Extrasystoly v těhotenství: příčiny a léčba

Extrasystoly - nadpočetné elektrické impulzy srdečního svalu - vedou k časnému mechanickému stahu srdce a bývají často benigní, zvláště u zdravých jedinců.

Pokud se jejich výskyt zhoršuje v těhotenství, řeší se jejich klinická závažnost a dopad na plod i matku.

Co jsou extrasystoly a jak se dělí

Extrasystoly se ze síní označují jako supraventrikulární a z komor jako ventrikulární.

Monotopní extrasystoly vycházejí z jednoho místa v srdci, polytopní z více míst.

V mezipřistáních může nastat i takzvaná salva extrasystol.

Podle četnosti se dělí na ojedinělé (do 5/hod), četnější (5-140/hod) a četné (nad 140/hod).

Nejčastěji bývají zjištěny náhodně na EKG nebo Holteru a většinou pacientku neobtěžují.

Proč se extrasystoly objevují v těhotenství

V těhotenství bývají arytmie častější a subjektivně mohou být nepříjemně vnímány.

V těhotenství může být výskyt arytmií způsoben hormonálními změnami (estrogen, choriogonadotropin) a změnami osy srdce.

Srdeční výdej se během gravidity zvyšuje až o čtyřicet procent.

Fyziologické změny mohou zahrnovat mírné zvyšování velikosti komor a tloušťky stěn, a tlakové gradienty na chlopních.

Kromě hormonálních vlivů hraje roli i stres a emoční zátěž, které mohou vyvolat palpitace nebo extrasystoly.

Kdy jít na vyšetření a co vyšetření může u těhotné ukázat

Při palpitacích je důležité zjistit, zda extrasystoly pocházejí ze síní nebo komor, a zda jsou z jednoho místa nebo z více míst.

U komorových extrasystol se hodnotí jejich morfologie a počet za den.

Další vyšetření zahrnují EKG, ambulantní monitorování a echokardiografii pro posouzení srdeční funkce a strukturálních změn.

Laboratorní vyšetření mohou zahrnout kontrolu hladiny draslíku a funkce štítné žlázy.

V některých případech se zvažuje vyšetření z ischemického myokardu, ale selektivní koronografie má malou diagnostickou výtěžnost u izolovaných extrasystol.

Všechny tyto kroky slouží k posouzení klinické závažnosti a případného rizika pro plod.

Co říkají doporučení ESC a související léčba v těhotenství

ESC uvádí, že arytmie mohou v těhotenství častěji vznikat, ale většinou nepředstavují významný klinický problém u zdravých gravidních žen.

Nejčastějšími arytmiemi bez struktury srdečního onemocnění bývají supraventrikulární extrasystoly a monomorfní komorové extrasystoly, které obvykle nevyžadují medikamentózní léčbu.

V případě symptomatických nebo četnějších extrasystol se často používají beta-blokátory, například metoprolol, bisoprolol či carvedilol, s ohledem na možný dopad na plod.

U dysfunkce levé komory mohou být použity pouze amiodaron, avšak jeho použití pečlivě zvažujeme kvůli potenciálním rizikům pro plod.

Perorální podání beta‑blokátorů je často první volbou ke kontrole srdeční frekvence při perzistující fibrilaci síní, a elektrická kardioverze se považuje za bezpečnou možnost při zhoršení hemodynamiky.

Intravenózní adenosin je doporučován jako lék první volby k ukončení paroxysmální supraventrikulární tachykardie.

Elektrická kardioverze je alternativně velmi bezpečná ve všech stadiích gravidity.

U těhotných s závažnými arytmiemi a hemodynamickým rizikem se zvažuje i katetrizační ablace v případech, kdy jsou extrasystoly monomorfní a spouštějí závažné arytmie.

Praktické tipy pro těhotné s extrasystolami

V období pohody a klidu bývá výskyt extrasystol častější, často před spaním nebo po jídle, a může souviset se stresem.

Stav může zhoršovat i koffein, alkohol, nebo energetické nápoje, a proto je vhodné sledovat svůj pitný režim a kávu.

Hořčík bývá využíván jako doplněk ke stabilizaci membrán svalových buněk, nicméně u pokročilé gravidity může být jeho užívání omezené.

Některé ženy nacházejí úlevu při spánku na vyvýšeném polštáři a při klidném prostředí.

V některých případech může pomoci i meduňka jako součást bylinných postupů.

Je důležité vyhledat odbornou péči a nenechat se vedením samostatně léčit, zvláště pokud se objevují nové nebo zhoršující se příznaky.

Diagnostika a sledování v praxi

Je důležité vést pečlivou anamnézu a fyzikální vyšetření a rozlišovat fyziologické obtíže od známek srdečního onemocnění.

Při výběru diagnostických metod je potřeba minimalizovat riziko pro plod, zejména v prvním trimestru.

Transthorakální echokardiografie je klíčová pro posouzení velikosti a funkce komor a podezření na plicní hypertenzi.

Ambulantní monitorování EKG a zátěžové testy mohou být provedeny u asymptomatických pacientek pro zhodnocení funkční rezervy.

WHO klasifikace rizik těhotenství s kardiovaskulárním postižením pomáhá rozhodovat o tom, zda je těhotenství bezpečné a jaká je nutná péče.

Většina arytmií v těhotenství je benigní a vyžaduje pouze sledování; seriózní intervence se zaměřují na konkrétní klinickou závažnost a typ arytmie.

Krátká rekapitulace

Extrasystoly bývají často benigní, a pokud nejsou spojeny se strukturálním onemocněním srdce, je možné je jen monitorovat a nezařazovat léčbu.

V těhotenství je klíčové posoudit rizika pro matku a plod a zvážit vhodné antiarytmické terapie s ohledem na plod, případně zvážit kardioverzi či ablaci v specifických případech.

Infografika: Jak probíhají extrasystoly a jejich vliv na srdeční rytmus

Maternal Arrhythmias During Pregnancy

tags: #extrasystoly #v #tehotenstvi #prestaly