Tato informace se zabývá situací žen, které otěhotní během výpovědní lhůty, a podrobně rozebírá jejich práva a možnosti v oblasti pracovního práva a sociálního zabezpečení. Zahrnuje témata jako rizikové těhotenství, nemocenské dávky, peněžitá podpora v mateřství (PPM) a porodné, stejně jako ochranu těhotných zaměstnankyň před výpovědí.
Právní situace při otěhotnění ve výpovědní lhůtě
Pokud žena obdrží výpověď a následně zjistí, že je těhotná, je důležité pochopit, jaké jsou její možnosti. V případě, že výpověď podá zaměstnanec sám, těhotenství nemá vliv na běh výpovědní lhůty a skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel nemusí akceptovat stažení výpovědi, i když se žena dozví o těhotenství během výpovědní doby.
Právní ochrana těhotných žen je však rozsáhlá a zahrnuje specifická pravidla týkající se ukončení pracovního poměru. Zaměstnavatel nesmí dát výpověď těhotné zaměstnankyni, protože je v tzv. ochranné době. Tato výpověď je pak relativně neplatná a žena se musí neplatnosti dovolat.
Ochranná doba a její vliv na pracovní poměr
Ochranná doba chrání zaměstnankyně v těhotenství, na mateřské dovolené a zaměstnance a zaměstnankyně na rodičovské dovolené před výpovědí. Pokud žena otěhotní během výpovědní doby a výpovědní doba by v ochranné době doběhla, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítá. Výpovědní doba se tedy o ochrannou dobu prodlouží a pracovní poměr skončí až po jejím doběhnutí. Výjimkou je situace, kdy zaměstnankyně výslovně sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
Tato ochrana se však nevztahuje na jiné způsoby ukončení pracovního poměru, jako je zrušení pracovního poměru ve zkušební době nebo ukončení pracovní smlouvy sjednané na dobu určitou. Také v případě, kdy těhotná žena podepíše dohodu o ukončení pracovního poměru, dohoda bude platná, pokud nebyla podepsána pod nátlakem.
Výjimky ze zákazu výpovědi těhotné zaměstnankyni
Existují výjimky ze zákazu výpovědi těhotné zaměstnankyni, které se však v praxi příliš často neuplatňují. Jedná se o:
- Případ výpovědi z důvodu zrušení zaměstnavatele (jeho části).
- Případ, kdy zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr, například pokud by byla zaměstnankyně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na delší dobu nebo pokud by zvlášť hrubě porušila své povinnosti.
Rizikové těhotenství a nemocenské dávky
Rizikové těhotenství je chápáno jako pracovní neschopnost, o které rozhoduje ošetřující lékař (gynekolog). Pokud žena nastoupí na rizikové těhotenství ještě v době trvání pracovního poměru, zaměstnavatel je povinen po dobu prvních 14 dnů vyplácet náhradu mzdy za pracovní dny od 4. do 14. dne.
Po skončení zaměstnání by měla nemocenské dávky vyplácet místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení, a to od 15. kalendářního dne po nástupu na pracovní neschopnost. Podpůrčí doba pro nemocenské je maximálně 380 kalendářních dnů, s možností prodloužení o dalších maximálně 350 kalendářních dnů.
Výše nemocenských dávek
Výše nemocenské dávky se odvíjí od délky trvání pracovní neschopnosti:
- 15.-30. kalendářní den: 60 %
- 31.-60. kalendářní den: 66 %
- od 61. dne: 72 %
Peněžitá podpora v mateřství (PPM) a porodné
Další dávkou je peněžitá podpora v mateřství (PPM), která je rovněž dávkou z nemocenského pojištění. Aby na ni žena měla nárok, musí být splněna podmínka, že účast na nemocenském pojištění trvala alespoň 270 kalendářních dní v posledních 2 letech před nástupem na PPM.
Podpůrčí doba u PPM začíná nástupem na PPM (nejpozději však počátkem 6. týdne před očekávaným dnem porodu) a činí 28 týdnů. Na pobírání PPM je rozhodující trvání ochranné lhůty z posledního zaměstnání, která činí maximálně 180 dní.
PPM a nemocenské nelze pobírat současně. Na základě rozhodnutí gynekologa o nástupu na PPM (8-6 týdnů před porodem) bude ukončena neschopenka z rizikového těhotenství a začne se pobírat PPM.
Jednorázovou dávkou je také porodné, které je dávkou státní sociální podpory. V současné době činí 13 000 Kč na každé narozené dítě.
Ochranná lhůta pro peněžitou pomoc v mateřství
V případě, že pracovní poměr skončí v průběhu těhotenství, počítá se nejen "klasická" ochranná lhůta 7 dnů pro účely nemocenské, ale i zvláštní ochranná lhůta pro účely peněžité pomoci v mateřství. Ta se počítá podle délky končícího zaměstnání, maximální délka je 180 dnů.
Aby žena získala PPM po skončení zaměstnání, musí jí ochranná lhůta vystačit alespoň do počátku osmého týdne před očekávaným termínem porodu. Lhůta 180 dnů je stanovena tak, aby žena, která počítá s budoucí mateřskou, nebyla zaskočena skončením pracovního poměru.
Vliv neschopenky na ochrannou lhůtu
Pokud žena nastoupí na neschopenku ještě před skončením pracovního poměru, je důležité, jakým způsobem k ukončení pracovního poměru došlo. Ochranná lhůta 180 dnů pro ženy, které v okamžiku skončení pracovního poměru byly prokazatelně těhotné, se liší od standardní 7denní ochranné lhůty.
Nestačí otěhotnět na neschopence po skončení pracovního poměru pro nárok na PPM v této situaci. Pro nárok na PPM je klíčové, zda byla žena těhotná již v okamžiku skončení pracovního poměru.
Práva těhotných zaměstnankyň
Zákoník práce a další předpisy upravují zvláštní pracovní podmínky těhotných žen:
- Zákaz práce přesčas: Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat těhotnou ženu prací přesčas.
- Pracovní cesty a přeložení: Těhotná žena smí být vysílána na pracovní cestu nebo přeložena mimo obvod obce pracoviště/bydliště pouze se svým souhlasem nebo na vlastní žádost.
- Žádost o kratší pracovní dobu: Těhotná žena má právo žádat o kratší pracovní dobu nebo jinou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnavatel je povinen žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody.
- Vyrovnávací příspěvek: Pokud je žena převedena na práci s nižším výdělkem, náleží jí vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
- Bezpečnost práce a ochrana zdraví: Zaměstnavatel má informační povinnosti týkající se rizik pro plod a preventivních opatření.
Oznámení těhotenství zaměstnavateli
Žádný právní předpis nestanovuje povinnost, kdy žena musí sdělit zaměstnavateli své těhotenství. Obecně se doporučuje oznámit těhotenství po ukončení prvního trimestru. Do doby oznámení těhotenství nemůže žena využívat zákonná opatření na ochranu těhotných, jako je zákaz práce přesčas.
Pokud žena vykonává práci, která je těhotným ženám zakázána, je nutné informovat zaměstnavatele ihned. Zaměstnavateli je zakázáno vyžadovat od ženy informace o jejím těhotenství, pokud to není nezbytné z důvodu povahy práce.
Ukončení pracovního poměru ve zkušební době a diskriminace
Zkušební doba slouží k vyzkoušení spolupráce. I s těhotnou ženou lze pracovní poměr ve zkušební době ukončit, protože zrušení pracovního poměru ve zkušební době není totéž co výpověď. Před výpovědí je těhotná žena chráněna ochrannou dobou.
Důvodem pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době nesmí být těhotenství ženy, jinak by šlo o diskriminaci. Pokud zaměstnavatel neuvede důvod rozvázání pracovního poměru ve zkušební době, ale z okolností lze dovodit, že jím je těhotenství, lze se domáhat určení neplatnosti.
Důkazní břemeno v případě sporu
V případě sporu o neplatnost výpovědi dané těhotné zaměstnankyni tíží důkazní břemeno ohledně těhotenství v okamžiku doručení výpovědi zaměstnankyni. Prokázání těhotenství v době krátce před doručením výpovědi může hrát roli při hodnocení důkazů, ale rozhodující je skutečný stav v okamžiku doručení výpovědi.
tags: #karencni #vlivy #tehotenstvi