Na první pohyby miminka v bříšku se těší snad každá nastávající maminka. Miminko se v břiše ale hýbe mnohem dříve, než je žena schopná ho ucítit. Během těhotenství se mění nejen druh pohybů, ale i jejich intenzita. Právě pohyby jsou jednou z věcí, které dokáží prozradit, jak se miminku v bříšku daří. Jaké pohyby jsou tedy v pořádku a kdy je dobré navštívit lékaře?
Kdy jsou cítit první kopance?
Plod se v děloze začíná pohybovat již v sedmém týdnu těhotenství, nejprve se pohybuje ze strany na stranu, později hýbe končetinami i hlavičkou. Tyto pohyby však není těhotná žena schopná zaregistrovat, protože jsou mírné, lze je ovšem vidět na ultrazvukovém vyšetření.
První pohyby cítí žena prvorodička kolem 20.-22. týdne těhotenství. U vícerodiček je to potom dříve (již od 16. týdne). Vnímání prvních pohybů ovlivňuje zkušenost (vícerodičky už ví, jak první pohyby vnímaly, takže je dokáží detekovat dříve, zatímco prvorodičky si často pletou první pohyby s „bubláním střev” - ano, první pohyby jsou opravdu velmi podobné projevům střevní peristaltiky).
Vnímání pohybů dále ovlivňuje umístění placenty a tělesná konstituce těhotné ženy.
„Na první pohyby naší dcery jsem si docela počkala. Nakonec jsem se dočkala až ve 21.tt, kdy jsem si konečně začala být pohyby miminka jistá. Ze začátku jsem cítila jakoby mi v břiše projela rybička a zvlnila vodu. Potom pohyby začaly být o něco intenzivnější, ale nikdy to nebyly nějaké šílené kopance do žeber nebo močového měchýře, jak mnohdy čtu. Navíc mi nepřišly pohyby tak roztomilé. Spíš mi to přišlo nepříjemné a dodnes nevím proč.”
Poloha placenty ovlivňuje vnímání pohybů miminka v břiše
Pokud má těhotná žena placentu uloženou na přední straně, pohyby jsou tlumené a jsou cítit méně, než když je například uložená na zadní straně. Což může být ke konci těhotenství i výhodou, protože jsou kopance miminka méně bolestivé.
„První pohyby jsem měla s první dcerou od 18. týdne a do konce těhotenství byly dost silné, ale ne nějak nepříjemné. U druhé dcery jsem první lehčí pohyby zaznamenala až ve 22. týdnu a bylo to spíše takové chvění. Celé těhotenství to byly jen jemňoučké kopanečky, žádné kopance jako v prvním těhotenství. Bylo to tím, že jsem měla tentokrát placentu na přední straně.”
První pohyby - je to skutečně ono?
Nastávající maminky se na první pohyby jejich miminka moc těší. V diskuzích je spousta dotazů ohledně prvních pohybů, jak je poznat a jestli už je to skutečně ono. Jak tedy první pohyby poznat?
Zpočátku lze první pohyby vnímat opravdu jako trávicí procesy v břiše, každým dnem si je ale maminka jistější, že se jedná o pohyby miminka. Těhotné ženy tyto pohyby popisují jako bublání, vlnění a nebo jako motýlky v břiše. Postupem času, jak miminko roste a sílí, lze cítit pohyby více a pak už jde o kopání nebo boxování, záleží na tom, čím miminko naráží do děložní stěny. Může se také převalovat a když ležíte, tak na břiše vznikají legrační, někdy až neuvěřitelné, kopečky.
Pohyby jsou nejvíce cítit mezi 24.-34. týdnem těhotenství
V tomto období je miminko aktivní, není ještě moc velké, takže má kolem sebe dostatek místa, ale už má sílu, a tak může v břiše provádět doslova psí kusy. Stává se, že už je hlavičkou dolů a na příští kontrole zase hlavičkou nahoru. Některé kopance, mířené například na žebra nebo močový měchýř, mohou být i dost bolestivé.
V posledních týdnech těhotenství miminku ubývá místa a s tím se mění i charakter pohybů, jde spíše o převalování nebo vlnobití. V této fázi už miminko většinou zůstává v dané poloze, například ideálně hlavičkou dolů, protože nemá dostatek místa, aby se přetočilo. Ale ve spoustě případů to neplatí, někdy se dokáží miminka přetočit i během posledních dnů těhotenství.
Podle výzkumů se miminka ve třetím trimestru pohybují zhruba 30x do hodiny.
I miminko v břiše si potřebuje odpočinout
Miminko však není aktivní stále, ale střídá fáze klidu a aktivity. Aktivitu miminka lze povzbudit například vypitím sladkého nápoje nebo snězením kousku čokolády. Pomoct může také fyzická aktivita, například procházka nebo poslech hlasité hudby. Vleže na levém boku bývají miminka také aktivnější.
Co je málo a co už moc?
Frekvence pohybů je důležitá a může vypovídat o některých problémech. Ve většině případů se nastávající maminky bojí zbytečně, protože miminko zrovna spí a nebo odpočívá, tak prostě není aktivní. Pokud se vám ale cokoliv nezdá a máte o miminko z nějakého důvodu strach, je lepší nechat ho co nejdříve zkontrolovat.
- Nízká frekvence pohybů (příliš dlouhé období bez pohybů) může značit postupný úbytek dodávek kyslíku pro miminko.
- Velmi vysoká, nadměrná aktivita, kterou předtím žena nezažila (dá se popsat jako „bouře v břichu”) může značit akutní nedostatek kyslíku, tedy hypoxii plodu.
- Patologická frekvence pohybů může také vypovídat o nedostatečně vyživovaném plodu, kdy placenta stárne a nestačí již plnit svoji funkci, nebo v nejhorším případě o úmrtí plodu v děloze.
Jak bylo psáno výše, i v pozdějších fázích těhotenství platí, že umístění placenty ovlivňuje to, jak žena pohyby cítí. Větší množství plodové vody může také snižovat vnímavost pohybů. Některá miminka jsou již v břiše přirozeně aktivnější a některá línější, některé jsou aktivnější přes den, jiné v noci. Proto nelze říct nějakou univerzální radu, jak by to mělo být. Nejlepší je řídit se vlastní intuicí a když se ženě něco nezdá, nechat miminko zkontrolovat.
Podle lékařů by měla žena zpozornět, když cítí méně než 10 pohybů za den.
Pohyby jako prostředek komunikace
Pohyby miminka můžete vnímat jako druh komunikace. Hlaďte si bříško, mluvte na miminko uvnitř, pouštějte mu příjemnou hudbu. Lépe se tak naladíte s miminkem na stejnou vlnu. Tohle všechno je vlastně taková příprava na život venku, mimo bezpečné prostředí matčina těla. Díky pohybům dozrává senzorický a motorický aparát, vyvíjí se reflexy a lépe tělíčkem miminka koluje krev a lymfa. Uvádí se, že narozené děťátko v prvních dnech života vyžaduje podobný rytmus, na který bylo zvyklé v matčině břiše.
„Poprvé jsem naši dcerku ucítila v 18.tt, bylo to jakoby mi zevnitř po bříšku běhaly bublinky. Kopanečky sílily každým dnem, ale manžel bohužel neměl štěstí a žádný nestihl, tak nám naše princezna přichystala ve 24. týdnu krásné představení a manžel si vychutnal pohled na hýbající se bříško. O den později ucítil v dlani první kopaneček. Od té doby jsme si takové chvilky užívali každý den.”
Miminko reaguje i na stres a prožívání matky
Stresové hormony, které se vyplavují z nějakého důvodu v těle matky, se dostávají i k miminku a to může na tuto situaci reagovat zvýšenou, ale i sníženou aktivitou. Velký hluk (například návštěva koncertů) je pro miminko také stresující a proto reaguje zvýšenou aktivitou. Nejde tedy o libé projevy, že by se mu hudba líbila, ale naopak, velký hluk je mu nepříjemný. Proto je lepší pouštět si v těhotenství příjemnou, uklidňující hudbu.
Proč nesmí miminko při monitorech spát
Při monitorech v posledních týdnech těhotenství by se mělo miminko v břiše hýbat a reagovat na svůj pohyb zvýšením tepové frekvence. Je to předpoklad toho, jak bude miminko zvládat zátěž kontrakcí při porodu. Pokud se tak neděje, sestřičky se snaží dítě probudit (nejčastěji zatřesením s břichem), aby mohly správně monitor natočit. Pokud se tepová frekvence nezvyšuje, následuje podrobnější vyšetření a rozhodnutí o dalším postupu.
Možné problémy spojené s vývojem miminka po narození
Každé dítě se vyvíjí jinak, známky opožděného vývoje ale mohou ukazovat na počáteční projevy SMA (Spinální muskulární atrofie) - vzácného genetického onemocnění, které vyžaduje okamžitou lékařskou péči. V prvních měsících života dítěte věnujte pozornost níže uvedeným příznakům.
Příznaky SMA
- Vleže na zádech má vaše dítě obtíže zvedat nožičky či ručičky nebo s nimi hýbat.
- Jen vzácně nožičkama kope či máchá ručičkama od těla.
- Nožičky a ručičky vašeho dítěte jsou ochablé a může se zdát, že nemají dostatek síly. Tyto projevy jsou výraznější u dolních končetin.
- Vaše dítě dýchá velmi rychle, a to i v klidu. Jeho hrudník může mít „zvonovitý“ tvar. Bříško se může pohybovat nahoru a dolů výrazněji než hrudník.
- Vaše dítě má potíže se sáním nebo polykáním při krmení.
Pamatujte, že děti s SMA jsou bdělé, vnímavé a usměvavé. O to je obtížnější zjistit, že se dítě nevyvíjí, jak má. První projevy SMA je možné pozorovat před 10. měsícem věku, někdy až do 18. měsíce věku.
Další možné projevy obtíží s motorikou
- Nožičky a ručičky vašeho dítěte jsou ochablé a může se zdát, že nemají dostatek síly.
- Může mít také potíže s natahováním se pro hračky, uchopením či zvedáním hraček.
- Pro dítě je obtížné sedět delší dobu bez opory - může se naklánět dopředu či na stranu.
- Sezení může být pro vaše dítě stále obtížnější.
- Při poloze vleže na zádech se vaše dítě kolébá ze strany na stranu.
- Dítě může pomaleji dosahovat milníků vývoje.
Pamatujte, že děti s SMA jsou bdělé, vnímavé a usměvavé. O to je obtížnější zjistit, že se dítě nevyvíjí, jak má.
Každé dítě je ale jedinečné a přesný věk, ve kterém dosáhne jednotlivých milníků, se může lišit.
Kiss syndrom: Blokace krční páteře u miminka
Každá čerstvá maminka má obavy z toho, že by těsně po porodu mohlo dojít k poranění miminka. Jedním z těchto zranění, které však mnoho lékařů neuznává, je kiss syndrom. Syndrom kiss však může mít závažné následky, což by mohli potvrdit fyzioterapeuti, osteopati a ti, kdo dávají přednost alternativnímu léčení.
Zablokovaná krční páteř u miminka se dá snadno a bez komplikací léčit, pokud je včas odhalena. Pokud budete chtít pojem pojmenovat česky, nazývá se blokace krční páteře a současně skloubení prvního krčního obratle a týlní kosti. Jedinečná stavba obratlů - jde o atlas obratel a axis obratel, čepovec umožňuje pohyb hlavou. Poškození pak miminku způsobuje problémy s krční páteří a obtíže s pohybem hlavy.
Příčiny a projevy kiss syndromu
Příznaky jsou různého charakteru a mohou se objevit v odlišných časech. Většinou jde o důsledek obtížného porodu, kdy byly použity kleště či vakuumextraktor neboli vex (zvon přiložený na hlavičku slouží jako náhrada kleští). Tento vex porod a dlouhý porod mohou být příčinou kiss syndromu stejně jako porod císařským řezem, porod koncem pánevním nebo porod dítěte s vysokou porodní váhou.
V děloze nebo při porodu dochází k tlaku na krční páteř dítěte nepřirozeným způsobem, protože hlava a krk dítěte jsou v nesprávné poloze. Příznaků kiss syndromu je více, a ani nemusejí na první pohled souviset s páteří nebo svaly kolem páteře. Pokud byl kiss syndrom způsoben nesprávnou polohou plodu v děloze, objeví se příznaky velmi časně. Jde-li však o komplikovaný porod, může objevení se potíží trvat i více týdnů.
Někdy se zaměňují obtíže s kolikou za komplikace, které způsobuje krční páteř. Problémy se pak označují jako dráždivé miminko nebo syndrom dráždivého dítěte.
Zablokovaná krční páteř je příčinou toho, že miminko zaklání hlavičku, dělá chyby při pasení koníčků, miminko se prohýbá do luku, vyskytuje se i bolest za krkem u dětí a asymetrické plazení.
Dítě je citlivé na dotek. Některé pohyby dítě nedokáže vykonat a jsou pro něj bolestivé, takový neklidný kojenec často pláče a je těžké ho uklidnit. Mohou nastat i problémy s kojením. Dítě obtížně polyká, slintá a dává přednost jednomu prsu. To souvisí s tím, že pro dítě je pohodlnější jedna strana těla, tímto směrem se dívá i pohybuje. Obtížně zvládá pasení koníčků ve třech měsících, někdy jsou problémy i později.
Neklidný je také spánek miminka. Dítě může trpět krční skoliózou, deformitami nohou nebo opožděným vývojem kyčelních kloubů.
Formy kiss syndromu
Kiss syndrom může probíhat dvěma způsoby, jejichž důsledkem jsou odlišné problémy. Obě formy však mohou probíhat současně.
- Kiss syndrom 1 se vyznačuje asymetrií, kdy se hlavička stáčí na jednu stranu, většinou jde tedy o strnutí šíje na jednu stranu.
Oba syndromy mohou probíhat současně, jeden však vždy převažuje.
Diagnostika a léčba kiss syndromu
To, že se jedná právě o kiss syndrom, je náročné i pro lékaře. Příznaky bývají často považovány za projevy jiných obtíží, nejčastěji jsou zaměňovány za tříměsíční koliku nebo dráždivé dítě. S diagnostikou může pomoci fyzioterapeut nebo osteopat. Důležitou roli hrají také genetické dispozice a rodinná anamnéza.
Rozhodující by měl být výsledek rentgenového vyšetření. Terapeut pak provádí kontrolu pohyblivosti hlavy, krční páteře a ostatních kloubů. Následně může být stanoven postup terapie. Pokud má terapeut dostatek zkušeností s kiss syndromem a stanoví správný postup, mohou být problémy odstraněny rychle, i po prvním zákroku. Je však potřeba, aby diagnostika proběhla do jednoho roku dítěte.
Některé děti potřebují delší léčbu, až tři týdny. Pokud by kiss syndrom nebyl léčen včas, mohl by přerůst v další problémy, jako je nechuť k jídlu, bolesti hlavy, noční pomočování, nesoustředěnost, poruchy učení, ADHD, dyspraxie a další potíže.
K léčbě se používá manuální terapie, kraniosakrální terapie, Vojtova metoda nebo tzv. Bobath koncept.