V mateřském mléce dítě od maminky dostává všechno, co potřebuje. Složení a množství mateřského mléka se přizpůsobuje aktuálním potřebám miminka. Pro miminko představuje kojení mimo jiné i první krok jeho psychomotorického vývoje. Významně ale ovlivňuje i jeho život za mnoho let. Kojení se totiž spojuje se statisticky nižšími riziky rozvoje onemocnění jako alergie, cukrovka, obezita a Crohnova choroba.
Ženy při kojení musí někdy řešit mnohé potíže s bolavými bradavkami, ragádami nebo i zánětem prsní žlázy (mastitidou). Starosti kojící maminky ale rozhodně nejsou to jediné, co jí období laktace přinese. Jídelníček maminky bude po dobu výlučného kojení představovat zdroj výživy pro ni i pro její dítko. Hlavní zásadou pro výběr potravin při kojení by měla být pestrost. Různorodá strava přirozeně obsahuje široké spektrum živin, vitamínů i minerálů.
Co jíst při kojení
Ovoce a zelenina a to hlavně čerstvé, v jídelníčku představují přirozený zdroj vitamínů, stopových prvků a taky často opomíjené vlákniny. Maso do jídelníčku by si maminka měla vybírat libové. Vhodné maso drůbeží, králík nebo i hovězí. Občas může do jídelníčku zařadit i libovější vepřové. Zato vnitřnosti, paštiky nebo trvanlivé salámy se za vhodné považovat nedají. Samozřejmě je důležitý i druh přípravy masa. Ryby tvoří u kojící maminek natolik důležitou položku jídelníčku, že si jistě zaslouží vlastní odrážku. Ryba má totiž v jídelníčku jedinečné postavení jako zdroj omega 3 nenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem, které jsou pro miminko a jeho vývoj velmi důležité. Mléčné výrobky jsou dalším důležitým zdrojem bílkovin a hlavně velmi dobrým zdrojem vápníku.
Čekáte přírůstek a už se těšíte, až si do porodnice pojedete pro maminku a pro malé? Ale co pro ně připravit k obědu? Určitě by neměla chybět polévka, která je pro kojící ženu skvělým doplňkem pitného režimu. Výbornou volbou bude zeleninová polévka nebo i masový vývar. Jako hlavní jídlo můžete připravit pečeného lososa. Ryby jsou pro kojící ženy důležitým zdrojem omega 3 a měla by je zařazovat do jídelníčku 2x do týdne. Zvolit ale klidně můžete třeba i pečené či dušené kuřecí nebo krůtí maso. Z příloh vyberte klidně brambory, rýži nebo těstoviny, ne příliš vhodné jsou snad jen kynuté knedlíky.
Jak zhubnout při kojení
Po porodu se ženy obvykle chtějí vrátit ke své původní váze a zbavit se kil nabraných v průběhu těhotenství. Pokud ale maminka kojí, vydává ze sebe spoustu energie kvůli tvorbě mateřského mléka. Samozřejmě ale opačný extrém, že by při kojení měla maminka „jíst za dva“ není na místě. Kojící žena by oproti svému normálu měla navýšit příjem asi o 500 kcal, což přibližně odpovídá jednomu lehčímu obědu. Důležité je ale i složení jídelníčku, protože by měla přijímat přibližně o 15 g bílkovin za den navíc.
Nevyvážený jídelníček s nedostatkem bílkovin, nevyspalost a únava. Toto všechno mohou být spouštěče chutí na sladké. Kojící maminka, která ve dne v noci pečuje o miminko a sama sebe pak často spíše odbíjí, je jejich snadným terčem. Co sladkého jíst při kojení, když maminku začne honit mlsná? Skvělé je čerstvé i sušené ovoce. Ale ani při přísné dietě nebo pokud nemá žena extrémní podvýživu, zpravidla nedochází k omezení tvorby mateřského mléka.
Proč jsou tedy diety při kojení nebezpečné? Důvody jsou dva. Jednak jde o snížení kvality mateřského mléka, ve kterém kvůli omezené stravě matky mohou chybět zásadní nutrienty. Druhým důvodem je vyčerpávání zásob organismu ženy. Typickým příkladem zde může být příjem vápníku. Pokud totiž maminka ve stravě nekonzumuje dostatek vápníku, který je pro tvorbu mateřského mléka extrémně důležitý, začne se u ženy vyplavovat vápník z kostí.
Zdravá a bezpečná strava při kojení také vyžaduje pozornost na potraviny, které mohou přecházet do mateřského mléka. Syrové maso nebo vejce je rizikové z hlediska nákazy salmonelou a jinými bakteriemi. Stejně jako v těhotenství je i nadále ženě zapovězen tatarák při kojení, ze stejného důvodu kvůli obsahu syrového rybího masa není vhodné konzumovat ani sushi při kojení. Pozor také na vajíčka při kojení, která musí být vždy důkladně tepelně zpracovaná. Mléčné výrobky z nepasterizovaného mléka a tepelně neošetřené mléko rovněž vždy představuje jisté riziko bakteriální kontaminace. Strašákem jsou v tomto případě především listerie a listerióza a tedy i akutní zažívací potíže, které mohou maminku oslabit. Stejné pravidlo platí i pro hermelín při kojení a další plísňové sýry, které by měly být vyrobeny z ošetřeného, pasterizovaného mléka.
Dbát na kvalitu potravin je pro kojící maminku velmi důležité. Nevhodně skladované potraviny nebo potraviny s překročenou minimální trvanlivostí mohou být rizikové z hlediska kontaminace plísněmi. Ovoce a zelenina by měla být součástí každého jídla. Konzervanty, barviva, aromata, umělá sladidla. Na všechna aditiva se dá dívat jako na potenciální alergeny. Alergeny z jídelníčku matky se dostávají do mateřského mléka. Tento proces má své opodstatnění v budování imunitních reakcí dítěte, pokud jde například o ořechy při kojení. Avšak vystavování nepřirozeným složkám potravin není žádoucí. Potraviny, které přinášejí do jídelníčku „prázdné kalorie“, nepatří do zdravého jídelníčku a stejně tak do jídelníčku kojící ženy. Tyto potraviny často obsahují i nadbytek soli, cukru a výše zmíněných aditiv.
Může jít o nejrůznější sladkosti a pochutiny. Na důležitost ryb v jídelníčku kojící maminky narážíme opakovaně. Při výběru ryby by ale měla sáhnout po těch druzích, které neobsahují příliš mnoho methylrtuti. Vhodné jsou například treska, losos, pstruh, krevety nebo sardinky.
Prdíky a dětské koliky trápí mnoho malých miminek. Důvodem je to, že zažívací systém kojenců je často ještě nezralý a stejně tak i střevní mikroflóra miminka. Dalším častým důvodem bývá nesprávná technika kojení. Které potraviny mohou miminko nadýmat? Odpověď není tak jednoduchá. Snášenlivost potravin v jídelníčku maminky může být velmi individuální. Nicméně u některých potravin, na které děti reagují častěji, je doporučená opatrnost a zařazování těchto složek postupně, aby bylo možné případnou reakci na potravinu u dítěte vysledovat.
Jak dlouho trvá, než se jídlo dostane do mléka a v jakém množství, je hodně závisle na vlastnostech konkrétních látek ve zkonzumovaných potravinách. Výběr potravin u maminky má samozřejmě dopad na kvalitu mateřského mléka. Chuť mléka je pravděpodobně jeden z faktorů, který přispívá k úspěšnému kojení. Alergické reakce u kojenců vyvolávají téměř výhradně potravinové alergeny. Některé potraviny, které u miminek častěji vyvolávají jen mírnou přecitlivělost projevující se třeba kopřivkou, bývají dočasné. Čokoláda při kojení může být pro miminko alergen. Pro kojící maminku rozhodně nejsou výše uvedené potraviny automaticky zakázané. Doporučení se týkají spíše opatrného zařazení do jídelníčku.
Alergie a rizika
Už bylo zmíněno, že alergické reakce u miminek vyvolávají hlavně potravinové alergeny. Alergické projevy jsou v každém případě důvodem k návštěvě pediatra. Je nutné provést alergologické testy, které dají orientační přehled o vyvolávajících alergenech. Pro určení alergenu ale zůstává rozhodující vysledování příznaků tzv. reexpoziční test, jde i o metodu, jak poznat ABKM u kojence. Při tomto testu je třeba nejprve zcela vyřadit alergeny. Vzácně u dětí se silnou alergií může alergizovat také maso. Někdy může jít o společnou přecitlivělost na vejce a kuřecí maso, podobně také na mléko společně s hovězím.
Bílkoviny v kravském mléce jsou nejčastějším alergenem u malých dětí. Příznaky alergie na bílkovinu kravského mléka podle odhadů trápí až 5 % miminek a může jít o směs výše uvedených potíží od svědivých vyrážek, neklidu, nadýmání nebo průjmu, kdy je u ABKM stolic často s příměsí hlenu nebo nitek krve. Držet bezmléčnou dietu - protože mléko a mléčné výrobky jsou důležitým zdrojem bílkovin, vápníku a vitamínu D, je vhodné tyto složky v jídelníčku doplňovat. Kravské mléko by neměla nahrazovat jiná živočišná mléka, protože například kozí mléko má s kravským 94 % shodných bílkovin. Podobně je na tom ovčí mléko s 93 %. Rostlinné náhražky mléka pak nejsou adekvátní náhradou z hlediska nutričních hodnot.
Mák při kojení může přispět k doplnění vápníku, protože ho obsahuje ve velkém množství. Vitamín D se nachází ve vaječném žloutku nebo rybím tuku. S dostatečným příjmem maminkám mohou pomoci také doplňky stravy pro kojící ženy. Poradit se s lékařem - akutní vyrážky je vhodné zaléčit například pomocí antihistaminik. Alergie na bílkovinu kravského mléka není alergie na laktózu. Pitný režim při kojení hraje samozřejmě velmi důležitou roli. Maminka musí nahradit tekutiny vydané na tvorbu mateřského mléka, proto by měla pít alespoň 2 litry tekutin za den. Kromě čisté vody jsou vhodnými nápoji při kojení ovocné čaje, bylinkové čaje pro kojící maminky a třeba i fenyklový čaj, meduňkový čaj nebo heřmánkový čaj.
Proč nesmí kojící ženy kávu? Problémem kávy je, že obsahuje kofein a může mírně odvodňovat. Kofein se dostává do mateřského mléka, pokud ale nebude pít žena víc než 1-2 šálky slabší kávy denně, nebude to mít na její dítě žádný vliv. Pozor ale na pravé černé a zelené čaje nebo maté a dokonce čokoládu, které kofein také obsahují. Kolový nápoj při kojení a energetické nápoje nejsou pro ženu a její miminko vhodné. Kromě už zmíněného kofeinu ve velké dávce obsahují také mnoho umělých aditiv. Tonic při kojení je zase nevhodný kvůli obsahu chininu. Zázvor při kojení nebo zázvorové čaje jsou často doporučovány s opatrností, že by ale měl nějaký vliv na kojení se ale neprokázalo. Zcela zapovězeným nápojem pro kojící je samozřejmě alkohol. Ethanol se dostává do mateřského mléka přibližně v koncentraci, jaká je u ženy v krvi. Malé děti ho ale odbourávají až o polovinu pomaleji než dospělí, a proto je pro ně i vzhledem k neurotoxickým a dalším škodlivým účinkům nebezpečný. V případě nealko piva při kojení se při umírněné konzumaci neprokázal negativní efekt na kojné dítě, protože nealkoholické varianty obsahují jen velmi malé zbytkové množství alkoholu.

Kojení: Přisátí a polohování
- Lesk a konkrétní tipy pro výběr masa a ryb během laktace
- Schéma zavádění příkrmů po 6. měsíci a význam rodinné stravy
- Rizika konzumace syrových potravin a důležitost pasterizovaných mléčných výrobků
- Vliv chuti mléka na navázání kojení a důvody pro zachování výlučného kojení po 6 měsících
Praktické poznámky k praxi
Když se dítě učí sát z prsu, správná technika kojení zahrnuje polohu těla „břicho na břicho“ a správné přiložení - ústa široce otevřená, dolní ret vytočený ven, brada k prsu. Po chvíli sání zpomalí a dítě polyká. Důležité je, aby dítě svíralo prsní dvorec dásněmi, nikoliv bradavku. Sání z lahve může být pro dítě matoucí, a proto se kojení preferuje.
Po ukončení šestého měsíce se postupně zavádí příkrm; v počátcích jde o hladké kaše lžičkou, později hustší kaše a měkkou až kouskovitou stravu. Dítě si samo vybírá množství a tempo přijímání potravy a mělo by být podporováno, ne nuceno. Postupně se obohacuje rodinná strava, která by měla být jemně osolená a nepříliš kořeněná. Důležité je zajistit dostatek tekutin - kolem 200 ml vhodných tekutin denně po zahájení příkrmů; nejčastěji se upřednostňuje balená kojenecká voda.
Podporou trávení miminka mohou být i probiotika a bylinné výtažky jako kmín, fenykl či anýz. Protidýmové a alergické problémy by měly být řešeny ve spolupráci s pediatrem, zejména pokud se objeví kožní vyrážky, kopřivka nebo nadýmání. Důležité je sledovat reakce dítěte na určité potraviny a postupně je do jídelníčku zařazovat.