Hanna Léviová žije s milovaným Izákem v Konstantinopoli a zdá se, že jí nic nechybí: má příjemný dům a získala si přízeň mocných v harému sultánova paláce. Hanna je Židovka a vynikající porodní bába. Hanna žije se svým manželem Izákem již několik let v Konstantinopoli, kde se usadili po útěku z Benátek. Mají velký dům a zahradu, pěstují bource morušové, vyrábí kvalitní hedvábí a starají se o Mattea, chlapce, jemuž v prvním díle Hanna zachránila život.
V prvním díle jsme sledovali její boj za záchranu manžela, který upadnul do otroctví v Konstantinopoli. Jenže právě tam se ze soucitu zaplete do intriky, která ji může stát život, neboť nová otrokyně, o kterou má sultán zájem, skrývá nebezpečné tajemství. Mladičké dívky se jí zželí a tak zalže, aby jí zachránila život. Hanna má za úkol zjistit, zda je Lea panna vhodná do lože samotného sultána. Ohrozí tím však ten svůj a také celou svou rodinu.
Děj druhého dílu - hlavní zvraty
Jejich poklidné žití naruší několik událostí. Tou první je příchod Židovky Ley do harému. Další problémy přicházejí s ženou, jež přijede do jejich domu a tvrdí, že je vdova po Izákově bratrovi. Žádá vyplacení svého věna, které mu před časem bratr půjčil. Jenže věno je příliš vysoké a tak je třeba najít jiné řešení. A to je naprosto šokující a pro Hannu nepřípustné…
Grazia vypadala zároveň sebejistě i rezignovaně. „Když mám být obrána o věno, tak alespoň žádám pořádný svatební obřad.“ Grazia vytáhla z kapsy sukně kapesník a otřela si jím čelo. „Když mi nebudeš moci vrátit dluh, Izáku, tak budu mít svatební hostinu s pečenými rybami a bramborami a svatební šaty z těžkého hedvábí, s nabíranými rukávy a saténovými klíny.“ Její hlas jakoby přehlušil rámus z ulice: volání prodavačů sorbetů, zpěv ptáků, dokonce i údery palice o kámen z vedlejší kamenické dílny.
Historické pozadí a realistický rámec
Autorka si dopodrobna nastudovala historické reálie, události i zvyky z harému. V historické poznámce na konci knihy navíc uvádí, že většina událostí zmíněná v knize se skutečně stala, i když si je upravila k vlastní potřebě tak, aby zapadaly do děje. Tedy posunula data a některé činy přiřkla jiným osobám. Dokonce i hrdinové z harému - sultán, jeho manželka a jeho matka - skutečně žili. O to víc si knihy cením.
Zajímavé pokračování osudů Hany a zajímavý vhled do života sultánových žen v harému. Zde jsme mohli nahlédnout do života v harému v Konstantinopoli, který byl velmi zajímavý. Čtivý příběh a zároveň jsem se dozvěděla i něco ze židovských zákonů. Některé i těžko uvěřitelné, to když zemřel bratr Izáka, tak jeho manželka (tedy vdova) - protože byli bezdětní, byla automaticky manželkou Izáka. Nebo způsob života v harému.
Styl a hodnocení díla
Jestliže jsem v prvním díle měla pocit, že je z knihy cítit nejistota začínající autorky, resp. první vydané knihy Roberty Richové, v tomto díle již nic takového nevnímám. Richová se zhostila svého úkolu naprosto bravurně a dokázala, že druhý díl je lepší, čtivější, napínavější a více strhující, než ten první. Autorka dokázala udržet mou pozornost od začátku do konce a na skutečných událostech vystavěla příběh, při kterém jsem se ani trochu nenudila.
Ač se v poslední době s příběhy porodních bab roztrhl pytel, tato si své místo v knihovnách čtenářů určitě zaslouží. Je to zatím nejlepší podobný příběh, který jsem četla. Skvěle propracované historické pozadí dodává příběhu na kvalitě a pro mě tak představuje po dlouhé době opět historický román, který opravdu stojí za to číst. Pokračování lepší než první díl... Krásné, pohodové čtení. Kdyby se porodní bába Hanna měla porody a léčitelským umem živit, tak umře hladem, porodů bylo jako šafránu...
Pravda o tom, jak být ženou v osmanském harému | Skrytý svět
Kritické poznámky
Ano, sem tam se to zdá možná trochu přitažené za vlasy a nereálné, ale není to až tak na škodu. Co mi ale vadilo bylo několik dějových otoček vlivem sultánovi matky Valide, která zasahovala principem "Deus ex machina". Pro mne byl tento oddechový román až příliš oddechový, naivní, nezábavný. I když byl děj částečně nevěrohodný např. ... Zase nezklamalo pěkně čtivé .. Byla to každopádně blbost, pouštět se do pokračování knihy, která mě moc nebavila... Stejně jako u Benátek mi ani tady nesedlo prostředí. Osmanská říše v 16.století asi není úplně místo vhodné pro život. Sultán, harém, otroctví... nejen, že to nejsou témata pro mě atraktivní, ale mě se to vyloženě příčí.
V téhle knížce se dějí fakt odporné, hnusné a nechutné věci - ty porody, to je ještě to nejmenší. Mám na mysli třeba zacházení s otroky atd. Jednu scénku si dovolím přiblížit, ale zároveň nad ní kroutím hlavou, jak mi přijde nereálná: která žena by byla schopná zakousnout se do krysy, kterou právě zašlápla (syrové, chlupaté)? No ještě jsem nezažila opravdový hlad, ale stejně mi to připadá trochu přes čáru. Zároveň nechci křivdit autorce, protože knížka není špatná, líčí nám přeci jen úplně jinou dobu a místo. Je čtivá. Jen asi já na to nemám stavěný žaludek. Ale konec byl přece jen docela napínavý, ale opět dost vyhrocený a těžko uvěřitelný.
Závěrečné poznámky k čtenářům
Tak tato knížečka mě mile překvapila. Není to žádná naivní knížka, jde o pěkný román, kde je všeho tak akorát. Kniha je odpočinková a přesto poutavá. Příjemné, oddechové a pohádkové čtení. Moc se líbila, bavila mě už od samotného začátku. Trochu s nádechem červené knihovny, realita té doby a toho místa byla určitě jiná. Opět mohu napsat, že kniha je čtivá, ale asi není pro čtenářky rozmazlené Porodními bábami od spisovatelky Harmanové. Zde v druhém díle jsou sice popsány již dva porody, ale stále se jedná hlavně o život Hanny a její rodiny.
| Prvek | Popis |
|---|---|
| Hlavní hrdinka | Hanna Léviová, porodní bába, Židovka žijící v Konstantinopoli |
| Prostředí | Konstantinopol, harém sultána, dům Hanny a Izáka |
| Hlavní konflikt | Intriky v harému, ochrana mladé Ley, finanční nároky vdovy |
| Styl | Historický román s napětím, dobrodružstvím a někdy dojemnými scénami |