Dudlík je pomůcka určená pro kojence, která slouží k jejich uklidnění. Jedná se o gumovou či silikonovou náhražku prsu nebo prstů, kterou dítě saje. Základní konstrukce dudlíku zahrnuje pružný sosák, plochý štítek bránící spolknutí a kroužek pro snadnější manipulaci nebo připevnění.
Fungování dudlíku je založeno na vyvolání sacího reflexu, který má na dítě uklidňující účinek a napomáhá mu usnout. Historicky se jako náhražka dudlíku používaly látkové uzlíky, tzv. cumly, plněné kašovitou stravou. Tyto primitivní formy dudlíků se objevovaly již ve středověku a někdy byly namáčeny v odvaru z makovic. Skutečné gumové dudlíky se začaly objevovat koncem 19. století, zpočátku rotačního tvaru, a od poloviny 20. století se jejich podoba ustálila do dnešní podoby.
Názory na užívání dudlíků se v průběhu času měnily. V současnosti je jejich používání u kojenců od několika týdnů do přibližně tří let obecně doporučováno. Někteří lékaři dokonce uvádějí, že dudlík může snižovat riziko syndromu náhlé kojenecké smrti. Je také zřejmé, že pokud rodiče dítěti dudlík nedopřejí, často si začne cucat prsty.
Nářeční diferenciace pojmenování
I přes relativní novost této pomůcky se její pojmenování v českých nářečích výrazně liší. Lingvistický výzkum nářečních výrazů pro dudlík, označovaný také jako dětské šidítko, odhalil značnou lexikální a slovotvornou diferenciaci.
Lexikální a slovotvorná rozrůzněnost
Nejvýraznější rozdíly jsou patrné v samotných slovech pro dudlík, kde se setkáváme s výrazy jako dudlík, cumel, šidítko či nupel. Tyto základní názvy se dále vrství menšími oblastními výrazy, což ukazuje na dvouvrstevnost ve stáří a rozšíření názvů.
Areály rozšíření
- Dudlík: Tento výraz je vlivem spisovného jazyka rozšířen v celých Čechách a zasahuje až do střední Moravy. Jako výhradní pojmenování se uplatňuje především v západní části středních a jihozápadních nářečích.
- Cumel: V moravských a slezských nářečích, zejména ve východní části, se jako jedinečný výraz vyskytuje cumel. V západní části Moravy se pak prolíná s dalšími pojmenováními.
Další nářeční deriváty a jejich rozšíření
Kromě základních pojmenování existuje řada dalších, odvozených výrazů, které se liší svým geografickým výskytem:
- Dudák: Tento výraz, odvozený od základu dud(l)-, se vyskytuje především ve východních Čechách a zasahuje do východní části středočeských nářečí, zejména v moravských městech.
- Nupel a Nupelka: Tyto výrazy jsou zapsány na okrajích zkoumaného území. Nupelka zaujímá poměrně rozsáhlou oblast na jihozápadním okraji Čech s přesahy k Jihlavě a Ledči nad Sázavou.
- Šidítko a Šidák: Pojmenování šidítko se objevuje rozptýleně zejména v jižní polovině Čech. Výraz šidák je velmi řídký a vyskytuje se na střední Moravě a na Slovácku.
- Ceclík: Tvoří malý areál ve východních Čechách.
- Cucák: Tento výraz je v Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ) označen jako obecně expresivní a nářeční. Jeho původ je pravděpodobně přenesením z pojmenování starší reálie, srovnejte s cumel.
Je zajímavé, že některé názvy, jako například cumel, jsou odvozeny od starších realit, jako byl látkový cumel s kaší nebo chlebem. Slovotvorně se mohou lišit i zakončením, například podle vzoru cumel.