Mgr. O benefitech mléka a výrobků z něj jsme se postupně dozvídali v předchozích článcích. Stejné přínosy má jeho konzumace i u malých dětí do tří let věku. Okolo zavádění kravského mléka do jídelníčku koluje řada nejasností a nepřesností, tak se pojďme na toto téma blíže podívat. O zavádění příkrmů v kojeneckém věku jsme se již zmiňovali v článku pojednávajícím o zařazení zeleniny. Víme tedy, že období mezi 4. a 6. měsícem věku dítěte je ideální k nabídnutí základních druhů potravin. A tedy i mléka a mléčných výrobků. O tomto období mluvíme jako o tzv. oknu imunologické tolerance.
Jak správně pracovat s kravským mlékem a proč je mateřské mléko nenahraditelné
V ideálním případě je tedy dobře prosperující dítě plně kojeno do 6. měsíce, pak ochutná potenciálně alergizující potraviny, přičemž současné kojení mateřským mlékem moduluje jeho imunitní odpověď směrem k lepší toleranci těchto alergenů. Mateřské mléko ale plní nadále velmi důležitou úlohu ve výživě dítěte a rozhodně jej nelze kravským ani jiným savčím mlékem nahradit. Neupravené kravské mléko, tedy mléko neuzpůsobené věku dítěte, není dle současných odborných doporučení pro děti do tří let vhodné.
To neznamená, že by ho malý strávník nemohl ochutnat. Ale je třeba si uvědomit, že kravské mléko obsahuje například více sodíku a bílkovin, což zatěžuje ještě vyvíjející se ledviny. Jejich funkce jsou zralé až kolem druhého roku života. V mateřském mléce je více dobře stravitelné syrovátky na úkor kaseinu. Jednak můžeme dítěti v onom oknu imunologické tolerance dát ochutnat tu a tam pár loků kravského mléka. Vystavíme tím dítě bílkovině kravského mléka a zároveň mu nabídneme další chuť, kterou bychom si přáli, aby si v budoucnu osvojilo. Nenahrazujeme tím jiné tekutiny ani mléčné porce, množství je malé, takže ani o nadměrné zatížení ledvin se nemusíme vůbec bát.
Kojenecká mléka a jejich role
Dále jsou tu mléka kojenecká, která jsou přizpůsobená věku dítěte. Jsou vyráběna z mléka kravského, které se upraví dle specifických požadavků charakteristických pro daný věk. Tato mléka již mohou to mateřské „nahradit“, což je vhodné v případě, kdy dítě nemůže být kojeno mateřským mlékem, nebo na něm dostatečně neprospívá. Dále jsou tato mléka vhodná v období, kdy je dítě odstavováno, můžeme postupně např. jedno kojení nahradit touto mléčnou porcí.
Postup zavádění mléčných výrobků do jídelníčku
Před ukončením prvního roku může vaše ratolest ochutnat jogurt, ideálně polotučný bílý. Stejně tak může okusit tvaroh nebo žervé, ale pozor, obsahují hodně bílkovin, takže opět spíše ochutnávat pro zpestření chuti nebo konzistence. Minimálně do dvou let nejsou vhodné tvrdé či tavené sýry, mimo jiné pro vysoký obsah bílkovin a navíc soli. Ze stejného důvodu nejsou vhodné ani sýry plísňové. Ve druhém roce se snažíme jídelníček dále zpestřovat. Kromě jogurtu a zhruba polovičního množství tvarohu nebo žervé můžeme podávat polotučné plátkové sýry. Dítě může ochutnat třeba mozzarellu, Cottage, Lučinu…
V souvislosti s tímto tématem nemůžeme nevzpomenout na alergii na bílkovinu kravského mléka. Jedná se o nejčastější potravinovou alergii u dětí do tří let. Většinou se projeví ještě před ukončením prvního roku. Ke kontaktu s bílkovinou totiž dochází jejím přestupem do mateřského mléka. Takže podezření na tuto alergii vzniká často ještě v období plného kojení, ještě před zavedením prvních příkrmů. Problematika této alergie je nad rámec tohoto článku, nicméně má velmi dobrou prognózu a u 90 % dětí (nejdéle do 6 let věku) postupně odezní.
Pro nás je důležité, že po zjištění alergie a převedení na bezmléčnou dietu se vyřadí mléko a výrobky z něj jak kojící matce, tak dítěti samotnému. Již existují kojenecká mléka i kaše vyráběné k těmto účelům, takže maminky nemusí mít strach, že by o výhody mléčné výživy pro své malé alergiky přišly. Není řešením nahradit kravské mléko kozím, ovčím ani jiným mlékem savců, protože existuje zkřížená reaktivita. Ani přípravky na bázi sóji či jiná rostlinná „mléka“ situaci neřeší a naprosto nepokrývají nutriční požadavky této věkové kategorie.
Alergie a intoleranční nuance
Alergie na kravskou bílkovinu je často zaměňována za laktózovou intoleranci. Ta se u takto malých dětí vyskytuje častěji jen jako přechodný stav. Z uvedeného vyplývá, že stejně jako zařazení zeleniny do jídelníčku těch nejmenších není ve většině případů žádná věda. Třeba vás příprava jogurtových, tvarohových či jiných pochoutek inspiruje k obohacení i svého jídelníčku.
Ovocné a masozeleninové příkrmy a jejich doplnění mléčné výživy
Ve snaze dbát o správné stravovací návyky našich nejmenších můžeme v tomto období zcela zapomenout na nízkotučné a odtučněné varianty výrobků. Omezený přívod cholesterolu by mohl vést k jeho zvýšené vlastní tvorbě, protože má v organizmu i mnoho nezastupitelných funkcí. Na druhou stranu není potřeba volit zase jen ty tučné výrobky, protože ani malé děti nemohou mít neomezený přísun živočišných tuků. Minimálně do 10. měsíce života není trávicí soustava miminka ještě řádně vyvinutá. Od ukončeného 4. Kravské mléko sice obsahuje celou řadu živin pro správný růst a imunitu dítěte, může však způsobit spoustu nepříjemností. Vytlačuje ze stravy kojence mateřské mléko, což je pro děťátko nejpřirozenější a v počátku života také nejdůležitější zdroj energie. Neupravené kravské mléko má příliš vysoký obsah bílkovin a minerálů, zejména sodíku, a naopak nízký obsah železa, čímž může způsobit potíže s vylučováním a následné dehydrataci.
Neslazený bílý jogurt můžete v malém množství podávat nebo přimíchávat do příkrmu už kolem 7. měsíce. Jogurt by neměl obsahovat konzervační látky ani umělá sladidla. Vybírejte spíše jogurty polotučné se zhruba 2-5 % tuku. Naopak se vyhněte nízkotučným jogurtům, výrobkům z kozího či sójového mléka a smetanovým jogurtům, které jsou pro děti hůře stravitelné - ty je možné podávat nejdříve od 1. roku života. Sýry většinou malým strávníkům chutnají, ne všechny jsou však pro ně úplně vhodné. Ačkoliv reklamy propagují tavené sýry jako vhodnou dobrůtku pro děti, ve skutečnosti právě tavené sýry patří k těm nejméně vhodným.
Sáhněte raději po měkkých, termizovaných sýrech, které se dobře roztírají, mají nejnižší obsah solí a dětské tělíčko z nich dokáže vápník velmi dobře využít. Dětem je můžete nabídnout po dovršení 6. měsíce. Tvrdé sýry podávejte až po 1. roce života, neboť jsou pro děti hůře stravitelné. Tvaroh, smetana a neředěné kravské mléko nepatří do jídelníčku dítěte až do 1 roku. Velmi tučné mléčné výrobky, jako je právě smetana a různé dezerty, sice děti mají rády, ale až příliš rychle pokryjí doporučený denní příjem nenasycených tuků.
Zvláštní pozornost je třeba dávat na odstředěné či nízkotučné kravské mléko, které může dětský organismus ochuzovat o mastné kyseliny důležité pro vývoj zejména nervového systému. Příděl mléka nenahradí ani nejrůznější „mléčné tyčinky“ či průmyslově vyráběné pudinky. Při výběru mléčných výrobků do jídelníčku dítěte je vhodné všímat si několika faktorů, zejména tučnosti a složení produktu.
Masozeleninové příkrmy, zelenina, ovoce a jejich postup
Děti, které dobře prospívají při plném kojení, se začínají přikrmovat nemléčnou stravou od dokončeného 6. měsíce. Děti krmené mléčnými formulemi dostávají nemléčný příkrm od dokončeného 4. měsíce. V obou případech se začíná zeleninovým příkrmem, zpočátku jednodruhovým, postupně se přidává více druhů zeleniny. Do 1 roku věku se nesolí, změklá uvařená zelenina se s trochou vývaru rozmixuje do konzistence jemného pyré a podává se po lžičkách. Zeleninovým příkrmem postupně nahrazujeme polední dávku mléka. Z počátku, když dítě zeleniny sní jen malé množství, dokrmí se ještě mlékem.
Když dítě příkrm dobře přijímá, dá se k zelenině vařit maso - drůbeží, telecí, králičí, libové hovězí či vepřové. Zpočátku se použije pouze vývar k přípravě pyré, později se do příkrmu měkké maso naseká nebo namixuje. 1-2x týdně je vhodné maso nahradit 1/2 vaječného žloutku, který ale musí být tepelně zpracovaný. Dále se přidává brambor, rýže, krupička, těstoviny a tak dále. Do hotové směsi je vhodné přidat lžičku rostlinného oleje - řepkový, olivový, slunečnicový.

Je možné používat i prodávané masozeleninové příkrmy, vždy je třeba si pohlídat, pro kterou věkovou kategorii je výrobek určen. Teprve když bezpečně sní celou dávku zeleniny, zavádíme ovoce, většinou místo dopolední dávky mléka. Ovocné šťávy se v současné době nedoporučují, dává se rovnou ovoce i s dužinou. Opět je možné použít ovocné přesnídávky pro příslušnou věkovou kategorii, nebo čerstvé ovoce, to je vhodné zpočátku podusit. Ovoce se snažíme nepřislazovat, později je možné do něj přidat 2-3 lžíce bílého jogurtu, od 6 měsíců v něm rozmočit několik piškotů, aby svačinka byla sytivější. Jako poslední se přidává mléčná kaše, nahrazuje večerní dávku mléka. Na trhu je široká nabídka přípravků, které se připraví dle návodu dolitím mléka nebo převařené vody. Po 6. měsíci je možné odpolední dávku mléka nahradit kvalitním jogurtem bez kousků ovoce. Nevhodné jsou smetanové a nízkotučné jogurty.

Jogurt a další mléčné výrobky - kdy a jak podávat
Jogurt: od jakého věku? Obvykle se jogurt nebo dětský kefír podává dítěti po 8-10 měsících. V extrémně vzácných případech doporučují pediatři kefír jako první doplňkové jídlo od 6 měsíců. Takové jogurty a kefíry koupíte v odděleních kojenecké výživy a dětských mléčných kuchyňkách.
Obecně se doporučuje zařadit jogurt do jídelníčku na konci 7. měsíce nebo v průběhu osmého měsíce. Ideální je bílý jogurt, nejlépe s živou jogurtovou kulturou. Pro děti nejsou vhodné nízkotučné ani smetanové jogurty a už vůbec ne přislazované. Vybírejte přírodní mléčné produkty. Nejrůznější dezerty bývají sladké a často obsahují zvýrazňovače chuti, proto je lepší vybírat čistý bílý jogurt.
Z mléčných výrobků není pro kojence vhodný tvaroh, protože obsahuje vysoký podíl bílkoviny. Pro starší děti můžete místo tvarohu sáhnout po ricottě. Čerstvé sýry bez příchutí typu žervé můžete zařadit okolo devátého měsíce. Tvrdé sýry většinou pediatři doporučují až po prvním roce a později. Naopak plísňové sýry s výraznou chutí nejsou pro malé děti vhodné - mají vyšší obsah soli a mohou být příliš aromatické. Taveným sýrům se v dětském jídelníčku pokud možno vyhněte, neboť tavicí soli mohou ovlivňovat rovnováhu vápníku a fosforu.

Návaznost na alergie a další rizika
Rovněž je důležité být obezřetní u alergenů a sledovat reakce dítěte po zavedení nových mléčných výrobků. Pokud se objeví známky alergie na bílkovinu kravského mléka, je nutné spolupracovat s pediatrem a zvážit bezmléčnou dietu pro kojence i kojící matku. Někdy lze po accountingu na bezmléčnou dietu využít kojenecká mléka a kaše určené pro alergiky, aby nedošlo k nedostatku živin. Zároveň je potřeba mít na paměti, že náhrada kravského mléka jiným mlékem savců není vhodná kvůli zkřížené reaktivitě a ani rostlinná mléka plně nepokrývají nutriční požadavky této věkové kategorie.
Jak podpořit pestrost a správné návyky
Ve snaze dbát o správné stravovací návyky našich nejmenších můžeme v tomto období klást důraz na pestrost a vyváženost. Nejen jogurty a tvarohy, ale i zelenina, ovoce, maso a obiloviny by měly být předmětem pozornosti. Dbejte na to, aby děti měly dostatek tekutin a aby se postupně seznamovaly s různými konzistencemi a chutěmi. Děti rády napodobují dospělé, proto pomáhejte rodičům připravovat rodinné snídaně a obědy, které podporují správné návyky už od prvních let života.
Stručné shrnutí
Bílý jogurt se obvykle zavádí kolem 8. měsíce; u dětí na umělé výživě nebo po konzultaci s lékařem lze začít již po dokončeném 6. měsíci. Tvaroh a vaječný bílek se doporučují až po 1. roce kvůli vysokému obsahu bílkovin; ochucené smetanové dezerty jsou vhodné až později. Preferuje se čistý bílý jogurt bez přísad, tučné výrobky ignorující obecná doporučení a včasné zařazení plnotučných potravin do jídelníčku. Nezapomínejte na pravidelné doplňující dávky mléka, zejména v období od ukončeného třetího roku.