Embryo označuje zárodek, oplodněné vajíčko, které se vyvíjí v děloze, a v lidském vývoji představuje období do 8 týdnů, během něhož se vyvinou základy všech orgánů (organogeneze).
Definice a časová osa vývoje
Embryonální původ - vztahující se k původu tkáně či struktury těla během nitroděložního vývoje zárodku. Po oplození vznikají z jediné buňky (zygoty) postupným dělením buněk zárodečné tkáně (např. mezoderm, mezenchym). Z těch teprve dalším vývojem vznikají vlastní tkáně.
U člověka se za „embryo“ považuje období do 8. týdne vývoje; od 8. týdne se hovoří o plodu (fetu). Toto období je nejcitlivější na působení škodlivin a infekcí, které mohou zasáhnout do vývoje orgánů (teratologie).
Gastrulace, blastogeneze a klíčové struktury
V prvních fázích embryonálního vývoje prochází jednobuněčná zygota mnoha rychlými děleními - rýhování, čímž vzniká blastocysta. Buňky embrya ve stadiu blastocysty se poté začnou přeskupovat do vrstev v procesu gastrulace. Proces blastogeneze znázorňuje přechod od zygoty k pozdní blastocystě.
Z mezenchymu např. vzniká pojivo, krvetvorná tkáň a krevní cévy. Znalost vývojových vztahů má význam v onkologii (srov. sarkom). Znalost ektodermu, entodermu a mezoderma je klíčová pro pochopení vzniku orgánů.
Terminologie a související pojmy
Embryo - zárodek, nenarozený plod; počiatočné štádium vývoje organizmu. Embryogenéza - embryogénia, vznik a vývoj zárodku. Embryopatie - porucha ve vývoji plodu v prvním období tehotenství. Embryotomia - operační zmenšenie plodu v maternici pri neprekonatelných obtížích během pôrodu (u mrtvého plodu).
Embryonální vývoj obecně začíná po oplodnění vajíčka; zygota se rychle dělí a vytváří blastocystu, následně gastrulaci a vyčlenění tří zárodečných listů. Embryo tedy zahrnuje období, kdy organogeneze probíhá nejintenzivněji, a kdy vznikají základy všech budoucích tkání a orgánů.
Vztah k dalším oborům a slova s podobou
Embryologie - náuka o zárodočném vývoji mnohobuněčných živočichů. Embryológia a embryológia související s vývojem člověka vysvětluje, jak se z jediné zygoty vyvíjí komplexní organismus. Embryo a jeho vývoj mají význam i pro kliniku a diagnostiku vrozených vad.
Slová „embryo“ mají i historické a lingvistické konotace. Embryo (řecky ἔμβρυον) znamená zárodek; pochází z řeckého kořene vyjadřující počátek a vznik.
Vizualizace vývoje
Obrázek: Blastogeneze - schematický nákres. Proces blastogeneze je znázorněn od zygoty po pozdní blastocystu a následnou gastrulaci. Obrázek ilustruje vývojové stadia nezbytná pro pochopení embryo/embryo.

Obrázek: Vztah embryonálního vývoje k orgánové tissue a tkáním; znázorňující vznik mezodermu, entodermu a ektodermu a jejich následný diferenciaci do orgánů a systémů.

Praktické souvislosti a význam v medicíně
Známé pojmy: embryonální původ - vztahující se k původu tkání během nitroděložního vývoje. Embryogeneze - vznik a vývoj zárodku. Embryotoxicus - embryotoxický vliv na zárodek. Embryocytopatie - patologický stav plodu v prvních dnech vývoje.
Embryonální období je nejcitlivější na působení škodlivin a infekcí, což má vliv na teratologii a prevenci vrozených vad. Porozumění základům embryogeneze usnadňuje interpretaci kongenitálních onemocnění a vývoj diagnostických postupů.
Názornost a latina/řečtina
Slova a kořeny pocházejí z řeckého embryon, etymologicky souvisejí s počátkem a vznikem; v češtině a dalších jazycích se zachovaly významy jako zárodek, vývojový stadium zárodečného vývoje.