Hrad Houska: historie, legendy a architektonické poklady

Přestože na hradě nalezneme vzácné nástěnné malby, přitahuje Houska pozornost většiny návštěvníků něčím jiným. Každý starý hrad bývá opředen legendami. Pro ty zdejší bychom však jen těžko hledali obdobu. Nejstarší legenda pochází už z 9. století. Podle ní byla nedaleko hradu nalezena díra do skály, „v kteréžto množství rozličných duchův obývalo, kteříž pomalu více a více lidem tu obývajícím překážku činili a někdy v rozličných hovad tvářnosti proměňujíce se, lidem po cestách chodícím se ukazovali tak hrozně, že tudy lidé nesměli choditi“. Pohádka? Téměř jistě.

Podobný příběh se ovšem opakuje později roku 1594. Hlavní roli v něm hraje zločinec uvězněný na Housce, který přijal nabídku, že mu bude odpuštěno, pokud se nechá spustit do záhadné prohlubně a zjistí, co se v ní nachází. Karel Hynek Mácha během svého putování Housku navštívil hned dvakrát a do okolní krajiny umístil děj svého románu Cikáni. Básníkův pobyt na hradě se ale hlavně stal terčem svérázného žertu. Prý na Housce prožil podivný sen - vlezl kamsi do hlubin a viděl tam něco na způsob pekla. Dívka, již ve snu oslovil, mu prozradila, že se ocitl v Praze naší doby - konkrétně 20. srpna 2006. To samozřejmě ještě více podnítilo záhadology.

Historie a vývoj zámku

Houska však zaslouží obdiv i bez fantastických příběhů - z čistě historického hlediska. Dnešní podoba je samozřejmě výsledkem pozdějších rekonstrukcí, zejména renesanční zámecké přestavby a modernizace v 19. století. Poslední velkou přestavbu provedli majitelé v roce 1930. Část si však zachovala gotický ráz a připomene, že objekt kdysi býval hrdým hradem. Založil jej zřejmě Přemysl Otakar II. a do doby, než nedaleko vyrostl Bezděz, plnila nejspíš Houska roli mocenského centra zdejšího kraje.

Hrady z té doby většinou neměly takové štěstí a ani zdaleka se nám nedochovaly tak jako Houska. Nástěnné malby zřejmě pocházejí už z počátku 14. století. Narazíme na ně v architektonicky nejcennější části hradu - kapli. O vzácných freskách se dlouho vůbec nevědělo a s velkým úžasem je odkryli až při úpravách v době první republiky. Podobné památky středověkého malířství samozřejmě nalezneme i jinde, ne však v takové úplnosti.

Co na malbách rozpoznáme? Především obraz ukřižování či výjevy ze života Panny Marie nebo alegorické postavy dobra a zla. I tato vyobrazení jitří fantazii milovníků nevysvětlitelných záhad. Hradní kaple sice nestojí na místě, kde podle legend zela díra do pekel, proč ale hradní pán neželel peněz a pořídil do kaple tak bohatou výzdobu? Hnala jej pobožnost, touha se blýsknout, nebo strach ze života v místě opředeném legendami?

Za vzácnost považujeme i další nástěnné malby, které hrad ukrývá. Tentokrát však jejich hodnota netkví v jejich stáří, ale v tom, co znázorňují. Výzdoba obytných prostor pochází až z 16. století a zachycuje výjevy z tehdejšího života. Spatříme zde třeba svatební průvod, v jehož pozadí poznáváme i hrad Housku. Prohlédneme si zde lovecké scény nebo výjevy z dětských her, pasoucí se stádo a další „momentky“ z každodenního života tehdejších lidí. Houska nám tak zachovala nejen představu o tehdejším obytném luxusu, ale svědčí i o životních reáliích své doby.

Architektura, obrany a provozní uspořádání

Za dobrou obranyschopnost vděčila Houska především své poloze na vysoké skále. Ke hradu se dalo dostat pouze z jihu a tuto cestu navíc chránil příkop. Hradní nádvoří mělo už tehdy čtvrthranný tvar. Obytné místnosti v patře však tenkrát dosahovaly až šestimetrové výšky. Jeden z nejvýznamnějších držitelů hradu Houska, pan Hynek z Dubé se mimo jiné proslavil svým úsilím o osvobození mladého Václava II. vězněného na sousedním Bezdězu. Dotáhl to až na purkrabího Pražského hradu.

Měl čtyři syny a všichni se mimochodem jmenovali po otci Hynek, takže bylo nutné je odlišovat dalšími přízvisky. Za třicetileté války Housku podobně jako mnohé české hrady obsadili Švédové. Později objektu hrozilo zboření. Nakonec však tento osud potkal jen poplužní dvůr, věž a hradby. Nástěnné malby se objevily během prací, které nechal provádět prezident Škodových závodů Josef Šimonek, jenž se stal majitelem v roce 1924. I zcela novodobé dějiny však nabízejí raritní události. Za druhé světové války Housku využívala komandatura SS.

Pod krycím jménem Burgund II. figurovala Houska v projektu Hlavního říšského bezpečnostního úřadu jako jeden ze čtyř sudetských depozitářů pro židovské a zednářské knihy z celé Evropy. V srpnu 1943 sem byly převezeny cenné materiály z archivů a knihoven v Hamburku a Berlíně, aby se zabránilo jejich případnému zničení během amerického bombardování. V době normalizace tu místo kastelána získal populární evangelický farář Svatopluk Karásek. Svou první desku zde tudíž díky Karáskovi nahrála undergroundová skupina The Plastic People of The Universe. I přes to, že StB zasáhla jak proti Karáskovi, tak proti skupině, nahrávky z Housky nakonec vyšly i na desce vydané v New Yorku.

Současnost a návštěvní zkušenosti

Zámek je dnes veřejnosti zpřístupněn jako kombinace hradu a zámku. Zatímco část objektu sloužila jako sídlo a lovecké sídlo, gotické jádro, kaple a malířská výzdoba zůstávají výjimečným svědectvím středověkého a časného novověkého umění. Houska byla a je považována za jednu z nejlépe dochovaných památek Přemysla Otakara II. a jeho potomků, která díky rekonstrukcím přežila i období z «demolicí» a pozdějších úprav. Návštěvníci sem dnes míří nejen kvůli legendám, ale i kvůli bohaté výzdobě kaple a pohledu na krajinu Kokořínska.

Hrad Houska - architektonický monolit na skalnatém vrcholu

Na Housce se tradičně konají prohlídky s průvodcem, v období april-říjen bývá otevřeno pravidelně. V letech 2003-2015 se zde konala Konference Sfinga - setkání záhadologů, a pořádaly se benefiční koncerty Noc s hvězdami, z nichž byly opraveny části sálu a jídelny. Kastelán Miroslav Konopásek udržuje kontakt s návštěvníky a často vypráví o náznacích „bran“ či „přestupů“, které se dle něj mohou s historií či současností prolínat.

Hrad Houska: Tajemství pekelné brány

Přestože některé pověsti znějí fantasticky, samotná historie hradu zůstává nositelem významných poznatků o architektuře, malířství a kulturním dědictví. Houska tak zůstává nejen turistickou ikonou Kokořínska, ale i místem, kde se dotýkáme jak příběhů minulosti, tak otázek, které fascinují záhadology i laiky dodnes.

Život na cestě okolo Housky a tipy pro návštěvníky

  • Hradní areál a jeho okolí nabízejí turistické stezky i výhledy do krajiny; z Blatce vede cesta po částech via ferrata a lesních cestách.
  • Pro kočárky je vhodná trasa vedoucí po Zámecké cestě a po zpevněných cestách podél Černého dolu; vhodné parkování u místních parkovišť.
  • Okolí nabízí i vyhlídky pod hradem, rozhlednu Vrátenská hora a další typy turistických cílů vhodných pro rodiny s dětmi a psy.

tags: #hrad #houska #kocarek