Časy se mění, a co si budeme povídat, nejinak tomu bylo i vloni. Rok 2020 byl pro mnohé z nás zcela přelomový také kvůli celosvětové pandemii covidu, která poměrně značně ovlivnila naše životy. Některé věci se ale nemění - například každoroční zpráva s výsledky třídění a recyklace odpadu. Co do množství vytřídili Češi nejvíce papíru - v loňském roce více než 228 600 tun. V tomto směru máme k dispozici velmi komfortní možnosti třídění odpadu - na konci loňského roku jsme měli k dispozici již 558 044 barevných nádob na tříděný odpad. Integrovaný odpadový systém umožňuje obyvatelům ČR třídit společně neobalovou a obalovou složku odpadů - to znamená, že např. do modrých kontejnerů můžeme třídit jak použité lepenkové krabice a papírové sáčky, tak také staré noviny a časopisy. Na množství vytříděného odpadu od obyvatel má pozitivní vliv také vzdálenost ke kontejnerům, která se v ČR každoročně snižuje! V roce 2020 byla veřejností odhadována průměrná docházková vzdálenost na pouhých 90 metrů, což je zhruba 131 kroků. Ale nejvíce motivuje k třídění skutečnost, že Češi jsou národem třídičů, třídí nás 73%! I na odpady měl koronavirus dopady. Lidé trávili v souvislosti s různými omezeními mnohem více času doma. A co naopak rostlo? Asi tušíte správně, že množství vytříděného skla.
Produkce odpadů v ČR a vývoj v roce 2023
20. 3. Všech druhů odpadů vzniklo v roce 2023 v České republice 38 milionů tun. Podstatnou složkou je komunální odpad, kterého obyvatelé vyprodukovali 5,8 milionu tun. Na jednoho občana České republiky tak připadá 537 kilogramů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů se stále drží na 15 %. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo ověřená data z odpadového hospodářství za rok 2023. „Dobrá zpráva je, že u komunálního odpadu se daří zvyšovat míra třídění a snižovat podíl odpadů z domácností, které končí na skládkách. Díky recyklaci a energetickému využití se množství komunálních odpadů ukládaných na skládku meziročně od roku 2022 snížilo o více než 180 tisíc tun. Právě proto prosazujeme kroky, které třídění a recyklaci pomohou. Posilujeme efektivní sběr komunálních odpadů a recyklační infrastrukturu, také podporujeme předcházení odpadům například v re-use centrech a od začátku roku platí povinné třídění textilního odpadu. Aktuálně máme ve Sněmovně návrh zákona o obalech, který zavádí zálohování nápojových obalů,“ vypočítává ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). V roce 2023 bylo využito 57 % vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o 4 % oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 % recyklováno a 14 % energeticky využito. Na skládkách bylo uloženo 42 % komunálních odpadů. V roce 2022 to bylo 45 %, meziročně tedy došlo k poklesu o tři procentní body.
Třídění a cíle do roku 2025-2035
Plnění cílů třídění v 2023: Celorepublikový průměr dosažení cíle třídění 44,4 %. Na prvních čtyřech pozicích ve třídění se stejně jako v roce 2022 drží Olomoucký kraj 51,6 %, Pardubický kraj 51 %, Kraj Vysočina 50,2 % a Moravskoslezský kraj 48,7 %. Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Pozitivní je, že mezi roky 2022 a 2023 úroveň třídění vzrostla ve 13 krajích ČR. Největšího zlepšení dosáhl Ústecký kraj - navýšil plnění cíle o 4,6 %. Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 %. Dále pak v roce 2030 a následujících letech bude potřeba třídit 65 %, v kalendářním roce 2035 a následujících letech 70 % z celkového množství komunálních odpadů.
Celková produkce odpadů a dílčí struktura
Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 dosáhla 38 milionů tun. To znamená, že celková produkce klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady. Na jednoho obyvatele ČR připadá 3 494 kg všech odpadů. Ze všech druhů odpadů jich bylo 87 % využito, z toho 84 % materiálově a 3 % energeticky.
Jednorázové pleny vs. látkové pleny - životní cyklus, dopady a ekonomika
Za dva roky používání jednorázových plen vznikne přes tisíc kilogramů odpadu. Příchod nového člena do domácnosti znamená výzvy ve všech směrech. Jednou z nich je, jaké používat pleny. V prvním roce života dítěte jde zhruba o 2900 kusů. Pokud se jednorázové pleny používají dva roky, vznikne až 1150 kilogramů odpadu a 655 kilogramů CO2. Začneme údajem, že používáním jednorázových plenek vyprodukujeme až 600 kilogramů odpadu ročně. Množství vyprodukovaného odpadu jednorázových plenek je logicky závislé na míře spotřeby. Novorozenec spotřebuje přibližně deset až dvanáct plenek denně. Ve třech měsících věku se tato spotřeba sníží na osm až deset plenek denně a po šesti měsících na přibližně šest až osm plenek denně. To znamená průměrnou spotřebu až 2 900 plen v prvním roce života a dalších 2 560 plen každý další rok. V prvním roce života dítěte se tedy vyprodukuje přibližně 609 kilogramů odpadních jednorázových plen.
Do výpočtu LCA (dopad výrobku od počátku do konce svého života) byly zahrnuty všechny faktory, od výroby plenek přes dopravu až po spotřebu energie a vody během používání. V případě jednorázových plenek se na konečné uhlíkové stopě nejvíce podílela výroba materiálu a plenek samotných (63 %). Pro představu, toto množství CO2 spotřebuje průměrný osobní automobil s benzínovým motorem na cestu dlouhou přibližně 970 km. Možnost používají takzvané ECO pleny - vyrobené z přírodních materiálů bez použití chlóru. Výrobci deklarují biologickou rozložitelnost, avšak na skládce se kvůli nedostatku kyslíku často nerozkládají rychleji než jiné.
Co se týká recyklace plen, v ČR zatím není recyklace plenné plenky běžnou praxí. Nejsou plně recyklovatelné jako celek, pilotní projekty probíhají v Itálii, Nizozemsku či Velké Británii. Technologie dokážou plenky rozdělit na plast, celulózu a absorbent, ale ekonomicky je to náročné a provoz není rozšířený. Důvodem je obsah plenek a jejich biologický odpad, který spadá do speciálních kategorií v odpadovém hospodářství.
Mikroplasty, nanoplasty a vliv na životní prostředí
Nová studie prestižních amerických univerzit zjistila, že mikroplastů je v kupovaných výrobcích, včetně potravin, mnohem více, než se doposud čekalo. Studie z Columbia University a Rutgers University uvádí, že průměrný litr balené vody může obsahovat kolem 240 tisíc detekovatelných plastových úlomků. Mikroplasty se nacházejí i na vnějších membránách červených krvinek a mohou ovlivnit jejich funkci. Česká televize nedávno reportovala vliv mikro a nanoplastů na mozek savců; u myší se prokázalo, že mikrospirály mohou pronikat do mozku a vyvolávat záněty a pokles určitého proteinu spojeného s mozkovými procesy.
Ekonomika a volba mezi látkovými a jednorázovými plenkami
Mnoho rodičů řeší cenu a ekologické dopady plen. Investice do látkových plen bývá vyšší na začátku (přibližně 6-20 tisíc Kč), ale provozní náklady mohou být výrazně nižší než u jednorázových plen. Pokud porovnáme průměrné náklady na praní a nákup plenek, látkové pleny mohou vyjít levněji, zvláště při používání na druhé dítě. Ceny jednotlivých plenek se pohybují v širokém rozsahu, od několika korun po dražší značky. Praní látkových plen se obvykle provádí jednou za tři dny, náklady na jeden prací cyklus při teplotě 60 °C bývají kolem 19 Kč, tedy cca 19 Kč za vypranou várku. Důležité je zvážit nejen cenu plenek, ale i spotřebu vody, energie a čas.
- Nejlevnější varianty látkových plen: cena za plenu kolem 3-4 Kč v období novorozence, s postupem věku cena mírně roste.
- U jednorázových plen rozdíly v cenách mohou být velké; některé levné varianty stojí kolem 3 Kč za kus.
- Pro druhé dítě se mohou náklady na látkové plenky významně snížit díky opětovnému použití a prodeji plenek po odplenkování.
Dalšími faktory jsou vliv na životní prostředí: jednorázové pleny generují velké množství odpadu, jejich rozložení v přírodě trvá dlouhé roky a jejich recyklace je technicky i ekonomicky náročná. Látkové pleny mohou být opakovaně použity několik let, snižují množství odpadu a umožňují volit ekologičtější materiály.
Závěry a perspektivy pro veřejné politiky
Ve žluté popelnici je dlouhodobě cca 40 druhů různých plastů, jen o část z nich má výrobní průmysl zájem využívat je znovu v rámci recyklace. U shora uvedených plastů, které jsou dobře recyklovatelné, umí naše firmy tyto materiály kvalitně využít. Odpadní plasty končí v ČR v široké řadě výrobků, od textilních materiálů po dopravní značení a izolační materiály. Čím je delší životnost recyklovaného produktu, tím méně cyklů a logistických nákladů je potřeba, a tím nižší dopady na životní prostředí. Z hlediska politiků by mělo být důrazně podporováno využití recyklovaných výrobků v veřejných zakázkách a posílení sběru a recyklace komunálních odpadů.

Mikroplasty v balené vodě, uvádí studie
Objektivně je nutné sledovat a vyvozovat závěry z provozních dat, protože množství odpadu roste a současně roste důraz na snižování ekologické zátěže. Klíčovými tématy zůstávají recyklace plastů, snižování vzniku odpadu a efektivní využití recyklovaných materiálů v průmyslu a veřejném sektoru.
Statistický souhrn (přehled klíčových čísel)
- Rok 2023: celková produkce odpadů 38 milionů tun; 3 494 kg odpadů na obyvatele; 87 % odpadů využito; 84 % materiálově, 3 % energeticky; 42 % komunálních odpadů ukládáno na skládky.
- Třídění v roce 2023: celorepublikový průměr 44,4 %; Praha 32,3 %, Ústecký kraj 35,9 %, Liberecký 40,1 %; nejvyšší plnění v Olomouckém, Pardubickém, Kraji Vysočina a Moravskoslezském.
- Jednorázové pleny: průměrný roční odpad 600 kg na dítě; 2-3 roky používání; riziko vysokého objemu odpadu a CO2.
- Látkové pleny: počáteční investice 6-20 tisíc Kč; provozní náklady 19 Kč za vyprání; menší ekologický dopad při zvažování životnosti a recyklovatelnosti.
tags: #jednorazove #pleny #za #rok #cr