Pupeční šňůra neboli pupečník je cévní pletenec spojující placentu s tělem dítěte během nitroděložního vývoje. Jde tedy o součást krevního oběhu plodu a o zásobování organizmu dítěte kyslíkem a živinami. Tento proces trvá ještě i chvíli po porodu. Když se miminko narodí, pupečník ještě několik minut pulzuje.
Co znamenají termíny dotepání, podvázání a pozdní přerušení pupečníku
V české terminologii se často hovoří o „dotepání“ pupečníku. V anglicky psané literatuře se rozlišují podvázání časné (early cord camping) a pozdní (delayed cord camping). V České republice se dosud obvykle volí časné přerušení pupečníku, někteří rodiče však volají po možnosti dotepání.
Podle fyziologických studií dostane dítě během první minuty po porodu z pupečníku přibližně 80 ml krve navíc; na konci třetí minuty jde o 100 ml. Toto množství krve se prokázalo ve studiích jako důležité u nedonošených dětí narozených před 37. týdnem, kdy objem krve navíc snižuje nutnost krevní transfúze a až z 50 % riziko nitrolebečního krvácení. U donošených dětí se přínos ukazuje také, ale zdaleka ne v tak velké míře.
Hlavní mechanismus spočívá v tom, že plod má před porodem jiný typ hemoglobinu a červené krvinky se po porodu rozpadají. Pokud pupečník dovede k dítěti víc krve, víc krvinek se rozpadne, což je spojeno s rizikem polycythemie a hyperbilirubinemie (žloutenky). Většina novorozenců se však žloutenkou zvládá, i když někteří vyžadují fototerapii. Vyšší riziko nutnosti fototerapie bylo potvrzeno ve výzkumech.
WHO i ACOG se liší v doporučeních. WHO doporučuje přerušení pupečníku až po první minutě u všech dětí, zatímco některé porodníky nadále motivuje časné přerušení. Dle ACOG existují situace, kdy je dotepání výhodné, a to zejména v kontextu bonding a podpory novorozence po porodu; neonatologové však nejsou o výhodách jednoznačně přesvědčeni. Evropská resuscitační rada doporučuje odložené přerušení alespoň po 1 minutě, WHO doporučuje alespoň po 2-3 minutách po porodu.
Pro a proti dotepání a rizika polycytemie či hyperbilirubinémie
Novorozenecká anemie a benílní adaptace na svět se zkvalitní díky dotepání, zvláště u nedonošených dětí. Na druhé straně zvýšené množství krve může vést k polycythemii a žloutence. Proto je důležité zvážit individuální rizika a potřeby dítěte i matky. Případné riziko zvyšuje také nedostatek důkazů v některých skupinách nedonošených dětí, a proto se v některých institucích zvažuje pokračovat v dotepání jen v určitých podmínkách.
Existuje technika „milking“ - stažení krve k dítěti tlakem na pupečník, která má podobný efekt jako pozdní přerušení a může být využita, když by pozdní přerušení mohlo oddalovat potřebnou péči. Dotepe pupečníku před odloučením placenty bývá nejčastější volbou v případě potřeby resuscitace či krvácení z placenty.
Bonding, rodičovské pocity a praktické pokyny po porodu
Bonding (první kontakt kůže na kůži) je klíčový pro vznik silného vztahu mezi matkou a dítětem. V tomto období probíhá i první kojení a zahájení dělání kolostra a mateřského mléka. Dlouhodobé bondingové okamžiky nejsou synonymem pro dotepání; bonding je možné realizovat i s pupečníkem dotepaným, nebo i v situaci bez dotepání, pokud jsou obě strany spolu a jsou v bezpečí.
Po porodu placenty se obvykle očekává spontánní porod placenty, který trvá 30-60 minut, za normálních podmínek bez nadměrného krvácení. Placenta může být ponechána v porodnici, nebo může být naložena různými způsoby - některé rodičky volí její ponechání pro porozumění (symbolika stromu života), jiné ji zpracovávají jako biologický odpad. Kůže novorozence a pupeční pahýl vyžadují hygienu a šetrné ošetření: omývání čistou vodou v případě znečištění, v některých případech lze pahýl odstranit chirurgicky až po 48-72 hodinách, když je seschlý; vysychání bývá nejefektivnější bez používání alkoholových dezinfekcí, které mohou zbytečné zasychání prodloužit. Riziko infekcí pupku je větší u nedonošenců a u dětí s katetrováním v pupečníku či dlouhou hospitalizací.
Co se týče samotného budoucího zdraví dítěte a dlouhodobých dopadů
Pupeční šňůra obsahuje Whartonův rosol, který chrání cévy a umožňuje pupečníku být pružný a pevný. Pupečník je dlouhý kolem 50 cm a skládá se ze žíly a dvou tepen. Po porodu dochází k tlakovým změnám a uzávěru cév, což vede k dotepání pupečníku a odpojení placenty. Phénomén dotepání poskytuje výhody pro objem krve a okysličení, ale současně s sebou nese rizika jako polycytemie a hyperbilirubinemie. Často se uvádí, že dítě does not vydat se z placenty jen z důvodu dotepání; nález je vyvážený a vyžaduje individuální posouzení v porodnici.
Časté myšlenky a mýty kolem pupečníku
Některé mýty uváděly, že délka pupečníku určuje délku života, že omotání kolem krku je vždy nebezpečné, nebo že dotepání je zbytečné. Skutečnost je taková, že pupeční šňůra je jedinečný životodárný orgán, který poskytuje okysličenou krev a živiny během těhotenství, ale po porodu jeho funkce postupně končí. Pupeční šňůra obsahuje perinatální kmenové buňky, které lze časem kryoprezervovat a mají potenciál pro léčbu různých onemocnění. Kryoprezervace umožní uchovávání těchto buněk na dlouhé období; odběr je možné provést jen jednou za život - po porodu dítěte.
Praktické doporučení pro rodiče a zdravotnický personál
- Dotepání pupečníku po porodu je možné a často prospěšné, zejména pro nedonošené děti, ale vyžaduje zvážení rizik a aktuálního stavu porodu.
- Po porodu by měl být první kontakt matky a dítěte co nejdříve; bonding a přisátí k prsu podporují laktaci a síť spojení.
- Pokud dojde k resuscitaci dítěte, milování dojení a pozdní přerušení mohou být vhodnou alternativou k standardnímu okamžitému přerušení pupečníku.
- Pupeční pahýl je třeba ošetřovat opatrně; zbytečné dezinfekce alkoholem mohou prodloužit schnutí. Případná zarudnutí, sekrece či bolesti vyžadují lékařskou péči.
- Po porodu placenty je důležité rozhodnout o dalším naložení placenty a o očkování a zajištění období šestinedělí. Rodičky často vyhledávají bonding a kontakt s dítětem během šestinedělí a domova.

V souvislosti s praktickými postupy po narození je možné uvést, že Bonding je klíčový pro vznik silného pouta mezi maminkou a dítětem; první kůže na kůži a první kontakt očima mají obrovský význam pro psychoemoční vývoj dítěte i matky. Pupeční šňůra během dotepání poskytuje pro dítě další okysličenou krev a živiny a umožňuje přesun krve do placenty, který zajišťuje kontinuální tok dýchacích plynů a hormonů.
Shrnutí vztahu dotepání a bonding v českých porodnicích
Otázka dotepání má v České republice dvě roviny - lékařskou a bondingovou. Zatímco v některých českých porodnicích se přesvědčují o výhodách dotepání, v oblasti bondingu se klade důraz na respekt k potřebám rodičů a na citlivé vedení v prvních minutách života. V praxi to znamená, že dotepání by nemělo být chápáno jako nutný součást bondingu; bonding vyžaduje čas a kontakt a měl by probíhat i v situacích, kdy pupečník není dotepaný, nebo když je dotepání realizováno ve shodě s aktuálním zdravotním stavem matky a dítěte.
CO NA TO VAŠE ZDRAVÍ: Prolaps dělohy - příčina, příznaky a léčba
Pupeční šňůra je pevná jako lodní lano a odolá zatížení až 6 kilogramů. Po porodu je pupeční pahýl ošetřen a zahojením se uzavře. Po porodu je důležité zajistit, aby dítě mělo první okamžiky bonding a kojení; dotepání pupečníku může mít zdravotní výhody, ale není nutně nezbytné pro kvalitní vztah matky a dítěte.
- Dotepání pupečníku podporuje objem krve dodaný dítěti, přináší výhody u některých skupin dětí, zvláště nedonošených.
- Různé organizace mají různá doporučení - WHO, ACOG a evropská resuscitační rada - s důrazem na bezpečí dítěte a matky.
- Bonding a kojení bývá obohaceno o okamžiky kontaktu kůže na kůži a o iniciaci první laktace.
Pupeční šňůra obsahuje perinatální kmenové buňky a lze ji kryoprezervovat - odběr je možný jen jednou za život. Délka pupeční šňůry se pohybuje mezi 30 a 130 cm. Dlouhá šňůra není automaticky spojená s delším životem dítěte; délka šňůry nemá vliv na délku ani kvalitu života. Dítě si v děloze hraje s pupečníkem a Whartonův rosol chrání cévy; přesto je důležité respektovat prirozené procesy hojení a bezpečného porodu.