Jak se mění poloha placenty v těhotenství a co to znamená pro porod

Většina plodů je v tzv. poloze podélné hlavičkou - tedy poloze nejpříznivější - a v té již zůstává až do porodu. U poloh podélných koncem pánevním, kdy miminko naléhá na pánevní vchod zadečkem, je možné speciálními cviky docílit otočení do vhodnější polohy hlavičkou dolů (vkleče na předloktí, kočičí hřbet, unožování apod., lezení po čtyřech během dne směrem vzad). Zadeček = poloha úplná koncem pánevním, lze ji porodit přirozeně. Důležitá je hmotnost děťátka, která by neměla být nižší než 2500 g a vyšší než 3500 g. Konec pánevní se v době porodu vyskytne asi u 3 až 4 žen ze sta.

Co je placenta a proč je důležitá

Placenta je životně důležitý orgán, který se vyvíjí během těhotenství. Dodává rostoucímu plodu nezbytné živiny a kyslík a zároveň odvádí odpadní produkty. Placenta je hustě protkána krevními cévami, které dítěti zajišťují přísun kyslíku a živin. Její tloušťka je asi 3 cm a vážit může až půl kilogramu. Strany placenty lze rozlišit na stranu mateřskou a plodovou, tedy fetální. Mateřská strana má houbovitou strukturu, fetální je lesklá a pokrývá ji plodové blány. V placentě lze vidět „strom života“ - cévní kresbu, která plynule přechází k pupečníku.

Pupečník a jeho význam

Pupečník neboli pupeční šňůra spojuje pupek dítěte s placentou. Jeho průměr bývá 1-2 cm a většinou má délku kolem 50 cm, ale může dosahovat i 130 cm.

Umístění placenty a jeho význam

Nejčastěji se placenta nachází na zadní straně dělohy, mírně směrem nahoru. Nesprávné umístění může způsobit potíže - známou abnormalitou je placenta praevia, tedy vcestná placenta. Placenta praevia se vyskytuje přibližně u 0,5 % těhotných žen a jedná se o spodní umístění placenty, která může překrývat vnitřní branku a být překážkou při porodu. Dále se rozlišují stupně umístění a rizika se zhoršují, pokud placenta překrývá porodní cesty centrálně.

Infografika: anatomie placenty, pupeční šňůra a rozdíl mezi stranami placenty

Funkce placenty

  • Přenos živin mezi matkou a dítětem.
  • Přenos mateřských protilátek IgG - pasivní imunita plodu.
  • Okysličování krve dítěte a odvádění CO2, tedy výměna plynů.
  • Tvorba hormonů, jako hCG, placentární laktogen, estrogen a progesteron.

Hlavní faktory a rizika spojená s placentou

Faktory ovlivňující placentu zahrnují věk matky, předčasný odtok plodové vody, hypertenzi, vícečetné těhotenství, problémy se srážlivostí krve, minulé problémy s placentou, poranění břicha a užívání návykových látek. Komplikace, které se mohou týkat placenty, zahrnují předčasné odloučení placenty (abrupci), vcestnou placentu a placentu adherens či accreta/increta/percreta, které mohou vyžadovat chirurgické zákroky a ovlivnit způsob porodu.

Schéma: normální umístění placenty vs. placenta praevia a placenta accreta

Odloučení placenty a porody placenty

Odloučení placenty od děložní stěny může nastat během posledního trimestru nebo během první a druhé doby porodní. Odloučení vede k přísně řízeným mechanismům, které obvykle zabraňují výraznému krvácení po porodu. Pokud je placenta nevyloučena, provádí se manuální lýza, kdy porodník odstraňuje placentu ručně přes pochvu a tlakem na dělohu zvenčí. Po porodu nastává čtvrtá doba porodní, která trvá přibližně dvě hodiny a zahrnuje ošetření porodních ran a kontrolu očistků.

Fáze porodu - fyziologie

Placenta praevia a její důsledky

Placenta praevia znamená, že placenta se nachází v dolním segmentu dělohy a může překrývat vnitřní branku. Incidence se pohybuje mezi 0,4-2 %. V časném těhotenství nemusí být nález definitivní. Rizika zahrnují předchozí císařský řez, výkony v dutině děložní, multiparita, poranění a užívání drog. V III. trimestru se placenta praevia projevuje nebolestivým krvácením. Centrální umístění (placenta praevia centralis) často vyžaduje císařský řez.

Další komplikace zahrnují vasa praevia - abnormální fetální cévy přes vnitřní branku, které mohou při ruptuře plodových obalů vést k tragédii plodu. Diagnóza se potvrzuje ultrazvukem a plánuje se císařský řez.

Další poruchy placenty

  • Placenta adherens - placenta přiléhá k děložní stěně a neodlupuje po porodu, vyžaduje manuální zásah.
  • Placenta accreta, increta, percreta - hluboké vrostlení placenta do děložní svaloviny či okolí; hrozí těžké krvácení či nutnost hysterektomie.
  • Nedostatečnost placenty - insufficience, vedoucí k nedostatečné výživě a kyslíku pro plod.
  • Infarkt placenty - může být bez komplikací, avšak rozsáhlý infarkt nebo opakovaný zhoršuje stav placenty.
Mapa rizikových faktorů a typů placenty

Co dělat po porodu

Kontrola placenty po porodu je klíčová - pokud zůstanou zbytky placenty v děloze, hrozí infekce a krvácení. V moderní praxi se používají ultrazvukové kontroly a lékaři upřednostňují neinvazivní vyšetření očistků a dělohy. Pro tyrání krve se používají prostaglandiny a další postupy k vypuzení zbytků placenty. Placentární očistky a případné zákroky jsou prováděny s ohledem na bezpečí matky a jejího dalšího reprodukčního plánu.

Přední placenta a její dopady

Přední placenta je placenta, která se nachází na přední stěně dělohy. Diagnóza se často stanovuje během rutinního ultrazvuku. Obvykle není nutná specifická léčba. Přední placenta může ovlivnit pohyby plodu a některé symptomy, ale většina těhotenství pokračuje bez problémů. Včasná diagnostika a pravidelné sledování jsou klíčové pro pozitivní prognózu.

tags: #jak #rychle #se #meni #poloha #placenty