Zadržený kousek placenty po porodu a související rizika: příznaky, komplikace, krvácení, infekce a léčba

MUDr. SANQUIS č.72/2009 uvádí, že šestinedělí začíná po porodu placenty a končí 42. dnem od narození dítěte. V tomto období mohou nastat nejrůznější komplikace, jako je krvácení, infekce, cévní komplikace, poruchy laktace a psychické poruchy. Zadržení části placenty či blan (retence placenty) a následná subinvoluce dělohy či lochiometra mohou být klíčovými faktory problémů v šestinedělí.

Co znamená zadržený kousek placenty a jak se projevuje?

Zbytky placentární tkáně po porodu znamenají, že po porodu placenty zůstává její část zadržena v děloze. Drobná tkáňová drť je normální v malém množství, avšak nadměrný zbytek může být zdrojem dlouhodobého nebo silného krvácení, infekce či zánětu dělohy. Prevencí je kontrola celistvosti placenty po porodu. Retence drobné části placenty nelze zcela vyloučit ani při maximální péči, proto je v případě silného či prodlouženého krvácení po porodu nutné vyšetřit dutinu děložní ultrazvukem a zvážit další léčebný postup.

Infografika: Zobrazení anatomie dělohy, placenty a mechanismu zadržení

Subinvoluce dělohy a lochiometrie

Subinvoluce dělohy je pomalé zavinování dělohy a projevuje se vyšší děložní fundus a hojnější očistky. Příčinami bývá nedokonalý uzávěr uteroplacentárních cév. Mezi rizikové faktory patří vícerodičky, velký plod, protrahovaný či operační porod. U lochiometře jsou v děloze zadrženy očistky kvůli předčasnému uzavření děložního hrdla. Léčba spočívá v podávání uterotonik (Oxytocin, Ergometrin); u lochiometře je nutná dilatace hrdla. Příznaky zahrnují bolesti v podbřišku, změny v krvi a uterinní tón.

Krvácení v šestinedělí: časné a pozdní

Nejčastější příčina krvácení v prvním týdnu šestinedělí je děložní hypotonie, subinvoluce, poranění porodních cest, zadržené části placenty či plodových blan a koagulační poruchy. V pozdním šestinedělí mohou být příčiny placentární nebo deciduální polyp, endometritida, menstruace či vzácně choriokarcinom či karcinom děložního čípku. Placentární polyp vzniká z retinované placentární tkáně; deciduální polyp vzniká v místě inzerce placenty.

Podle léčby se používá kyretáž dutiny děložní pod antibiotickou clonou a podávání uterotonik. Důležitá je rychlá diagnostika a rozlišení mezi normálním očistkem a krvácením, které si žádá okamžitou lékařskou péči.

Puerperální infekce

Puerperální infekce zahrnují bakterie z genitálního traktu během šestinedělí. Jde o smíšenou aerobní a anaerobní mikroflóru; hlavní původci patří streptokoky, zejména skupiny A (S. pyogenes). Nejčastější infekcí po porodu je endometritida, která může postihnout i svalovinu dělohy a parametrium. Rizikové faktory zahrnují císařský řez, prodloužený odtok plodové vody, chorioamnitis, časté vaginální vyšetření, neléčené infekce pochvy a hrdla, retenci placenty, anémii a podvýživu. Infekce se projevuje teplotou, tachykardií, bolestmi v podbřišku a změnami ve výkonu diagnostických testů (kultivace moče a očistků; u teplot nad 39 °C hemokultura). Ultrazvuk pomáhá odhalit rezidua. Lehká infekce se léčí širokospektrými antibiotiky v monoterapii, těžší případy vyžadují kombinaci antibiotik. Infekce pobřišnice je vzácná po spontánním porodu; častější po císařském řezu.

Mastitida puerperalis a další infekce prsů

Mastitis puerperalis patří k častým zánětům v šestinedělí. Zdrojem jsou obvykle infekční trhlinky na bradavce, které vznikají nesprávnou technikou kojení, a špatné vyprazdňování prsů. Symptomy zahrnují nástup horečky, zimnice, napětí a bolest prsu, červené zatvrdnutí. Léčba zahrnuje perorální antibiotika (např. Augmentin, Zinat) a důkladné vyprazdňování prsu během kojení.

Tromboembolické komplikace

V těhotenství a šestinedělí je riziko trombozy až šestkrát vyšší než mimo těhotenství. Zvýšené riziko zvyšují změny koagulačního systému, mechanická překážka žilního návratu, vícečetné těhotenství, obezita, varixy, věk nad 35 let a poranění. Tromboembolické komplikace zahrnují hlubokou žilní trombózu (častější na levé končetině) a plicní embolii; až 16 % DVT je komplikováno PE. Klinické známky DVT: otok, bolest, zarudnutí, zvýšená teplota a srdeční frekvence. Příznaky PE: náhlá dušnost, bolest na hrudi, rychlý tep a známky srdečního selhání. Léčba zahrnuje nízkomolekulární heparin, případně trombektomii, analgetika a oxygenoterapii; po akutním stadiu pokračuje obvykle 3 měsíce antikoagulantní léčby. Kojící matky mohou užívat heparin i warfarin, protože látky přecházejí do mléka v malém množství.

Poporodní deprese a psychické stavy

50-70 % žen po porodu prožívá baby blues (poporodní blues), charakterizovaný plačlivostí, náladovostí, úzkostí. Obvykle začíná 3.-4. den po porodu, vrcholí 6. den a mizí okolo 12. dne. Pokud stav trvá déle než dva týdny, může to být poporodní deprese, která postihuje 5-20 % rodiček. Často se objevuje 3-4 týdny po porodu a mizí do 8 měsíců, výjimečně do dvou let. Laktační psychóza se může objevit u 1-2 % žen nejčastěji v prvním měsíci po porodu; rizikovou skupinou jsou prvorodičky nad 35 let. Příznaky zahrnují halucinace, výpadky paměti, úzkost a změny vnímání času. Ženy s laktační psychózou potřebují okamžitou lékařskou péči.

Hygiena a prevence komplikací šestinedělí

Všechny během šestinedělí by ženy měly dodržovat vyšší hygienu a vyvarovat se koupání v plné vodě a intimního styku. Očistky jsou infekční a po manipulačním kontaktu s poporodní vložkou je nutné mytí rukou, aby se zabránilo šíření infekce na prsní bradavky. Hojící se rána po porodu vyžaduje zodpovědný přístup k hygieně a prevenci infekcí. U zánětů a infekcí je důležitá včasná diagnóza a adekvátní léčba antibioticemi.

Fyzikální regenerace, rehabilitace a péče o pánevní dno

Pro dobrý průběh šestinedělí je důležité cvičení pánevního dna a břišních svalů, případně návštěva fyzioterapeuta a porodní asistentky. Před těhotenstvím lze posilovat pánevní dno a diastázu, což pomáhá předcházet oslabení pánevního dna a prolapům. Po porodu je vhodné věnovat čas polohám na břiše pro aktivaci dělohy a pravidelnému vyprázdnění močového měchýře, což podporuje zavinutí dělohy a její kontrakci během kojení.

Vzdělávací obsah, od oplodnění po porod | 3D lékařská animace | od týmu Dandelion

Poporodní doporučení a první preventivní prohlídka

Po nekomplikovaném porodu se doporučuje kontrola u gynekologa za šest týdnů. Během ní se zkontroluje zavinutí dělohy, stav prsů a porodních poranění, zkontroluje se případný únik moči, zácpa a celkový stav ženy. Informujeme ženu o možnosti obnovení menstruace během kojení a o možnosti otěhotnění i v šestinedělí, pokud se početí nebrání. Důležité je sledovat změny a kontaktovat lékaře při náhlém zhoršení stavu.

Specifické stavy placenty a jejich dopady na porody

Placenta accreta, increta a percreta představují poruchy připojení placenty, kdy placenta prorůstá do děložní stěny. Tento stav zvyšuje riziko závažného krvácení po porodu a často vyžaduje císařský řez a případně hysterektomii. Placenta adherens a adherentní placenta mohou komplikovat porod a zvyšovat riziko krvácení. Diagnostika se často provádí ultrazvukem; léčba vyžaduje plánovaný a bezpečný porod s minimem rizik pro matku. Nejméně 1 z 272 těhotenství je ovlivněno tímto stavem, podle některých statistik.

Grafické znázornění placenta accreta, increta a percreta

„Poporodní krvácení“ je široký pojem zahrnující primární krvácení do 24 hodin po porodu a sekundární krvácení od 24 hodin do konce šestinedělí. Příznaky zahrnují horečku, slabost, rozostřené vidění a další příznaky infekce. Včasná diagnostika, ultrazvuk a vhodná terapie jsou klíčové pro prevenci závažných komplikací.

tags: #jak #se #projevi #zadrzeny #kousek #placenty