Co je to císařský řez, lidově „císař“, je jeden z historicky nejstarších a zároveň nejčastějších porodnických zákroků, který ukončuje těhotenství. Jedná se o operační porod neboli porod sekcí, kterých se v Čechách uskuteční okolo 20-25 % za rok. Provádí se pouze v indikovaných případech při ohrožení zdraví nebo života matky či dítěte či v situacích, kdy vaginální porod není možný.
Jak probíhá císařský řez a co byste měla vědět před výkonem
Porodník provede asi 10 cm dlouhý operační řez, nejčastěji příčně v dolní části břicha. Jakmile pronikne do dělohy, vyndá novorozence, přestřihne pupečníkovou šňůru a rukou odloučí placentu. Kůže je sešita speciálním stehem, u kterého je vidět pouze klička na začátku a konci rány. Steh je obvykle vstřebatelný a žena nemusí chodit na jeho vyndání.
Veškeré potřebné informace dostane žena od svého lékaře vždy s dostatečným předstihem. Seznámí ji s postupem, případnými riziky a komplikacemi, tak následnou péčí. Vše se odvíjí od průběhu těhotenství a aktuálního zdravotního stavu. Většinou probíhá v svodné anestezii, ale pro případ nutnosti celkové anestezie je potřeba plná předoperační příprava.
Po dobu alespoň šesti hodin před operací nemůžete přijímat tekutiny ani stravu. Před samotným výkonem bývá zavedena močová cévka a žilní kanyla; operační oblast je desinfikována a pokryta sterilním krytím. Anesteziolog volí buď spinální/spodní (svodná) anestezii, nebo celkovou anestezii, která je používána spíše v akutních situacích.
Po provedení řezu následuje odloučení placenty a kontrola děložní dutiny. Následuje šití, trvá typicky 30-45 minut, a poté je žena převezena na pooperační pokoj, JIP nebo nadstandardní pokoj šestinedělí. Anestezie odeznívá během 6-8 hodin, a časná vertikalizace je svou náročností žádoucí co nejdříve po operaci.
Indikace a plánování císařského řezu
Plánovaný císařský řez se dělí na „plánovanou“ a „akutní“ (neplánovaný, často z důvodu komplikací v průběhu těhotenství). Plánovaná sekce je indikována tehdy, není-li vaginální porod možný nebo by hrozily závažné komplikace. O plánovaném zákroku je žena informována už během těhotenství a rozhoduje se podle zdravotního stavu matky a plodu, polohy miminka a dalších faktorů.
Akutní císařský řez se provádí v případě nutnosti rychlého ukončení těhotenství z důvodu ohrožení života matky či dítěte (např. eklampsie, rychle se zhoršující preeklampsie či HELLP syndrom). U vcestné placenty (placenta praevia) a dalších indikací bývá klidový režim a čas provedení bývá plánován co nejdříve, aby se minimalizovalo riziko pro dítě a matku.
„Císařský řez na přání“ je téma, které v ČR nebývá uznáváno v rámci standardních indikací. Přesto se objevuje v diskusích veřejnosti, a to zejména z důvodu obav z porodu a bolesti, ale v medicínském kontextu bývá považován za rizikovější než vaginální porod.
Typy anestezie a jejich výhody/nevýhody
Nejčastěji se používá svodná anestezie (spinální nebo epidurální), která znecitlivuje dolní část těla a umožňuje být rodičce při vědomí, vidět miminko a zažít bonding po porodu. Výhodou je informovanost a kontakt s miminkem i možnost startu kojení po porodu. Nevýhodou bývá technická náročnost aplikace a v některých situacích delší čas nutný k provedení výkonu.
Celková anestezie se používá spíše v akutních situacích, kdy je nutné miminko urychleně získat mimo tělo a je riziko velkého krvácení. Následky mohou zahrnovat delší rekonvalescenci a omezení okamžitého kontaktu s miminkem po probuzení.
V případě plánovaného císařského řezu se nejčastěji volí svodná anestezie. Při akutních řezech bývá používána celková anestezie. Obvykle však platí, že pokud to jde, preferuje se svodná varianta z důvodu lepšího bonding a možnosti okamžitého kontaktu s miminkem.
Pokračování po císařském řezu a rehabilitace
Po operaci následuje šestinedělí s vysokou hygienou oblasti jizvy, abstinencí od sexu a omezením koupelí. Propojení s miminkem bývá standardně podporováno tam, kde to prostředí umožňuje (bonding, přisátí, kontakt kůže na kůži). Většinou bývá dočasně zaveden katétr k vyprazdňování moči a drenáž do dutiny břišní, která bývá odstraněna v nejbližších dnech po operaci.
Po propuštění bývá vhodná návštěva gynekologického fyzioterapeuta a pokračující péče o jizvu, s cílem předcházet srůstům a ztrátám pohybových návyků. Všechny ženy by měly obdržet informace o tom, jak pečovat o svou jizvu a jak následně pokračovat v poporodní rehabilitaci.
Porod, kojenecká péče a nezbytná vyšetření po porodu
V první době po porodu je důležitá péče o novorozence: kontakt s maminkou, podpůrné laktační poradenství a sledování životních funkcí dítěte. Oči, sluch, kyčle, ledviny a krevní cukr bývají sledovány podle standardů neonatologie. V některých případech se podává vitamín K, aby se předešlo krvácivým onemocněním novorozenců, a probíhá monitorování glykemie.
Skutečné kojení bývá zahájeno co nejdříve, ale nenutí se ihned po narození. Skin-to-skin kontakt a postupný nástup kojení mohou podpořit vznik laktace a pohodlí matky i dítěte. Přítomnost partnera na sále během porodu je individuální a liší se podle zásad konkrétní porodnice.
Co dělat, pokud zvažujete císařský řez
Pokud máte plánovaný císařský řez a preferujete určitou porodnici, je vhodné se informovat o jejich postupech, možnostech bondingu, přítomnosti partnera na sále a podpoře kojení. Konzultujte své přání s porodníkem a pobočným personálem a položte si otázky ohledně anestézie, péče o jizvu a poporodní rehabilitace. Je důležité, aby každá žena měla možnost vyjádřit své preference a získala jasné informace o rizicích a výhodách.
Pokud připouštíte, že se v budoucnu může změnit poloha dítěte či jiné komplikace, zvažte i odlišné možnosti porodnic, které mohou nabízet lepší zázemí pro jednotlivé preferované prvky péče, jako je bonding, neonatologie či podpora kojení.
Historie císařského řezu a jeho vývoj
Historicky první císařský řez na živé ženě byl připisován Jakobu Nuferovi v roce 1500; další autoři uvádějí J. Trautmanna jako prvního chirurga provádějícího zákrok na živé ženě v roce 1610. Úmrtnost bývala vysoká, až téměř 100 %, kvůli infekci a absenci antiseptik. Zlepšení nastalo s objevy antiseptiky, krevních skupin a penicilinu. Dnes je císařský řez jednou z nejčastějších porodnických operací a jeho indikace se stále zvyšují.
Seznam nejdůležitějších rizik a komplikací
Možná rizika během operace zahrnují silné krvácení vyžadující transfúzi, poranění okolních orgánů (močový měchýř, močová trubice, močovody, střeva, nervy), které mohou vést k dalším operacím nebo trvalým změnám. Pooperační komplikace mohou zahrnovat dočasnou poruchu močového měchýře a střevních kliček, infekce rány, abscesy, píštěle a velmi vzácně trombózu či embolii. V krajním případě hrozí i smrt. Všechny tyto komplikace by měly být pečlivě diskutovány s ošetřujícím lékařem před výkonem.
Podoba a obsah doprovodných materiálů
O přípravě na císařský řez je možné hovořit s gynekologem a porodní asistentkou, a to i prostřednictvím podcastů a návodů, které nabízejí další možnosti a zkušenosti. Důležité je znát své práva a možnosti, včetně možnosti bonding a podpory partnera během a po porodu.

Primární císařský řez (C-section) na vrcholu temena | TVASurg
| Fáze | Popis | Trvání |
|---|---|---|
| Příprava | Očkování, desinfekce, katetr, kanyla, anestezie | 30-60 min |
| Vykonání řezu | 10 cm řez, vyjmutí plodu, odloučení placenty | přibližně 30-45 min |
| Primární pooperační období | Kontrola dutiny, šití, drenáž (pokud je), pobyt na JIP/oddělení | 1-2 dny |
| Rekonvalescence | Vertikalizace, fyzioterapie, péče o jizvu | 6-8 týdnů |