Středně velká ještěrka s širokou a plochou hlavou, slabě zploštělým tělem a dlouhým ocasem.
Její zbarvení a kresba jsou velmi rozmanité.
Samečkové mají hřbetní stranu většinou zelenavou nebo zelenomodrou s nápadnými černými skvrnami.
Boky jsou obvykle velmi tmavé a modře tečkované.
Samečkům podobné samičky bývají též hnědavé a mají žluté břicho.
Ocas mláďat je v prvních měsících života nápadně modrý.
Celková délka je 210 mm.
Rozšíření: Španělsko a Portugalsko.
Prostředí: Žije hlavně ve skalnatém prostředí, např. na skalních srazech porostlých křovinami, na kamenitých místech či na téměř holých skalních stěnách.
Žije hlavně v nadmořské výšce 1500-2000 m, vystupuje však až do 2900 m.
V Galicii byla ale nalezena i těsně nad hladinou moře!
Způsob života: Tato ještěrka opouští své úkryty až v pozdním dopoledni.
Pak se na výslunném místě sluní, aby její tělesná teplota dosáhla co nejdříve potřebné výše.
Nato pobíhá a hledá potravu a mezitím se dále sluní.
Potrava: Brouci, mouchy, saranče, atd.
Všeobecně: Ještěrka iberská není ve svém prostředí vystavena jen extrémním rozdílům teploty ve dne a v noci, ale i delším, velmi chladným a deštivým obdobím.
Takový nečas přečkávají ještěrky v úkrytech ve strnulém stavu podobném zimnímu spánku.
Když je pak překvapíme, nejsou nebo téměř nejsou schopny se hýbat.
Je to statná ještěrka s poměrně velkou hlavou.
Samci mají hnědý hřbet a zelené boky, zvláště výrazné v době rozmnožování.
Samice jsou zbarvené nenápadně, v rozmanité kombinaci hnědavých a šedých tónů s kontrastními černými skvrnkami.
JEŠTĚRKY OBECNĚ: do čeledě ještěrkovitých (Lacertidae) patří zhruba 350 druhů charakteristických štíhlým tělem, velkými šupinami na hlavě a dlouhým ocasem, který dokážou v případě nebezpečí odlomit.
To jim poskytne čas na útěk a ocas jim později opět zregeneruje.
Jsou rozšíření v Eurasii a Africe od pouští po světlé lesy.
Dovedou rychle běhat a šplhat, ale jen jeden rod je vysloveně stromový.
Samice většiny druhů kladou vejce, která mají protáhlý tvar a kožovitou skořápku.
JEŠTĚRKA OBECNÁ: zatímco noc tráví v norách, které si samy vyhrabou, přes den neúnavně hledají hmyz i jiné drobné živočichy, jimiž se živí, nebo se vyhřívají na osluněných místech, jako jsou kameny nebo klády.
Na jaře se samci vydávají na výpravy za samičkami a svádějí o ně souboje s případnými soupeři.
Nejprve se snaží vetřelce zastrašit - předvádějí své zbarvení a velikost bočním postojem s vysoko zvednutou hlavou, případně krouží kolem sebe.
Dojde-li na přímé střetnutí, hrozí si s otevřenou tlamou a snaží se soka kousnout.
Dominantního samce poznáte podle toho, že je zbarvený nejživěji a nejkontrastněji, zatímco slabší samečci postupně zcela vyblednou.
Od jara 2014 obývá jedno z přírodních terárií na stezce Zakázance, která protíná skalní masiv a spojuje dolní a horní část areálu.
Ještěrka obecná měží 20 až 25 centimetrů, ocas je delší než tělo.
Tělo je hnědé se skvrnami.
Naše nejhojnější ještěrka.
Ještěrka je aktivní ve dne, nejčastěji ráno a v podvečer.
Zimuje od října v norách savců, pod kořeny apod.
Rozmnožování probíhá v květnu až červnu, samička klade kožovitá vajíčka do jamky v písku nebo hlíně.
Potomstvo se líhne v červenci.
Jejími nepřáteli jsou např. liška, volavka, čáp nebo užovka hladká.
Ještěrka je schopná v nebezpečí pustit část svého ocasu (kaudální autotomie), který se pak ještě pár vteřin hýbe a ještěrka má možnost úniku.
Ocas často časem doroste.
Některým ještěrkám dokonce dorostou ocasy dva (nebo více).

Jak udělat školení zaměstnanců zábavně? Moderní E-learning & BOZP videa!
Souhrnné poznámky k variacím a typickým znázorněním
- Ještěrka iberská je statná, s mohutnou hlavou a častými zbarveními od hnědé po zelenou; samečkové mají zřetelně modré a černě lemované perleťové skvrny na bocích.
- Samice bývají hnědavé se žlutým břichem a obecně méně výrazné než samci.
- Ocas může dorůst, regenerovat a některé jedince dokonce doprovázejí dva ocasy.
- Žije ve skalnatém prostředí, hlavně ve výškách, ale výjimky se objevují i u pobřežních oblastí.
- Aktivní jsou ve dne; zimní období tráví ve stínu či úkrytech v úkrytu podobných spánku.
| Část populace | Charakteristika | Poznámka |
|---|---|---|
| Samec | zelenavý až zelenomodrý hřbet, černé skvrny | nápadné boky, modře tečkované |
| Samička | hnědavá s žlutým břichem | méně výrazná kresba |
| Mládě | modrý ocas | v prvních měsících života |