Zde najdete náměty ke hrám rozvíjejícím smysly, sebeuvědomění, motoriku. Náměty jsou rozděleny podle věků, kdy by dítě mělo přibližně jednotlivé motorické mezníky dosáhnout. Klidně se ale podívejte i na dřívější období a náměty. Náměty a náročnost aktivit vyberte vždy takové, které jsou jen o malinko těžší, než jsou současné schopnosti dítěte. Pokud vybereme cviky s vysokou náročností, určitě přeskočíme některou z vývojových fází. Dítě bude odmítat, nebo se podrobí, ale my budeme muset v další fázi hodně napravovat.
Můžete to porovnat s matematikou. Představte si, že dostanete o hodně těžší matematický úkol, než zvládáte. Buď to rovnou vzdáváte, odmítáte úkol udělat, nebo to uděláte podle nějakého nabízeného postupu, ale bez pochopení, proč to tak máte dělat. Pokud pak dostanete sice stejně těžký matematický úkol, ale malinko jiný, opět nebudete vědět, jak na to. Možná pak dokonce vymyslíte nějaký postup, který ale ne vždy funguje a pak se to musíte složitě odnaučit.
Miminko můžeme v tomto duchu uvést příklad velmi časného posazování. Dítě z této pozice bude mít radost, ale jeho páteř není na to připravená. Dítě musí do sedu samo přitáhnout, projít přes fázi polohy „na čtyřech“ a potom teprve dokáže pevně sedět.
Níže najdete náměty k stimulaci vývoje dítěte po trimestrech:
První trimestr (0-3 m)
Rodiče na chování svého nedávno narozeného človíčka určují způsoby reakce. Právě jejich reakce na životní projevy dítěte stimulují v prvních dnech a týdnech života jeho další vývoj. Jedním z těžkých úkolů, které má miminko v prvních třech měsících života, je naučit se vymanit ze skrčené a asymetrické polohy. Ve věku tří měsíců by miminko mělo umět ležet stabilně na zádech a na břiše, kde pak udrží vzpřímenou hlavu několik minut. Aby se mu to podařilo, je důležité mu umožnit časté položené na břiše na pevné podložce, aby mohlo experimentovat se svým tělem.
Pohybem se učíme a pro děti to platí dvojnásob. V prvních měsících trénuje dítě v poloze na břiše zvedání hlavy. Jedině pokud mu umožňujeme často ležet na břiše, postupně, do konce třetího měsíce věku, se mu podaří najít správné opěrné body a těžiště, které mu umožní zvedat hlavičku a trup od podložky. Zároveň miminko posiluje krční, zádové a břišní svalstvo, svaly ramenního pletence i svaly hýžďové. Vzpřímené držení hlavy bude základem budoucích pohybů dítěte. Pohybem se posilují primární reflexy, které stimulují mozek dítěte a jsou pak postupně vlivem získání určitého stupně volní kontroly nad specifickými funkcemi potlačovány (inhibovány).
Autosedačky určené pro nejmenší miminka používejte pouze v autě. Kolotoč nad postýlkou dávejte pod bříškem, ne nad hlavičkou, aby se dítě nepřetáčelo do záklonu a nenaučilo se zapojovat břišní svaly a zvedat nožičky. Nechte dítě často ležet na bříšku bez plenek; plenky mohou nadzvedávat pánev a bránit správnému rozvoji opěrných bodů. Při výměně plenky foukejte na různé části tělíčka a nahlas jmenujte, kam foukáte. Lehněte si do polosedu a nechte dítě ležet na vašem hrudníku, lehkým kolébáním vychylujete dítě do strany, aby se snažilo udržet rovnováhu.
Druhý trimestr (4.-6 m)
V tomto období je důležité nabídnout dětem hry ke stimulaci rovnovážného ústrojí, jako je točení, kolébání aj. Pomáháme tím inhibici některých primárních reflexů, jako je Moro reflex a Tonický labyrintový reflex (TLR). V poloze na zádech zvedá dítě ručičky již do úrovně očí a prohlíží si je. Nabídněte dítěti hmatově zajímavé hračky. Na začátku pátého měsíce začíná dítě, které leží na břiše, přenášet těžiště tak, aby mělo jednu ruku volnou. Motivujte dítě hračkou, kterou položíte ze strany. Ústa začínají být pro miminko v této době důležitá, a tak si do nich strká vše, co drží v ruce. Pokud Vaše dítě nerado leží na břiše, můžete mu pomoct tak, že mírně nadzvednete hrudníček a zároveň zatlačíte zadeček dolů.
Hračky nebo závěsné kolotoče nad postýlku dávejte přibližně nad bříško dítěte, ne nad tvář. Tím byste podporovali záklon hlavičky, který není žádoucí. Zkuste ukazovat zrakově zajímavou hračku ze strany, aby se na ni podívalo, a potom ji pomalu přesunujte na druhou stranu, aby dítě otáčelo hlavičku za hračkou. Při šestém měsíci motivuje pohled na hračku ze strany k otočení na bok. Pokud chcete pomoct dítěti s otáčením na bok, pokrčte mu jednu nožku a druhou natáhněte; pokrčenou nohu pak přeneste přes střední linii trupu na druhou stranu.
Ušijte nebo kupte ponožku s chrastítkem. Pokaždé, co dítě pohne nožičkou, uslyší zvuk chrastítka. Dítě bude chtít nožku chytit a dávat do pusy. Když dítě leží na zádech, dávejte mu malý gymnastický míč (overball) na hraní. Uvidíte, že se bude snažit „chytit“ overball ručičkami i nožičkami a krásně posiluje břišní svaly. Baby masáž je technika jemného dotyku; použití aromaterapeutických olejů prohlubuje pocit vzájemné důvěry a porozumění a podporuje celkový rozvoj dítěte.
Aktivita: Položte dítě na velký gymnastický míč a houpejte jej. Aktivita: Lehněte si s dítětem na záda, přitáhněte pokrčené nohy k bříšku a dítě položte na holeně; houpejte holení nahoru a dolů, čímž posilujete stehně a bříško.
Třetí trimestr (7.-9. měsíc)
Sedmiměsíční dítě se již otáčí z bříška na záda a osahává zvednuté nožky. Dítě si hraje s dvěma hračkami najednou. Můžete ho držet v pase a zvednout vysoko nad vaší hlavou; pravděpodobně to bude mít rádo. Pokud máte kluzkou podlahu, dejte tam koberec; pokud ne, sundejte dítěti ponožky, aby mu nožičky neklouzaly. Při plazení musí dítě opřít palec nohy, aby mohlo efektivně odrazit a posílit tak i klenbu chodidel. Neposeďte dítě pasivně; brzy se samo postaví.
Dítě je na zádech čím dále méně, zůstává jen ve spánku. Ze zad se okamžitě přetáčí na bříško, po kterém se plazí, z této polohy se samo umí dostat na čtyři (houpe se) a později lézt po čtyřech. Lezení posiluje trupy a koordinaci. Při lezení by špičky chodidel neměly být vytočeny ven; nohy by měly být symetrické. Z lezení se postupně dítě dostává přes šikmý sed do sedu a poté do vzpřímeného kleku, s postupem času se zlepšuje i chůze.
Ideální postavení při učení chůze zahrnuje rytíře na obě dolní končetiny a postupně se formuje klenba chodidel. Dítě postupně rozvíjí rovnováhu, vyvíjí motoriku a začíná být odvážnější, až se postaví samo v prostoru. Rozptyl, kdy děti začínají samy chodit, bývá zhruba od 11. do 16. měsíce. Některé děti chodí dříve, jiné později; nicméně je důležité nevyužívat chodítka a neuspěchat chůzi.
Hračky by měly podporovat motoriku a smysly dítěte; na zahradu lze pořídit pískoviště, houpačku nebo tatrovku. Aktivity jako honěná, schovávaná, chytaná, bububu a pohybové básničky podporují rozvoj řeči, motivaci a koordinaci. Posaďte dítě na klín, kolébáním vychylujte pánev, aby se dítě snažilo udržet vzpřímené postavení. Můžete zkusit i postupy s klínem na válu a jemné výkyvy pánve. Dítě se tak učí udržet rovnováhu a posilovat trup.
Čtvrtý trimestr (10.-12. měsíc)
Od desátého měsíce se vývoj trochu zpomalí, ale dítě stále prozkoumává okolí a potřebuje ochranu před nebezpečím. Povzbuzujte jej k objevování a ukazujte, jak nejlépe postupovat. Nadále podporujte lezení, které posiluje hluboké svaly trupu, koordinaci ruka-oko a připravuje na chůzi. Nedávejte dítěti ruce k vedení při chůzi; to by mohlo brzdit jeho iniciativu a poškodit rovnováhu. Některé děti začnou chodit už před rokem, jiné až kolem 18 měsíců. Nechte dítě pracovat samo a jen dohlížejte na bezpečnost.
Hračky by měly podporovat motoriku a smysly; na zahradu lze pořídit pískoviště či kočárek pro panenky. Hrajte si na honěnou, na schovávanou, na babu, bububu a zpívejte pohybové básničky. Ukažte dítěti, jak se staví komín z kostek a jak balancovat s krabicí na hraní či uklídat předměty. Aktivita: Posaďte dítě na klín, kolébáním vychylujte pánev z rovnováhy a sledujte, jak se dítě snaží udržet vzpřímené postavení. Místo na klíně můžete využít i válec pro stabilitu a posílení.
Autor článku: PhDr. Marja Volemanová, PhD. (27.4.2022).
Preventivní poznámky k vývoji nožiček
K calcaneovalgóznímu postavení chodidel (zborcené vnitřní kotníky a špičky vytočené ven) dochází u cca 2 % zdravě narozených dětí; prognóza bývá velmi dobrá. Důležité je nezaostávat s podporou správného držení páteře a posilováním hlubokých svalů trupu. Noha není izolovaná část těla; vývoj nohy probíhá v souladu s psychomotorickým vývojem a ostatními vzory pohybu. Děti by měly mít prostor k volnému pohybu a vyvarování se přílišného omezování nohou.
Tipy pro rodiče
- Eliminujte dlouhodobé používání autosedaček mimo vůz a nepoužívejte nadměrné množství pomůcek, které fixují skrčený vzor.
- Podporujte dítě v aktivním zapojování končetin během dne; zapojujte nohy do různých poloh a cviků.
- Hrajte si s nožkami: masírujte je, držte je na obličeji, vyprávějte o jejich částech těla.
- Zajišťujte bezpečné prostředí pro objevování a pohyb bez nebezpečí.
- Chytněte s dítětem nožky do různých pozic, ať se naučí pracovat s prsty i s klenbou.
Vojtovka
Calcaneovalgózní postavení a další normální varianty nožek vyžadují pozorný dohled a respektování přirozeného vývoje. Vždy se vyplatí konzultovat s fyzioterapeutem dětského věku, pokud máte obavy o vývoj nohou.