Ideální biologický věk pro těhotenství a jeho souvislosti v České republice

U nás se momentálně průměrný věk rodiček (zejména prvorodiček) pohybuje někde okolo 28 - 32 let. Jako ideální věk, kdy mít dítě se u žen uvádí okolo 25. roku věku. V tomto období je dle lékařů žena nejplodnější, je nejmenší riziko genetických vad a zároveň nejmenší riziko potratu. Uvádí se, že za předpokladu, že jsou oba partneři zdraví, je v 22-23 letech pravděpodobnost otěhotnění okolo 25%. Tato pravděpodobnost dále s věkem klesá. V 30ti letech je to okolo 20%, v 35ti letech 16%, v 40ti letech 7-8% a v 45ti letech 2-3%. S věkem tedy možnost otěhotnět klesá.

IVF centra mají většinou limity provedení IVF někde mezi 42. a 45. rokem, v ČR jsou pojišťovnou hrazené úkony jen do věku 39 let. Některá centra nabízejí možnost provedení IVF s vajíčkem od dárkyně až do věku 49 let. A jaký je tedy optimální věk? Ze statistik vyplývá, že v Česku přibývá žen, které porodily dítě po 40. roce věku a dokonce přibývá i počet těch, které mají dítě po padesátce. V roce 2015 porodilo v ČR 13 padesátiletých maminek.

Infografika: Přehled věkových kategorií žen a souvisejících rizik

Mateřství ve vyšším věku má svá pozitiva i negativa. Pokud se ženě podaří počít dítě, většinou spadá do rizikové skupiny ve sledování vývojových vad. Samotný vyšší věk matky se zde bere jako rizikový faktor. S věkem také stoupá riziko samovolného potratu či předčasného porodu. Z výzkumů ale také vyplývá, že starší maminky na tom byly lépe psychicky i sociálně během těhotenství i po narození dítěte. Většinou se jedná o těhotenství plánované či chtěné, ženy nemají strach ze zvládnutí rodičovské role a mají pozitivní postoj k dítěti. Ženy bývají lépe zabezpečené, jejich celková ekonomická i sociální situace bývá lepší a díky životním zkušenostem dokážou lépe zvládat počáteční únavu z nevyspání, stres a celkový nekomfort, který přináší změna životního rytmu. S rostoucím věkem bývají lidé tolerantnější a přístupnější názorům druhým. Toto se následně promítá i do výchovy dětí.

Jak tedy odpovědět na otázku „A nejsi na dítě už moc stará?“- Nijak. Je to vaše soukromá věc a nikomu se nemusíte zodpovídat z toho, proč jste se s partnerem rozhodli pro potomka nyní a ne dříve. S přibývajícím věkem se zvyšují potenciální rizika v těhotenství pro maminku i miminko. Úskalí může být hned několik. Tím prvním je možnost poškození plodu, roste pravděpodobnost vývojových vad nebo geneticky podmíněných chorob. Dalším aspektem je onemocnění matky během těhotenství, které vede k předčasnému porodu. Nebezpečnými nemocemi se stávají HELLP syndrom, těhotenská cukrovka nebo preeklampsie.

S přibývajícím věkem se žena dostává do potíží otěhotnět. V momentě, kdy partneři dítě ve vysokém věku počnou, vyvstává velká nejistota nad tím, aby žena donosila a porodila zdravého potomka. Z biologického hlediska se za optimální dobu pro otěhotnění považuje věk ženy mezi 21. a 28. rokem života. Nejvhodnější je porodit prvního potomka mezi 20. a 26. Ideální věk pro početí neexistuje. Každé tělo je individuální a má své limity. Z biologického pohledu by žena měla mít první dítě nejpozději před třicátým rokem věku, ale možnosti a hranice se neustále posouvají.

Muži ztrácí libido s pokleskem hladiny testosteronu mezi 50. a 55. rokem věku. I sezdané páry početí dítěte odkládají. K tématu ovulačních testů a termínu ovulace se diskutuje široce. Pramen: Rozhovor s MUDr.

Graf: Pravděpodobnost otěhotnění podle věku ženy

Praktické možnosti reprodukčního období a možnosti řešení

Globálně se zvyšuje věk budoucích maminek a Česká republika v tomto trendu není výjimkou. Gynekologové, porodníci i porodní asistentky tak musí reagovat na nové výzvy a situace, které s sebou tento věkový posun přináší. Jaký je ideální věk pro mateřství a na co by se měly budoucí maminky, které se rozhodly mít dítě ve starším věku, zaměřit? Existují i výhody spojené s pozdním mateřstvím?

Ze statistických údajů vyplývá, že průměrný věk budoucích maminek je 31 let. Nároky na ženy se mění jak v soukromém, tak i pracovním životě. Ženy jsou ve velmi důležitých a vysokých pracovních pozicích, kde chtějí uspět a budují si svou kariéru. „Žít v této uspěchané a náročné době není snadné. Jsou jiné nároky na bydlení, poplatky, provoz domácnosti a každý je ovlivněn ekonomickou situací - mateřskou, rodičovskou dovolenou. Tělo ženy je po fyzické stránce na mateřství nejlépe připraveno ve věku mezi 20. až 24. rokem věku. Otěhotnět jde snáz. Mladá žena je plná sil a energie, a to je v období těhotenství a při samotném porodu velice důležité.

„Pokud budeme mluvit o období po porodu, tělo se rychle zotaví a při péči o miminko pociťuje mladá maminka menší únavu. Nesmíme zapomenout rovněž na to, že mladé ženy se samy většinou s ničím neléčí. Jinak to ale může být s rovinou psychickou. Ženy v tomto věku často studují nebo jsou teprve na začátku kariéry či partnerského vztahu a mnohdy narychlo řeší zázemí, které je potřeba pro miminko zajistit,“ uvádí Pavla Jelínková.

Schéma rizik spojených s věkovým rozdílem při těhotenství

Se stoupajícím věkem řeší lékaři často již samotné otěhotnění, které v některých případech nejde tak snadno. „Pravděpodobnost spontánního otěhotnění s narůstajícím věkem klesá. Zdravotní stav nastávající maminky v porodnicky vyšším věku může ovlivnit řada zdravotních obtíží, jako jsou například vysoký krevní tlak, cukrovka, onemocnění srdeční, štítné žlázy, očí či kloubů. V současnosti již mohou otěhotnět i ženy po odstranění části tkáně děložního čípku, s myomy na děloze či s dalšími nemocemi ženských orgánů. Do hry leckdy vstupují i psychické obtíže a psychiatrická onemocnění. V případě otěhotnění pak v rámci sledování již vstupně zdravotně zatížené maminky je zapotřebí častějších kontrol a vyšetřování nejen jí samotné, ale i budoucího miminka.

„Odběr vajíček a jejich zmražení a uschování do budoucna, až bude životní situace více těhotenství nakloněna. Tady se dostáváme také k problému darování vajíček. O jaký zákrok se jedná, když jde žena darovat vajíčka nebo si nechává odebrat vajíčka pro svoji potřebu?“

Jak funguje IVF | Příběh plodnosti | BBC Earth Science

Optimální věk pro ženu k otěhotnění, kde by neměly nastat potíže, je někde mezi 18 a 21 lety. Takové pacientky jsou ale výjimečné; většina žen přichází spíše ve vyšším věku. Odběr vajíček a jejich zmrazení a uschování do budoucna umožňuje social freezing a vitrifikaci vajíček pro budoucí použití. Věk 25 let je často uváděn jako ideální věk, neboť riziko genetických vad plodu je nižší a plodnost je vysoká. Po 40. roce věku je riziko komplikací a genetických vad vyšší, a proto se zvažuje použití darovaných vajíček či IVF s pečlivým vyhodnocením AMH, TSH a dalších ukazatelů.

V České republice pojišťovny hradí léčbu neplodnosti ženám od 22. do 40. narozenin. IVF léčbu je možné podstoupit i později; zákon povoluje metody asistované reprodukce až do 49. narozenin. Důležitá je diagnostika množství a kvality vajíček (AMH). V případě špatných výsledků mohou být doporučena darovaná vajíčka. Počítá se se stimulací vaječníků, ultrazvukovým sledováním, inseminací nebo IVF. Ženy nad 40 let často podstupují častější vyšetření a rizika, avšak výsledek může být uspokojivý, pokud jsou splněny vhodné podmínky a péče v centrech asistované reprodukce.

  • Průměrný věk budoucích maminek: kolem 31 let.
  • Ideální biologický věk prvorodičky: 25 let.
  • Rizika spojená s věkem: vyšší riziko genetických vad, potratů, predčasných porodů, potíží při otěhotnění.
  • Možnosti uchování plodnosti: social freezing, vitrifikace vajíček.
  • Pojištění a právní rámec IVF v ČR: až do 49 let, léčba hrazena do 39 let v některých případech.

Specifika těhotenství podle věku

Okolo 20-25 let je tělo nejplodnější a riziko genetických vad minimální. Po třicítce plodnost klesá, pružnost tkání klesá a rizika se zhoršují. Těhotenství ve věku kolem 30 let je kompromisem mezi fyziologickými možnostmi a sociálními faktory (kariéra, finanční zajištění). Těhotenství ve věku kolem 40 let je rizikovější: vyšší pravděpodobnost komplikací, častější císařský řez, riziko poranění porodních cest a poporodní inkontinence, ale zároveň může být spojeno s vyšší sebedůvěrou a psychickou pohodou.

Věk kolem 50 let je pro těhotenství velmi rizikový; šance spontánního početí je nízká a roste riziko vrozených vývojových vad i potratů. V takovém věku se často řeší možnosti IVF s darovanými vajíčky, případně zvažuje social freezing pro budoucí použití. Porodnické a neonatologické služby v moderních centrech umí reagovat na specifické potřeby starších matek, ale rizika zůstávají vysoká a vyžadují pečlivé plánování a širokou zdravotní péči.

Mapa dostupnosti IVF center a jejich věkové limity v ČR

Praktické rady pro budoucí maminky

  1. Nechte si zjistit AMH a další ukazatele plodnosti co nejdříve, pokud plánujete dítě po 35. roce.
  2. Zvažte konzultaci v centru asistované reprodukce, které poskytuje monitoring cyklu, inseminace a IVF s odborným zázemím.
  3. Diskutujte možnosti darovaných vajíček a social freezing, pokud zvažujete odklad početí na pozdější dobu.
  4. Uvědomte si rizika spojená s věkem a připravte se na delší období těhotenství a poporodní rekonvalescence.

Po vlastní porodu, který je fyzickou i psychickou zátěží i pro mladou ženu, přichází období šestinedělí. Poporodní rekonvalescence probíhá u starších maminek po fyzické stránce déle a maminky bývají při péči o miminko častěji unavené. Na druhou stranu mohou sobě i svému děťátku často poskytnout stabilní zázemí, na jehož budování měly dostatek času. Výhodou oproti mladším maminkám je jejich sebedůvěra, nadhled i větší psychická pohoda. Mateřství tak probíhá zpravidla v poklidu, vyrovnaně a bez většího stresu.

tags: #idealni #biologicky #vek #na #tehotenstvi