Náhradní výchovná péče má v prostředí naší země poměrně velmi dlouhou a bohatou historii. Náhradní rodinná péče (NRP) má podle českých zákonů i podle mezinárodních úmluv, vzhledem k významu rodinného prostředí pro vývoj dítěte, přednost před ústavní výchovou. Náhradní rodinná péče může být uskutečňována prostřednictvím různých forem. Formy náhradní rodinné péče upravuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a od ledna 2014 také nový občanský zákoník, tedy zákon č. 89/2012 Sb. Dítě může být svěřeno do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, podmínkou je souhlas této osoby a záruka řádné péče, která vychází z potřeb dítěte. Před nařízením ústavní výchovy soud zkoumá, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinnou péčí. Náhradní rodinná péče má přednost před péčí ústavní. Do ústavní výchovy mohou být děti svěřeny na základě nařízené ústavní výchovy nebo uložené ochranné výchovy. Kojenecké ústavy a domovy pro děti do tří let věku poskytují péči ústavní a výchovnou. Diagnostické ústavy slouží k komplexnímu vyšetření a poté umísťují děti do dalších zařízení. Dětský domov zajišťuje péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závažné poruchy chování. Dětský domov se školou zajišťuje péči o děti s nařízenou ústavní výchovou se závažnými poruchami chování s doprovodnou výchovně léčebnou péčí. Výchovný ústav poskytuje péči dětem starším 15 let s poruchami chování. Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nabízí rychlé umístění v krizových situacích mimo zařízení pro výkon ústavní výchovy. Hostitelská péče je doplňující forma pomoci pro děti dlouhodobě žijící v ústavní péči.
Nejčastější formy náhradní rodinné péče
- Osvojení (adopce) - nejvyšší forma náhradní rodinné péče, při které přijímají manželé či jednotlivci za vlastní opuštěné dítě; mezi osvojiteli a osvojencem vzniká vztah podobný rodičovskému a děti získávají plná rodičovská práva.
- Pěstounská péče - trvale zajišťuje péči o dítě, o které nemůže pečovat žádný z rodičů; rodičům zůstává zodpovědnost vůči dítěti v určitém rozsahu a pěstoun má právo pečovat o dítě osobně, žít s ním, a spravovat jeho záležitosti v běžných otázkách;
- Pěstounská péče na přechodnou dobu - krátkodobá (max. 1 rok) péče, řeší krizovou situaci tak, aby se dítěti urovnaly podmínky v rodině biologické nebo aby našla vhodná náhradní rodina; pěstouni na přechodnou dobu musí být připraveni přijmout dítě od dne na den.
- Poručenství s osobní péčí - zvláštní ochranné opatření, kdy poručník vychovává a zastupuje dítě, má obdobné povinnosti a práva jako rodič; může o dítě osobně pečovat a spravovat jeho majetek; zákonné zástupnictví a výživné se řídí obdobně.
- Svěření do péče jiné osoby - soud svěřuje dítě pečující osobě, která je schopna zajistit řádnou výchovu; přednost má blízké osobní vazby a záruka řádné péče; trvá, dokud nejsou vyřešeny podmínky pro návrat do biologické rodiny.
Přehled práv a povinností při jednotlivých formách
Pečující osoba v pěstounské péči má právo a povinnost o dítě osobně pečovat a rozhodovat o běžných záležitostech; musí informovat rodiče o podstatných záležitostech a musí umožnit styk s rodiči, pokud soud neurčí jinak. Rodiče zůstávají zákonnými zástupci a vyživovací povinnost zůstává zachována; výživné je často vypláceno prostřednictvím státu. Pěstounská péče má přednost před ústavní výchovou. Poručník má povinnost vychovávat dítě, zastupovat ho a spravovat jeho majetek; poručník může, ale nemusí pečovat o dítě osobně a podává soudu pravidelné zprávy. Osvojení znamená ztrátu původních rodičovských práv a vznik nových práv osvojitele; rozhoduje o tom soud a před osvojením je třeba splnit podmínky, včetně dočasného péče o dítě budoucím osvojitelem. Mezi osvojitelem a osvojencem vznikají právní vztahy podobné rodičovským, a dítě získává nové příjmení a právní vazby k rodině osvojitele.
Hostitelská péče
Pojem hostitelská péče není zákonem jasně definovaný, ale v praxi se používá pro krátkodobé pobyty mimo ústavní zařízení, obvykle na víkendy či prázdniny, často u rodin vybrané krajským úřadem; doba pobytu bývá omezena a vyžaduje posouzení rodinné situace a prostředí dítěte. Tato forma péče není primárně určena k dlouhodobé náhradní rodinné péči, ale slouží ke krizi či k usnadnění kontaktu s budoucími pěstouny či osvojiteli. Hostitelská péče bývá využívána i pro podporu kontaktů dítěte s blízkými či budoucími pečovateli a vyžaduje jasný rámec a porozumění potřebám dítěte.
Institucionální a ústavní péče a jejich role
- Náhradní rodinná péče má přednost před ústavní výchovou a zahrnuje formy jako osvojení, dlouhodobou nebo krátkodobou pěstounskou péči, poručenství a svěření do péče jiné osoby.
- Ústavní péče zahrnuje kojenecké ústavy, dětské domovy a výchovné ústavy a slouží dítěti, které je vážně ohroženo či narušené ve výchově; dílčími zařízeními jsou diagnostické ústavy a DDŠ s různým zaměřením na vzdělávání a výchovně léčebnou péči.
- Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (např. Klokánek) slouží k rychlému umístění dítěte v krizi, ale nespadají pod stejná pravidla jako ústavní výchova.
Mezinárodní a legislativní rámec
Mezinárodní osvojení existuje spolu s mezinárodní ochranou dětí; Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně zajišťuje zprostředkování mezinárodního osvojení dle Úmluvy o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení. Před rozhodnutím soudu o osvojení musí dítě pobývat u budoucího osvojitele nejméně šest měsíců na jeho náklady, s výjimkou specifických situací. Od roku 2022 se rozlišuje zprostředkovaná a nezprostředkovaná pěstounská péče; podmínky svěření a výplata dávek se liší podle typu péče. Dvě hlavní formy pěstounů jsou tedy pěstouni zprostředkovaní a nezprostředkovaní; přechodná pěstounská péče má specifický účel krizového nebo přechodného umístění.
