Správná výživa je klíčovým faktorem v průběhu celého vývoje dítěte, proto Světové zdravotnické shromáždění zahrnulo zlepšení výživy kojenců a malých dětí mezi globální priority pro dětské zdraví v 21. století. 1. Kojte dítě výlučně od narození do 6. měsíce věku. Po ukončeném 6. Předčasné podávání jiných tekutin než mateřské mléko a příkrmu nemá výhody, právě naopak. Dítě roste a vyvíjí se, a když je mu přibližně 6 měsíců, samotné mateřské mléko již pomalu přestává stačit - postupně dítě potřebuje více energie a některých živin. 2. V počátečním období podávání příkrmu bude dítě potřebovat kojit stejně často a dlouho jako v období výlučného kojení - dítě se teprve učí jíst lžičkou a mateřské mléko zůstává jeho hlavním zdrojem tekutin, živin a energie. 3. Kojenci může nějaký čas trvat než se naučí jak požívat rty k sebrání potravy ze lžičky a jak ji posunout dozadu do úst, aby ji mohlo spolknout. Část jídla může stéci po bradičce nebo jí může dítě vyplivnout, to ale neznamená, že dítěti jídlo nechutná. Mezi 9. a 12. Jistě nenecháte své dítě plakat hlady, ale buďte také vnímavá k náznakům sytosti: dítě k jídlu povzbuzujte, ale nenuťte. Krmte dítě pomalu a trpělivě. 4. Před přípravou jídla a krmením dítěte umyjte ruce sobě i dítěti. K přípravě a servírování používejte čisté, pečlivě umyté nádobí a lžičky. 5. V šesti měsících věku dítěte začněte podávat malé množství jídla a zvyšujte množství, tak jak si dítě postupně na něj zvyká a jak roste. 6. V 6. Do 8. Ve 12. měsíci je většina dětí schopna jíst stejnou stravu jako rodina. 7. V 6ti měsících začněte podávat 1- 2 lžičky příkrmu denně. Na počátku dítěti ještě stačí mateřské mléko a cílem je, aby se naučilo jíst ze lžičky kašovitou potravu. Později závisí počet denních jídel na množství příkrmu, který sní při jednom jídle. Obvykle jsou potřebná 2-3 jídla denně v 6-8 měsících a 3-4 denně v 9-11měsících. Roční a starší dítě by mělo dostávat 3 hlavní jídla a mezi nimi jednu až dvě svačinky. 8. Jako první příkrm nabídněte pyré z jednoho druhu zeleniny (např. mrkev) nebo ovoce (např. banán). Jakmile se dítě naučí krmení lžičkou, přidávejte nové potraviny, aby mělo co nejpestřejší stravu. Maso, drůbež, ryby nebo vejce by mělo dítě dostávat denně nebo tak často, jak je to možné. Ovoce a zeleninu podávejte denně. Nebojte se tuku. 9. Podávejte vitamin D v dávce 400 I.U. 10. Lepek je součástí bílkoviny pšenice, žita, ječmene a podle některých kritérií (obsah frakcí lepku) i ovsa. Celiakie je vrozená nesnášenlivost lepku, která vede při jeho konzumaci k poškození sliznice tenkého střeva. Častěji se vyskytuje u děvčat a žen. U kojenců se krátce po prvním setkání s lepkem může vyvinout chronický průjem a neprospívání (5 % z celkového množství případů, které se projeví v dětském věku). K projevům onemocnění může ale dojít i kdykoliv později a kromě různých známek poruchy trávicího traktu to může být i celá řada jiných, méně nápadných příznaků, např. opožděný nástup puberty, únava, bolesti hlavy, bolesti kostí a kloubů, vypadávání vlasů, kožní vyrážka nebo anémie nereagující na běžnou léčbu. Dlouhou dobu se doporučovalo zahájit podávání potravin obsahujících lepek po 6. měsíci věku, protože bylo známo, že jejich časné podání vede u některých kojenců s vrozenou nesnášenlivostí lepku k rozvoji těžkých forem celiakie. Nové studie shrnula v roce 2008 Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN): Zahájení podávání malých množství lepku v období, kdy je dítě dosud kojeno a prodloužení doby kojení významně snižuje riziko rozvoje celiakie. Dosud ale není jasné, jestli kojení pouze oddaluje vznik příznaků nebo poskytuje trvalou ochranu proti tomuto onemocnění. Podání lepku před ukončeným 4. měsícem věku, ale také později než po ukončeném 7. Na doporučení kojit výlučně do ukončeného 6. měsíce a pokračovat do dvou let nebo déle se tím nic nemění. Malé množství bylo ve studii, o kterou se doporučení opírá, definováno jako méně než 7 gramů mouky při prvním podání lepku a 16 g/den za 14 dní po prvním podání. Jedna zarovnaná lžička krupice váží asi 3 gramy. Na kojeneckých kaších bývá uveden obsah mouky (respektive krupice) v suché kaši a množství, které je potřebné na přípravu jedné porce. Například jedna z prodávaných mléčných kaší obsahuje 40 % mouky (40 g na 100 suché směsi). Na jednu porci se používá 45 g suché kaše. Jedna dávka tedy obsahuje 45 x 0,4 = 18 g mouky. Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním..
Obecné zásady a časování zavádění příkrmů
Obecně se doporučuje začít s příkrmy kolem šestého měsíce věku dítěte. Některé děti mohou být připravené o něco dříve, jiné zase o něco později. Pokud kojíte, je vhodné začít po ukončeném 6. měsíci; děti krmené umělou výživou mohou dostávat od 4. měsíce, samozřejmě po odborné konzultaci. Důležité je sledovat signály připravenosti: zájem o jídlo, otvírání úst, natahování po lžíci a sledování talíře. První lžičky by měly být podávány vždy spolu s pokračujícím mléčným zdrojem, aby dítě nebylo hladové. Postupně se přidávají nové druhy potravin a zvyšuje se objem příkrmů.
První týdny a typy prvních příkrmů
Začněte jednosložkovým zeleninovým pyré, nejčastěji mrkev, brambor, dýně, květák, brokolice nebo batáty. Dýně se často doporučuje jako první volba díky své sladkosti a nízkému riziku zácpy. Po několika dnech můžete přidat druhou složku a poté třetí podle postupného nárůstu tolerance. Důležité je nepřidávat sůl ani koření a případně doplnit tukem pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. Postupně zkoušejte i masozeleninové příkrmy a poté ovocné pyré, ideálně po několika dnech od zavedení zeleninových.
Kdy a co zařadit po zelenině
Po úspěšném zvládnutí zeleninových pyré následuje zavedení masových příkrmů - králičí, kuřecí, telecí, poté libové hovězí či další druhy masa. K masu lze postupně přidávat žloutek, po půl roce i bílek. Ryby mohou být zavedeny 1x týdně, nejprve sladkovodní, později mořské. Poté lze zařazovat i vejce a další mléčné produkty. K později podávaným příkrmům patří i obiloviny a pečivo s nízkým obsahem soli. Kaše mohou být mléčné i nemléčné; první volbou bývá rýžová či kukuřičná kaše, později se postupně zavádí lepek do 7.-8. měsíce.
Jak vybrat a připravit potraviny
Při nákupu dbejte na jednoduché složení bez přidaného cukru, sody či konzervantů. Upřednostněte bio produkty a domácí příkrmy, připravené šetrně a podle potřeby je možné zamrazit. Před krmením vždy zkontrolujte teplotu. Příkrmy připravujte z lokálních a čerstvých surovin, lze využít parní ohřev či mixér pro dosažení požadované konzistence. Dětské kapsičky a hotové produkty jsou vhodné na cesty, ale čerstvé domácí příkrmy bývají zdravější variantou.
Praktické tipy pro úspěšné krmení
- Podávejte příkrmy lžičkou, ne z láhve; počáteční konzistence by měla být kašovitá.
- Začínejte během oběda a postupně zvyšujte pestrost stravy.
- Nechte dítě objevovat nové chutě a textury, ale nechte ho určovat tempo přijmu.
- Nechte dítě jíst podle jeho signálů sytosti; pokud nechce, nenuťte ho k dojednání porce.
- Podávejte vodu v hrníčku a čaje vhodné pro děti; vyhýbejte se solení potravin a přidávání cukru.
BLW a další alternativy
Baby Led Weaning (BLW) je metoda, kdy dítě samo vybírá a zahrnuje potraviny ve formě vařené zeleniny a kusů ovoce, které si samo nabírá. Tímto způsobem se podporuje zvědavost a samostatnost. Při BLW je důležité, aby dítě bylo buď v klidu na zemi, nebo na ruce a aby položení jídla bylo bezpečné a pod dohledem.
Tabulka zavádění příkrmů
Lehká orientační tabulka pro nekojené děti od 4. měsíce a pro kojící děti podle doporučení odborníků. Obsahuje výměnu jedné dávky mléka za zeleninové pyré, postupné zvyšování počtu lžiček a přidávání dalších složek po několika dnech. Věk a připravenost dítěte určují, kdy se zařadí další potraviny.
| Věk | Přikrm | Poznámky |
|---|---|---|
| 4-5 měsíců (nekojené) | Jednosložkové zeleninové pyré | Pololéga poloha, kovové lžičky se nedoporučují |
| 5-6 měsíců (nekojené) | Dvě složky zeleniny | Přidání další zeleniny po několika dnech |
| 6-8 měsíců | Masozeleninové pyré | Přidání masa, postupně ovocné pyré |
| 7-9 měsíců | Kaše na bázi obilovin | Postupné zavádění lepkových kaší |
| 9-12 měsíců | Masozeleninová, ovocná a mléčná kaše | Postupné rozšiřování jídelníčku |
Bezpečnost a hygiena
Před přípravou jídla a krmením umyjte ruce sobě i dítěti. Používejte čisté nádobí a lžičky. Příkrmy ohřívejte bezpečně a zkontrolujte teplotu. Skladování: čerstvé příkrmy zůstávají v lednici až do druhého dne, případně lze zmrazit pro delší uskladnění. Při cestování zavařujte ovocné přesnídávky a používejte Baby Led Weaning, pokud je bezpečné a dítěti vyhovuje.
Závěrečné poznámky pro rodiče
Začněte s jedním druhem zeleniny, sledujte reakce dítěte a postupně zavádějte další druhy. Dbejme na hladký přechod od mléka k pevné stravě a respektujte tempo dítěte. Imunologické okno mezi 4. a 6. měsícem nabízí příležitost pro bezpečné zavedení potravin a snižuje riziko alergií. Dětské příkrmy by měly být součástí pestré stravy od 6. měsíce a nadále se rozšiřovat spolu s růstem dítěte.
< tagimg>Mapa potravin vhodných k zavedení v různém věkuKrátký souhrn a doporučení
- Konzistence by měla být jemná až kašovitá, postupně se mohou objevovat kousky.
- První příkrmy: jednosložkové zeleninové pyré, např. mrkev, brambor, dýně.
- Postupně zavádějte maso, vejce, ryby a mléčné výrobky dle doporučení odborníků.
- Ovocné pyré po zeleninových, s postupným zvyšováním pestřejnosti stravy.
- Hydratace: voda v hrníčku, bylinné či ovocné čaje vhodné pro děti.