Při kašli, kýchnutí nebo smíchu Vám uniká moč? Nemusíte to brát jako trvalou součást těhotenství nebo života po porodu. Močová inkontinence patří mezi časté obtíže, se kterými se ženy obracejí na fyzioterapeuta. Nejčastěji jde o stresovou močovou inkontinenci, tedy nechtěný únik moči při fyzické aktivitě. Vznik močové inkontinence v těhotenství souvisí s kombinací mechanických, hormonálních a strukturálních změn v organismu. Rostoucí děloha postupně zvyšuje tlak na močový měchýř i svaly pánevního dna. Současně dochází ke změnám v oblasti vazivových struktur a svalů vlivem těhotenských hormonů, zejména progesteronu a relaxinu. Významnou roli hraje také zvyšující se nitrobřišní tlak. Obtíže se často zvyšují zejména ve třetím trimestru, kdy je tlak plodu na pánevní oblast největší.
V Kinisi přistupujeme k terapii močové inkontinence komplexně. První návštěva zahrnuje podrobnou anamnézu a fyzioterapeutické vyšetření. Na základě vyšetření připravíme plán odpovídající konkrétní situaci klientky. Dýchání má zásadní vliv na funkci pánevního dna. Bránice, hluboké břišní svaly a svaly pánevního dna spolu úzce spolupracují. Součástí terapie je cílený nácvik aktivace svalů pánevního dna. Je častá, ale neměla by být automaticky považována za stav, který nelze ovlivnit. Ve většině případů ano, ale pouze tehdy, pokud je cvičení správně provedeno. U části žen obtíže spontánně ustoupí. Ano. Močová inkontinence v těhotenství a po porodu je častým problémem, který však není nutné pouze pasivně přijímat. Včasná odborná fyzioterapie může pomoci zlepšit funkci svalů pánevního dna, zvýšit komfort během těhotenství i usnadnit návrat k běžnému životu po porodu. Pokud hledáte odbornou fyzioterapii v Praze a chcete řešit močovou inkontinenci individuálně, objednejte se na vstupní vyšetření.

Stresová inkontinence postihuje ženy každého věku. Nejčastěji se s ní potýkají během těhotenství, po porodu a také ve starších letech (zejména po menopauze), a to kvůli zvýšenému nitrobřišnímu tlaku a povolenému pánevnímu dnu. Věk žen, které se rozhodnou pro potomka, stále stoupá a s tím narůstá i riziko případných komplikací. Jestliže nejběžnějším urologickým problémem žen po třicítce je občasná stresová inkontinence, pak jí starší maminky trpí téměř vždy. U matek staršího věku nebo těch po těžkém porodu se neobnoví v plné míře funkce svěrače močového měchýře, a proto má žena v menší či větší míře potíže s inkontinencí.
Natažení svalů a vazů pánevního dna a velká pravděpodobnost částečného narušení pánevních nervů, ke kterým dochází během porodu přirozenými cestami, se považují za hlavní příčiny uvolnění závěsných vazů mezi kostmi stydkými, močovou trubicí a močovým měchýřem. Jejich úkolem je udržovat tyto orgány ve správné anatomické poloze v těsné blízkosti stydkých kostí. Tato poloha se považuje za základní podmínku udržení moči při zmíněném zvýšeném nitrobřišním tlaku v průběhu fyzické aktivity. Některé ženy proto volí porod císařským řezem v domnění, že se tak vyhnou riziku inkontinence. Těhotenství je pro ženy obdobím plným změn a výzev. Jednou z nich může být právě také problém s inkontinencí moči.

I když inkontinence může být běžným problémem během těhotenství, existuje několik způsobů, jak ji prevencí a řízením minimalizovat. Pokud hledáte odbornou pomoc, obraťte se na praktického lékaře, gynekologa nebo urologa. S inkontinencí vám pomůže i specialista urogynekolog. Více informací a seznam odborných pracovišť naleznete na stránkách pacientské organizace INKO-GNITO.cz. Mateřství je výzva pro ženu i pro její tělo. Jedním z následků, které po sobě těhotenství může zanechat, jsou problémy se stresovou inkontinencí. Inkontinence moči je stav, kdy žena není schopná vědomě regulovat močení a objevuje se samovolný únik moči. U stresové formy dochází k úniku moči pouze při zvýšeném vnitrobřišním tlaku, tedy při zvedání těžších předmětů, smíchu, kašli nebo cvičení.
U těžších forem stresové inkontinence se stává problémem třeba i pokus postavit se z hlubšího křesla nebo vstát z lůžka. Termín „stresová“ je v tomto případě zavádějící; v anglickém originálním smyslu je míněn stres fyzický, tedy námaha, nebo zátěž, s psychickým stresem má málo společného. Někdy je mechanismus vzniku jen jeden, častěji jsou ale v různé míře zastoupeny dva a více. U urgentní inkontinence je únik spojený s naléhavým nucením k močení. Dojde k náhlému a nekontrolovatelnému stahu svaloviny měchýře a k jeho vyprázdnění. Spouštěcím stimulem zde často bývá zvuk tekoucí vody nebo mytí rukou. U některých pacientek dochází k vlastnímu úniku jen zřídka, ale i tak je žena obtěžována častým nucením a jen s obtížemi dokáže malou potřebu odložit na příhodnější chvíli. V těchto případech hovoříme o takzvaném „syndromu hyperaktivního měchýře“. Smíšená inkontinence je taktéž obvyklá - statisticky mají stresová, urgentní a smíšená inkontinence každá po 30% z celkových 100% případů inkontinence.

Pro svaly pánevního dna je český pojem „dno“ velice příhodný, protože tyto svaly podobně jako dno nádoby ze spodu podpírají všechny orgány uložené nad ním v břišní dutině. Jejich funkčnost je velice důležitá u obou pohlaví, ochabnutí pánevního dna se může kvůli svalovému řetězení například projevit jako bolest zad, rovněž z hlediska inkontinence hraje pánevní dno významnou úlohu u mužů i u žen. Když obyčejné zakašlání, smích nebo poskočení vede k nechtěnému úniku moči, hovoříme o stresové inkontinenci. Rostoucí těhotenské bříško u budoucí maminky vyvíjí tlak na močový měchýř, takže si musí s postupujícím těhotenstvím maminka častěji odskočit. Zvýšený tlak ale namáhá také svaly dna pánevního. Další zkouškou je pro pánevní dno porod. Svaly a vazy pánevního dna se během něj musí natáhnout a spolu s nimi se natahují i nervová vlákna, která tento nápor nemusí vydržet. Po porodu proto může dojít k prolapsu pánevního dna, rozvolnění svalů a snížení citlivosti této oblasti. Do půl roku po porodu by se inkontinence u maminek měla upravit, ne vždy tomu tak ale je.

Více porodů nebo vícečetné těhotenství (tj. Mohlo by se zdát, že při porodu císařským řezem se žena potížím s poporodní inkontinencí vyhne. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Kondici svalů pánevního dna ovlivňovalo celé těhotenství, nejen jeho zakončení. Pečovat o svaly pánevního dna by měl každý. Na posílení pánevního dna se využívají zejména Kegelovy cviky. Nejprve je ale nutné se naučit s pánevním dnem pracovat - uvědomovat si polohu svalů pánevního dna, naučit se je samostatně aktivovat a poté i posilovat. Pokud jste nikdy dříve se svaly pánevního dna nepracovali, může být náročné si tyto svaly uvědomit. Doporučuje se proto nejprve vleže, uvolněně tyto svaly zkusit aktivovat. Svaly pánevního dna pracují, pokud se snažíte vtahovat svaly okolo konečníku, pochvy nebo jakoby pocitově zadržujete močení. Pocitově se svaly stahují nahoru a mírně dopředu. Stejně jako jste se naučili pracovat se svaly pánevního dna, vyzkoušejte si i jejich maximální relaxaci. Pokud jste se již naučili pracovat se svaly pánevního dna, můžete se pustit do cvičení. Posilování pánevního dna spočívá ve stažení svalů na 1-7 sekund jejich následné uvolnění. Po několika opakováních a osvojení cviků je možné je provádět nejen vleže, ale i vsedě nebo ve stoje několikrát denně. Pokud mamince lékař nedoporučí jinak, může zažít s posilováním pánevního dna po šestinedělí. Jak dlouho trvá zpevnit pánevní dno? Než se změny po porodu vrátí do normálu, může to vyžadovat až 6 měsíců cvičení. Efektivitu provádění cviků může výrazně zvýšit konzultace s fyzioterapeutem, který odhalí případné nedostatky v technice, využije k nácviku správného provedení elektrostimulaci nebo biofeedback. Po porodu, během kojení a také v těhotenství je cvičení pánevního dna hlavním prostředkem proti inkontinenci, protože užívání léků proti inkontinenci v těchto obdobích není možné. Provádění cviků je ale efektivní a u 50-75 % se stresová inkontinence zcela upraví jen s jejich využitím. Než se to podaří, může žena využívat inkontinenční pomůcky, které chrání oděv a pohlcují zápach, proto se může cítit v bezpečí. Vedle cvičení žena dále může bojovat proti stresové inkontinenci udržováním zdravé hmotnosti, a také prevencí zácpy, protože obojí může potíže s únikem moči zhoršovat.

Pokud žena trpěla přetrvávající inkontinencí po porodu, je vysoká pravděpodobnost, že například v důsledku hormonálních změn, se ve vyšším věku potíže s inkontinencí zase vrátí. Procesy navracející tělo ženy do kondice po porodu mohou probíhat až 9 měsíců. Pokud ale problémy s inkontinencí přetrvávají déle než 6 měsíců po porodu, měla by se žena znovu obrátit na svého lékaře. Řešení může představovat spolupráce s fyzioterapeutem, dočasně mohou ženě pomáhat inkontinenční pomůcky. Incontinence After Childbirth. Online. Urogynecology. conditions/bladder/incontinence-after-childbirth.html. [cit. Inkontinence a těhotenství. Online. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna. [cit. HUVAR, Ivan. Močová inkontinence v těhotenství. Online. Urologie pro praxi. 2014. [cit. RYŠÁNKOVÁ, Miroslava. Léčba stresové inkontinence žen. Online. Urologie pro praxi. 2021. [cit. ŠVOJGROVÁ, Andrea. Rehabilitace pánevního dna u pacientů s inkontinencí moči. Online. Urologie pro praxi. 2017. [cit. Florence 2012.

Po porodu, během kojení a také v těhotenství je cvičení pánevního dna hlavním prostředkem proti inkontinenci, protože užívání léků proti inkontinenci v těchto obdobích není možné. Dále lze bojovat proti stresové inkontinenci udržováním zdravé hmotnosti a prevencí zácpy. Včasná edukace maminky začíná již při hospitalizaci. Přes nácvik sedu, přetáčení na lehátku, dechová gymnastika a postupný nácvik chůze. Pokud mamince lékař nedoporučí jinak, může začít s posilováním pánevního dna po šestinedělí. Jak dlouho trvá zpevnit pánevní dno? Proces může vyžadovat až 6 měsíců cvičení. Efektivitu cviků výrazně zvyšuje konzultace s fyzioterapeutem a použití elektrostimulace nebo biofeedback. Po zácviku je míč na Vaší straně hřiště. Pokud po zhruba 2-3 měsících rehabilitace obtíže přetrvávají, vyhledejte urogynekologa. Ten zhodnotí, zda jde o strukturální defekt nebo o funkční defekt aktivace svalů a doporučí další postup. Po porodu se mnoho žen cítí nejistě - obávájí se, že dojde k nehode. Důležité je nečekat, až obtíže samy vymizí, ale aktivně je řešit.

V České republice se léčba inkontinence a její diagnostika řeší ve specializovaných pracovištích. Největší šanci na vyléčení máte, když začnete problém řešit v prvopočátku a ne sami. Vyhledejte tedy pomoc odborníka, urogynekologa. Tréninkem svalů pánevního dna svalstvo zpevníte a tím zmírníte projevy stresové i urgentní inkontinence. Nejlepší výsledky dosáhnete, pokud Vás cvičení naučí provádět zkušená fyzioterapeutka. Nejlepší prevencí poporodní inkontinence je návštěva ženy už během těhotenství. Začínáme anamnézou a vysvětlením dané problematiky. Fyzioterapií lze zmírnit Vaše obtíže v oblasti pánevního dna, bolesti a napětí. Můžeme zlepšit kondici svalů pánevního dna před operací nebo i po ní a tím podpořit efekt operace. Po vaginálním porodu nebo císařském řezu Vám pomůžeme k rychlejšímu návratu do celkové kondice, k dobré funkci pánevního dna. Pomůžeme Vám s ošetřením jizev.
Inkontinenčné vložky MoliCare | #inkontinencia
Co dělat pro prevenci a léčbu
Inkontinence po porodu bývá častým problémem, který však není nutné přijímat bez boje. Základ tvoří prevence a včasné zahájení cíleného cvičení pánevního dna. Cvičení by mělo být vedené zkušeným fyzioterapeutem, který ověří techniku a upraví program podle individuálních potřeb. Kegelovy cviky patří mezi tradiční metody, ale samostatné cvičení z internetu nemusí stačit. Důležité je pracovat s pozicí těla, aktivací svalů dna a postupným zvyšováním obtížnosti. Pokud po porodu trvá inkontinence déle než 6 měsíců, obraťte se na odborníka. Může pomoci i jemné použití inkontinenčních pomůcek během rehabilitace.

Na závěr je důležité zdůraznit, že po porodu je normální dočasná mírná inkontinence, ale dlouhodobé problémy vyžadují odbornou intervenci. Uvědomění si polohy pánevního dna, správné dýchání a pravidelné cvičení mohou významně snížit riziko dlouhodobých problémů s močením a pomoci rychlejší návrat k běžnému životu.
tags: #inkontinence #zpusobena #nosenim #miminka