Jorkšírský teriér: Péče a chov

Jorkšírský teriér, často označovaný jako „jorkšír“, je jedno z nejoblíbenějších plemen současnosti. Původně šlo o lovecké psy, kteří se využívali k lovu hlodavců. Což v kombinaci s jejich drobností je důvodem, proč byli zařazeni mezi teriéry. Pro teriéry je typická i určitá dávka tvrdohlavosti, čemuž se nevyhnulo ani toto plemeno. Navzdory svému roztomilému vzhledu potřebují i oni pevnou ruku a zvládnutí základní poslušnosti. Jorkšíři jsou dnes sice považováni za společenské psí plemeno, ale teriér v nich stále dřímá. Pokud u nich nedojde alespoň k základnímu výcviku a zabavení jejich tvrdohlavých hlaviček, můžou lehce zvlčet a začnou si vymýšlet zábavu sami. Důležitá je i důsledná socializace s ostatními psy a lidmi, jinak může dojít až k hysterickému štěkání na všechno, co se jen pohne. I když jde o drobného pejska, pořád je to teriér.

Jorkšírský teriér byl vyšlechtěn v polovině 19. století v Anglii, v hrabství Yorkshire. Původním posláním byl lov myší a potkanů v obydlích chudých řemeslníků a dělníků. V Anglii začal v 11. století platit zákaz lovu pro poddané, s tím byla spojená i možnost chovu loveckých psů. Poddaní mohli vlastnit pouze malé psy, kteří prošli obručí o průměru 18 cm. Cesta k tomuto malému a odvážnému plemeni byla připravena. První klub jorkšírského teriéra byl založen v Anglii roku 1898. Během 19. století se díky svému atraktivnímu vzhledu stal miláčkem dam z vyšší společnosti a přestal být postupně využíván k svému původnímu účelu. Postupně začal být jorkšír vyhledávaným psím plemenem k dětem, seniorům a jako přátelský a drobný pejsek vhodný do měst a malých bytů. V 70. letech 19. století byl york převezen do Ameriky, kde se vzhledově plemeno začalo měnit a začaly vznikat zmatky v ideálním standardu tohoto plemene.

Jorkšírští teriéři jsou inteligentní, aktivní a hraví psi. Díky svému původnímu určení, tedy lovu potkanů a krys, jsou odvážní a ostražití. Často štěkají a jsou schopni vyrazit do boje i s výrazně větším psem. Své lidi velice milují, k cizím bývají zpočátku ostražití a nedůvěřiví, po chvíli se dokáží spřátelit s každým. Jako mnoho teriérů mají tendenci být tvrdohlaví a je třeba jim určit hranice, jinak se snadno stanou panovačnými, a navzdory své velikosti jsou schopni převzít velení nad celou rodinou. Naopak se velice doporučuje jorkšíry utahat psychicky i fyzicky, aby neměli prostor vymýšlet z nudy lumpárny. Jako správní lovci jsou mrštní a dokáží se pohybovat velice rychle i elegantně zároveň.

Vzhled a zbarvení

Jorkšírský teriér je malý pes s kompaktní stavbou těla a výškou v kohoutku 20-24 cm. Dlouhá srst je rovná, hedvábná a visí stejnoměrně po obou stranách těla. Zbarvení je sytě zlaté, tmavší po stranách hlavy, u kořínků a na uších čenichu. Barva hlavy by neměla přesahovat na krk a neměly by se na ní objevovat chlupy tmavé barvy. Srst na hrudi je světlá a jasná. Všechny chlupy jsou u kořínku tmavší a směrem ke konečkům zesvětlují. Zajímavostí je, že štěňátka se rodí černá a při přesrstění začnou získávat typické zbarvení pro toto plemeno.

Hlava jorkšíra je malá, plochá a s krátkým čenichem, který je vždy černý. Srst na vrcholku hlavy a vousy je třeba fixovat do froté gumičky. Horní třetina ucha by měla být z vnitřní i z vnější strany vždy oholena. Srst na okraji ucha zastřihněte pomocí malých zakulacených nůžek.

Povaha

Jorkšírský teriér je živý, inteligentní a někdy troufalý, milý a ostražitý. Nezapře v sobě geny lovce krys, je to kurážný pes. Nezalekne se ani větších psů, ani vetřelců. Je proto dobrým hlídačem, vždy hlasitě ohlašuje cizí návštěvu. Je veselým i společenským psem. Rád si hraje s dětmi, bez problémů přijímá všechny členy rodiny včetně ostatních domácích zvířat, je však velice oddán svému majiteli, kterého až žárlivě chrání.

Malý střapatý modrošedý psík s hnědou hlavou a packami, nabitý živelnou energií, s jiskrou v oku, kterému nesmí nic uniknout. Tak na první pohled působí jorkšírský teriér. Za jeho roztomilým vzhledem se skrývá srdce bojovníka. Statečný, sebevědomý a vášnivý pes se nebojí ani konfrontace s velkými psy. Když se malý jorkšír setká s jinými psy, obvykle se považuje za většího, než ve skutečnosti je a má často sklony přeceňovat sám sebe. S drzostí se postaví do cesty i dogám nebo vlčákům a štěkajíce jim ukazuje, kdo je na tomto území pánem.

Jorkšírský teriér miluje jídlo. Tito psi rádi sledují svého pána na každém kroku. Snadno se tak o toto plemeno přerazíte. I když jde o malého psa, je nutné poskytnout mu alespoň základní výcvik. Jde o chytré psy, kteří se vše rychle naučí. Ale pokud k nim nejste důslední, rychle vám přerostou přes hlavu. Yorkové si rádi dovolují na cizí psy i lidi. Je třeba být důslední při socializaci.

Péče o srst

Jorkšírský teriér je dlouhosrsté plemeno a péči o srst je potřeba se důkladně věnovat. Dlouhá hedvábná a modře zbarvená srst patří k hlavním plemenným znakům. Pěstovaná srst v plné délce se obvykle ponechává jen výstavním psům.

Denní péče:

• Česat minimálně dvakrát týdně, při přečesávání používat sprej s norkovým olejem.
• Denně je nutno ošetřovat krajinu okolo očí. Někteří chovatelé k tomu doporučují vybělující gel, jiní raději jen převařenou čistou vodu.

Koupání:

• Koupat každé tři až čtyři týdny, použít osvědčený šampon a kondicionér. Pro štěňátka jsou vytvořeny přímo šampony, které zohledňují jejich potřeby a srst. Nikdy nezapomínejte na použití i kondicionéru, který srst vyživí a v budoucnu se vám bude lépe česat.
• Používáme jen speciální šampon, určený pro jorkšírské teriéry. Kožich jím důkladně našamponujeme a promneme, až se vytvoří bohatá pěna. Potom ze psa sprchou šampon důkladně vypláchneme. Hlavu psíka umývejte velmi opatrně a raději až na konec.
• Ihned po koupeli musíme malého psíka vysušit fénem, aby neprochladnul. Nefoukáme příliš horkým vzduchem a raději z větší dálky. Psíka nesmíme horkým vzduchem popálit.

Výstavní péče:

• Výstavní psi se většinou koupou každých čtrnáct dní. Dlouhosrstá plemena s hedvábnou srstí jako má jorkšír, se musí vykoupat den před výstavou nebo i v den výstavy.
• Od šestého měsíce věku můžeme začít srst, která je již delší, natáčet. Cílem tohoto natáčení není srst zkadeřit, ale ochránit ji před poškozením a umožnit výstavnímu psíkovi s velmi dlouhou srstí pohyb. Natáčení srsti výstavních jorkšírských teriérů se říká „balíčkování“.
• Nejlepší je navštívit zkušeného chovatele a balení srsti do natáček si nechat ukázat. Používáme papírové natáčky. Někdo používá i igelitové.
• Nikdy nenatáčejte suchou srst, polámala by se. Srst, která se natáčí, musí být mastná, aby se nelámala! Je třeba použít norkový, prvosenkový anebo lanolinový olej.
• Potřebujeme - olej na balíčkování (spray nebo kapky), balíčkovací igelity, speciální balíčkovací papír, gumičky malého průměru, hřebeny a kartáče.

Potřebné vybavení pro péči o srst:

• Hřeben a kartáč z antikorové oceli, hroty jsou opatřeny antistatickou úpravou, aby srst neelektrizovala.
• Rozčesávací sprej.
• Speciální šampon a kondicionér pro jorkšírské teriéry.
• Fén.
• Norkový olej nebo jiný balíčkovací přípravek.
• Papírové nebo igelitové natáčky.
• Malé gumičky.

Zdraví a péče

Jorkšírský teriér patří mezi déle žijící plemena, může se snadno dožít vyššího věku a je skvělým společníkem pro osaměle žijící lidi. Není tedy divu, že jorkšírský teriér je jedním z nejoblíbenějších malých plemen na celém světě.

Možné zdravotní problémy:

• Luxace pately: Vykloubení kolenního kloubu, které způsobuje dočasnou neschopnost chůze.
• Hypoglykémie: Nízká hladina cukru v krvi, častější u štěňat. Příznaky zahrnují letargii, třes a dezorientaci.
• Oční onemocnění: Suché oči, progresivní retinální atrofie, distichiáza, primární luxace čočky.
• Zubní problémy: Kvůli malým čelistem se často hromadí zubní kámen.
• Aseptická nekróza hlavice femuru: Degenerace stehenní kosti, nejčastěji u mladých psů.
• Kožní problémy: Yorkšír je náchylný k alergiím na potraviny, blechy i prostředí.

Péče o drápky a uši:

• Psíci, kteří se většinu dne pohybují po měkkých kobercích bytu, si nemají možnost drápky obrousit na tvrdém podkladě. Proto jim musíme přerůstající drápy čas od času stříhat. Uvnitř drápu vede cévka, která při přestřihnutí krvácí. Ve světlých drápech prosvítá a vidíme ji. V černém drápku vidět není, a proto raději zkracujte méně, jen špičky. Přesto se může stát, že cévku zastřihneme a pes bude z drápku krvácet. Proto si před stříháním připravte kamenec, který na krvácející dráp potom přiložíte. Nemáte-li speciální kleště na drápky, anebo si na úkon netroufáte, psí drápky rovněž snadno a rychle ostříhá veterinární lékař nebo sestřička.
• Ušní maz, který se ve vnějším zvukovodu tvoří, pravidelně odstraňujeme vatovým tampónkem, kterým uši čistíme.

Výchova a výcvik

Jorkšírský teriér je inteligentní a učenlivý, ale jeho výcvik může být výzvou kvůli jeho nezávislosti a tvrdohlavosti. Tento pes nejlépe reaguje na pozitivní posilování, ať už jde o pochvaly, pamlsky nebo hru. Tvrdé metody mohou způsobit, že se poleká, a jeho tvrdohlavost se ještě zvýší. Důležitá je socializace již od štěněcího věku, aby si zvykl na různé situace, zvířata a lidi.

Výchova k čistotnosti:

• Jorkšírek bydlí vždy s Vámi v bytě, takže je nutné štěně učit, aby zachovávalo čistotu. Zcela určitě nejhorší jsou první týdny - malé štěně má velmi malý močový měchýř a často dělá loužičky.
• Nejlepší je vymezit mu prostor, kde je na podlaze položené linoleum - snadno se udržuje vytíráním. Zapamatujte si proto, že loužičku udělá vždy, když se vzbudí, nebo když se nakrmí.
• Když se vzbudí, vezměte jej do náruče, a přenesete na místo, kde chcete, aby potřebu vykonalo (na trávník před domem). Umístěte jej na požadované místo a pakliže vykoná potřebu, velmi radostně jej pochvalte, můžete i přidat oblíbený pamlsek.
• Bývá doporučováno úkon vykonávání potřeby doplnit i povelem (např. „čurej“), po čase štěně bude i na hlasový povel chápat, co se po něm chce.
• Zapamatujme si, že štěně musíme velmi a hodně radostně pochválit a pohladit, když udělá, co po něm chceme, pamlsek tento libý vjem ještě posílí.
• Za již udělanou loužičku nemá smysl štěně trestat - nepochopí, že je trestáno za loužičku nebo hromádku, kterou udělalo byť před deseti vteřinami.
• Nastane-li situace, že k tomu dojde a vy již nestihnete tomu zabránit, při močení štěně přísně pokárejte povelem "FUJ", a potom jej okamžitě přenesete na trávník a tam jej opět pochválíte a pohladíte.

Používání trestů:

• Vyvarujte se jakéhokoliv výrazného fyzického nátlaku a donucení, o bolestivých trestech nemluvě. Používáním trestů je hrubě narušováno vzájemné citové pouto, které se v této době utváří.
• Na štěně se nemá křičet, bít rukou nebo čímkoliv jiným v ruce - malé štěňátko se vůbec trestat nemá, ale pakliže to musíme udělat, popadněte jej za kůži na krku, zavelte "FUJ" a zatřepte s ním - s citem. Tento úkon proveďte v klidu, rázně a velmi krátce tak, aby stres byl co nejkratší.
• Nejlepším působením na štěně je kladná a neustávající motivace, tj. co největší pochvala, pohlazení a pamlsek za to, co udělá správně.

Nácvik na obojek a vodítko:

• Velmi brzy zahájíme nácvik - štěněti nasadíme neškrtící obojek, pokud se brání, rozptýlíme jej pamlskem nebo hračkou - v momentě, kdy se přestane bránit, pochválíme jej a obojek okamžitě sundáme.
• Několikrát denně můžeme zopakovat, ne ihned za sebou, dobu obojku na krku prodlužujeme - pakliže později snáší dobře obojek, připneme vodítko a zkusíme se s ním projít.
• Snáší-li to dobře, můžeme začít jemným tahem usměrnit ho, aby nás následovalo - brání-li se a couvá a snaží se vysmeknout z obojku, okamžitě povolíme vodítko.
• S vodítkem nikdy neděláme trhavé pohyby - vždy jen mírný tah.

Výživa

Jorkšírský teriér miluje jídlo a snadno si zvykne na přilepšování. Je však nutné dbát na vyváženou stravu přizpůsobenou jeho malému vzrůstu a citlivému trávení.

Doporučení pro krmení:

• Prudce rostoucí štěně se krmí nejméně 4x denně (lépe 5x).
• Poměr bílkovin živočišného původu (hodnotné libové maso - svalovina, vajíčko, sýry, pribináčky) k příkrmům (zelenina, vločky, nudle, rýže) je v poměru 2 : 1.
• Příliš studené nebo příliš teplé krmení je nevhodné - ideální teplota je pokojová nebo taková, která nepřesahuje teplotu těla.
• Granulovaná krmiva pro štěňata krmíme ve velmi malých dávkách, protože v žaludku nabírají až 4x svůj objem. Musí mít štěně neustálý přístup k čerstvé pitné vodě!
• Namočené granule nikdy neskladujeme.
• Sůl potřebuje pes jen ve velmi nepatrných dávkách a ve větším množství mu škodí. Koření, hlavně ta ostrá, jsou také škodlivá - z toho také vyplývá, že nepodáváme uzeniny.

Pro yorkšírské teriéry je vhodný kvalitní krmivo s vyšším obsahem bílkovin a minimálním obsahem obilovin kvůli predispozici k potravinovým alergiím a citlivému trávení. Krmivo by mělo obsahovat funkční látky pro srst, klouby a trávení.

Jorkšírský teriér a děti

Jorkšírský teriér je velmi oddán svému majiteli a může být dobrým společníkem pro děti, pokud jsou s ním seznámeny citlivě a s respektem. Je však důležité naučit děti, jak se k psovi chovat, aby nedošlo k jeho zranění nebo stresu.

• Vysvětlete dětem, že štěně je živý tvor, nikoli hračka.
• Naučte je, aby štěně nerušily, když spí, a aby na něj nedávaly pozor, aby na něj nešláply.
• Nikdy by děti neměly na štěně házet nic, napřahovat ruku nebo klacek.
• Pokud dojde k tomu, že na štěně někdo nechtěně šlápne, okamžitě se k němu skloňte a omluvným tónem ho pohlaďte.

tags: #jorksir #porod #a #dalsi #pece #o