Jan Kubeš, narozen 6. ledna 2011, je osobnost, která se objevuje v různých kontextech, od sportovních rekordů až po včelařství a historické záznamy. Jeho jméno je spojeno s několika významnými událostmi a aktivitami.
Sportovní výkony a české rekordy
Jako mladý sportovec dosáhl Jan Kubeš pozoruhodného úspěchu v disciplíně mrtvý tah. V rámci tréninku dokázal ve svých 13 letech uzvednout váhu 235 kg do polohy vzpřímeného těla. K tomuto výkonu použil trap bar, speciální tyč, která pomáhá udržet těžiště přesně uprostřed těla, což usnadňuje provedení cviku.
Tento rekordní údaj byl oficiálně zaevidován do České databanky rekordů dne 6. prosince 2024 v Pelhřimově. Další informace o českých rekordech lze nalézt na stránkách České knihy rekordů a v Muzeu rekordů Pelhřimov, které spravuje Agentura Dobrý den, s.r.o.
Včelařství a medová manufaktura
Další významnou oblastí, ve které se Jan Kubeš angažuje, je včelařství. Provozuje rodinnou včelí farmu Kubešův med, kde od roku 2002 vyrábí přírodní medy a medoviny. Jeho přístup je založen na hlubokém vztahu k přírodě a poctivém řemesle.
Včelstva farmy Kubešův med žijí v čisté přírodě Nízkého Jeseníku a Litovelského Pomoraví. Odtud sbírají nektar z rozmanitých druhů rostlin. Jan Kubeš popisuje včely jako fascinující superorganismus, kde jednotlivec podléhá potřebám celého společenství. Oceňuje jejich schopnost komunikace, například prostřednictvím včelích tanečků, kterými včely pátračky sdělují ostatním nalezené zdroje potravy nebo vody.
Včelařství vnímá jako neustálý proces učení, kde se člověk nikdy nestane expertem na sto procent. Každé včelstvo vyžaduje individuální přístup a každá sezóna je jiná, což klade nároky na neustálou připravenost. V posledních letech se potýká s výzvami, jako jsou nevydařené sezóny kvůli nepříznivému počasí, dramatické změny ve zdrojích snůšky a úbytek květnatých ploch.
Zmínil se také o dopadu kůrovcové kalamity v Nízkém Jeseníku, která měla negativní vliv na produkci medovicových medů ze smrkových kultur. Dále se potýká s invazivním druhem roztoče kleštíka včelího (varroáza), který představuje významnou hrozbu pro včelstva.
Jan Kubeš se aktivně podílí na propagaci městského včelaření, které vnímá jako pozitivní trend. Nicméně upozorňuje na nevhodnost umísťování úlů na střechy budov kvůli extrémním teplotám a větrům. Ideálním místem pro městské včelařství je podle něj oblast s větrem chráněným závětřím a polostínem, jako je například fort Tafelberg v Olomouci.
Produkty a inovace ve včelařství
Kromě medu se Jan Kubeš věnuje i výrobě medoviny. Jeho medovina Cabernet získala první místo v celostátní soutěži "Medovina roku 2019" pořádané Českým svazem včelařů. Při výrobě medoviny se zaměřuje na přírodní postupy, používá pouze vodu, med a kvasinky, bez přidání lihu, cukru, aromat či barviv.
Medovina Cabernet je vyráběna z odrůdy Cabernet Moravia, kterou dodává vinař Esterka z Hovoran. Medovina se kvasí společně s hroznovými slupkami, což jí dodává rubínovou barvu. V porovnání s výrobou medu, kde je produkce silně závislá na počasí, je u medoviny riziko zkažení menší, pokud jsou dodrženy správné postupy.
Společnost Kubešův med také spustila e-shop, který má pomoci s prodejem a případným dalším rozvojem výroby medoviny. Jan Kubeš vnímá medovinu jako produkt s velkým potenciálem pro další inovace, zejména co se týče využití různých kmenů kvasinek pro dosažení rozmanitých chuťových profilů.
Historické souvislosti a sportovní trenérství
Jméno Jan Kubeš se objevuje také v kontextu cyklistiky, kde působil jako trenér. V Milevsku se zasloužil o obnovu cyklistického oddílu ZVVZ v roce 1974. Pod jeho vedením dosáhl oddíl řady úspěchů, včetně juniorského titulu Evropy v cyklokrosu v roce 1978, který vybojoval Pavel Velek.
Jan Kubeš popisuje svou trenérskou dráhu jako náročnou, ale naplňující. Cílem bylo vychovávat sportovce nejen pro sportovní úspěchy, ale i pro život ve společnosti. I přes překážky, jako bylo například neoficiální povolení účasti na mezinárodních závodech, se mu podařilo dosáhnout významných úspěchů.
Jeho manželka Jarka mu byla velkou oporou, pomáhala mu s administrativou a zajišťovala servis pro mladé cyklisty na závodech. V tomto kontextu se objevuje i zmínka o její vlastní závodní kariéře, včetně čtvrtého místa na závodě Milano-Sanremo v roce 1986.
Jan Kubeš se věnuje také geografickému výzkumu, o čemž svědčí jeho rozsáhlý seznam publikací. Jeho práce se často zaměřují na regionální geografii, populační vývoj, urbanizaci a environmentální témata v České republice i v zahraničí.
Kontaktní informace
Pro informace o vstupenkách do Muzea rekordů Pelhřimov lze využít telefonní číslo +420 565 323 163. Muzeum rekordů má další kontakty: +420 565 321 327 a +420 777 601 304.