Jak miminka snáší očkování: podrobný průvodce pro rodiče

V době, kdy neexistovalo očkování, byl člověk neustále ohrožován řadou závažných infekčních nemocí, které často končívaly smrtí nebo trvalou invaliditou. Dnes, kdy máme k dispozici vakcíny proti mnoha patogenům, procházíme hned na začátku života očkovacím „tréninkem“ imunitního systému, díky kterému je náš organizmus připraven se nebezpečným infekcím bránit. Bohužel nad strachem z nemoci dnes u řady lidí začíná vítězit naprosto iracionální strach z očkování.

Z obav, že by dítěti mohla uškodit samotná vakcína, odmítají někteří rodiče nejen doporučená, ale i povinná (státem vyžadovaná) očkování svých dětí. Tito rodiče věří mýtu, že očkování příliš zatěžuje imunitní systém a přirozenou imunitu dítěte. Přitom si neuvědomují, že tím popírají samu podstatu imunitního systému.

Při výrobě moderních vakcín se využívá schopnosti imunitního systému reagovat na tzv. antigeny. Antigen není živý mikroorganizmus, jako virus, bakterie, houba nebo parazit, způsobující onemocnění. Jedná se o pouhou část patogenu nebo látku podobnou původci infekce, kterou imunitní systém rozpozná jako cizí a vytváří proti ní protilátky. Jednotky antigenů jsou obsaženy ve vakcínách, ve velkém se ale různé antigeny nacházejí všude kolem nás, jsou součástí našeho přirozeného okolí.

Jak říká vakcinolog Roman Chlíbek, dětský organizmus je hned po narození kolonizován stovkami druhů mikroorganizmů, které představují více než milion antigenů. A v porovnání s tím je zátěž antigenů pocházejících z vakcín pro imunitní systém minimální.

Hexavakcína a její role v bránění nejzávažnějším nemocem

Hexavakcína je bezpečná a podporuje zdravý vývoj imunitního systému. První očkování, které novorozenec dostane, je namířeno hned proti šesti závažným nemocem: záškrtu, tetanu, dětské obrně, černému kašli, infekci bakterií Haemophilus influenzae typu b a žloutence typu B. První dávka této vakcíny se aplikuje už v devátém týdnu po narození a má to dobrý důvod. Podle ČVS je „včasné zahájení očkování se odvíjí od potřeby chránit miminka co nejdříve po narození.“

I u nás máme bohužel případy, kdy umírají novorozeňata na černý kašel, protože se nakazí, ještě než dokončí očkování. Malé děti jsou vůči infekčním onemocněním velmi vnímavé. Jedna ze složek jejich imunitního systému není ještě plně vyzrálá a je potřeba tuto nezralost posílit očkováním. Současné očkovací látky totiž umí aktivovat tu zralou část imunity a tím překlenout nedostatečný výkon imunity do doby plné zralosti.“

Moderní kombinované vakcíny jsou podle vakcinologů bezpečné. Poskytují ochranu proti několika nemocem zároveň a jejich antigenní zátěž je přitom minimální. „Antigenní zátěž v současné hexavakcíně je řádově nižší než například zátěž po jediném očkování proti černému kašli, které dostávali jako malí dnešní rodiče. I kdybychom hypoteticky podali všechny dětské vakcíny naráz v jeden den, ‚zaměstnáme‘ pouze 0,1 % kapacity dětského imunitního systému,“ píše se na webu ČVS.

Následná povinná očkování a jejich harmonogram

Povinně se nejmenší děti očkují proti devíti onemocněním. Hexavakcína se miminkům podává ve třech dávkách - v 9. týdnu, ve 4.-5. měsíci a ve 11.-13. měsíci věku. Kromě hexavakcíny se pak batolata ještě očkují proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím. První dávku vakcíny proti těmto třem nemocem dostane dítě ve věku od třinácti do osmnácti měsíců. ČVS považuje všechna povinná očkování za naprosto nezbytná.

„Zkušenosti z jiných zemí, kde došlo k poklesu proočkovanosti, ukazují, že se šíření příslušných původců nemoci obnovilo a s tím se dříve téměř již vymýcené nemoci začaly znovu objevovat (epidemie spalniček, záškrtu apod.),“ uvádějí vakcinologové s dodatkem, že například spalničky mohou být velmi nebezpečné, život ohrožující.

Nepovinná očkování jsou také důležitá

Kromě povinných očkování jsou součástí dětského očkovacího kalendáře další očkování hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Je to zaprvé očkování proti pneumokokovým onemocněním, které se hradí v případě, že všechny dávky očkovací látky jsou aplikovány do sedmého měsíce věku dítěte (hrazeno je pak i přeočkování provedené do patnáctého měsíce). Zadruhé je hrazené také očkování proti meningokoku skupiny B zahájené do dovršení dvanáctého měsíce věku dítěte a očkování proti meningokokovým skupinám A, C, W a Y, je-li zahájeno od dovršení prvního do dovršení druhého roku věku dítěte.

Vakcinologové doporučují rodičům, aby svému dítěti umožnili dostat všechna hrazená očkování a zvážili i ta nehrazená. Varují nejen před pneumokokovým onemocněním a invazivním meningokovým onemocněním, ale také před rotavirovou infekcí a dalšími nebezpečnými nemocemi. „S rotavirovou gastroenteritidou jsou v ČR každoročně hospitalizovány asi 4 tisíce dětí do 5 let věku. Z nepovinných očkování bychom si dále netroufli nedoporučit očkování proti meningokokům, planým neštovicím, žloutence typu A (očkování proti žloutence typu B je povinné) či klíšťové encefalitidě,“ píše se na webu ČVS.

Infografika: Jak funguje imunita dítěte a role antigenů v očkování

Praktické rady pro rodiče před, během a po očkování

Na nehrazená očkování poskytuje naše pojišťovna svým klientům příspěvek z fondu prevence. V jednom roce lze na osobu získat až 2 000 Kč na úhradu očkování. Více informací k těmto příspěvkům najdete zde.

Očkování v korigovaném věku (přizpůsobené narození předčasně či s jinými zvláštnostmi) vyžaduje Delší dobu na vlastní vývoj všech systémů, bez zásahu do imunity. Před očkováním se doporučuje kojit, podávat vitamin D a probiotika, a pokud kojíte, užívat vitamin C (alespoň 1 gram denně). Rodiče by měli zajistit, aby dítě bylo bez infekčního onemocnění alespoň 14 dní před očkováním a aby bylo naprosto zdravé v době očkování.

Pokud má vaše dítě rýmu či lehce zvýšenou teplotu nebo mu rostou zuby s průvodními projevy, očkování odložte. Předoperační letáky a SPC vakcín bývají určeny pro jiné regiony; v ČR je prioritní, aby dítě bylo zdravé a bez infekčního onemocnění. Po očkování se doporučuje klidový režim 5-7 dní a sledování reakce dítěte. Nejčastější reakcí je mírná horečka a lokalní zarudnutí či boulička na místě vpichu, které rychle odezní.

Ve většině případů jsou reakce po očkování neškodné a krátkodobé. Dítě po očkování může být několik hodin různě chování, bývá podrážděné nebo naopak více ospalé. Po dohodě s lékařem lze užít léky proti bolesti a chladivé obklady pro komfort dítěte. Při horečce nad 39 °C lze zvažovat ibuprofen, paracetamol ale s opatrností a po konzultaci s lékařem.

Očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (MMR) se provádí vakcínou Priorix s oslabenými, ale živými viry. Nesmí se podávat v případě oslabené imunity (IMUNODEFICIT). Pokud je dítě často nemocné, je vhodné očkování odložit a vyšetření krve pomůže stanovit stav imunity. Pro přijetí dítěte do mateřské školy stačí podat 1 dávku očkování MMR; druhá dávka Priorixu je vhodná podat později, kolem 10. roku, aby chránila i mimo období školní docházky.

Praktické tipy k zvládnutí reakce po očkování

  1. Dítě sledovat, nabízet dostatek tekutin a v případě pochybností se obrátit na pediatra.
  2. K chlazení místa vpichu používat chladivé obklady 10-20 minut několikrát denně.
  3. Pokud je potřeba, užít léky proti bolesti formou čípků po dohodě s lékařem.
  4. Nevystavovat dítě extrémním změnám teploty či šokovým situacím; minimalizovat stres a zajistit klidné prostředí doma.
  5. V případě přetrvávajících nebo výrazných potíží po očkování kontaktovat lékaře a nepřerušovat očkovací schéma bez odborné konzultace.

Kontraindikace a pečlivé zvážení očkování

V případě problému s imunitou, častých infekcí nebo ekzémů by měl lékař očkování odložit až do stabilizace stavu. Po očkování se mohou objevit různá rozhraní reakcí, ale většina z nich je krátkodobá a relativně mírná. Velmi pečlivě zvažujte očkování v době těhotenství.

Po očkování se u miminka mohou objevit různé reakce, například zvýšená teplota, únava nebo zarudnutí v místě vpichu. Reakce po očkování jsou přirozenou odpovědí imunitního systému na vakcínu. Dítě by mělo být před každým očkováním bez teplot a v dobré kondici. Lehké nachlazení obvykle není překážkou pro očkování, jiné obtíže raději lékaři hlaste.

Jak vzniklo očkování? | What the Fact?

Další součástí ochrany je informovanost a sledování zdravotního stavu dítěte. Důsledná komunikace s pediatrem, dodržování doporučených schémat a respektování individuálních potřeb dítěte přispívají k co nejmenší zátěži imunitního systému a vyšší bezpečnosti očkování.

Tabulka: doporučené schémata očkování (souhrn)

OčkováníVěk podáníPoznámky
Hexavakcína (6 nemocí)9 týdnů, 4-5 měsíců, 11-13 měsícůSoučasně s tím i vakcíny proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím
MMR (Priorix)13-18 měsíců; druhá dávka kolem 10 letŽivé oslabené viry, imunodeficit kontraindikace
Pneumokokydo 7. měsíce + přeočkování do 15. měsíceSchéma 2+1
Meningokoky Bdo 12 měsícůHrazené i nehrazené varianty

Na závěr lze říct, že většina reakcí po očkování je neškodná a rychle odezní. Dítě by mělo být očkováno podle skutečných zdravotních potřeb a vždy s ohledem na aktuální zdravotní stav a doporučení odborníků.

tags: #jak #miminka #snasi #ockovani