 2024 nebyl na jihočeském území žádný dětský domov pro děti do tří let, všechny děti byly umístěny do jiné formy péče, včetně rodin, pěstounů či zařízení pro osoby se zdravotním postižením. Dětské centrum Jihočeského kraje i nadále zůstává významným prvkem regionální péče o děti vyžadující okamžitou pomoc.
Historický vývoj a současná infrastruktura
- 1905 vznik českého učitelského ústavu v Českých Budějovicích jako soukromé čtyřleté školy.
- 1914 postátnění ústavu a od 1915 zkoušky učitelské způsobilosti.
- 1921-1928 období koedukace; plná koedukace zavedena v roce 1928.
- 1941 stěhování do Soběslavi a následné obnovení v Českých Budějovicích po 1. 9. 1945.
- 1947-1948 poslední ročník; zrušení spolu s ostatními učitelskými ústavy v rámci reforem školství.
- 1950 nástup Pedagogického gymnázia Zdeňka Nejedlého; postupně změna sídel.
- Současné snahy o alternativní péči o děti do tří let v Jihočeském kraji.

| Rok | Událost | Poznámka |
|---|---|---|
| 1905 | Vznik českého učitelského ústavu v Českých Budějovicích | Soukromá čtyřletá instituce |
| 1914-1915 | Postátnění, zkoušky učitelské způsobilosti | První zkoušky dospělosti |
| 1921 | Povolení koedukace v československém středním školství | V českém učitelském ústavu koedukace jen částečně postupně |
| 1928 | Instalace plné koedukace | Učitelský ústav v Českých Budějovicích plně koedukovaný |
| 1941 | Přestěhování do Soběslavi | Okupace a změna sídla |
| 1945 | Obnovení ústavu v Českých Budějovicích | Umístění v budově bývalého německého učitelského ústavu |
| 1947-1948 | Zrušení ústavu v rámci komunistických reforem | Navázání na nové vzdělávací instituce |