Kojení patří k přirozeným procesům v přírodě a pro kojence je tou nejvhodnější variantou výživy. Aby bylo dítě kojeno je v prvních fázích jeho vývoje mimořádně důležité. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výhradní kojení do 6 měsíců věku dítěte (tj. bez jakýchkoliv přídavků) a poté pokračování v kojení v kombinaci s odpovídající doplňující výživou do 2 let či dle potřeb dítěte. Mohou se však objevit objektivní i subjektivní důvody, které uplatnění této zásady neumožňují (nemožnost kojit pro nedostatek mateřského mléka a další překážky na straně matky či dítěte). V těchto situacích je nutno kojení doplnit nebo zcela nahradit umělou výživou. Mateřské mléko jako přirozená výživa dítěte je nepochybně nejlepším startem do života, který maminka může svému dítěti dát. Z hlediska podpory vývoje a růstu dítěte je mateřské mléko považováno za nejlepší výživu. Mateřské mléko je bohaté na bílkoviny, tuky a cukry a obsahuje také dostatek tekutin, vitaminy, minerály, probiotické bakterie a široké spektrum obranných látek, které jsou zodpovědné za ochranu dítěte před infekčními onemocněními v oblasti respiračního a gastrointestinálního traktu. Také snižuje riziko výskytů a závažných projevů alergií, riziko obezity a diabetu. Složení mateřského mléka je unikátní i tím, že se mění podle potřeb dítěte - přizpůsobuje se potřebám rostoucího kojence. Neexistuje žádné slabé mléko, mateřská mléka mezi maminkami nelze srovnávat. Další prokázané a nepřekonatelné výhody zahrnují lepší mozkový vývoj, nižší riziko alergie a v rodinách s dědičným rizikem cukrovky ochranu proti cukrovce. Kojení má řadu pozitivních benefitů pro matku i dítě. Kojení je ekonomické a ekologické. Příprava na kojení začíná již v době raného těhotenství, kdy se prsní žlázy ženy vlivem zejména estrogenů a progesteronu mění, rostou a chystají na budoucí stravování kojence. První přiložení novorozence k prsu probíhá ideálně ještě na porodním sále, zpravidla do 30 minut po narození. Sací reflex dítěte je v této době vyvinutý a organismus matky je kompletně připraven na nástup laktace jak po hormonální stránce, tak po anatomické stránce. Miminko je schopné si samo najít prs, otevřít pusinku a začít sát. Pokud k prvnímu kojení obratem po porodu z nějakého důvodu nedojde, maminky se vůbec nemusí obávat toho, že laktace nenastoupí vůbec. Laktace běžně nastupuje 3. - 4. Každá maminka a miminko jsou individuality a svou adaptaci na nový prostor a sladění se může trvat každému jinak. V prvních dnech pije miminko malé množství mleziva, které je lehce stravitelné, kaloricky velmi bohaté, s vysokým obsahem bílkovin, vitamínů a obranných látek, děťátko nabírá na hmotnosti a mlezivo mu dodává energii. Mlezivo a následně mateřské mléko společně zabezpečují úspěšný přechod novorozence ze sterilního prostředí v děloze matky do zevního světa plného bakterií. Po návratu z porodnice bývá miminko častěji hladové, budí se v kratších intervalech a kojit je potřeba i každou hodinu. Časové odstupy mezi jednotlivými kojeními se poté zpravidla prodlužují (pro představu, počet kojení se pohybuje kolem 8-10 přiložení za den, ze začátku může počet kojení dosáhnout i 20 za den). Ukazatelem dostatečného kojení kromě narůstající hmotnosti miminka je počet počůraných plen, kterých má být minimálně šest za 24 hodin. Přirozený instinkt dítěte je základem, podle kterého se musí řídit počet a délka jednotlivých kojení. Po kojení by mělo být miminko spokojené, nemělo by již natahovat po prsu, nemělo by si cucat prstíčky, nemělo by stáčet hlavičku na stranu, případně by mělo usnout. Pláč miminka vždy neznamená, že má hlad a žádá si nakojit. Během kojení dochází k velké řadě hormonálních reakcí, které spouští tvorbu mateřského mléka, jeho uvolňování do mlékovodů a dostupnost mléka pro dítě. Hormony ovlivňují následnou reakci těla matky na tvorbu další dávky mateřského mléka a jeho složení. Čím častěji matka kojí, tím rychleji se vytvoří mléko. Díky hormonální bouři, ke které dochází brzy po porodu, se začne mateřské mléko tvořit hned, jakmile miminko začne sát z prsu. Mléko se tvoří ve žlázových buňkách mléčné žlázy, které jsou uspořádány do malých útvarů (alveolů). Během kojení se tvoří dva hormony. Prolaktin působí na tvorbu mateřského mléka. Čím více dítě saje, tím více prolaktinu se vylučuje a tím více se tvoří mléka. Pokaždé, kdy miminko saje z prsu, bude matka produkovat více hormonu prolaktinu. Vysoká hladina prolaktinu podporuje tvorbu mléka. Jakmile jsou prsa maminky prázdná, díky prolaktinu se začne tvořit více mléka pro další krmení dítěte. Oxytocin je produkován krátce po začátku kojení. Má vliv na uvolňování mléka v průběhu kojení. Vyvolá kontrakci v malých buňkách, které uvolní mléko dítěti. Produkce mléka funguje na principu nabídky a poptávky. Čím větší poptávka (stimulace/kojení) je, tím více se bude tvořit mléka. Toto je možné využívat i v případě, že z nějakého důvodu tvorba mléka poklesne. Každá budoucí maminka by měla mít informace o tom, že způsob stravování v průběhu těhotenství má vliv na zdravotní stav jejího dítěte. Výživa těhotné ženy je důležitá jak z hlediska zdraví matky, tak z hlediska fyziologického vývoje plodu. Při standardních stravovacích podmínkách se ženy nemusí obávat výraznějších nutričních problémů během těhotenství. Je také velmi žádané, aby žena nevstupovala do těhotenství s vyčerpanými zásobami živin, což např. nastává při nevhodně sestavených redukčních dietách nebo při dodržování diet, které z nejrůznějších důvodů zcela vylučují některé potravinové skupiny. Proto se doporučuje, aby alespoň v posledních třech měsících před plánovaným těhotenstvím měla žena stabilní hmotnost a dobře vyváženou a pestrou stravu. Během vlastního těhotenství je třeba zabezpečit optimální příjem celkové energie, který se dá podstatnou měrou kontrolovat žádoucím vývojem váhového přírůstku během těhotenství. Dále je třeba věnovat pozornost dostatečnému příjmu bílkovin a správnému výběru tuků, kyseliny listové, železa, jódu, vápníku a vitaminu D. Nedostatek těchto důležitých látek během těhotenství může mít závažný vliv na vývoj plodu a zdraví matky. Důležité vitaminy, minerály a stopové prvky může kojící žena užívat v doplňcích stravy pro těhotné. Samozřejmě by se matka měla vyvarovat tzv. "rizikovému chování", jako je kouření, pití alkoholu, užívání drog, které mohou ovlivnit růst a vývoj plodu a také složení mateřského mléka. Budoucí maminka by se měla již v průběhu těhotenství zajímat o nástup a průběh laktace. Dále by měla znát výhody kojení pro ni a pro její budoucí miminko. Pokud se chce žena na kojení předem připravit a držet se různých doporučení pro podporu kojení, může začít už v době, kdy začíná být bříško viditelné. Další techniky a postupy samozřejmě velmi pomohou během kojení jako takového. Zásadní je pít dostatek tekutin a jíst pestře během celého těhotenství a během celého kojení a ideálně také čtvrt roku před otěhotněním. Pro zahájení kojení je důležitá „zlatá hodina“ po porodu, kdy je dítě prvně přikládáno k matčinu prsu a přisává se. Před vlastním kojením, k nastartování uvolnění mléka, může pomoci masáž prsou (např. Welleda olej na masáž prsů), přikládání teplých obkladů (Ortopedic® polštářek) anebo použití odsávačky mateřského mléka (Avent, Medela, Mam). Existují pomůcky, které mohou kojení usnadnit, zpříjemnit, udělat kojení pohodlnější, pomoci mamince se u kojení lépe usadit. Nejběžnější jsou kojící polštáře do písmene C. Vyhýbejte se pomůckám narušujícím kojení (dudlík, lahvička se savičkou, prsní kloboučky), alespoň do té doby, než se kojení ustálí a dítě správně ovládá techniku sání. Nechte si překontrolovat techniku kojení zkušenou laktační poradkyní. Tu můžete také vyhledat při jakýchkoliv potížích s kojením - ať už jde o počínající zánět či např. Bylinky využívaly na podporu laktace již generace žen v minulosti a stále patří k oblíbeným prostředkům. V lékárně je dostupná řada čajových směsí pro kojící ženy s tradičním obsahem bedrníku anýzu, kmínu kořenného a fenyklu obecného, ale také např. pískavice řeckého seno, sporýše lékařského, jestřabiny či meduňky. Pískavice řecké seno a benedikt lékařský bývají pro kojící matky dostupné také ve formě kapslí. Při nedostatku pestré stravy a únavě mohou pomoci doplňky stravy pro kojící s obsahem vitaminů a minerálů (Femibion 3, Chytré miminko Superfolin 2. a 3. Pokud má maminka pocit, že je tvorba mateřského mléka nedostatečná, kromě častějšího přikládání miminka k prsu může kdykoli během období kojení užívat homeopatikum Ricinus Communis 5 CH - 5 granulí 3 - 4x denně. Dostatečný pitný režim je samozřejmostí. Se špatnou technikou kojení souvisí také poranění bradavek (ragády bradavek). Při chybném přiložení dítěte k prsu je bradavka stlačena tvrdým patrem dítěte, což vyvolává u maminky bolest a poranění kůže. Poranění může být pouze lehoučké, ale i velmi hluboké až krvácející. K vhodným prostředkům léčby patří hojivé masti a krémy např. s panthenolem či lanolinem (Bepanthen, Medela Purelan, Weleda Mama Balzám na bradavky). Čerstvé ranky na bradavkách se mohou potírat HemaGelem, jehož případné zbytečky se před kojením jemně otírají. Hojení urychluje také přikládání hydrogelových polštářků (Medela). Bolavé bradavky je vhodné co nejvíce větrat, ideální je, pokud žena může chodit bez podprsenky, alespoň doma. Lze používat také chrániče bradavek či speciální stříbrné prsní kloboučky. Hromadění mléka v prsou může způsobit nepříjemné pocity tvrdnutí prsou, které může přejít až v zánět. Příčinou bolestivého horkého nalití prsou může být ucpaný mlékovod. První pomocí je změna polohy při kojení, které nesmí být přerušeno. V horším případě může dojít k zánětu prsní žlázy (tzv. mastitida), kdy se prsa bolestivě nalijí, mohou být horká, ztvrdlá, na dotyk bolestivá. Zánět je doprovázený velmi často vysokou teplotou (nad 38 °C), třesem a pocitem schvácenosti, mamince je celkově velmi špatně. První dva až tři dny je možná samoléčba, která by měla probíhat tak, že maminka prs nahřeje, nakojí nebo mléko odsaje a posléze prs zchladí (polštářkem, nebo pomocí mražené zeleniny zabalené do čisté pleny, účinné jsou obklady z měkkého tvarohu nebo z nastrouhaných brambor). Důležité je tento postup neustále opakovat. Jakmile jsou prsa opět tvrdá, bolestivá, opět nahřát, nakojit nebo odsát, zchladit a stále dokola. A v průběhu zánětu při teplotě může jinak zdravá maminka užívat léky s obsahem paracetamolu (Paralen, Panadol) nebo ibuprofenu (Ibalgin, Brufen). Pokud se příznaky nelepší během dvou, tří dnů, je stav nutné konzultovat s lékařem, který pravděpodobně vystaví recept na antibiotika. Kojení mohou znesnadnit také různé stupně vpáčených bradavek. Mimo stimulace bradavek prsty a jejich povytažení před kojením pomáhá také používání tzv. formovačů bradavek. Již v průběhu těhotenství se může ženám spouštět uvolňování mleziva a stejně tak může v průběhu kojení odkapávat mléko z druhého prsu. Občas kojící žena zaznamenává i únik mateřského mléka při plných prsou, při pláči či pohledu na dítě. Vhodnou volbou jsou v těchto případech prsní vložky. Ty mohou být jednorázové či látkové např. Výjimečně se může do bradavky zanést plísňová infekce. Bradavky pálí, pokožka je načervenalá a loupe se. V tomto případě je lepší, když se žena nechá vyšetřit lékařem, který může předepsat antimykotickou mast, která bude na infekci účinná. Jako první pomoc se mohou bradavky potírat roztokem Genciánové violeti (fialová vodička, která se před kojením nemusí omývat) nebo natírat 3x denně krémem Canesten (před kojením je potřeba prsa omýt).

Hormonální řízení laktace
Hormon prolaktin má při laktaci klíčovou roli. Čím více dítě saje, tím více prolaktinu se vylučuje a tím více se tvoří mléka. Pokaždé, kdy miminko saje z prsu, bude matka produkovat více hormonu prolaktinu. Oxytocin je produkován krátce po začátku kojení. Má vliv na uvolňování mléka v průběhu kojení. Vyvolá kontrakci v malých buňkách, které uvolní mléko dítěti. Produkce mléka funguje na principu nabídky a poptávky. Čím větší poptávka (stimulace/kojení) je, tím více se bude tvořit mléka. Toto je možné využívat i v případě, že z nějakého důvodu tvorba mléka poklesne. Po porodu placentou nastává náhlý pokles hladin progesteronu, estrogenů a HPL, zatímco hladina prolaktinu zůstává i nadále vysoká. Po první stimulaci prsu se zvýší hladina prolaktinu v krvi (s vrcholem po cca 45 minutách) a během asi 3 hodin se opět vrátí do stavu před započetím kojení. Tento vzestup hladiny prolaktinu spustí v alveolech tvorbu mléka. Do tohoto procesu se zapojují i jiné hormony - inzulín, thyroxin a kortizol, jejich role však zatím není úplně jasná. Kolostrum neboli mlezivo je první mléko, které kojené dítě dostává. Obsahuje větší množství bílých krvinek a protilátek než zralé mléko. Zejména to je vysoké množství imunoglobulinu A (IgA), který pokryje sliznici nevyzrálého tenkého střeva dítěte. Tím pomáhá chránit dítě před průnikem mikroorganismů do organismu. Sekreční IgA rovněž pomáhá předcházet vzniku potravinových alergií. Mlezivo je produkováno v malém množství (přizpůsobuje se tak nezralému trávicímu organismu miminka), obsahuje však obrovskou spoustu cenných látek připravených miminku přesně na míru. Během těhotenství a prvních dnů po porodu je tvorba mléka řízena systémem endokrinních hormonů (vylučovaných do krve). Jakmile je tvorba mléka pevněji nastolena, začíná se uplatňovat řízení autokrinní (hormony působící v místě své tvorby). V této fázi se tvoří tím více mléka, čím více je ho z prsu odebíráno. Výzkumy rovněž naznačují, že úplnější vyprázdnění prsu rovněž podpoří tvorbu mléka. Tvorba mléka je tedy silně závislá na tom, jak často se dítě krmí a jak dobře je schopno odebírat mléko z prsu. neschopností dítěte odebírat efektivně mléko z prsu z důvodu např. Kojení aspoň jednou každé 2-3 hodiny pomáhá udržet tvorbu mléka. Odběr mléka 8× za 24 hodin udržuje jeho tvorbu jak v prvních měsících laktace, tak především i po uplynutí čtvrtého měsíce. Průměrný počet kojení je individuální, často se zmiňuje 10-12 za 24 hodin, častější ani méně časté kojení ale není nic neobvyklého. Ideální je kojit podle potřeb miminka. To se týká i délky kojení. Neexistuje pevně stanovený čas, po který by se dítě mělo kojit. Uvolnění oxytocinu vede k ejekci mléka. Oxytocin stahuje hladké svalstvo okolo mléčné žlázy, čímž dochází k vypuzení mléka. Kojící ženy popisují své pocity při tom různě. Reflex není pokaždé stejný, obzvláště ze začátku. Myšlenka na kojení nebo zvuky vydávané jiným dítětem mohou u matky vyvolat tento reflex a způsobit nechtěné vytékání mléka. Rovněž může dojít k tomu, že mléko uvolňují oba prsy současně, ačkoliv je dítě kojeno jen z jednoho. Tyto problémy se obvykle srovnají během dvou týdnů. Zhoršený vypuzovací reflex může být také zapříčiněn bolestivými nebo rozpraskanými bradavkami, odloučením od dítěte, operací prsou v minulosti nebo dřívějším poraněním. Existují různé metody, jak lze podpořit tento reflex v případě potíží. Zahrnují např. Uvolnění oxytocinu, které vyvolává ejekční reflex, rovněž způsobuje stahy dělohy, která se po porodu zavinuje do své původní velikosti. Kojící matky mohou tyto stahy během kojení vnímat jako bolestivé. Mohou se podobat menstruačním bolestem, ale i porodním stahům. Ženy si mohou někdy navodit laktaci, ačkoliv nikdy předtím nebyly těhotné. Tento stav se nazývá „indukovaná laktace“. Pokud žena v minulosti kojila a znova se u ní spustí laktace, jedná se o relaktaci. Pokud jsou bradavky soustavně stimulovány odsávačkou mléka nebo skutečným sáním, může to někdy vést k vyvolání tvorby mléka v množství potřebném ke kojení dítěte. Tímto způsobem jsou někdy schopny kojit dítě adoptivní matky. V lékařské literatuře jsou popsány i vzácné případy laktace u mužů. Laktace může být i vedlejším účinkem některých léků, typicky u tzv. Dosud nejsou popsány úplně všechny vlastnosti mateřského mléka. Obsah živin je však znám a je také relativně stálý. Složky mléka pocházejí z výživy matky a z živin, které kolují v její krvi v době kojení. Pokud některých živin není dostatek, uvolňují se z tělesných zásob. Odhaduje se, že kojící žena má kvůli zabezpečení produkce mléka pro své dítě energetickou spotřebu vyšší o 500-600 kalorií denně. Složení mléka se samozřejmě liší hodinu od hodiny, podle toho, jak je zrovna dítě kojeno, a podle momentální konzumace stravy a vlivů prostření. Mléko uvolňované na začátku krmení (foremilk) je vodnaté s nízkým obsahem tuků a vysokým obsahem sacharidů (cukrů). Během krmení mléko postupně získává více krémovou konzistenci (hindmilk). Obsah tuku v mléce je primárně ovlivňován vyprázdněním prsů - čím méně v nich zůstává mléka, tím je obsah tuku vyšší. Mateřské mléko obsahuje více než 100 různých složek, z nichž některé člověk nedovede vyrobit ani rozpoznat, a proto není úplná umělá náhražka mateřského mléka možná. Příkrm zvířecím mlékem (nejspíše kravským nebo kozím) je doložen už před 3 až 7 tisíci lety z malých nádobek s hubičkou, které se zachovaly v dětských hrobech a uvnitř kterých byly nalezeny živočišné bílkoviny. Kojení je fyziologický proces pro matku i dítě, zajišťuje tak základní stav, a to jak po stránce fyzické, tak i psychické. Dítě dostává od matky živiny a protilátky, do těla matky se zase uvolňují různé hormony. „Rozsáhlý výzkum, zejména v posledních letech, dokazuje rozličné a přesvědčivé výhody kojení a používání mateřského mléka pro děti, matky, rodiny i společnost. Kojené děti mají nižší riziko náhlého úmrtí (tzv. syndrom náhlého úmrtí dítěte, SIDS) a dalších onemocnění. Sání prsů povzbuzuje správný vývoj zubů a řečových orgánů. Sání rovněž pomáhá předcházet obstruktivní spánkové apnoe (přerušení dýchání během spánku uzavřením dýchacích cest). Mateřské mléko obsahuje různé složky působící proti infekci. Je to např. Mateřské mléko rovněž obsahuje optimální množství aminokyselin cystinu, methioninu a taurinu, které jsou potřebné pro rozvoj nervové soustavy. Kojení je prospěšné nejen pro dítě, ale i pro matku. Stimulací bradavek při kojení se uvolňují hormony jako oxytocin a prolaktin, které přinášejí psychické uvolnění a dávají větší pocit péče o své dítě. Kojení v krátké době po porodu zvyšuje systémové hladiny oxytocinu. Jelikož se tuk nastřádaný v průběhu těhotenství využívá k tvorbě mléka, dlouhodobé kojení pomáhá matce vrátit se ke své původní hmotnosti. Časté kojení může vést k oddálení nástupu pravidelného menstruačního krvácení po porodu. To se někdy využívá jako metoda ke kontrole početí (dokud žena nemá menstruační, tedy ani ovulační cyklus, nemůže otěhotnět). Tato metoda je však málo spolehlivá. Mnohé ženy otěhotní i v době výlučného kojení. Kojící ženy mají snížené riziko mnoha onemocnění jako např. Hormony uvolňované během kojení přinášejí matce větší pocit péče o své dítě. Upevňování vazby matky k dítěti je důležité i proto, že až 80 % žen trpí nějakou formou poporodní deprese, ačkoliv většinou jde jen o mírné příznaky. Partner ženy a ostatní pečující osoby mohou ženu podporovat různými způsoby. Tato podpora je důležitá pro úspěšné kojení. Kojení může ovlivnit i citové vazby mezi partnerem matky a dítětem. Zatímco někteří partneři se mohou cítit odstrčeni, zatímco žena kojí, jiní to vnímají jako příležitost k upevnění rodinných vazeb. Péče o novorozence a kojení vyžadují mnoho času. To může zvýšit tlak na partnera a rodinu, protože partner se musí postarat o matku a dělat činnosti, které normálně v domácnosti zvládá ona. Různé problémy při kojení jsou poměrně běžné, ovšem přiložení dítěte k prsu co nejdříve po porodu je pomáhá významně omezovat. bolest dítěte po chirurgickém zákroku (např. kojení dle stanovených intervalů např. Děti s rozštěpem mohou být kojeny[6] jako tzv. Navzdory rozšířenému názoru, že to není možné, lze kojit i dítě s kompletním rozštěpem tvrdého a měkkého patra. „Často samotný předpoklad, že tyto děti není možné kojit, způsobí, že nejsou kojeny. Na YouTube je možné najít videa v anglickém jazyce, která dokumentují kojení takovýchto dětí[11] nebo přímo provádějí instruktáž ke kojení dětí s rozštěpem patra.[9] V češtině se kojení dítěte s rozštěpem patra nevěnuje mnoho pozornosti. Matky jsou v lepším případě instruovány, aby alespoň mateřské mléko odstříkaly a podávaly pomůckami pro málo savé (obvykle předčasně narozené) děti. Kojení dítěte s kompletním jednostranným rozštěpem obličeje (ret, dáseň, tvrdé i měkké patro) je také možné, a to jako tzv. kojení, jehož účelem není dosyta nakrmit (angl. non-nutritive breastfeeding).[8] Matky dětí s rozštěpy obličeje obvykle musejí čelit stejným potížím při učení (se) kojení jako matky dětí bez vývojové vady. Pomoc mohou nalézt na webových stránkách, které se věnují kojení obecně, nemusejí se omezit na zdroje spjaté přímo s vývojovou vadou. Tyto stránky někdy odkazují na příběhy matek, které dítě s rozštěpem obličeje úspěšně kojily a mohou dále pomoci.[14] Předčasně narozené děti mohou mít potíže s koordinací sání a dýchání. Mohou se též unavit během krmení. Pokud dítě odmítá kojení, odtrhává se od prsu a pláče, jedná se tzv. bojkot kojení.[15] Tento stav může být způsoben několika faktorů, jako je např. separace od matky, používání dudlíku nebo špatná (dítěti nepohodlná) kojící poloha. Od bojkotu kojení může nejčastěji pomoci kontakt kůže na kůži (matka s miminkem), změna kojící polohy nebo vyřazení flašek a dudlíků. Bolest často narušuje kojení. Pro prevenci přeplnění prsu je velmi důležité, aby bylo miminko v co nejčastějším, ideálně téměř permanentním kontaktu s matkou tzv. "skin to skin" - už od prvních minut po narození a v prvních několika dnech po porodu. Stejně tak je důležité, aby se miminko hned od začátku výhradně kojilo - jakmile bude samo mít zájem se přisát. Pocit plnosti prsou mívá většina žen během 36 hod od porodu. Obvykle je to nebolestivé vnímání „těžkosti“. Pokud jsou prsy přeplněny mlékem, stávají se bolestivými. Městnání je důsledkem neodčerpávání dostatečného množství mléka z prsů. Nastává 3 až 7 dní po porodu a objevuje se častěji u prvorodiček. Zvýšený přítok krve, nahromaděné mléko a otok přispívají k bolestivosti. Městnání může postihnout prsní dvorec i celý prs a narušovat kojení jak bolestí, tak i změnou tvaru bradavky a prsního dvorce. To samozřejmě dítěti znesnadňuje správné uchopení prsu a sání. To může způsobit ještě větší podráždění bradavky a také vést k neefektivnímu odvádění mléka, a tím i větší bolesti. Prevencí nebo léčbou je odebírání mléka z prsů - kojením, odstříkáváním nebo odsáváním. Jemná masáž pomůže nastartovat odtok mléka, a tak snížit tlak. Snížený tlak změkčí prsní dvorec, což zároveň umožní krmení dítěte. Efektivitu kojení může také zvýšit teplá voda nebo teplý obklad a odstříknutí trochu mléka před krmením. Podle jiných doporučení je naopak vhodný studený obklad, který sníží prokrvení a otok. Proti bolesti je možné použít paracetamol nebo nesteroidní antiflogistika (např. Bolestivost prsních bradavek je pravděpodobně tou nejčastější potíží, na kterou si ženy po porodu stěžují. Obecně se udává od druhého dne po porodu, ale zlepšuje se během 5 dnů. Bolest po uplynutí prvního týdne, silná bolest, praskání kůže, trhliny a lokalizovaný otok nejsou normální, a proto by žena měla tyto problémy konzultovat s lékařem. Bolestivost bradavek rovněž způsobuje, pokud se dítě nesprávným způsobem přisává k bradavce. To vyvolává zvýšený tlak na bradavku a snižuje efektivitu sání. K problémům rovněž přispívá nesprávné použití odsávačky nebo topických přípravků (mastí, krémů apod.). Podrážděné bradavky je možné ošetřovat např. Kandidóza je způsobena kvasinkou (jednobuněčnou houbou) Candida albicans. Příznaky kandidózy prsů jsou bolest, svědění, pálení a zarudnutí. Taktéž mohou být lesklé nebo bílé skvrny na povrchu. U dítěte ...
Kolostrum neboli mlezivo je první mléko, které kojené dítě dostává. Obsahuje větší množství bílých krvinek a protilátek než zralé mléko. Zejména to je vysoké množství imunoglobulinu A (IgA), který pokryje sliznici nevyzrálého tenkého střeva dítěte. Tím pomáhá chránit dítě před průnikem mikroorganismů do organismu. Sekreční IgA rovněž pomáhá předcházet vzniku potravinových alergií. Mlezivo je produkováno v malém množství (přizpůsobuje se tak nezralému trávicímu organismu miminka), obsahuje však obrovskou spoustu cenných látek připravených miminku přesně na míru. Během těhotenství a prvních dnů po porodu je tvorba mléka řízena systémem endokrinních hormonů (vylučovaných do krve). Jakmile je tvorba mléka pevněji nastolena, začíná se uplatňovat řízení autokrinní (hormony působící v místě své tvorby). V této fázi se tvoří tím více mléka, čím více je ho z prsu odebíráno. Výzkumy rovněž naznačují, že úplnější vyprázdnění prsu rovněž podpoří tvorbu mléka. Tvorba mléka je tedy silně závislá na tom, jak často se dítě krmí a jak dobře je schopno odebírat mléko z prsu. neschopností dítěte odebírat efektivně mléko z prsu z důvodu např. Kojení aspoň jednou každé 2-3 hodiny pomáhá udržet tvorbu mléka. Odběr mléka 8× za 24 hodin udržuje jeho tvorbu jak v prvních měsících laktace, tak především i po uplynutí čtvrtého měsíce. Průměrný počet kojení je individuální, často se zmiňuje 10-12 za 24 hodin, častější ani méně časté kojení ale není nic neobvyklého. Ideální je kojit podle potřeb miminka. To se týká i délky kojení. Neexistuje pevně stanovený čas, po který by se dítě mělo kojit. Uvolnění oxytocinu vede k ejekci mléka. Oxytocin stahuje hladké svalstvo okolo mléčné žlázy, čímž dochází k vypuzení mléka. Kojící ženy popisují své pocity při tom různě. Reflex není pokaždé stejný, obzvláště ze začátku. Myšlenka na kojení nebo zvuky vydávané jiným dítětem mohou u matky vyvolat tento reflex a způsobit nechtěné vytékání mléka. Rovněž může dojít k tomu, že mléko uvolňují oba prsy současně, ačkoliv je dítě kojeno jen z jednoho. Tyto problémy se obvykle srovnají během dvou týdnů. Zhoršený vypuzovací reflex může být také zapříčiněn bolestivými nebo rozpraskanými bradavkami, odloučením od dítěte, operací prsou v minulosti nebo dřívějším poraněním. Existují různé metody, jak lze podpořit tento reflex v případě potíží. Zahrnují např. Uvolnění oxytocinu, které vyvolává ejekční reflex, rovněž způsobuje stahy dělohy, která se po porodu zavinuje do své původní velikosti. Kojící matky mohou tyto stahy během kojení vnímat jako bolestivé. Mohou se podobat menstruačním bolestem, ale i porodním stahům. Ženy si mohou někdy navodit laktaci, ačkoliv nikdy předtím nebyly těhotné. Tento stav se nazývá „indukovaná laktace“. Pokud žena v minulosti kojila a znova se u ní spustí laktace, jedná se o relaktaci. Pokud jsou bradavky soustavně stimulovány odsávačkou mléka nebo skutečným sáním, může to někdy vést k vyvolání tvorby mléka v množství potřebném ke kojení dítěte. Tímto způsobem jsou někdy schopny kojit dítě adoptivní matky. V lékařské literatuře jsou popsány i vzácné případy laktace u mužů. Laktace může být i vedlejším účinkem některých léků, typicky u tzv. Dospívajících a nejspíš nebudou popsány úplně všechny vlastnosti mateřského mléka. Obsah živin je však znám a je také relativně stálý. Složky mléka pocházejí z výživy matky a z živin, které kolují v její krvi v době kojení. Pokud některých živin není dostatek, uvolňují se z tělesných zásob. Odhaduje se, že kojící žena má kvůli zabezpečení produkce mléka pro své dítě energetickou spotřebu vyšší o 500-600 kalorií denně. Složení mléka se samozřejmě liší hodinu od hodiny, podle toho, jak je zrovna dítě kojeno, a podle momentální konzumace stravy a vlivů prostření. Mléko uvolňované na začátku krmení (foremilk) je vodnaté s nízkým obsahem tuků a vysokým obsahem sacharidů (cukrů). Během krmení mléko postupně získává více krémovou konzistenci (hindmilk). Obsah tuku v mléce je primárně ovlivňován vyprázdněním prsů - čím méně v nich zůstává mléka, tím je obsah tuku vyšší. Mateřské mléko obsahuje více než 100 různých složek, z nichž některé člověk nedovede vyrobit ani rozpoznat, a proto není úplná umělá náhražka mateřského mléka možná. Příkrm zvířecím mlékem (nejspíše kravským nebo kozím) je doložen už před 3 až 7 tisíci lety z malých nádobek s hubičkou, které se zachovaly v dětských hrobech a uvnitř kterých byly nalezeny živočišné bílkoviny. Kojení je fyziologický proces pro matku i dítě, zajišťuje tak základní stav, a to jak po stránce fyzické, tak i psychické. Dítě dostává od matky živiny a protilátky, do těla matky se zase uvolňují různé hormony. „Rozsáhlý výzkum, zejména v posledních letech, dokazuje rozličné a přesvědčivé výhody kojení a používání mateřského mléka pro děti, matky, rodiny i společnost. Kojené děti mají nižší riziko náhlého úmrtí (tzv. syndrom náhlého úmrtí dítěte, SIDS) a dalších onemocnění. Sání prsů povzbuzuje správný vývoj zubů a řečových orgánů. Sání rovněž pomáhá předcházet obstruktivní spánkové apnoe (přerušení dýchání během spánku uzavřením dýchacích cest). Mateřské mléko obsahuje různé složky působící proti infekci. Je to např. Mateřské mléko rovněž obsahuje optimální množství aminokyselin cystinu, methioninu a taurinu, které jsou potřebné pro rozvoj nervové soustavy. Kojení je prospěšné nejen pro dítě, ale i pro matku. Stimulací bradavek při kojení se uvolňují hormony jako oxytocin a prolaktin, které přinášejí psychické uvolnění a dávají větší pocit péče o své dítě. Kojení v krátké době po porodu zvyšuje systémové hladiny oxytocinu. Jelikož se tuk nastřádaný v průběhu těhotenství využívá k tvorbě mléka, dlouhodobé kojení pomáhá matce vrátit se ke své původní hmotnosti. Časté kojení může vést k oddálení nástupu pravidelného menstruačního krvácení po porodu. To se někdy využívá jako metoda ke kontrole početí (dokud žena nemá menstruační, tedy ani ovulační cyklus, nemůže otěhotnět). Tato metoda je však málo spolehlivá. Mnohé ženy otěhotní i v době výlučného kojení. Kojící ženy mají snížené riziko mnoha onemocnění jako např. Hormony uvolňované během kojení přinášejí matce větší pocit péče o své dítě. Upevňování vazby matky k dítěti je důležité i proto, že až 80 % žen trpí nějakou formou poporodní deprese, ačkoliv většinou jde jen o mírné příznaky. Partner ženy a ostatní pečující osoby mohou ženu podporovat různými způsoby. Tato podpora je důležitá pro úspěšné kojení. Kojení může ovlivnit i citové vazby mezi partnerem matky a dítětem. Zatímco někteří partneři se mohou cítit odstrčeni, zatímco žena kojí, jiní to vnímají jako příležitost k upevnění rodinných vazeb. Péče o novorozence a kojení vyžadují mnoho času. To může zvýšit tlak na partnera a rodinu, protože partner se musí postarat o matku a dělat činnosti, které normálně v domácnosti zvládá ona.

Praktické postupy a doporučení pro kojící matky
První pomoc se mohou bradavky potírat roztokem Genciánové violeti (fialová vodička, která se před kojením nemusí omývat) nebo natírat 3x denně krémem Canesten (před kojením je potřeba prsa omýt).
Jako první pomoc se mohou bradavky potírat roztokem Genciánové violeti (fialová vodička, která se před kojením nemusí omývat) nebo natírat 3x denně krémem Canesten (před kojením je potřeba prsa omýt).
Prsní vložky absorbují unikající mléko a chrání oblečení, chrániče bradavek pomáhají s hojením, a ochranný krém na bradavky poskytuje ochranu při bolestivých bradavkách.
Odsávačky mléka umožňují matce odstříkat přebytečné mléko a vytvořit zásobu pro pozdější použití. Odsávání může být užitečné v situacích, kdy dítě nemůže být kojeno přímo.
Nepřerušujte kojení při odchodu z porodnice a sledujte signály dítěte - kojit podle potřeby a na vyžádání.
How to Latch | wikiHow Asks a Lactation Consultant
Výživa kojící matky a její dopady na mléko
Nedostatek živin během těhotenství může mít závažný vliv na vývoj plodu a zdraví matky. Důležité vitaminy, minerály a stopové prvky může kojící žena užívat v doplňcích stravy pro těhotné.
Nedohojení hormonální rovnováhy během kojení může ovlivnit i psychickou pohodu matky.
tags: #hormon #progesteron #pri #kojeni