Zkoušela jsem se ptát zkušenějších maminek, jak nahlíží na krmení dětí Sunarem po období kojení. Daná slečna má v plánu dávat synovi Sunar do tří let věku, přitom neproběhl samoodstav a kojit mohla, jenže jej odstavila ve 14 měsících a teď „cpe“ Sunarem. Pěkný den, osobně zastávám stejný názor jako Vy. Také mi nepřijde přirozené a vhodné navazovat na kojení náhradami mateřského mléka a i proto podporuji doporučení WHO kojit dítě alespoň do 2 let věku. Pak nemusíte již žádné náhrady řešit.
Některé maminky to řeší právě přípravou náhrad mateřského mléka, kde je složení upraveno podle věku dítěte. Často se potřeba mléka hradí kravským nebo možná i lépe kozím mlékem a výrobky z něj. Obávám se, že Vám nedám onen důrazný argument, protože je na každé mamice, jakou cestu výživy svého dítěte zvolí. Nevím, jak moc Vás ona slečna může ovlivňovat, že píšete, že Vás bude „tlačit“ do sunaru, ale udělala bych to podle Vaší intuice. Pro mě byla cesta kojení a poté postupný přechod k mléčným výrobkům, tak aby mělo dítě 3-4 porce mléka a mléčných výrobků (pokud hovoříme o věku cca 2-3 roky).
O benefitech mléka a výrobků z něj jsme se postupně dozvídali v předchozích článcích. Stejné přínosy má jeho konzumace i u malých dětí do tří let věku. Okolo zavádění kravského mléka do jídelníčku koluje řada nejasností a nepřesností, tak se pojďme na toto téma blíže podívat. O zavádění příkrmů v kojeneckém věku jsme se již zmiňovali v článku pojednávajícím o zařazení zeleniny. Víme tedy, že období mezi 4. a 6. měsícem věku dítěte je ideální k nabídnutí základních druhů potravin. A tedy i mléka a mléčných výrobků. O tomto období mluvíme jako o tzv. oknu imunologické tolerance.
Okno imunologické tolerance a význam mateřského mléka
V ideálním případě je tedy dobře prosperující dítě plně kojeno do 6. měsíce, pak ochutná potenciálně alergizující potraviny, přičemž současné kojení mateřským mlékem moduluje jeho imunitní odpověď směrem k lepší toleranci těchto alergenů. Mateřské mléko ale plní nadále velmi důležitou úlohu ve výživě dítěte a rozhodně jej nelze kravským ani jiným savčím mlékem nahradit. Neupravené kravské mléko, tedy mléko neuzpůsobené věku dítěte, není dle současných odborných doporučení pro děti do tří let vhodné. To neznamená, že by ho malý strávník nemohl ochutnat, ale je třeba si uvědomit, že kravské mléko obsahuje například více sodíku a bílkovin, což zatěžuje ještě vyvíjející se ledviny. Jejich funkce jsou zralé až kolem druhého roku života.
V mateřském mléce je více dobře stravitelné syrovátky na úkor kaseinu. Jednak můžeme dítěti v onom oknu imunologické tolerance dát ochutnat tu a tam pár loků kravského mléka. Vystavíme tím dítě bílkovině kravského mléka a zároveň mu nabídneme další chuť, kterou bychom si přáli, aby si v budoucnu osvojilo. Nenahrazujeme tím jiné tekutiny ani mléčné porce, množství je malé, takže ani o nadměrné zatížení ledvin se nemusíme vůbec bát.
Dále jsou tu mléka kojenecká, která jsou přizpůsobená věku dítěte. Jsou vyráběna z mléka kravského, které se upraví dle specifických požadavků charakteristických pro daný věk. Tato mléka již mohou to mateřské „nahradit“, což je vhodné v případě, kdy dítě nemůže být kojeno mateřským mlékem, nebo na něm dostatečně neprospívá. Dále jsou tato mléka vhodná v období, kdy je dítě odstavováno, můžeme postupně např. jedno kojení nahradit touto mléčnou porcí.
Před ukončením prvního roku může vaše ratolest ochutnat jogurt, ideálně polotučný bílý. Stejně tak může okusit tvaroh nebo žervé, ale pozor, obsahují hodně bílkovin, takže opět spíše ochutnávat pro zpestření chuti nebo konzistence. Minimálně do dvou let nejsou vhodné tvrdé či tavené sýry, mimo jiné pro vysoký obsah bílkovin a navíc soli. Ze stejného důvodu nejsou vhodné ani sýry plísňové. Ve druhém roce se snažíme jídelníček dále zpestřovat. Kromě jogurtu a zhruba polovičního množství tvarohu nebo žervé můžeme podávat polotučné plátkové sýry. Dítě může ochutnat třeba mozzarellu, Cottage, Lučinu…
Alergie na bílkovinu kravského mléka a další dilemata
Je nutné vzpomenout alergii na bílkovinu kravského mléka. Jedná se o nejčastější potravinovou alergii u dětí do tří let. Většinou se projeví ještě před ukončením prvního roku. Ke kontaktu s bílkovinou totiž dochází jejím přestupem do mateřského mléka. Takže podezření na tuto alergii vzniká často ještě v období plného kojení, ještě před zavedením prvních příkrmů. Problematika této alergie má dobrou prognózu a u 90 % dětí (nejdéle do 6 let věku) postupně odezní. Po zjištění alergie a převedení na bezmléčnou dietu se vyřadí mléko a výrobky z něj jak kojící matce, tak dítěti samotnému. Již existují kojenecká mléka i kaše vyráběné k těmto účelům, takže maminky nemusí mít strach, že by o výhody mléčné výživy pro své malé alergiky přišly.
Je nutné dodat, že není řešením nahradit kravské mléko kozím, ovčím ani jiným mlékem savců, protože existuje zkřížená reaktivita. Ani přípravky na bázi sóji či jiná rostlinná mléka situaci neřeší a naprosto nepokrývají nutriční požadavky této věkové kategorie. Alergie na kravskou bílkovinu je často zaměňována za laktózovou intoleranci, která se u takto malých dětí vyskytuje spíše jako přechodný stav po prodělané střevní infekci či po narušení mikroflóry vlivem antibiotické léčby.
Praktické závěry pro stravu dětí po roce
- Třeba vás příprava jogurtových, tvarohových či jiných pochoutek inspiruje k obohacení i svého jídelníčku. Žervé smíchané se šťávou z pomeranče může chutnat jako zajímavá alternativa k kupovanému dezertu.
- Ve snaze dbát o správné stravovací návyky není vhodné volit nízkotučné či odtučněné výrobky. Omezený přívod cholesterolu by mohl vést k jeho zvýšené vlastní tvorbě.
- Denní dávka mléka a mléčných výrobků by měla odpovídat věku a potřebám dítěte; tabulky na obalu výrobku slouží spíše jako orientační odhad.
- Pitný režim je důležitý: voda a čaj (ne sladké džusy v koncentrované formě) by měly doprovázet stravu po 1. roce.
- Batolata kolem dvou let často preferují sladkou chuť; nabídněte pestré a barevné menu s ovocem a zeleninou pro vyváženost.
V závěru lze říci, že okno imunologické tolerance a pokračující význam mateřského mléka je klíčové. Sunar a další náhradní mléčné výživy mohou být užitečné při odstavování, ale neměly by nahrazovat mateřské mléko dříve, než je to vhodné z hlediska výživy a imunity dítěte. Důležitá je individuální intuice rodičů, konzultace s pediatrem a sledování prospívání dítěte při jakýchkoli změnách stravování.
