Nejprve dvě zásady bezpečného kojení: 1. zásada - Čím je menší, tím je citlivější. 2. zásada - Co škodí vám, škodí i děťátku.
Kojení není jednoduché. Ačkoli je nám matkám od přírody většinou dána možnost nakrmit své dítě mateřským mlékem, kojení není tak automatické, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Hroznový cukr, nebo také glukóza či dextróza, je společně s fruktózou a galaktózou jedním ze tří monosacharidů, které se vstřebávají ze stravy přímo do krve, děje se tak již za dvě minuty po snědení potraviny.
Hroznový cukr v lidské stravě: Hroznový cukr je rychlým zdrojem energie, po jeho snědení brzy následuje pocit hladu.
Hroznový cukr v lidské stravě: Jedná se také o tzv. prázdné kalorie, protože hroznový cukr nedodává žádné další živiny, vitamíny a minerály.
Navíc sladká chuť je návyková. Obsah energie má hroznový cukr stejný jako běžný cukr, ale je méně sladivý než sacharóza, na dosažení stejného pocitu sladkosti je ho tedy potřeba více.
Upřednostňována by měla být pestrá strava, kompletní potraviny a případně přirozená sladidla, jako je med, slad, rýžový sirup, javorový sirup, datlový sirup, stévie.
Nadbytek jednoduchých cukrů, tedy i hroznového cukru, vede k rozvoji inzulínové rezistence a následně diabetu 2. typu, zvyšuje riziko vzniku zubního kazu, nadváhy a kardiovaskulárních onemocnění a také ohrožuje zdravou střevní mikroflóru.
Glukóza je obsažena i v některých dětských instantních čajích, ty nelze považovat za nejvhodnější jak pro kojence, tak i pro starší děti.
Dítěti do jednoho roku proto nedáváme sladkosti a do příkrmů nepoužíváme žádná sladidla, samozřejmě včetně hroznového cukru a maltodextrinu.
Hroznový cukr je možné používat u diabetiků jako první pomoc při hypoglykémii.
Hroznový cukr a děti: Dítěti minimálně do jednoho roku proto nedáváme sladkosti a do příkrmů nepoužíváme žádná sladidla, samozřejmě včetně hroznového cukru a maltodextrinu.
Děti minimálně do půl roku ale netvoří pro štěpení maltodextrinu dostatek enzymů, jeho příjem pak může vést ke nadměrnému zatížení trávicí soustavy, nadýmání a kolice.
Sladká chuť je vysoce návyková, kojenecké a batolecí období má na budoucí stravovací návyky a nastavení metabolizmu nejzásadnější vliv a proto se snažíme stravu příliš nesladit ani starším dětem, na mlsání preferujeme ovoce.
V období kojení je podle odborníků možné jíst opravdu všechno. Ale jako u všeho je potřeba držet se správné míry a nepřehánět to.
Důležitý je dostatečný příjem tekutin a vyhýbat se potravinám, které nedělají dobře přímo Vám. V těhotenství se vitamin A příliš nedoporučuje, ale v období kojení jeho potřeba vzrůstá.
Kojící maminky potřebují 120 mg vitaminu C každý den. Potřeba vápníku je během těhotenství 1000 mg za den a v období kojení stoupá na 1200 mg.
Kyselina listová je velmi důležitá hlavně na počátku těhotenství, ale stejný význam má i v době, kdy už své miminko kojíte.
Najdete ji hlavně v listové zelenině, květáku, brokolici, fazolích, okurkách, dýni, ale také v obilovinách a celozrnných výrobcích či v oříšcích a játrech.
V těhotenství i při kojení je žádoucí dodat tělu zhruba 71 g bílkovin denně.
Obecný názor je, že by měla matka kojit dítě minimálně do půl roku jeho života.
