Jake problemy v tehotenstvi príznaky komplikace prevence léčba rizika

Porodnictví je jedním z nejstarších a základních lékařských odvětví, které se komplexně zabývá těhotenstvím a porodem z hlediska matky a plodu. Náplní je to obor optimistický, stojící na úplném počátku života. Snahou moderního porodnictví je na základě komplexních znalostí fyziologie a patologie gestace (těhotenství) poznávat, řešit a předcházet všem závažným stavům ohrožujícím matku i plod.

V dávnověku žena pravděpodobně rodila v osamění, v období matriarchátu poskytovaly pomoc starší zkušené ženy z rodiny nebo širšího společenství, postupně pak vznikalo nové povolání určené pouze ženám, jehož název se odvozoval od slovesa babiti - roditi. Porodní báby či babičky přivolávaly lazebníky, bradýře, ranhojiče či felčary pouze při komplikacích, jinak bylo toto povolání pro muže nedůstojné. Oficiální medicína se porodnictvím prakticky nezabývala. Až od 18. století se u nás začala upravovat náplň práce a kontrolovat činnost porodních babiček, jejich vzdělávání a sociální postavení. Pokrokem bylo ve druhé polovině 18. století zavedení porodnictví jako samostatného předmětu na pražské univerzitě. První institucí u nás, která se začala starat o těhotné ženy a jejich děti, byl v roce 1609 „Vlašský špitál“ v Praze, který plnil svoji funkci téměř 200 let.

Později byla tato péče přemístěna do prostornější porodnice u kostela sv. Ale vraťme se na úplný začátek, kdy se stane zázrak a ve vejcovodu dojde ke spojení vajíčka a spermie. Začíná velmi složitý a křehký proces, na jehož konci může být šťastná maminka, držící v náruči miminko, které spokojeně saje mateřské mléko. Těhotenství a porod jsou naprosto přirozené děje, ale - jako vše v životě lidském - mohou být doprovázeny příjemnými i méně příjemnými okamžiky, které lze i nelze předvídat. Nerodíme „každý den“, proto je užitečné být alespoň teoreticky na různé varianty průběhu těhotenství a porodu připravena (i připraven).

Celé těhotenství trvá zpravidla 10 lunárních měsíců, tedy 40 týdnů, dohromady 280 dní. Dítě je považováno za donošené a zralé již dva až tři týdny před termínem porodu a narodit by se mělo nejpozději dva týdny po vypočítaném termínu. Těhotenství lze také rozdělit na tři fáze - tři trimestry. První trimestr trvá do 12. týdne těhotenství (1. den poslední menstruace je současně 1. den těhotenství).

První trimestr a rizika potratu

V této fázi dochází k organogenezi - vytvoření všech orgánů, po 4 týdnech vývoje začíná pracovat srdce a krevní oběh. Toto období je nejzranitelnější pro rychle se vyvíjející zárodek. Právě v tomto období může dojít k nejčastějšímu poškození zárodku a často následnému potratu. Proto je nutné se hlavně v tomto období vyvarovat všech škodlivin - kouření, alkoholu, drog, léků, radiačního záření, infekcí, ale i nadměrné fyzické a psychické zátěže. Příčinou samovolného potratu v tomto období může být i genetická vada, kterou již nelze nijak ovlivnit.

Na konci 1. trimestru má plod 9 cm a vstupuje do další fáze vývoje - fáze růstu a zrání. Placenta je už plně funkční, spolu s dítětem roste i děloha, začíná se zvětčovat bříško. Obvykle končí i těhotenské nevolnosti a zvracení, navrací se chuť k jídlu a k běžným činnostem. Může se dostavit občasné „tahání a píchání“ v břiše, které nemusí nic znamenat, to jen děloha „si vymezuje svůj prostor“.

Okolo poloviny těhotenství (20. týdne) začíná nastávající maminka jasně cítit pohyby plodu. Onen úsek umožňuje další screening vývojových vad: prvotrimestrální screening a druhotrimestrální skrínink, a ve 20. týdnu následuje podrobné vyšetření jednotlivých orgánů ultrazvukem. Není-li plod v pořádku, patologie je potvrzena genetickým a ultrazvukovým vyšetřením a rodiče se rozhodnou v těhotenství nepokračovat, těhotenství lze ze zákona ukončit nejpozději do konce 24. týdne. Tato doba je také hranicí viability.

Prostřední a třetí trimestr a změny těhotného organismu

Druhý trimestr končí 27. týdnem gravidity, plod váží okolo 1200 g a měří zhruba 35 cm. Poslední - třetí - trimestr je hlavně obdobím růstu plodu - plod může svoji hmotnost až ztrojnásobit. Těhotenství změní celý mateřský organismus, který se musí podřídit výjimečné situaci, kdy plod hluboce zasahuje do téměř všech jeho funkcí. Odtud výstižný název „jiný stav“. Nejde o nemoc, ale přirozené změny, které po porodu postupně mizí a během šestinedělí se navrací vše téměř k původnímu stavu.

Dochází ke zvětšení rodidel a prsů, zadržování tekutin v tkáních hormonálními vlivy, oblenění střev (zácpě), zvětšení cirkulujícího objemu krve, zvýšení srdeční činnosti a celkové metabolické a endokrinní aktivity. Zvyšuje se krevní srážlivost. Někdy se objevuje sklon k močovým infekcím a poševním kvasinkovým zánětům. V pozdním těhotenství je často problémem pálení žáhy. U některých těhotných žen vznikají žlutohnědé kožní skvrny na obličeji, prsech a břiše, také se mohou objevit drobné pajizévky - strie. Děloha zvýší svoji hmotnost z 50 g na 1 kg. Celková tělesná hmotnost se vždy v těhotenství zvyšuje, v průměru u zdravých žen o 12,5 kg. Nejvyšší přírůstek hmotnosti nastává v druhé polovině těhotenství, kdy k němu přispívá i zadržování tekutin ve tkáních.

Celý průběh těhotenství je od samého začátku sledován v těhotenských poradnách v dostatečných intervalech, aby byly včas zachyceny případné patologické změny. Velká část těchto patologií se vyvíjí postupně, je velmi dobře možné včas zasáhnout a dovést graviditu do zdárného konce. Při každé poradně se měří krevní tlak, zjišťuje aktuální hmotnost, kontroluje první ranní moč. Na začátku a ke konci těhotenství se sleduje krevní obraz, cukr v krvi, infekce matky, které by mohly ohrozit dítě. V poslední fázi těhotenství se monitoruje srdeční akce dítěte, jeho uložení v děloze, stav placenty, množství plodové vody. Při jakékoli změně stavu je třeba informovat lékaře.

Komplikace, rizika a porod

Jakékoli krvácení z rodidel v kterékoli fázi těhotenství je nutno ihned konzultovat s lékařem. Nejčastější příčinou krvácení, zejména v 1. trimestru, je spontánní potrat. Potrat je obvykle definován jako vypuzení plodu z dělohy, který nedosáhl schopnosti extrauterinního života (mimo dělohu). Frekvence samovolných potratů stoupá s věkem matky. Druhou nejčastější příčinou krvácení ve 2. a 3. trimestru bývá problém s placentou.

Pokud placenta překrývá vnitřní děložní branku, hovoříme o placentě praevia. Rizikové faktory jsou vyšší věk, několikáté těhotenství nebo předchozí operace dělohy. Rh faktor hraje významnou roli: Rh negativní matka a Rh pozitivní plod mohou vyvolat hemolytické komplikace, které mohou ovlivnit plod. Rh imunizace se sleduje a podává antiglobulin u 28. týdne a po porodu.

Nejzávažnější komplikace je preeklampsie, která postihuje asi 6-8 % těhotných žen a bývá diagnostikována na základě vysokého krevního tlaku a bílkoviny v moči. Může vést k HELLP syndromu nebo eklampsii. Existuje riziko vcestného lůžka placenta praevia a předčasného odloučení placenty. Těhotenská cukrovka se objeví asi u 4 % žen a bývá diagnostikována OGTT mezi 24. a 28. týdnem. Léčba zahrnuje dietu, v některých případech inzulinovou terapii.

Porod je rozdělen na I. dobu otevírací, II. dobu vypuzovací a III. dobu porodní - porod lůžka a plodových blan. Indikace k operačnímu řešení zahrnují fetopelvický nepoměr, překážky v porodních cestách, jizvy po předchozích zákrocích a další stavy. Císařský řez je nejčastější operací, v ČR kolem 20 % porodů. Po porodu nastává šestinedělí s invaginí dělohy a zahájením laktace.

V poporodním období dochází k rychlému návratu některých těhotenských změn, změnám hormonálním a fyziologickým, a k postupnému ustupování strií a změn břišní stěny. Kojení podporuje uvolňování oxytocinu a prolaktinu, laktace je ovlivněna psychickým stavem. První menstruace po porodu nastává po anovulačním cyklu, ovulace u kojících žen bývá častěji opožděná.

Rizikové těhotenství a prevence

Rizikové těhotenství zahrnuje stavy ohrožující matku, plod nebo novorozence. Rizikové faktory zahrnují věk, kouření, obezitu, nedostatečnou prenatální péči, cukrovku, hypertenzi, autoimunitní onemocnění a další. Příznaky mohou být různorodé: hypertenze, anémie, poruchy vidění, bolesti hlavy, otoky, snížený pohyb plodu, urinární obtíže a další.

Pravidelné prenatální prohlídky, laboratorní testy, ultrazvukové vyšetření a monitorování plodu jsou klíčové pro včasné odhalení rizik. Včasné rozpoznání rizik umožňuje cílenou péči, včetně hospitalizace, konzultací s odborníky a případného plánovaného porodu.

Prevence a životní styl

Prevence zahrnuje zdravý životní styl: vyváženou stravu, pravidelný pohyb a dostatek odpočinku. Důležité je pravidelné vyšetřování, zvláště u dívek a žen v rizikových skupinách, a spolupráce s rodinou. V případě rizikových faktorů je nutné dodržovat režim stanovený lékařem, vyhýbat se náročným aktivitám a v některých případech dodržovat klid na lůžku.

Infografika: Fáze těhotenství a hlavní rizika

Animace pro pacienty: Porod a vaginální porod

Nejčastějšími komplikacemi jsou vaginální krvácení, preeklampsie, cukrovka těhotenství a předčasný porod. Včasná diagnostika a správně vedená prenatální péče výrazně zlepšují výsledky gravidity.

Člověk se může setkat s různými názory a zkušenostmi, avšak důležité je posuzovat těhotenství jako fázi, která vyžaduje odbornou péči, informovanost a podporu okolí.

tags: #jake #problemy #v #tehotenstvi