Kalendář kojení a dokrmu: jak správně podporovat kojence v porodnicích i doma

Téměř 51 % dětí je v porodnici dokrmováno, při propuštění z porodnice je krmeno jen mateřským mlékem necelých 73 % novorozenců a tento podíl klesá. Toto ukázala unikátní analýza dat z 6 475 dotazníků od žen*, které v letech 2018 až 2022 porodily v některé z českých porodnic. Průvodce porodnicemi Aperio dlouhodobě sleduje trendy v českém porodnictví i ve výživě novorozených dětí. Zkušenosti rodiček poukazují na to, že se stále poměrně často setkávají v porodnicích s nevhodnými doporučeními ohledně kojení.

„Od žen, které se podělily o svou zkušenost z porodnice, se bohužel stále dozvídáme o zastaralých a nevhodných doporučeních,“ upozorňuje Miloslava Kramná, koordinátorka Aperio Průvodce porodnicemi. „Určitá část zdravotníků si nedoplňuje vzdělání ohledně kojení, různí poskytovatelé péče pak předávají různé informace a doporučení. Části matek se nedostává dostatečné podpory v počátcích kojení, které jsou zásadní pro další úspěšný průběh kojení.“

Infografika: Podíl kojení a dokrmu během peripartálního období

Co ukazuje analýza Aperio

Polovina donošených novorozenců byla během pobytu na poporodním oddělení dokrmována (čili dostala jinou stravu než mateřské mléko matky). Za celé sledované období se dokrmování týkalo 50.9 % porodů a v jednotlivých letech mírně kolísalo. Nejčastěji jako dokrm děti dostávaly umělé mléko (80.0 %), pak cizí mateřské mléko (21.7 %) a nejméně často glukózový roztok (12.9 %).

Nejvíce dětí bylo dokrmováno stříkačkou (74.1 %), dále lahví (26.3 %) a výrazně méně pak vhodnějšími způsoby, jako jsou cévka po prsu (6.2 %) a kalíšek či zkumavka (4.9 %). Při propuštění z porodnice bylo za celé období plně kojeno mateřským mlékem 72.8 %, kojeno a zároveň dokrmováno 21.9 % a krmeno pouze umělým mlékem 5.3 % novorozenců.

„V porodnici absolutně nulová pomoc na pořádné rozkojení. Dítě mi začali dokrmovat, protože prý byl dehydratovaný…“ vypráví jedna z rodiček. „Příště už budu vědět a bojovat za přítomnost u svého dítěte.“

Vztah mezi kojením na vyžádání a propuštěním z porodnice

Mezi matkami, které měly doporučeno kojit dítě na vyžádání, byl při odchodu z porodnice vyšší podíl těch, které plně kojily (84.4 %) a méně těch, které kojené dítě dokrmovaly (13.2 %) nebo dítě krmily pouze umělým mlékem (2.4 %). Oproti tomu matky, kterým se dostalo doporučení kojit v intervalech, pak při odchodu z porodnice v menší míře plně kojily (64.1 %), častěji novorozence spolu s kojením dokrmovaly (29.2 %) nebo dítě nekojily vůbec a krmily ho umělým mlékem (6.7 %).

Pozitivní přístup, který podporuje zahájení kojení, sledujeme na porodním oddělení po vaginálním porodu. Tři čtvrtiny matek referují, že měly dítě bezprostředně po porodu položeno na břicho či hrudník (72.3 % v r. 2018 až 75.3 % v r. 2022). Více než polovině novorozenců bylo umožněno samovolné přisátí (57.2 % v r. 2018 až 61.8 % v r. 2022).

Schéma vlivu časného zahájení kojení na propuštění z porodnice

Výživa na začátku života: doporučené postupy

Ve světě i v ČR se doporučuje kojit výlučně od narození do 6 měsíců věku, poté pokračovat s postupným zaváděním příkrmů a pokračovat v kojení až do dvou let či déle podle potřeby. WHO doporučuje výlučné kojení do 6 měsíců a pokračování kojení spolu s vhodnými příkrmy do druhého roku či déle. Dříve se doporučovalo zavedení lepku mezi 4. a 7. měsícem s ohledem na imunologické okno, avšak nové studie ukazují, že zavedení lepku mezi 4. a 6. měsícem nepotlačuje riziko celiakie ve srovnání s časnějším zavedením po 6. měsíci.

ESPGHAN doporučila zahájení malého množství lepku v období, kdy je dítě ještě kojeno, a prodloužení kojení. Přesto výsledky studií ukazují, že časování lepku má jen omezený vliv na riziko celiakie a univerzální změny v praxi v ČR zůstávají na individuálním rozhodnutí pediatrů a rodičů.

Kojení jako záruka zdraví a vazby

Kojení přináší řadu zdravotních i sociálních výhod: pro dítě i matku. Mateřské mléko zajišťuje nejlepší výživu, obsahuje protilátky, snižuje rizika infekcí, obezity a některých chronických onemocnění. Kojené děti mají tendenci být méně často hospitalizovány a světová zdravotnická organizace klade kojení mezi klíčové priority dětského zdraví. Kojení také posiluje vazbu mezi matkou a dítětem a zkracuje čas nutný pro zotavení po porodu.

Podpora kojení a správná výživa kojenců jsou důležité i z pohledu ekologie a ekonomiky rodiny. Kojení snižuje potřebu náhradní kojenecké výživy a souvisejících pomůcek, a tedy i náklady. Délka kojení a způsob krmení by měly být voleny s ohledem na individuální potřeby dítěte, zdravotní stav a životní situaci rodiny. Včasná spolupráce s laktačními poradkyněmi a pediatry může výrazně zlepšit průběh kojení.

Praktické tipy pro dokrmování a převod na pevnou stravu

  1. Volba metody dokrmu je klíčová pro podporu sání a kojení; zvolte řešení, které nepříznivě nezasáhne kojení.
  2. Naučte se správnou přípravu mléka, jeho skladování a ohřev; sledujte hygienu a bezpečnost během krmení.
  3. Udržujte kontakt s dítětem během krmení a rozpoznávejte signály hladu a sytosti.
  4. Postupně zavádějte příkrmy podle věku a vývojových potřeb; začínejte pyré z jednoho druhu zeleniny či ovoce a postupně přidávejte další potraviny.
  5. V šestém měsíci zahajte podávání malého množství příkrmu a zvyšujte jej podle tolerance.
  6. Ujistěte se, že dítě dostává vitamin D a pestrou stravu v souladu s doporučeními lékaře.
Infografika: Jak správně kombinovat kojení a dokrmování

Preventivní prohlídky a péče po narození

Dítě absolvuje do prvního roku života 9 bezplatných preventivních prohlídek; první prohlídky bývají do dvou dnů po propuštění. Dětský lékař (praktický lékař pro děti a dorost) zajišťuje následnou péči, očkování a sledování vývoje. V prvních měsících je důležité pravidelné vyšetření, měření a monitorování výživy a vývoje.

Bonding a skin-to-skin kontakt mají klíčový vliv na úspěšné zahájení kojení a adaptaci novorozence na svět; i po císařském řezu lze zachovat kontakt kůži na kůži a zprostředkovat první kontakt s matkou či otcem.

Shrnutí klíčových poznatků

  • Kojení by mělo být primárním zdrojem výživy po narození; dokrmování je nutné jen v některých případech a mělo by být vždy vyvážené s podporou kojení.
  • Časné zahájení kojení a kontakt kůže na kůži podporují lepší průběh kojení při propuštění.
  • Rodiče by měli mít jasné informace a podporu od zdravotníků; důležité je vyřešit otázky dokrmování a odstavování s odborníky.
  • V 6. měsíci začíná zavádění příkrmů; pokračování kojení je doporučené a výjimečné situace vyžadují individuální přístup.
  • Dobrá výživa a správný kalendář dokrmů a kojení přispívají k dlouhodobému zdraví dítěte a pohodě rodiny.

Podpora a vzdělávání rodičů prostřednictvím nezávislých kurzů a programů pomáhají lépe zvládat porod, šestinedělí a první měsíce života dítěte. Důležité je, aby rodiče měli přístup k ověřeným informacím, které reflektují současné poznatky a mezinárodní doporučení.

FAQ a praktické rady

  • Jak poznat, zda dítě dostává dost mléka? Sledujte moč, výpočty hmotnosti a spokojenost po krmení.
  • Co dělat při obtížném přisávání? Konzultace s laktační poradkyní a pediatrem, individuální techniky.
  • Jak vybrat správnou lahvičku a savičku po ukončeném kojení? Zohledněte rychlost průtoku a stabilitu.
  • Kdy a jak dlouho dokrmovat mateřským mlékem darovaným jinou matkou? Vždy pod dohledem odborníka a s ohledem na potřeby dítěte.

tags: #kalendar #kojeni #a #dokrmu