Ethanol s vodou představuje směs, která vykazuje objemovou kontrakci, tedy situaci, kdy součet původních objemů je větší než objem výsledné směsi. Největší teplo a energii umlčíme při vzniku asi 7% roztoku ethanolu ve vodě, kdy dochází k maximální objemové kontrakci.
Základní pojmy a důležité souvislosti
Další významnou souvislostí je rozpouštění a hydratace iontů. Vše začíná tím, že látka se buď nerozpouští, nebo rozpouští. Pokud dojde k rozpouštění, je nutné nejprve rozbít vazby v krystalové mřížce, aby se látka mohla rozpustit. To vyžaduje energii zvanou mřížková energie, která se porovnává s hydratační energií iontů nebo molekul vody během hydratace. Teprve po hydrataci dochází k uvolnění nebo spotřebování energie, a to určuje změnu v tepelné bilanci systému.
V našem příkladu soli NaCl má mřížková energie přibližně +776 kJ/mol a hydratační energie iontů jsou −381 kJ/mol (Cl−) a −390 kJ/mol (Na+). Celková energie rozpouštění tedy vyjde +5 kJ/mol, což ukazuje, že rozpouštění nemusí být doprovázeno výrazným ochlazením či ohřátím polévky nebo roztoku.
Energetika rozpouštění ethanolu ve vodě
Podobně jako u NaCl, při míchání ethanolu s vodou dochází k energetickým změnám a k objemové kontrakci. Největší energie (teplo) se uvolní tehdy, když vznikne asi 7% roztok ethanolu ve vodě. V porovnání s jinými látkami, například hydroxidem sodným, který uvolní při rozpouštění 44,2 kJ/mol, je energetický profil ethanolu a vody odlišný a méně extrémní.
Připomíná se také pravidlo ředění kyselin: kyseliny jsou silně polární látky, které disociují ve vodě a uvolňují velké množství energie ve formě tepla. Při správném směrování (kyselina do vody) se uvolní velké množství tepla. I když je to učební analogie, v kontextu ethanolu a vody platí intuitivně, že vznikající interakce ovlivňují tepelné vlastnosti směsi.
Praktické souvislosti a bezpečnost
Nevýhodou teplonosných kapalin z této suroviny je jejich hořlavost. I po ředění s vodou zůstává směs až do poměru 1:3 hořlavinou II. třídy. Proto by měla být veškerá technologie (čerpadla, výměníky, atd.) v nehořlavém provedení. Lihové páry jsou těžší než vzduch a špatně se odvětrávají; v případě netěsnosti se ethanol rychle odpařuje.
Další nevýhodou je vysoká vzlínavost a nebezpečnost par při teplonosných kapalinách. Začneme-li z širší perspektivy, mícháním dvou látek vznikne směs a látka, která je ve směsi v nadbytku, bývá rozpouštědlem. Z hlediska praktických aplikací jde obvykle o kapaliny, ale mohou to být i plyny či pevné látky.
Kratší pohled na chemické souvislosti v přírodě
V chemii často zvažujeme, zda se látka ve vodě rozpouští či nikoliv. Při hydrataci dochází k obalení iontů molekulami vody a vzniká hydratační energie. Odhadujeme, zda se energeticky rozpouštění celkově uvolní, či spotřebuje, a to rozdílem mřížkové a hydratační energie. Příklad NaCl ukazuje, že i přes vysokou mřížkovou energii lze při rozpouštění získat malou nebo dokonce zápornou změnu energie, záleží na hydrataci iontů.
Objemová kontrakce při míchání ethanolu s vodou je důležitá pro odhad objemu výsledného roztoku: když se dvě kapaliny smíchají, jejich objemy nemusí být součtem počátečních objemů. V praxi se často ptáme: “Kolik mililitrů roztoku získáme smícháním 500 ml vody a 500 ml ethanolu?” Odpověď závisí na interakcích a drobných změnách objemu, které nastávají při vzájemném zaplnění a kompakci molekul.
Další zajímavé souvislosti
V souvislosti s chemickými roztoky se objevují i doplňující poznámky: pH roztoku vitamínu C (kyselina askorbová) je kyselé; šťáva z červeného zelí barví indikační lakmusový papírek. Do zásaditého roztoku obsahujícího fenolftalein se vloží oxid uhličitý a prokáže se kyselinotvornost vody vznikem CO2 v odpovídající chemické reakci.
Co se týče měření koncentrace ethanolu ve vodě, existuje více způsobů vyjádření: objemová koncentrace, ABV (anglosaská jednotka), která odpovídá objemové koncentraci v procentech. Tato hodnota je používána pro popis síly alkoholu v nápojích i v technických aplikacích.
Praktické tabulky a poznámky
Podobně jako v chemických příručkách, kdy uvádíme hustoty a objemové koncentrace, může být užitečné uvést i kontexty historických tabulek a odkazů. Například starší tabulky nabízejí srovnání hustot a koncentračních údajů pro různé teploty, a to k ilustraci, jak se mění fyzikálně-chemické vlastnosti roztoků při různých podmínkách.
| Proces | Energie při rozpouštění | Poznámka |
|---|---|---|
| NaCl rozpouštění | +5 kJ/mol | Hydratace Cl− a Na+ |
| Hydratace iontů | −381 kJ/mol (Cl−), −390 kJ/mol (Na+) | Hydratace uvolňuje energii |
| Ethanol ve vodě | Maximální uvolnění při ~7% roztoku | Objemová kontrakce |
V praxi se také často řeší bezpečnostní aspekty: hořlavost a riziko odpařování. Proto je důležité správně volit konstrukční materiály a technické parametry zařízení, zejména v teplonosných kapalinách založených na etanolu.
