Již léta postrádá odborná veřejnost jednoduchý návod, jak postupovat v případech kontaktu těhotné s planými neštovicemi a jak omezit riziko nákazy dítěte při onemocnění matky. Předkládaný doporučený postup usiluje o stručnost, jednoduchost a snadnou orientaci pomocí tabulek.
Varicela jako klíčová infekce a její rizika pro graviditu
Varicela (plané neštovice) je velmi časté, vysoce nakažlivé exantémové onemocnění. Většina infekcí proběhne v dětství, ale komplikace mohou být nebezpečné pro těhotné ženy i jejich děti. Případy kongenitální a neonatální varicely jsou vzácné, nicméně riziko je vysoké při primární infekci během gravidity.
Původce a přenos
Původcem je virus varicely a zosteru (VZV), který patří mezi alfa-herpesviry. Mimo vzdušnou infekci se virus přenáší i kontaktem, transplacentárně může dojít k přenosu virémie a infekci plodu.
Inkubační doba a nakažlivost
Jako základní rozmezí inkubační doby se uvádí 10-21 dní, u transplacentárního přenosu bývá kratší. Nakažlivost začíná 24-48 hodin před erupcí a obvykle trvá do 6.-7. dne výsevu. Plod se může nakazit asi již tři dny před výsevem.
Imunita a protilátky placentárně přenášené
Prodělaná varicela zanechává relativně spolehlivou imunitu; specifické protilátky chrání celoživotně před novou infekcí. Riziko reinfekce je extrémně nízké. Transplacentární přenos mateřských protilátek zprostředkovávají Fc-receptory a závisí na gestačním věku. Přenos protilátek z matky na plod začíná od konce druhého trimestru a postupně se zvyšuje, obecně dostávají novorozenci mateřské protilátky v graduálním rytmu během třetího trimestru.
Rizika a perinatální následky
Perinatální varicela je spojena s riziky trombocytopenie, vzácně glomerulonefritidy, myokarditidy a dalších postižení. Primární varicelová pneumonie u gravidních je významná komplikace vyžadující často intenzivní péči. Prognóza plodu bývá nepříznivá, zejména při infekci během časného gravidity.
Diagnostika a preventivní postupy
K diagnostice se využívá klinický obraz exantému, případně sérologické testy na anti-VZV IgG a IgM a PCR k průkazu DNA VZV. U kontaktu těhotné s varicelou se posuzuje vnímavost ženy a podle tabulek se rozhoduje o léčbě a profylaxi.
Hlavním preventivním opatřením je podání hyperimunního imunoglobulinu (VZIG) u rizikových skupin a včasná antivirotická terapie acyklovirem. Acyklovir je obecně indikován u všech gravidních s varicelou a má za cíl snížit transplacentární přenos a zhoršený průběh u matky i plodu. Podání VZIG a ACV se vzájemně nedoporučuje současně, pokud není nutné.
Postexpoziční a postnatální profylaxe
Po kontaktu novorozence s varicelou v porodnici je nutné vyhodnotit význam expozice a postupovat podle časového rámce gravidity a hmotnosti novorozence. Novorozenci narození před 28. týdnem gravidity a/nebo s hmotností <1000 g mají dostat VZIG nehledě na výsledek sérologie matky. Krátce po porodu může dojít k expozici novorozence varicelou v domácnosti; riziko u dětí s mateřskými protilátkami je nižší. Při expozici novorozence varicelou se podává ACV a v některých případech se zvažuje izolace a kojení s podporou.
Ochranná role placentárních protilátek pro kojence
Placentární protilátky (IgG) přenášené z matky do plodu poskytují dočasnou ochranu kojenci. Tato ochrana je nejvýraznější v pozdní graviditě a během prvních měsíců života. Množství přenesených protilátek závisí na gestacním věku a období gravidity. Protilátky zmate zejména spalničky, zarděnky a příušnice, ale i další infekce. Ochrana placentárně přenesenými protilátkami tedy přispívá ke snížení citlivosti kojenců na některé infekce i po nástupu očkování v kojeneckém věku.
Je důležité uvědomit si, že mateřské protilátky mohou dočasně inhibovat odpověď na očkování u kojenců; přesto většina studií nevykazuje významný dopad na ochranu vůči hlavním infekcím po booster imunizaci. Očkování těhotných žen proti dávivému kašli a chřipce může poskytnout kojencům ochranu v prvním roce života, a to i přes inhibici protilátek u kojenců.
Praktické kapitoly o kojení a výživě
Kojení je přirozený a nenahraditelný způsob výživy novorozence a kojence. Složení mateřského mléka se mění během kojení; kolostrum obsahuje vysoké množství imunoglobulinů, později se vyvíjí zralé mléko. Propláchnutí a správná technika kojení jsou klíčové pro úspěch. Správná technika kojení zahrnuje správnou polohu, široce otevřená ústa dítěte, kontakt těl, a pravidelné sání. Kojící matka by měla být v klidném a podpořeném prostředí.
V případě nemožnosti kojit existují alternativy v podobě dárcovského mateřského mléka. Banky mateřského mléka zajišťují sběr, ošetření a distribuci mléka s přísnými pravidly. Při výběru náhradních přípravků je důležité brát v úvahu nutriční složení a biologickou dostupnost, která se může lišit od mateřského mléka.
Doporučené kroky při expozici a riziku
- Po kontaktu těhotné s varicelou vyhodnotit riziko a imunitní odpověď pomocí vhodné tabulky pro ženu.
- V časovém intervalu do 7 dnů od kontaktu sledovat anti-VZV IgG a IgM; v případě potřeby zvážit test avidity IgG.
- Podat hyperimunní imunoglobulin (VZIG) u rizikových novorozenců a v období 10-21 dní před porodem.
- U těhotných s varicelou zahájit acyklovir intravenózně či perorálně podle závažnosti a perinatálního období.
- Po porodu sledovat novorozence, zvážit izolaci podle rizik a expozice.
Tabulky a infografiky
Tabulky uvádějí klíčová rizika, postupy a dávkování imunoglobulinů a antiviralních léčeb pro ženy a novorozence. Grafické prvky (infografiky) znázorňují mechanismus placentárního přenosu protilátek, časový rámec expozice a rozdělení rizik podle gestačního věku a porodní hmotnosti.
