Zásadním rozdílem proti jedinci po narození je nefunkčnost plic plodu a jeho napojení na placentu, přes niž získává kyslík a živiny a odevzdává produkty látkové výměny. S placentou je plod spojen pupečníkovými - UMBILIKÁLNÍMI cévami procházejícími pupečníkem. Pupečníkovou tepnou přitéká do placenty krev, která se v ní okysličí a získá živiny. Dvěma pupečníkovými žilami se vrací zpět do plodu a vtéká (částečně přes játra) do jeho srdce (do pravé síně).
Protože není třeba (ani možné) okysličovat krev v plicích, je většina krve směřována do aorty a velkého krevního oběhu k výživě jednotlivých orgánů. Relativnímu nedostatku kyslíku (krev i v levé srdeční komoře je smíšená - okysličená krev z placenty se mísí s neokysličenou přitékající ze zbytku těla), je plod přizpůsoben několika mechanismy. Jde zejména o zvláštní typ hemoglobinu - tzv. fetální hemoglobin, který má větší schopnost vázat kyslík, a uzpůsobení průtoku krve v srdci, díky němuž zejména mozek získává krev bohatou na kyslík. Ihned po narození se s rozpětím plic změní tlakové poměry v krevním řečišti (klesá tlak v plicním řečišti a naopak stoupá v levé síni).
Fetální cirkulace a hlavní zkratky
Během intrauterinního života zajišťuje matka dokonalou výživu plodu. Placenta je ústředním orgánem této výživy. Krevní oběh plodu je modifikován tak, aby docházelo k výměně krevních plynů mezi tělem plodu a placentou, placenta tedy nahrazuje plíce plodu. Krev se zde obohacuje kyslíkem a živinami a zbavuje se odpadních látek (CO2). Fetální hemoglobin se zde sytí kyslíkem na 60 %, nedosahuje tedy hodnot saturace adultního hemoglobinu v plicích (98 %).
Krev z těla plodu je odváděna párovými aa. umbilicales (větve a. iliaca interna, po porodu jejich větší část zaniká - tzv. chordae arteriarum umbilicalium seu ligg. umbilicalia medialia), tyto tepny vstupují do pupečníku (spojení mezi plodem a placentou), po okysličení a výměně metabolitů je krev z placenty vedena do těla plodu opět pupečníkem ve v. umbilicalis (ta je nepárová - pupečník tedy obsahuje jednu umbilikální žílu a dvě umbilikální tepny), v. umbilicalis probíhá v těle plodu jako dolní okraj lig. falciforme od pupku k játrům (po porodu se v. umbilicalis mění v lig. Část krve (skoro polovina) se dostává do jater.
Protože je potřeba zachovat dostatečný přísun kyslíku a živin pro mozek a ostatní orgány, vytváří se spojka (zkrat) - ductus venosus Arantii (průtok krve je regulován sfinkterem), která obchází játra a napojuje se přímo na vena cava inferior (po porodu se ductus mění v lig.). Díky výše uvedeným krevním zkratům proudí nejlépe okysličená krev z vena umbilicalis přes dolní dutou žílu (v. cava inferior) k srdci a následně přes foramen ovale do levé síně a komory a následně do aorty.
Porod a změny po narození
Během porodu přestává krev proudit placentou a dítě se dostává do hypoxie. Úbytek kyslíku a zvýšený parciální tlak CO2 v krvi způsobí podráždění dýchacího centra v CNS a vyvolá dýchací pohyby dítěte. Přispívá k tomu i negativní interpleurální tlak (−30 až −50 mmHg). Při průchodu plodu porodním kanálem se pasivní kompresí hrudníku vypudí zhruba 30 ml fetální plicní tekutiny z plic a trachey. Po porodu nastává dekomprese hrudníku, která vyvolá malý pasivní nádech a je provázena aktivním glosofaryngeálním úsilím. Plíce se po prvním vdechu rozšíří a vteče do nich úměrné množství krve, která se tu již okysličuje.
Provzdušnění plic vede ke vzniku povrchového napětí, zodpovědného za retraktivní smrštivou sílu, která se podílí na pasivním výdechu. Důsledkem těchto změn je nárůst krevního a lymfatického průtoku plícemi. Stabilizace plicní ventilace vyvolá podněty k přestavbě fetálního krevního oběhu na oběh novorozenecký. Bradykinin má vazokonstrikční vliv na ductus arteriosus a pupeční cévy, vazodilatační vliv na plicní cévy. Rozpětí plic snižuje odpor toku krve do plic na méně než 20 % původního, což zvyšuje tok krve přes arteriae pulmonales. Tím se zvýší množství krve, které se vrátí do levé předsíně. V levé předsíni stoupne tlak, což způsobí uzavření foramen ovale.
Ductus venosus Arantii - lig. Sfinkter ductus venosus se uzavírá a krev proniká už jen do jaterních sinusoid a cestou venae hepaticae do vena cava inferior. Ductus arteriosus Botalli - lig. Ductus arteriosus kontrahuje už během porodu a s prvními vdechy se celý uzavírá díky vlivu bradykininu. Anatomické uzavření nastává do dvanáctého týdne, část duktu obliteruje v ligamentum arteriosum. Vzniká při neuzavření foramen ovale v důsledku defektního vývoje septum primum a/nebo septum secundum. Je přítomný u cca 25 % lidí a většinou nemá vliv na hemodynamiku.
Neuzavření ductus arteriosus neboli Botallovy dučeje je druhá nejčastější vrozená porucha srdce. Vyskytuje se 2-3× častěji u žen. K prvním symptomům patří zvýšená námaha při dýchání a tachykardie. Ductus arteriosus patens může být idiopatický (bez indukované příčiny) anebo ovlivněný různými faktory jako jsou: předčasný porod, vrozený syndrom rubeoly, fetální alkoholový syndrom nebo některé chromosomální abnormality (Downův syndrom). Neléčený může vést k selhání srdce.
Fetální hemoglobin (HbF) se v placentě sytí kyslíkem na přibližně 60 %, což je nižší hodnota než u dospělého HbA, ale dostatečná díky specifickým adaptačním mechanismům plodu. Po narození dochází k velkým změnám v circulačním systému: plicní vaskulatura se rozšiřuje, uzavírají se ductus venosus a ductus arteriosus a krev se začne významně okysličovat v plicních strukturách.
Vývoj plodu a období těhotenství
Těhotenství trvá přibližně 40 týdnů a je rozděleno do tří trimestrů. První trimestr zahrnuje vznik placenty a srdíčka plodu, druhý trimestr rozšiřuje končetiny, mozek a osifikuje další struktury, třetí trimestr je obdobím růstu a zralosti, kdy plod začíná rozlišovat světlo a zvuky a připravuje se na porod. V posledních dvou měsících se tělo matky připravuje na porod, děťátko klesá do pánve.
Důležité aspekty péče o těhotnou ženu zahrnují vyváženou stravu, dostatek tekutin a pravidelný pohyb. Je třeba sledovat příjem živin jako kyselina listová, jod a železo. Výživa by měla být pečlivě vyvážená a měla by zahrnovat ovoce, zeleninu, celozrnné produkty, mléčné výrobky a ryby, přičemž je vhodné vyhýbat se syrovým živočišným produktům a omezovat alkohol a kofein. Pravidelné cvičení, jako plavání, turistika nebo jóga, napomáhá pohodě matky i dítěte.
- Rizika kouření, alkoholu a infekcí mohou ovlivnit vývoj plodu a přežití novorozence.
- Fetální Doppler slouží k detekci srdečního tepu plodu a je spíše určitou pomůckou než běžnou doménou domácího použití.
Důležitou součástí adaptací po narození je uzavření pupečníkových cév, převod krve do plic a postupná stabilizace krevního oběhu novorozence. Anatomické uzávěry probíhají postupně a vytvářejí podmínky pro nový oběh - oběh novorozence.

Fetální (fetální) krevní oběh
| Stručný popis | Klíčový mechanismus |
|---|---|
| Placenta jako ústřední orgán výživy | okysličení krve, výživa, odpadní látky |
| Pupečníkové žíly a tepny | přenos krve mezi plodem a placentou |
| Ductus venosus Arantii | obchází játra, napojuje na vena cava inferior |
| Foramen ovale | útlaková změna umožňující průtok krve do levé síně |
| Ductus arteriosus Botalli | spojení plicní tepny a aorty, uzavírá se po narození |
Fetální tíseň a její souvislosti s adaptací plodu jsou důležité témata pro včasnou identifikaci a intervence. Včasná identifikace a intervence mohou zásadně ovlivnit vývoj a zdraví matky i dítěte během těhotenství a porodu.