Boštjan M. po poradách konaných dne 10. září 2013 a 7. 1. Řízení bylo zahájeno dvěma stížnostmi (č. 28859/11 a 28473/12) směřujícími proti České republice, které po řadě dne 4. května 2011 a 7. 2. První stěžovatelku zastupoval D. Zahumenský, právník lidskoprávní organizace Liga lidských práv v Brně. Druhou stěžovatelku zastupoval R. Hořejší, advokát působící v Praze. Českou vládu („vláda“) zastupoval její zmocněnec V. A. 3. 4. Dne 3. 5. Dne 10. září 2013 se v Paláci lidských práv ve Štrasburku konalo veřejné jednání (čl. 59 odst. Vít A. D. I. O. T. J. P. D. Z. R. A. M. Soud vyslechl vyjádření V. A. Schorma, P. Velebila, D. Zahumenského, R. Hořejšího, M. I. 6. První stěžovatelka, Šárka Dubská, se narodila v roce 1985 a bydlí v Jilemnici. A. 7. První stěžovatelka porodila první dítě v nemocnici v roce 2007 bez jakýchkoli komplikací. Dle jejího tvrzení přítomný zdravotnický personál na ni během porodu naléhal, aby souhlasila s nejrůznějšími lékařskými zákroky, přestože výslovně uvedla, že si nepřeje být podrobena žádné lékařské péči, která není nezbytná. Dále byla přinucena porodit v poloze, kterou si nepřála. Několik hodin po porodu chtěla porodnici opustit, jelikož ona i dítě byli zdraví, lékař jí však zakázal odejít. 8. V roce 2010 stěžovatelka podruhé otěhotněla s předpokládaným termínem porodu v polovině května 2011. Těhotenství bylo bez komplikací a lékařské prohlídky a testy nenaznačovaly žádné potíže. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka považovala porod v porodnici za stresující, rozhodla se porodit doma a začala hledat porodní asistentku, která by u porodu asistovala. 9. Dne 5. 10. Dne 7. dubna 2011 zdravotní pojišťovna odpověděla, že česká právní úprava neumožňuje veřejné zdravotní pojišťovně hradit náklady spojené s domácími porody, a že tedy nemá žádné smlouvy se zdravotnickými pracovníky, kteří by takové služby poskytovali. 11. V dopise ze dne 13. dubna 2011 krajský úřad doplnil, že jeho registr zdravotnických pracovníků zahrnuje pouze porodní asistentky, které v každém případě zákon opravňuje asistovat pouze u porodů v prostorech s technickým a věcným vybavením stanoveným vyhláškou č. 12. Jelikož nenašla žádného zdravotnického pracovníka, který by jí u porodu asistoval, porodila stěžovatelka svého syna doma sama dne 11. 13. Dne 1. 14. Dne 28. února 2012 Ústavní soud tuto ústavní stížnost odmítl, přičemž konstatoval, že by bylo v rozporu se zásadou subsidiarity o dané věci věcně rozhodovat, neboť stěžovatelka nevyčerpala všechny dostupné prostředky nápravy, zahrnující žalobu na ochranu osobnosti podle občanského zákoníku a žalobu podle § 82 soudního řádu správního. Současně však vyjádřil pochybnosti stran souladu české právní úpravy s článkem 8 Úmluvy a vyzval zúčastněné strany k zahájení seriózní a odborné debaty o nové právní úpravě. Devět ze čtrnácti soudců připojilo k usnesení odlišná stanoviska, ve kterých vyjádřili nesouhlas s jeho odůvodněním. B. 15. Druhá stěžovatelka je matkou dvou dětí narozených doma v letech 2008 a 2010 za asistence porodní asistentky. 16. Stěžovatelka uvedla, že dříve, než se rozhodla pro domácí porod, navštívila několik porodnic, které všechny odmítly její požadavky na porod bez jakéhokoli lékařského zákroku, který by nebyl nezbytně nutný s ohledem na situaci. 17. V době podání předmětné stížnosti byla stěžovatelka opět těhotná, s předpokládaným termínem porodu v polovině května 2012. Těhotenství bylo bez komplikací a stěžovatelka si opět přála porodit doma za asistence porodní asistentky. Vzhledem k riziku vysoké pokuty v případě poskytnutí zdravotních služeb bez oprávnění se jí nicméně nepodařilo najít porodní asistentku. 18. Dopisem ze dne 18. 19. Dne 29. 20. Dne 13. 21. Dne 7. května 2012 porodila stěžovatelka v porodnici ve Vrchlabí, vzdálené 140 km od Prahy. Tuto porodnici zvolila s ohledem na její pověst porodnice respektující přání matek během porodu. Podle stěžovatelky však ne všechna její přání byla respektována. Přestože ona i dítě byli zdraví a během porodu nenastaly žádné komplikace, stěžovatelka musela setrvat v porodnici po dobu sedmdesáti dvou hodin.
Klíčové body judikatury k utajenému porodu a domácím porodem
Veřejně dostupné materiály popisují několik vazeb mezi domácími porody, situací na českých klinikách a legislativním rámcem týkajícím se práv žen na volbu způsobu porodu.
- Utajený porod v ČR je upraven zákony 372/2011 Sb. a souvisejícími předpisy; žena musí podat písemnou žádost a dokumentace zůstává anonymní.
- Porodní asistentky mohou mít právo vést porody v prostorách speciálně vybavených k tomuto účelu; vyhlášky stanoví nezbytné technické a věcné vybavení.
- Právo rodičky na volbu místa a způsobu porodu není absolutní; právo na ochranu života a zdraví dítěte má přednost.
- Česká perinatální statistika ukazuje nízkou perinatální mortality, což odráží kvalitu péče, ale rozdíly existují napříč regiony.
Právní rámec a konkrétní případy
V některých případech byla domácí porodní praxe spojena s trestní odpovědností za nebezpečné počínání či nedbalost, avšak soudy často vyžadovaly vyhodnocení jednotlivých okolností, včetně respektování práv žen a potřeb dítěte.
| Případ | Rozhodnutí | Klíčový dopad |
|---|---|---|
| Doprava a volba způsobu porodu | NS potvrdil, že právo rodičky na volbu není absolutní a musí být vyváženo bezpečností dítěte | Potvrdilo hranice autonomie ve prospěch ochrany zdraví dítěte |
| Domácí porod a trestní odpovědnost porodní asistentky | Rozhodnutí o vině či nevině vycházela z kontextu a důkazů, včetně dodržení standardů péče | Zdůrazněna významná role odborné péče a kvalifikovaných podmínek |
Historický kontext a současný stav
Utajený porod byl v českém právním řádu akcentován od roku 2004 a je doplněn o mechanizmy pro anonymní vedení dokumentace a ochranu soukromí rodičky. Babyboxy a instituty utajeného porodu jsou součástí širší diskuse o zajištění bezpečného porodu a podpory žen při rozhodování o místě a způsobu porodu.
Většina studií ukazuje, že informovanost veřejnosti i zdravotnického personálu o této možnosti není vždy dostačující. Porodnické praxe se liší regionálně a často souvisejí s mírou informovanosti a s podporou sociálních pracovníků, kteří ženy na tuto možnost upozorňují.
3D Medical Animation - Child Birth Process
Praktické dopady pro ženy a zdravotnický personál
Pro ženy znamená institut utajeného porodu možnost bezpečně ukončit těhotenství a předat dítě do sociálně právní ochrany, pokud si to přejí. Zároveň však vyžaduje důsledné řízení dokumentace, respektování anonymity a ochrany práv dítěte. Porodní asistentky a zdravotnický personál musí pracovat v rámci zákona a s ohledem na technické a organizační požadavky pro vedení porodu v odpovídajících prostorách.