Během těhotenství je dostatečný příjem vitamínů a minerálů potřebnější než v jakékoliv jiné životní etapě. A kyselina listová je pro těhotné jedna z nejdůležitějších látek. Její dostatečný příjem je klíčový jak pro nastávající matku, tak pro její dítě.
Věděli jste však, že je vhodné doplňovat kyselinu listovou nejen v těhotenství, ale dokonce i několik měsíců před početím? Kyselina listová (latinsky acidum folicum), známá také jako vitamín B9, patří do široké skupiny vitamínů B a jedná se o vitamín rozpustný ve vodě. Název kyseliny listové je odvozený z latinského slova „folium“, což v překladu znamená list.
Kyselina listová je syntetická forma vitamínu B9. Aby ji tělo mohlo využít, musí v organismu projít několika chemickými reakcemi - nejprve na dihydrofolát (DHF), poté na tetrahydrofolát (THF) a až THF se finálně metabolicky přemění na aktivní formu kyseliny listové - L-methyltetrahydrofolát (MTHF). Tento metabolický proces zajišťuje enzym methyltetrahydrofolát reduktáza (MTHFR). U 30-50 % populace však tento enzym nefunguje efektivně, což může ovlivnit, jak dobře tělo kyselinu listovou využívá.
Zatímco foláty přijímáme z potravin, jako je například listová zelenina, ovoce a luštěniny, syntetická kyselina listová se přidává do některých produktů (např. do cereálií) a je součástí doplňků stravy. Kromě toho může vitamín B9 sloužit jako prevence před rozvojem neurodegenerativních onemocnění. Kyselina listová v těhotenství má také velký význam pro normální růst a vývoj plodu. Při jejím užívání se snižuje riziko potratu nebo předčasného porodu.
Také se doporučuje užívat kyselinu listovou před otěhotněním, ideálně alespoň 3 měsíce před početím, názory se však mírně liší. Důvodem je skutečnost, že k organogenezi dochází většinou ještě před tím, než žena vůbec zjistí, že je těhotná. Proto je důležité mít dostatečnou zásobu dopředu a v těhotenství s doplňováním kyseliny listové nadále pokračovat.
Kyselina listová v těhotenství je nejvíce významná pro správný vývoj neurální trubice plodu. Výzkumy ukazují, že užívání kyseliny listové v těhotenství může snížit riziko rozštěpu neurální trubice až o 70 %. Studie také potvrzují snížení rizika potratu o 70 % do 28. týdne těhotenství při pravidelném a dlouhodobém užívání folátů nejméně rok před plánovaným otěhotněním po ukončení druhého trimestru a snížení rizika předčasného porodu do 32. týdne až o 50 %.
Denní dávka kyseliny listové v těhotenství se pohybuje obvykle mezi 600-800 μg, v této fázi jsou zvýšené nároky kvůli růstu a vývoji plodu. Optimální denní dávky se liší v závislosti na fázi těhotenství a individuálních potřebách ženy. I když pestrá strava poskytně dostatek řady vitamínů, často nedosahuje doporučených hodnot kyseliny listové, a proto je vhodné ji doplňovat.
Mezi nejčastější projevy nedostatku kyseliny listové patří anémie, trávicí potíže, únava, podrážděnost a neurologické příznaky. Nedostatek může nepřímo zvyšovat hladinu homocysteinu a ovlivnit mineralizaci kostí. Kyselina listová se nejvíce nachází v listové zelenině (špenát, brokolice, hlávkové zelí, kapusta), avokádu, chřestu, luštěninách, celozrnných obilovinách, citrusových plodech, ořeších a Semínkách, stejně jako v hovězích játrech a drůbežím mase. Dobrým zdrojem jsou i kvasnice. Kromě potravin je možné ji získat ve formě doplňků stravy, které jsou na trhu k dispozici. Nejvhodnější je doplněk stravy s methylovanou formou folátu, která obsahuje aktivní kyselinu listovou a je snáze vstřebatelná, zejména pro osoby s nefunkčním enzymem MTHFR.

Zařazení kyseliny listové je pro těhotné ženy naprostým základem. V těhotenství je potřeba vitamínů a minerálů celkově zvýšená. Pokud tápete, přečtěte si tento článek a získejte lepší přehled o tom, jaké vitamíny v těhotenství užívat a proč. Poté si můžete vybrat i další doplňky stravy určené pro těhotné ženy. Vhodná je například kombinace vitamínu B9 spolu s dalšími vitamíny skupiny B, jelikož mají tendence se vzájemně ve svých účincích podporovat.
Zvýšený příjem kyseliny listové nemá nežádoucí účinky, pokud je přijímána v pestré stravě. Kyselina listová je pro správné fungování organismu extrémně důležitá a v těhotenství to platí (minimálně) dvojnásob. I přes snahu o kvalitní a pestrou stravu však denní příjem kyseliny listové obvykle nedosahuje doporučených hodnot, a proto je vhodné ji tělu dodávat i pomocí doplňků stravy.
V literatuře a výzkumech se často uvádí důležitost podpůrné role folátů v kombinaci s vitamíny B6, B12 a železem pro prevenci různých komplikací. Ze studií vyplývá, že hladina kyseliny listové v populaci bývá nedostatečná a potřeba je zvláště vysoká v těhotenství a při plánování těhotenství.

V některých zemích se kyselina listová užívá už v těhotenství i během plánování, a to s cílem snížit výskyt rozštěpových vad neurální trubice. Randomizované studie z minulých let ukázaly významné snížení výskytu těchto vad u žen, které užívaly kyselinu listovou před koncepcí a v prvních třech měsících těhotenství.
Vzhledem k genetickým variacím, které ovlivňují metabolismus folátů (např. mutace MTHFR), je běžné, že některé ženy mohou využít aktivní folát Metafolin, který obchází nutnost další chemické přeměny. Produkty jako Femibion 800 a Femibion 400 nabízejí Metafolin jako formu aktivního folátu, která zajišťuje lepší vstřebatelnost zejména u těch, kdo mají omezenou enzymatickou aktivitu MTHFR.
- Plánování těhotenství: začněte užívat 0,4 mg kyseliny listové denně alespoň měsíc před početím a pokračujte v prvním trimestru.
- V těhotenství: denní dávka 0,6-0,8 mg folátů, nejlépe ve formě aktivního folátu.
- Pravidelné doplňky a pestrá strava spolu významně snižují riziko rozštěpových vad a potratů.
V období kojení se doporučuje udržovat denní příjem kyseliny listové na přibližně 0,6 mg, protože foláty nadále podporují krvetvorbu a regeneraci organizmu maminky a přispívají k výživě dítěte prostřednictvím mateřského mléka.

Co zahrnuje optimální výživa těhotné ženy
Vedle kyseliny listové je důležité dbát na dostatečný příjem dalších vitamínů a minerálů: B1, B2, B6, B12, C, D, E, železo, vápník, hořčík, zinek a jod. Nedostatky mohou ovlivnit průběh těhotenství i vývoj plodu, ale nadbytek některých vitamínů může být také nebezpečný. Příjem rostlinných tuků, zejména nenasycených mastných kyselin, podporuje správný vývoj plodu.
V praxi pomáhá pestrá strava doplněná o foláty v prvním trimestru a v období plánování, stejně jako pravidelná lékařská kontrola krevních hladin železa a dalších minerálů. Mléko a mléčné výrobky mohou pomoci zvýšit příjem vápníku a bílkovin, ale někteří lidé mohou trpět intolerancí na mléčný cukr; v takových případech lze zvolit alternativy nebo suplementaci vápníku.

Vstupní význam má i správná vzdělávací osvěta o kyselině listové a jejím významu. Studie ukazují, že suplementace kyselinou listovou významně snižuje riziko vrozených vad neurální trubice, riziko potratu a porodu s nízkou porodní váhou. V případě rizikových skupin, jako jsou ženy s minulým výskytem rozštěpových vad, se doporučuje zvýšená dávka folátů pod lékařským dohledem.
Vzdělávací obsah, od oplodnění po porod | 3D lékařská animace | od týmu Dandelion
Shrnuto: pro minimalizaci rizik rozštěpových vad a dalších těhotenských komplikací hraje klíčovou roli pravidelné užívání kyseliny listové (ideálně aktivních folátů) a pestrá výživa již v období plánování těhotenství a během celého těhotenství a kojení.
| Fáze těhotenství | Optimální denní dávka folátů |
|---|---|
| Plánování těhotenství | 0,4 mg (400 μg) denně min. 1 měsíc před početím |
| První trimestr | 0,6-0,8 mg denně |
| Druhý a třetí trimestr | 0,6-0,8 mg denně |
| Kojené období | 0,6 mg denně |